HW vs. SW - tělo vs. duše?

Původně jsem chtěl odpovědět na jeden z komentářu u mého článku „Co je to duše?“, ale myslím, že jsme nakousli tak zajímavé téma, že by byla škoda, aby to skončilo jen jako komentář.

Co je to software? (dále SW). Je to duše počítače? (dále HW). Hodlám vám zde předložit pro vás asi poněkud kontroverzní názor. Jsem však přesvědčen, že obecně přijímaná pravda (kterou zde budu samozřejmě vyvracet ) pramení jen z nepochopení podstaty HW/SW.

Jsem hodně materialisticky založený, ano. To vím i když nemám moc rád takovéto škatulkování. Nikdy jsem moc nedal na slepý příjem teorií, které mi nabízejí ostatní. Poslechnu/přečtu si všechny strany a pak dumám a pokud se jedna z nich shoduje s tím jak to cítím, přikloním se k ní (ale jsem otevřen změně a skoku k lepší teorii). Není to tak, že bych slepě věřil materialismu. Určitě bych našel výroky, které jsou materialistické, ale já s nimi nesouhlasím. Prostě, materialismus to vysvětluje tak jak já to cítím.

Možná teď odhalím trochu podstaty, proč se přikláním k materialismu - jsem a živím se totiž jako programátor. Nad HW/SW otázkou a „duchovnem“ s tím spojeným jsem dosti přemýšlel a můj názor je tento:

- HW je fyzická platforma, která je uzpůsobena k tomu, že se muže chovat způsobem, který diktuje program. Jádrem všeho je procesor (tedy v dnešním PC je jich hned několik - CPU, GPU, chipset na MB, každá periferní karta bude mít pravděpodobně také svůj CPU protože je to jednodušší než její funkci navrhnout pomocí logických obvodů, atd...), který provádí instrukce jednu za druhou a každá instrukce provede přesně definovanou změnu. Správný sled těchto instrukcí způsobí složitější užitečné změny - výpočet něčeho, ukázání výsledku na monitoru atd... A na programátorovi je navrhnout tento správný sled instrukcí. Tak, aby to „něco užitečného dělalo“. Pomáhají mu v tom nejrůznější nástroje a dnes už se téměř neprogramuje v jednotlivých instrukcích procesoru (v assembleru), jsou sofistikovaná vývojová prostředí, kde je to všechno jednodušší .-)

- SW je samotný program. Tento program je přesně definovaný sled instrukcí. Je uložen na nějakém paměťovém médiu - vždy fyzická změna tohoto média. Když je program prováděn, jsou tyto fyzické změny přečteny z paměťového média a přeneseny do operační paměti (opět jako fyzické změny). Je to pořád to samé jako děrné štítky. Jen trochu komplikovanější a více „elektronické“. A teď to hlavní a věřím, že pro mnohé z vás asi šokující - HW a SW se na této nejnižší urovní SLÉVÁ a STÁVÁ TÍM SAMÝM. Program jsou fyzické změny materiálu podle kterých se vytvářejí další fyzické změny. Bohužel na tuto nejnižší vrstvu už moc lidí nevidí a proto vzniká názor že SW je „nehmotný“, „oddělený“.
Ano, už slyším Vaše námitky, „ale Vy jste mě nepochopil, já myslím to, že SW vyjadřuje ty myšlenky jak něco provádět, to je to duchovno“. Zkuste se ale zamyslet dále, potom tedy i motor v autě vyjadřuje stejným způsobem myšlenky - je to hmota člověkem uzpůsobená tak, že dělá něco užitečného. ALE TO SAMÉ je i program - je to hmota člověkem uzpůsobená tak, že dělá něco užitečného. Věřím že nevystudovat obor „elektronika a výpočetní technika“, taky bych si myslel tu mainstream myšlenku, že SW je nehmotný, že jsou to ty myšlenky co dělají z kusu železa něco užitečného. Oni jsou to ale jen vhodným způsobem uspořádané fyzické změny na paměťovém médiu, na nejnižsí vrstvě porozumění fungování PC je to další součást HW - zmagnetizované dipóly na plotně HDD vhodně navržené člověkem tak, aby když se to začne provádět za pomoci CPU, bude z toho něco užitečného. Stejně jako je člověkem vhodně navržen motor v autě, propiska nebo lžíce, pomocí které právě teď jím .-) A vskutku, je člověkem navržena užitečně