Petr Pavel je pravdoláskař,nebo spíš loutka pravdoláskařů.

Petr Pavel za covidu lhal o tom,že koronavir nepochází z tajných amerických laboratoří v Číně,a že to je do očí bijící dezinformace.Roman Prymula přitom prohlásil,že covid má původ v čínsko-americkém výzkumu.

Anthony Fauci přiznal,že záměrné nebo nechtěné úniky z laboratoří se ukázaly jako účinná biologická zbraň.Pavel lže o biologických zbraních,protože je to špion,který to má v popisu práce.

Lobbista Petr Kolář,jeden z loutkoherců Petra Pavla,pracuje pro americkou lobbistickou firmu.A také lobbuje za zbrojařský průmysl.To je střet zájmů.Pavel je součástí party,která nehájí české zájmy a jejich hlavním zájmem je válka a zbrojení a utrácení za zbraně a náboje.Pavel mluví o strašení válkou Babišem,jenže jeho lidi,co má v týmu,na válce pracují,protože z toho budou mít zisk.

Informace o Kolářovi zveřejnila kandidátka Nerudová v debatě na TV Prima,ale po volbách udělala veletoč a nyní podporuje Pavla,kterého před tím kritizovala.Asi dostala nabídku,která nejde odmítnout,nebo ji uplatili,nebo jí vyhrožovali,aby je s tím už neotravovala.A ona poslechla a vyrukovala s nařčením Babiše,že je to zlo.Bez důkazů,bez zdůvodnění.A nikoho nezajímá,proč to řekla,všichni to berou jako fakt.

Petr Pavel lže o tom,že otevřeně informoval o své minulosti,protože lhal o kurzu na rozvědčíka,jak to tvrdil historik Blažek.Ten samý historik teď také bude volit Pavla,jako Nerudová.To už zavání mafií,která hlídá všechny kritiky a obrací je na správnou cestu pod hrozbou výhrůžek nebo úplatků.

Na TV Nova před prvním kolem volby Pavel neuměl reagovat na úrokové sazby v eurozóně a v ČR.Řekl,že nesledoval prezidentské volby v minulosti.On totiž politiku nesleduje,nebaví ho to,on je pouze na vojáčky a na zbraně.Na všechno ostatní má poradce a loutkoherce,kteří ho postaví na správné místo.

Jeho úkolem je jednom pěstovat hezký knír,být hezky oholený a pravidelně chodit do kadeřnictví,oblékat každý den vyprané oblečení.O armádě něco ví,a na všechno ostatní má tým lobbistů a loutkoherců,kteří ty jeho názory vyloví ze svých klobouků.Nechci loutku prezidentem!!!

Určitě ne Pavla.On na TV Prima řekl,že potřebuje obalit nervy.Má tedy problémy s nervama,s hlavou,s mozkem.Paní Nerudová mu dala čokoládu a on odvětil,že je to trefný.

On nabízí klid a řád.Jenže my tu teď nežijeme v neklidu a chaosu.Chaos nastane,pokud toho lháře,rozvědčíka,agenta,kariérního komouše a loutku oligarchů,zvolíme.Pavel není ekonom!!!

Je jednostranně orientovaný jen na armádu.Generála jsme tu už měli,byl to generál prezident Svoboda,komouš,za kterého sem vtrhla vojska Varšavské smlouvy v roce 1968.Nevím,jaká armáda by nás obsadila tentokrát a proto ho volit nebudu,abych vpádu zabránil.

Nechci za prezidenta lháře a vojenského špiona,který z naší země udělá banánovou republiku.Nebyl druhým nejvyšším představitelem NATO,ale čtvrtým.

Chce vrátit důstojnost na Hrad.On tam chce vrátit roztrhanou standartu,kterou ukradlo sdružení Ztohoven,Stohoven,100hoven.Roztrhaná standarta prezidenta republiky není důstojná věc.

