Dobrý den, na úvod konstatování:
jsem velmi příjemně překvapená úrovní diskuse na Svíci.
Před nějakým časem jsem jako nadšená novomajitelka přístupu k internetu vyhledávala různá diskusní fóra o věcech, co mne zajímají. Čekala jsem, že se dozvím mnoho nového, že si budu moci popovídat s lidmi, se kterými bych se jinak nesetkala... Částečně se moje očekávání naplnilo, ale opravdu pouze částečně - kvůli kbelíkářům jsem internetového diskutování znechuceně nechala (že by se tady u vás blýskalo na lepší časy?). Kdo jsou kbelíkáři? Jistě je všichni znáte: za nejpádnější argument považují kbelík špíny: „Nesouhlasíš? Máš jiný názor? Tak jsi...! Howg.“
Ptám se PROČ? Proč má někdo potřebu argumentovat urážkami?
Nesouvisí to vůbec s dnešní dobou ani s internetem. Nasmála jsem se, když jsme s manželem a se syny četli Londonova Mořského vlka, to místo, kde líčí úroveň komunikace lodníků stojí opravdu za citaci:
„Jejich metodou bylo prostě tvrzení, souhlas s domněnkou a odmítnutí druhé domněnky. Že tulení mládě umí nebo neumí hned po narození plavat, dokazovali tak, že neobyčejně bojovně stanovili své mínění a potom už jen napadali protivníkův úsudek, jeho zdravý rozum, jeho národnost, jeho minulost.“
My jsme na rozdíl od těch lodníků všichni alespoň základně vzdělaní, vyrostli jsme v zemi s nálepkou „kultivovaná“, ale přesto je těch kblelíkářů všude tolik (a to nemyslím internet, tam je to jen víc vidět). Proč? S čím to souvisí? S výchovou? S inteligencí? S úrovní dosaženého vzdělání? S mírou tolerance?
Pojdtě to prodiskutovat...