Pokažená hračka

> Tati, podepiš mi tady ten omluvňák.
> Co se stalo?
> Ale nic, ta kráva nám řekla, že odpoledka začne o deset minut dřív, ale začali o dvacet minut a to jsem nestihla.
> Tak to bys měla omluvňák podepsat snad spíš ty jí, ne?
> Hele, nedělej vlny, podepiš mi to, jinak budu s ní mít zbytečný problémy a předstírat vášeň k neolitu je fakt nad mý síly.
> Promiň, ale to nemohu jen tak přejít, tvoje škola vám nezajišťuje obědy, draze ti je platím v závodním stravování bez státního příspěvku, a jen kvůli tomu, že se to tvý úče nehodí se buď nenajíš a prachy spláchnem do kanálu anebo se půjdeš najíst až po odpoledce, ale za plnou, takže to zaplatíme tak jak tak.
> ...sim tě, pár korun, vostatní vobědvaj až doma, tak chtěj taky brzo skončit.
> Za půl roku je z těch tvejch pár korun tisícovka, takže měsíc bez koně?
> ...si hnusnej, zrovna když mám před zkouškama na licenci.
> Promiň, ale ty si přeješ, abych podpořil tvůj ústupek přestože ti nabízím zastání. Ale cenu za ústupek zaplatit taky nechceš.
> Já nána blbá, měla jsem jít po rozvodu k mámě ...

Rozhovory s puberťáky asi nikoho neohromí, ale já si po té uvědomil nápadnou podobnost v uvažování poslanecké sněmovny. Poslanci, kteří si sami zvolili presidenta, najednou uvažují o jeho odvolání, protože odmítá přidat bezhlavě svůj podpis k ratifikaci mezinárodní úmluvy.

Nejsem mocen posoudit zda je pro nás přijetí Lisabonské smlouvy přínosem či ne, ale jsem přesvědčen, že většina poslanců Smlouvu ani nedočetla natož aby si lámali hlavu, zda je její přijetí pro nás pouze výhodné.

Naproti tomu jsem schopen posoudit chování poslanců, kteří veřejně uvažují o odvolání ústavního činitele, kterého si sami zvolili, jen pro to, že jedná podle Ústavy. To je unfair a dokonce horší než chování puberťácké. Je přece jedno, kolik států již Smlouvu ratifikovalo a kolik jich tak učinilo až na podruhé. Otázka pro znalce mezinárodního práva: neměly by se procesy ratifikace zopakovat i v ostatních státech?

Máme my, obyčejní voliči, také nějakou šanci odvolat své zasupitele, pokud si začnou hlasovat jen tak podle svého svědomí a nikoliv podle našeho přání? Jenže stav na naší politické scéně dává tušit, že politici žádné svědomí nemají. Tak podle čeho vlastně hlasují?