Pavla podporuje miliardář Jan Barta,investor,gambler,hráč pokeru.On mu daroval 2,5milionu Korun,a jeho hochštapleři další miliony.Ale to nejsou dary pro prezidenta.To jsou investice a Barta bojuje ze všech sil za generála,aby zajistil návratnost svých peněz.Gambler,pedofil a feťák Barta má také vsazeno u všech sázkových kancelářích na jeho zvolení a proto to není dar,ale je to investice a sázka s nejistým výdělkem.Když nezvolíme lháře Pavla prezidentem,pak Barta nevyhraje svoje sázky,které by stejně šly na pokerový hazard,šáňo,drogy,chlast a sex.

Barta napsal,že paní Nerudová má Tykače,co nepřiznal dary.Jenže Barta šéfuje zprostředkovaně firmě Semantic Vision,která provozuje trollí farmy na Facebooku a i jinak ovlivňuje volby a je financovaná skrytě Bartou a jeho firmami.Barta byl na kandidátní listině politické strany Zelených,kterou nikdo nevolí a nikdo nechce.Pokud bude Pavel prezidentem,bude loutka Barty.

Pavel má komunistickou minulost a zcela jistě byl komoušský vojenský agent a rozvědčík.Oproti tomu Babiš byl nařčen z toho,že byl agentem StB,jenže on kvůli tomu šel k soudu.Pavel lhal,že chodil do špionského kurzu a nešel k soudu,aby vyvrátil toto nařčení.Pavel je hnusnej špion,Babišova věc je u soudu v Bratislavě.

Loutka Petr Pavel by nejmenoval pana Okamuru ministrem školství,protože by to prý bylo mravní ohrožení mládeže.Lidi kolem něho řvou na všechny strany,že Zemanova nejmenování jsou protiústavní.A teď jejich bílý kůň Pavel chce dělat to samé,navíc z nesmyslného důvodu.Kdy Okamura někoho mravně ohrožoval?Pavel lže a navíc je to argumentační faul ve stylu ad hominem.On ho nejmenuje jenom proto,že jeho jméno zní Tomio Okamura.

Na otázku,co udělal za chybu,odpověděl:„Snažili jsme se chyby nedělat.“Touhle frází dotaz nezodpověděl,jde o argumentační faul ve stylu odpověď mimo mísu.On neumí konstruktivně mluvit.Jenom fráze a fauly.

Komunista Babiš je problém,ale komunista Pavel problém není.Barta,Tůma,a další podporují komunistu Pavla,ale do roztrhání těla kritizují Babiše,že byl komunista.

On Pavel je proti totalitní Číně,ale hrozící vládu jedné Národní fronty (pětikoalice),kdy budou mít Parlament,Senát,vládu,ústavní soud,to jako nastupující totalita asi není.

On chce spojovat,ale v rámci Visegrádské čtyřky kope do premiéra
Orbána.On je vůbec plagiátor.Když jel Babiš na maďarskou hranici bránit migraci,tak Pavel jel do Maďarska plivat na premiéra Orbána,neboli podporovat migraci.Migrační krizi jsme díky V4 vyhráli,on je pouhý vazal Německa.Rozbíjí V4,nespojuje ji.

Nebo Babiš má kšiltovky a Pavel okopíroval jeho kšiltovky.On není leader,ale naopak,on je follower Babiše.

Petr Pavel je kolaborant minulého režimu,co převléknul kabát.Pokud by chtěli pravdoláskaři volit nějakého antikomunistu,pak mají jedinou možnost na výběr,a to pana Jaroslava Baštu.Chartistu 1977 a politického vězně,dostal 2,5roku.

Jako symbol má Pavel arogantního lva,co kouká z vrchu a pohrdavě na lidi.Proto ho volit nebudu.Je to ohrožení naší republiky.

