Malé úvahy o problémech kolem nás
7.4.2006 1:26

Všichni tam musíme

Byl jsem, několik dnů tomu, na venkovském pohřbu. Pro mne, jako člověka ryze městského, žijícího v anonymitě a komunikujícího se světem skoro výlučně internetem a kapesním telefonem to byl nečekaný zážitek a pramen hlubokého poučení. Církevní pohřební obřad je dávná tradice, vyvíjející se do dnešní vkusné a působivé podoby několik staletí.

Sleduje účastníky – příbuzné a sousedy, jak se tu hojně sešli, aby tváři v tvář věčnosti společně se svým duchovním pastýřem prošli prožitým životem zesnulého, obvyklým způsobem se s ním rozloučili a pomodlili se za jeho spasení, nemohl jsem nesrovnávat tento živý a emotivní obřad s formálností a chladem pohřebních prefabrikátů v síních krematorií, kde se slibuje nanejvýš věčná vzpomínka, která skončí obvykle za branami spalovny.

Člověk bez víry, jehož přemítání o nesmyslnosti rozličných věr mu bere útěchu z Boha a naději v přečkání svého ega v nějaké posmrtné formě, se tu překvapeně dovídá, že to, co měl dosud za náboženskou ideologii a ryzí metafyziku, je vlastně velmi smysluplné. Shledává, že všechno v životě a v jeho posledních věcech zejména, nemusí být potvrzeno rozumem a logickými důvody. Pokora, naděje a podrobení se věčnému údělu v tomto obřadu je plně nahradí.Víra v nadpozemské duchovní autority a posmrtný život si otázky neklade a klene se nad všemi pochybami. I proto je léčivá a potřebná. Živená legendami převádí věřícího člověka truchlohrami života, včetně té závěrečné. Pravdivostní pochybnost důvodu víry není lidmi, kteří se k ní uchylují, brána na vědomí. Nejrozličnější křesťanské pověsti a rituály kolorují život křesťana a dávají mu řád a smysl, a to i přesto, že nejsou imunní vůči hlubší skepsi.

Takové myšlenky se honí hlavou, když člověk nevírou odlišný naslouchá hlasům varhan, pobožným písním okolo rakve a decentním obřadům sympatických církevní profesionálů - kněze, asistujícího mu jáhna a ministrantů ve smutečně obřadním šatě. Lidé zdejší i v tom smutku, který provází jejich život a koncentruje se smrtí, nalézají v kostelech vkusnou a účinnou útěchu, která je spojuje a činí jejich bytí snesitelnějším.



Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.