Legalismus

Už jste někdy jeli na červenou? Kouřili na zastávce? Přecházeli mimo přechod? Pokud myslíte, že na takových věcech nezáleží, čtěte dál. Jestli máte opačný názor, čtěte taky. I drobné zákony se podle mě musí dodržovat důsledně, jinak by náš systém nefungoval.

Jedinci, kteří se snaží práva a zákony dodržovat, bývají často označováni za příliš zásadové, není s nimi sranda, bojí se... jaká je ale logika v porušování zákonů? Pokusím se ukázat, že naše společnost by mohla fungovat lépe, kdyby lidé byli uvědomělí „legalisti“ a zákony by byly důsledně dodržovány.

Tak jako většina ostatních problémů, i porušování zákonů začíná nenápadně v malém měřítku. Od maličkostí, jako je vypalování cédéček, vede plynulá cesta až třeba k tolerování alkoholu za volantem. V tomto článku se ale chci věnovat spíše těm „malým prohřeškům“, kterým časo lidé nepřikládají důležitost a které mohou mít také negativní důsledky.

Zákazy jsou od toho, aby se porušovaly - tuhle větu říká denně hodně lidí a přitom to je jádro problému. Člověk často nemá prostě dostatečně silnou vůli, aby odolal pokušení, a tak si začne vymýšlet nepřeberné množství argumentů, proč je daný zákon či zákaz zbytečný.

Nechtěl bych tu moc moralizovat, protože drobné zákazy jsem často porušoval (a asi ještě i porušovat budu). Poseldní rok jsem strávil v Hongkongu, který je opravdu známý jako policejní stát, jako město tvrdého práva. Za svačení v metru můžete dostat asi 3000 Kč pokuty, stejně tak za kapesní nožík, za plivání na zem, za jízdu na černo je to snad 15000 Kč, na první pohled žádná legrace. Nicméně, narozdíl od Singpuru se tam právo neprosazuje až do konce, většinou vás jen napomenou, takže se tyto zákazy stále dál porušují.

Někdo určitě řekne, že zakazování jídla ve vlaku je prostě „buzerace“ a když budu mít hlad, budu i jíst. Nadruhou stranu, každý rád ocení čisté vlaky - ve vlhkém prostředí, kde se různé ptačí chřipky šíří jako velká voda, se tak aspoň nemusíte ničeho štítit.

O jízdě na černo se tady myslím už psalo, ale je to problém podobného rázu. Každému je jasné, že metro by asi nefungovalo, kdyby každý jen unikal před revizory... tak proč být tak sobecký a nechat za sebe platit ty ostatní?

Chtěl jsem tedy podtrhnou asi tři věci:

1) většina zákazů a zákonů má smysl a jejich dodržování by dlouhodobě přineslo užitek naší společnosti

2) zákony musí být trestány důsledně, nebo rovnou tresty zrušit, jinak jsou jen pro smích

3) porušovnání zákonů jako „boj“ proti špatným zákonům je až poslední možnost. Pokud se nám něco nelíbí a máme pro to rozumné argumenty, v demokracii se dá leccos změnit.

Teším se na vaše názory a prosím, přemýšlejte dvakrát, než nějaký zákaz porušíte...