Přiznávám střet zájmů,protože znám Jana Bartu.

oni (komunisti) nás před Tebou varovali, a jak vidím, v mnoha případech docela trefně. Strašili nás krisí, a hle, přišla – a opakovaně; a přijde zas. Strašili nás nezaměstnaností, a ouvej, je tu stále – menší či větší, ale stále (připouštím, že u některých lidí je lepší, když nepracují, než po nich stále něco opravovat). Strašili nás pleněním přírodního bohatství, a vida, vesele se plení a k tomu se vrší odpadky více či méně jedovaté, ale zaručeně přírodou neodbouratelné.
Na druhé straně (Železné opony) nám slibovali plné obchody v protiklad prázdným – socialistickým. Tož ony plné vypadají, ale pokud hledám něco zcela konkrétního, něco co se v danou chvíli vymyká z módních trendů či seriové výroby, naběhám se vlastně dnes více než před lety, protože dnes trvá déle zjistit, že společenské černé boty pro dvanáctiletou hudebnici na výroční koncert ZUŠ prostě neseženu. Slibovali právní společnost, kde není rozdílu mezi spravedlností pro jednotlivce a třeba stát. Ale ve skutečnosti jsme se ocitli ve společnosti právníků, které nezajímá, co je pravda, ovšem dokud má klient peníze, tak statečně hájí jeho nezadatelné právo lhát. Pokud se to náhodou prozradí, zjišťujeme, že se neměří stejným metrem, tedy nejen, že jsou mezi námi rovnější, ale že stejné zákony platí v jiném kraji jinak. Minulý režim sliboval stát spravedlivý, což se sice také moc nedařilo, ale jako cíl mi to připadá mnohem lákavější než stát právní, leč spravedlnosti prostý. (Tak nějak cítím, že právo by mělo být spíše pomůcka k zajišťování spravedlnosti, podobně jako přiměřené násilí má pomoci k prosazování práva.)
Minulý režim byl popliván za to, že sledoval činnosti lidí podezřelých z podvratných myšlének. Současná světovláda elektronicky šmíruje činnosti každého člověka bezrozdílu, aby mohla se zjištěnými údaji kšeftovat, z vysoka kašlajíc na jeho myšlénky.

Kdysi se podařilo prosadit z dnešního pohledu nestydatě omezující normu na závity, nejprve Whitworthovy pak i metrické. Vzácná shoda zcela nerespektující zájmy, tedy nutno zdůraznit oprávněné zájmy, konkurujících si subjektů. Je přece zcela proti zdravému kapitalistickému rozumu, aby si někdo jen tak došel do libovolného obchodu, a tam si koupil běžnou matici, kupříkladu M8, protože se mu někam zatoulala nebo nedejbože praskla. Ten „jen tak někdo“ by ve spořádané kapitalistické společnosti měl být zcela loyálním a plně závislým zákazníkem firmy XY a u ní, a pouze a jen u ní, by si měl shánět zatracenou, chci říci ztracenou, matičku se speciálním XY-8,3k závitem. V případě krachu firmy XY prostě celý její výrobek, pardon – produkt, zahodí a koupí si loyálně jiný od firmy YZ. V tomto smyslu vyznívá – zdá se mi – plánovaná legislativní úprava zákona o provozu na veřejných komunikacích, představená, jak jinak než jako úleva pro řidiče: konec nutnosti mít v povinné výbavě kompletní sadu žárovek k vozidlu. Vysvětlení je prosté – výměna žárovek je dnes již tak složitá, že ji běžný řidič s běžným nářadím prostě nezvládne, a tak musí stejně loyálně do servisu. Inu lobisté si mohou mnout ruce: namísto striktního odmítnutí schválit k provozu vozidlo, u nějž nelze provést výměnu žárovek v provozně důležitých svítilnách jednoduše a bez nutnosti použít speciální nářadí (obsluha vozidla), uvalí se na řidiče povinnost zavolat si příjezd zvláště v nočních hodinách drahého servisního technika, který nám žárovku za ty prachy (ne)ochotně vymění. Vážené legislativní kolegium, vždyť vy si můžete s radostí připsat volební body i za udržení či snad i za rozmnožení pracovních míst servisních techniků – specialistů na výměnu žárovek. Myslím, že tímto směrem máme ještě hodně prostoru – jen tak namátkou: výměna žárovek v domácnosti, výměna náplní v propisce, výměna toaletního papíru . . . Kdyže to zas budeme moci vyměnit poslance?

