Jediná dcera

Mám dospělou dceru (23 let), která již při dospívání začala chodit do čajoven a měla ráda přírodu, což jako matce dělalo dobře a neviděla jsem na tom nic špatného. Po maturitě šla na další VŠ. Začla pít hodně čaje a tam měla kamarády, začla chodit na taichi a meditovat a začal ji zajímat budhismus. Jelikož byla dospělá a nikomu to neškodilo, tak jsem to tolerovala.

Jenže pak potkala chlapce, který se napřed zdál slušný, ale najednou se nechce stýkat s lidmi, kteří ji milovali. Rychle si ho vzala, aniž by řekla rodičům. Pouze mi to oznámila a že nemají s námi nic společného.

Jsem matka, která měla dítě jako smysl života a dnes mi kromě zraněného srdce nezbývá nic než hezké vzpomínky. K čemu je pak jakákoli víra? Mám obavy, že je pod vlivem nějaké sekty, ale co mohu dělat, když matka nemá právo mluvit do života dospělého dítěte?

Zajímaly by mě Vaše názory či rady.Nevím,co bych měla k tomu ještě napsat, ale nedokáži pochopit, jak se může nechat zdravý člověk
tak ovlivnit a ublížit svým nejbližším. To si člověk říká jak to bude, když by měli spolu potomka - jestli vůbec někdy uvidím vnouče atd.