Proč lidé věří v Boha II - Informace

V tématu, který pojednává o tom, zda lze nad „vírou v Boha“ nějak logicky a racionálně uvažovat, který tady byl nastartován i článkem „Proč lidé věří v Boha?“, jsem se rozhodl ještě přidat určitý o něco málo rozšiřující a z maličko jiného úhlu pojatý článek, který se ovšem drží jakési linie zadané prvním článkem, který jsem sem poslal. Tedy v podstatě racionální úvaze nad myšlenkou.. že Dílo, nebo, chcete-li Objekt odkazuje na Tvůrce . A přestává být tedy pouhým Objektem, ale ukazuje se být oním Dílem. Je-li vsutku Dílem, může spoustu říci o svém Tvůrci. Není-li Dílem, ale je pouze Objektem, pak je potřeba mít velkou víru, že Tvůrce není.

Je zde řád, život, hmota.. navíc je zde prostor, čas... a také jsou zde jakési „zákony hmoty“. Kromě tohoto fyzicky popsatelného světa je ovšem naše skutečnost složena i z jevů fyzikálně nevysvětlitelných (pokud nejsme zcela slepí) , které odkazují i na „duchovní svět“. Existují i „duchovní“ zákony (o tom ale nyní ne..).

Umřeme-li, končí náš „život“. „Evoluce“ si za milony a milióny let, i když „vymyslela“ šílené a totální složitosti neporadila s tím, abychom kolem 100 ..limit zhruba 120 let (a mnozí dříve) neumírali.

„Vymyslela“ ale geniální systém rozmnožování, díky kterému jsou vyvinuti „dva lidé“ a totálně uspůsobeni ve svém fyzickém i psychickém odlišení pro početí, vývoj a výchovu „potomka“. Šíleně zakódovaná informace„ (kromě života, hmoty, řádu.. respektive počátku života, hmoty a řádu zde máme najednou i “informaci„), která opět “náhodou„ z ničeho začala fungovat. Nějaká informace, ať už složitá či jednoduchá.. prostě tato informace nějak musela “vejít„ , “vstoupit„ , “povstat„ , “uskutečnit se„ . Čili z “Ničeho„ najednou se “objevila„ nějaká informace.

V podobě genetické informace buňky, která zde funguje jako informace pro vznik nového jedince, je jistě na vysoké úrovni. Vysoké “úrovni kódování„, vysoké úrovni systematičnosti, praktičnosti. Tato informace je navíc nějak “zpracována„ a něco “spouští„ . Na základě ní se dává do pohybu neuvěřitelné množství “neuronů, protonů a elektronů„ , které tvoří atomy jednotlivého omezeného počtu prvků. Tyto atomy tvoří molekuly “látek„, z nichž se následně skládá jakákoli nejnižší součást živé struktury. (Mluvíme stále jen o té jedné informační “buňce„ , respektive dvou buňkách.)

Máme tu tedy neuvěřitelným způsobem strukturovanou “buňku„ , která nese tak hodnotné informace a je “složena„ z miliard miliard elementárních částí. Navíc je jaksi “obživlá„, dá-li se to tak říct. Co je ovšem zvláštní, má v sobě zakodovanou (tedy důmyslným způsobem na základě jednotného principu vepsanou informaci) i informaci, jak “vytvořit„ stejně fungující “systém„, který opět bude umět “kódovat„ , “ukládat„, “třídit„, “vytvářet„ a také “odkódovávat„ (dekódovat nebo prostě jen zpracovávat) nové informace..dokonce nové nositele, samostatné nositele tohoto “kódu„.

Pokud bychom se jen lehce zamysleli nad tímto kódem, aniž bych byl nějaký atropolog, biolog nebo dokonce biochemik, či kdo se o to může dokonce zajímat, troufnu si lajcky říci, že jen pro “hmotnou strukturu celého systému„ (dovolte mi tuto ilustraci a tento způsob mluvení o člověku) je potřeba z “vnějšího okolí„ získat “vstupy„ . V podstatě miliardy a miliardy a miliardy vstupů. Program, který se řídí jasnými “instrukcemi„ zadanými “v genetickém zdrojovém kódu„ je dokáže vyzískat a spousta podprogramů, celý tento vynikající “software„, který se ovšem “vyvinul zcela sám„ a Nikdo nevložil ani byť jen “počáteční„ nějakou Informaci. On prostě z ničeho povstal. No takže tento ohromující software se spoustou funkcí i výkonným “hardwarem„, který si umí sám vytvořit právě z těch “vstupů„ z “okolí„ začne na základě jasných požadavků a zadání sesbírávat potřebné komponetny. Vše je stále řízeno, kontrolovano a vyhodnocováno. Vždy je jasné, ve kterém stádiu se tvorba programu a celého objektu nachází. Jsou vytvářeny další programy a podprogramy, které musí být připraveny pro případne krizové a neočekávaná situace, ale je docela možné, že se nikdy “nespustí„. Počáteční informační zdroj a jakýsi “startovací„ program se neustále sám “zdokonaluje„, ovšem podle už zapsaných mantinelů a náčrtů a vytváří celou velkou nosnou strukturu a soustavu různé funkce plnících, souběžných a přece jen velice specificky orientovaných podsystémů.

Vše se vyznačuje :obrovskou“ informační hodnotou. Informací je „veľa“, řekl by možná někdo. A vskutku. Miliardy miliard informací, jednoduše řečeno.. kam s tím a kam s tamtím... ovšem je potřeba říct, že i to „centrum“ rozhodující „kam s tamtím a oním“ zde muselo být „zformováno“. Nu informační vesmír.

A tak tu opět stojí člověk a říká.. bylo nic, naprosto nic... a najednou se tu „objevila“ ...INFORMACE.

Mějte se pěkně, přeji Vám pokoj a také Vám přeji naleznouti svého Tvůrce.