No a teď do toho ta škůdkyně Vitásková nám chce zdražit i tu elektriku. Prý proto, že máme domy přizpůsobené na větší příjem energie než běžně odebíráme. Opravdu dívčí logika. Takže bych měl zúžit vrata, protože jimi může projet i velké auto a proto musí různé „taky Vitáskové“ udržovat nadměrně velké silnice. Jo, a taky ledničku mám větší, takže ji zaplním jenom občas... takže bych měl jakýsi paušál platit konsumu.

A to je podle V.Č. jádro pudla: Paušál! Chtějí dostat nějakou RENTU, stálý, na ničem nezávislý příjem.
Taky by se mi líbil.
Zvažte, svícníci, zvažte...

Projížděl jsem obcí Komárov u Opavy. Jel jsem po vedlejší silnici, která končila křižovatkou tvaru T s průběžnou silnicí hlavní. Dával jsem tedy přednost vozidlům na hlavní silnici. Až posud situace jasná a jednoduchá. Ale! Pruh této hlavní silnice byl rozkopán a doprava byla svedena do jednoho pruhu.
Dopravní značka „Dej přednost“ (zkrátka ten trojúhelník) byla doplněna cedulí s nápisem: „Zařaď se do proudu vozidel“.
Žádná vozidla, kterým bych měl dát přednost se nevyskytla, čekal jsem tedy na onen „proud vozidel“ ... Ale nic, žádná vozidla, žádný proud. Pokračoval jsem tedy jízdou za křižovatkou mým směrem a po jediném možném pruhu vozovky. A hle! Proti mě v tomže pruhu jiné vozidlo. Naštěstí byl to občan místní, do částečné uzavírky nenajel daleko a tak vycouval. Provoz v částečné uzavírce byl totiž kyvadlově řízen na oné hlavní cestě dopravními světly. Doprava na té boční silnici ovšem semaforem řízena nebyla.
Ptám se: Jak jsem se měl zachovat? Komu mám poradit, jak to udělat, aby do světly řízené kyvadlové dopravy mohla být připojena i boční silnice?

