Proč se lidé bojí genetiky?

Kde se bere strach a odpor lidí ke genetice? Proč mají lidé tak negativní postoje ke všemu co je pokrokové? Genetika je věda, která zkoumá dědičnost, řečeno jednoduše. V současnosti a v budoucnu však tato věda přestává být jen bádáním, ale začíná se využívat v praxi. To je mnoha lidem trnem v oku. V následujícím textu se budu zabývat využívání genetických úprav v zemědělství, ale i v medicíně a problémem klonování.

Dlouhá staletí lidé šlechtili zemědělské plodiny pomalu a s nepříliš patrnými výsledky. S příchodem umělých hnojiv se výnosy výrazně zvýšily, ukázalo se však, že příliš hnojené plodiny nejsou zejména kvůli vysokému obsahu dusičnanů příliš zdravé a proto vznikly normy omezující množství použitých hnojiv. To bohužel nestačí a hnojiva se ve velkém používat musejí, aby se vůbec uživila populace, není tedy divu, že potraviny nejsou příliš zdravé. Dále je tady hledisko ekologické. Hnojiva a pesticidy, nutné, aby úrodu nezničili škůdci velmi výrazně poškozují životní prostředí. S rozvojem vědy však přišlo řešení: genetická úprava za účelem zvětšení výnosu.

Genové modifikace jsou vlastně odebrání nebo přidání genů z jiného organismu aby tak modifikovaná plodina získala specifické vlastnosti, například velikost plodu, odolnost vůči škůdcům, suchu a nedostatku živin. Modifikace probíhá nastřelením potřebné DNA do jádra jiné buňky nebo je tam zanesena modifikovaným virem. Využívají se i jiné metody.

Je nesporné, že tato metoda může znamenat ekologické, výnosnější a zdravější zemědělství, nebo, pokud by se do věci investovaly určité finance, řešení problému hladomoru. Přesto je velká skupina lidí proti těmto zásahům, a často si říkají ekologové. Proti těmto metodám protestují aktivisté na polích i v obchodech.

A mě zajímá proč? Proč někteří lidé jednají tak nesmyslně? Je mi jasné, že ekologický aktivismus není ani tak o ochraně přírody, ale je to sociální záležitost. Objeví se několik jedinců, kterým opravdu na životním prostředí záleží a k nim se přidávají další a další a ne kvůli ochraně přírody, ale kvůli hledání sounáležitosti s nějakou skupinou lidí, od kterých bez přemýšlení přijmou jejich ideály. Tito lidé pak protestují proti jaderné energetice, stavbě dálnice nebo proti genetice v praxi.

Častým argumentem odpůrců genetických modifikací potravin jsou nějaké vedlejší účinky, které údajně mají modifikované potraviny mít. Na to lze říci, že žádné takové účinky nebyly nikdy prokázány, narozdíl od škodlivých účinků pro nás toxických hnojiv a pesticidů. Navíc by to musel být nesmysl, kdyby nějaké účinky existovaly, neboť lidské tělo využívá potravu jen jako zdroj energie a stavebních látek a jednoduše řečeno ho nezajímá, jaké geny má to, co právě tráví. Kdyby nějaké účinky existovaly, musely by se projevovat po snězení každého krajíce chleba, protože s ním sníme i mnoho bakterií s novými a pro nás neznámými geny.

Tvrzení o škodlivých účincích a z toho vzniklý strach veřejnosti z genetiky v zemědělství je tedy holý nesmysl.

Lidská genetika

Dalším ožehavým problémem je lidská genetika. Dnes již žije na světě několik lidí, které vyléčila z nemoci genová terapie.

V budoucnu by mohly tyto metody znamenat přelom v medicíně. Například léčení rakoviny. Viry se modifikují zdravým genem od pacienta a jsou implantovány do nádoru, tam napadnou jeho buňky a předají jim zdravou genetickou informaci. Tím jsou nádorové buňky předělávány na buňky zdravé. Přesto se najde někdo, kdo proti tomu protestuje.

Možnosti genetické modifikace na lidech jsou ještě nezměrnější. Toto téma je také předmětem sporu. Pokud by byli lidé upravováni tak, aby se docílilo určitých vlastností, mohli bychom tak převzít naší evoluci do vlastních rukou. Pochopitelně zde obavy lidí chápu, neboť tak jako vše, i toto je zneužitelné. Je jasné, že například Spojené státy budou genetiku zneužívat k vojenským účelům, vzpomeňme jadernou energii. Já osobně jsem přesvědčen, že v USA se s lidskou genetikou experimentuje už dnes.

To nic nemění na tom, že tím bychom mohli dát sbohem dědičným vadám a chorobám. Stejné je to i s klonováním. Vyřešen by byl například problém nedostatku dárců orgánů, neboť orgány by sedaly pomocí klonování pěstovat.

Zajímá mě Váš názor.