Je euthanasie pomoc?

S mou dcerou jsme se nedávno po jednom televizním šotu, který se dotýkal euthanasie, dali do debaty, zda má tento „úkon“ nějaký reálný význam pro toho, kdo je jejím subjektem - tedy pro toho usmrceného.

Podotýkám, že jsme záměrně ponechali stranou jakékoli další pohledy na tuto problematiku - tedy kupříkladu náboženské, etické, právní atd. Šlo nám o vyjasnění velmi úzkého výseku ze všech těchto aspektů, který je podle mně ale zcela zásadní - tedy toho, čím se euthanasie obvykle zdůvodňuje a obhajuje. Je tedy euthanasie obhajitelná tím, že pomůže trpícímu?

Dcera zastává stanovisko, že euthanasie znamená pro trpícího reálnou, ne jen symbolickou pomoc, protože mu ušetří další (reálné) fyzické utrpení.
Já oponuji tím, že něco jako „další utrpení“ reálně neexistuje, protože trpět mohu jen v přítomnosti - to ostatní jsou buď vzpomínky na minulou bolest, nebo představy budoucí bolesti - ani jedno z toho ale přímo fyzicky nebolí. Po smrti nic není (omezme se prosím na fyzickou existenci!), tedy zbavení bolesti nemůže postižený nijak ocenit, pocítit jako úlevu. Smrtí mu tedy neprokážeme žádné dobro, není-li schopen to jako dobro vnímat. Nevyléčitelně nemocnému nepřineseme usmrcením žádnou úlevu, on trpí „pořád“, tedy po celou dobu své zbývající fyzické existence. Jako pomoc se euthanasie může jevit pouze těm okolo, jejichž existence přesahuje existenci onoho usmrceného.

Máte-li na tuto záležitost nějaký názor, sdělte nám ho prosím.