Špatně mě vychovali aneb O vlastenectví a vlastizradě

Od mládí mi vštěpovali úctu k našim předkům a lásku k této zemi. Učil jsem se národní dějiny a českou literaturu, navštěvoval jsem památky spjaté s českou minulostí, chodíval do divadla, kde zněla čeština, navštěvoval folklorní festivaly, kde ožívaly tradice mých předků. Jásal jsem jako dítě, když naši sportovci vítězili, na stožár stoupala česká vlajka a zněla hymna, která opěvuje naši nádhernou a požehnanou zem. Učili mne, že tohle jsou Čechy a žije tu český národ. Je to naše vlast, za kterou jsme odpovědní, a budeme se mít dobře jen tehdy, pokud o ni budeme pečovat svědomitě, s úctou a láskou. Učili mne, že si musím brát příklad z předků, kteří pro svou vlast umírali, bojovali s nepřáteli a postavili se i přesile, neboť cítili odpovědnost za svůj domov. V těžkých dobách, kdy jsme měli cizí panovníky, čeština byla pronásledovaná a česká inteligence vyháněná, mí předkové chovali pevně v srdcích lásku a úctu k téhle zemi a dokázali vybojovat zpět ztracenou svobodu. Dokázali to v roce 1918, 1945, stejně jako v roce 1989. Učili mne, že se nemám sklonit před nepřítelem a mám pohrdat vlastizrádci. Kdysi byl za vlastizradu trest smrti. Učili mě, že vlastizradou je to, pokud by chtěl někdo vydat tuto zem a její lid nepříteli. Pro celé generace mých předků byla vlastizrada tím nejhorším, čeho se mohl Čech na Čechovi dopustit. Bylo to stejné jako vrazit bratrovi dýku do zad. Bylo toho hodně, co mě učili a čemu jsem věřil. Vychovali mě divně, protože všechno to, co jsem miloval a v co jsem věřil, je prý dnes špatně. Zločinem vlastizrady je dnes vlastenectví. Dozvídám se, že tahle země nepatří nám, Čechům, ale patří všem, celému světu. Dozvídám se, že o svém osudu nesmíme rozhodovat my, ale za nás myslí OSN, NATO, Evropská Unie, lidskoprávní organizace a mezinárodní soudy. Dozvídám se, že národy, které dobře hospodařily, mají své bohatství odevzdat těm, kteří hospodařili špatně. Nejsem ekonom, jsem pouhý historik a spisovatel, ale přiznám se, neznám v lidských dějinách analogickou situaci, aby se bohatý národ dobrovolně vzdal svého bohatství, pokud nepočítám chiliastické a komunistické orgasmy. Ty ale nikdy netrvaly dlouho a vždycky skončily naprostou katastrofou. Mnohým z nás padli prarodiče a rodiče v obou světových válkách 20. století, když bojovali za svobodu. Bojovali proto, aby jejich rodiny mohly žít ve svobodných Čechách. Dnes se dozvídám, že není správné bránit vlast, je lepší se sebrat a odejít.
To samozřejmě neznamená, že nechci pomoci potřebným. Učili mě, že mám být velkorysý, laskavý a štědrý. Pokud někdo o pomoc požádá a já mohu pomoci, mám to rozhodně udělat. A dělám to. Dělají to všichni, pokud ovšem ten, kdo pomoc potřebuje, si ji nevynucuje silou a nechce víc, než mu můžeme dát. A nerozhodují o tom byrokrati, ale naše srdce. Nelze pomáhat všem a vždycky jsem si myslel, že je věcí mého svědomí, komu chci pomáhat. A pokud někomu z jakéhokoli důvodu pomáhat nechci, neudělám to. Je to mé nezadatelné právo.
Od středověku do téhle země přicházeli cizinci a usazovali se tu. Existovaly jen tři podmínky – přijmout naši víru, ctít zákony českého krále a poctivě se živit. České království bylo pohostinnou zemí a ten, kdo chtěl s námi žít v míru, byl vítán s otevřenou náručí. Nejsme národ, který se vždycky choval rozumně, a pokud možno spravedlivě. A s hrdostí. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Mohou mi spílat, že jsem xenofobní a já nevím co ještě, ale já zůstanu Čechem a vlastencem. Budu dál milovat tuhle zem, budu psát knihy o českých dějinách a budu chválit naše předky za to, že tuhle zem chránili proti nepřátelům, že ji budovali k obrazu svému, že z neúrodné krajiny sevřené horami vybudovali zemi medem a strdím oplývající.
Odmítám vlastizradu a budu se dál chovat tak, abych se mohl v budoucnu podívat do očí svým dětem a vnukům.

Imperiálnímu kádru zjevně dochází dech. Nakonec se ukazuje, že se dá obejít bez dolaru, a to velice dobře. Jeho skutečná hodnota již není ani na úrovni toaletního papíru. Kdysi - s ropou - osvědčený monopol, jenž zajišťoval ekonomickou převahu a navýšení sázek v závodu ve zbrojení. Nyní se tento nástroj chýlí ke svému závěru. To ale znamená dvě možnosti:

Kolaps nenasytné kapitalistické ekonomiky Spojených států nebo druhé východisko: válka.

Jak za I., tak za II. světové války se Spojené státy snažili vytěžit co nejvíce. Z historické povahy zahraniční politiky je divadelní alibismus tím, co bychom mohli nazvat jejich sofistikovanou předností: Být doktor, tak vrah. Být hasič, tak žhář. Být vyšetřovatelem i zároveň pachatelem.
O tomto - až prapodivném - způsobu prosazování mocenských zájmů byly napsány celé svazky, zpráv a depeší, od I. světové až po Tonkinský incident. Ačkoliv má tento štědrý zámořský hegemon vojenské základny po celé Zeměkouli, stále je nám dokola opakováno, že agresorem je Rusko.

Ačkoliv uskupení NATO bylo založeno jako primárně OBRANNÁ aliance, na případu bývalé Jugoslávie a Libye se ukázal její pravý a skutečný charakter. Marně den před bombardováním žádal Kaddáfí o vyjednávání. Rozhodlo se, že se Libye bude bombardovat, tak se bombardovat musí. Je třeba odstranit diktátora, který z Libye učinil nejbohatší kontingent z celé Afriky, kde jeho ekonomická závislost na Americkém vývozu byla rovna zdviženému prostředníčku.
Dnes se Libye stala rozvrácenou zemí, odkud proudí hlavní koridor imigrantů z celé Afriky. „Islámský stát“ - je-li to vůbec možno takto nazvat - ve svých zvěrstvech, co do způsobu předčil mašinérii nacistů. Koalice vedená 60 státy pod vedením USA přes rok bombarduje pozice islamistů, a to takovým způsobem, že se ve své moci naopak ještě rozšiřuje. Tu a tam se objeví neověřené informace o bombardování ve dne, shazování zásob v noci. Nemluvě o tom, že 75 % náletů končí otočením. Ať již je pravda jakákoliv, jsme svědky velice neobvyklých a po sobě jdoucích nestandardních situací.

Pozice zparchantělého Turecka - člena NATO, pro demokratické hodnoty a ideály začíná být těžko myslitelná. Na jejich konto genocidy a válečných zločinů přichází další kolonka: Kurdové.
Novináři upozorňují, že z Turecka proudí zásoby munice a logistiky na podporu islamistů v Iráku, přinejmenším od r. 2012.
Zdá se, že současná pozice a způsob vedení Islámského státu naopak Turecku vyhovuje. Je to stejně tak těžko uvěřitelná představa, jako je fakt, že Švýcarské banky ještě donedávna vlastnily tuny zlata, vyrobených ze zubů z obětí holokaustu. Tento štěkací pes má jen tu výhodu, že své agresivní kousky může činit přes ohradu NATO. Toto nezodpovědné, bezohledné a nebezpečné chování může vést k novodobé válce, válce, do které budou zavlečeny všechny ostatní státy NATO, a to jen kvůli jakési fiktivní doktríně o obraně.

Koalice: Saudská Arábie, Katar, Turecko a USA stůj, co stůj chtějí odstranit syrský režim. Do hry ovšem vstoupil neobvyklý hráč: Rusko.
Vzniká opoziční koalice: Sýrie, Libanon, Írán, včetně poslední jmenované země. Přichází do tuhého. Obě koalice si plně uvědomují, že veškerá legrace skončila. Dvě loutky FSA a IS se zády první koalice, legitimní syrská vláda s podporou druhé. Jak dlouho lze takto nebezpečně balancovat? Jak dlouho lze provozovat politiku dvojí tváře?

Pokud se usiluje o vyvolání další války na Evropském kontinentě, pak právě skrze Turecko. Turecko je toho ideálním nástrojem. A proti vkamu? Na to ať si odpoví každý sám.

Závěr

- Nenechme se zavléct do války, které se nás zdaleka netýká.

- Nepodporujme agresivitu nezodpovědné zahraniční politiky.

- Nenechejme českou vládní garnituru učinit jakékoliv rozhodnutí v náš neprospěch.

- Vážně si hodnot, na kterých je vybudována celá Evropa.

- Važme si naší země a ideálů, na kterých byla postavena.

- Važme jeden druhého, neboť v dobách krize budeme oporou jeden druhému.