Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

23.6.2013 7:22

Homosexualita, homosexualismus, adopce dětí

Motto: „Už ani o krok víc!“

Tak zněl slib z parlamentu, při schvalování změny zákona o registrovaném partnerství lidí stejného pohlaví od zástupců homosexuálních hnutí, před osmi lety. Dnes se však evidentně zdá, že byl výrok omezen svou trvanlivostí, neboť od homosexuálních aktivistů a spoluobčanů se opět ozývá, že jsou jim upírána práva, a sice teď jim zase vadí, že nemohou vychovávat malé děti, prý jsou diskriminováni.


Věci se hýbou, ale kterým směrem?

Nikým nevolený člověk jménem Viktor Paggio ze strany LIDEM spolu s dalšími kolegy navrhuje normu, umožňujícím gayům a lesbičkám adopci dítěte.

No vida! Tak jsme se toho přeci jenom dožili. Zato v Nizozemsku jsou lidé „moderní“, o krok na víc, je to vyspělá společnost (ha ha), pedofilové už tam navrhovali změnu zákona o sexuální věkové zletilosti, přičemž ve svém programu samozřejmě hodlají odtabuizovat samotnou pedofilii, stejným způsobem jakým byla odtabuizována homosexualita (vidí, že jejich kolegové mají úspěch). Jsou také přeci lidé a chtějí „lááásku“ - sdělují světu. Nizozemský soud shledal, že nemohou být trestně stíháni, neboť nepředstavují pro společnost žádné riziko(!). (Upozornění: „skvělý“ nápad týkající se adopce dětí párům stejného pohlaví, který dorazil k nám do Česka, iniciovalo právě Nizozemsko.)

Nebudeme přeci „diskriminující“, netolerantní (nebo spíše ignorantní?)
lidé, homosexuálové chtějí poskytnou lááásku, láááska se má poskytovat, nebraňme přeci lááásce (k dětem, ke zvířatům, k věcem...).
Na tato emocionálně zoufalá zvolání většinou slyší citliví, hloupí a naivní lidé, s poměrně slušnou absencí rozumové soudnosti. Za pojem „lááásky“ se stejně tak dobře schovával komunismus, nacismus nebo fašismus, ale to bychom si prve museli položit základní otázku, zda je homosexualita (včetně homo parád) skutečně normální? A to je domnívám se klíčové při konceptu rozhodování o adopci dětí homosexuálními páry.


„Normalita“ homosexuality


Co je to normální? Pojem „normální“ odvozujeme od slova „norma“ a normu - jinak zvanou „standard“ - lze doporučovat bez újmy na škodě. Splňuje tento triviální základ normy fenomén homosexuality, zahrnující homosexuální chování?


- Homosexualita je pro homosexuály velmi nebezpečná. 66 % lidí nakažených virem AIDS v ČR za rok 2009 bylo nakaženo při mužském homosexuálním styku. Znamená to, že na 2 % celkové populace (4 % mužů) připadly 2/3 všech případů a na zbývajících 98 % populace pouze 1/3.


- Podobně je u gayů zjišťován mnohonásobně vyšší výskyt infekční hepatitidy, syfilis a dalších nemocí. Transfuzní stanice mnoha zemí světa odmítají krev homosexuálů, protože testy nemusí v určité fázi onemocnění choroboplodné zárodky zjistit a jako vše ostatní i testy někdy selhávají. Propagandisty homosexuality však zdraví pacientů nezajímá a tak nutí transfuzní stanice krev od homosexuálů přijímat.


- Celkově homosexuálové žijí nezdravým stylem života a v dějinách se podíleli na rozšíření syfilis, kapavky, hepatitidy B, syndromu napadající střevní trakt, tuberkulózy a viru slinné žlázy. V r. 1982 již 78 % homosexuálů bylo nakaženo pohlaví chorobou.(Rueda, E. „The Homosexual Network.“ Old Greenwich, Conn., The Devin Adair Company, 1982, str. 53.)


- Podle Fields, Dr. E. „Is Homosexual Activity Normal?“ se homosexuálové podílejí na neúměrném počtu případů hepatitidy: 70-80 % v San Franciscu , 29 % v Denveru, 66 % v New Yorku, 56 % v Torontu, 42 % v Montrealu a 26 % v Melbourne.


- Podle Psychological Reports se už v roce 1986 homosexuálové ve Spojených státech dopouštějí více než 33 % všech ohlášených zneužití dětí, což při předpokladu, že homosexuálové tvoří 2% populaci, znamená, že 1 z 20 homosexuálů je pachatelem zneužití dítěte, zatímco 1 prznitel dětí připadá na 490 heterosexuálů.


- Existují kvalifikované odhady, že homosexuální životní styl dokonce bez onemocnění AIDS může zkrátit u homosexuálních mužů průměrnou délku života o 20-30 let! AIDS pak způsobuje další zkrácení života u homosexuálních mužů o více než 7 % (Cameron P. et al., Psychol. Reports 83, 1998 s. 847-66). Považovat životní styl, který má takový dopad pro zdraví člověka, za normální variantu lidského chování, je silná manipulace informací v neprospěch postižené skupiny lidí. Představa o homosexuálním životním stylu jako normální a přirozené variantě lidského chování v oblasti sexuality je tedy dalším neudržitelným mýtem o homosexualitě.


- Průměrný věk, kdy homosexuálové umírají, je 42 let (jen 9 % zůstává naživu po dosažení 65. Roku). Tento věk klesá na 39 let, pokud je příčinou smrti AIDS. Průměrný věk úmrtí ženatého heterosexuálního muže je 75 let. Průměrný věk, kdy umírají lesby, je 45 let (jen 24 % zůstávají naživu po dosažení 65. Roku). Průměrný věk úmrtí vdané heterosexuální ženy je 79 let.


- Vědci poukazují na to, že vlastně ve všech anketách a studiích od roku 1860 je uváděn nízký průměrný věk a vyvozují z toho, že časné úmrtí homosexuálů je mezinárodní fenomén. To připomíná poznatek profesora Siegmunda, že nikde ve světové literatuře se nevyskytuje starý homosexuální pár. (Siegmund, G. Die Natur der menschlichen Sexualität. Würzburg: Naumann, 1973.)


Fakta hovoří jasně: Kvalifikovat homosexuální životní styl jako nevinnou zdraví prospěšnou záležitost je jen další těžkou manipulací s lékařskými daty. Během homosexuálního životního stylu k újmě, tj. k újmě na zdraví organismu prokazatelně dochází. Pro nás to tedy znamená, že homosexualita normu nesplňuje a tudíž vzhledem k ní nemůže být ani normální.

Jestliže si chce někdo vytrhat zuby a udělat si z nich hezký ozdobný řetízek - jistě, je to jeho věc, ale normální to rozhodně není, neboť zde dochází k újmě na zdraví a původní místo zubů je v chrupu čelisti, kde jejich účel není dekorativní. Obdobně zadek, funguje pouze jako „jednosměrka,“ jak jsme si někteří z nás všimli, a jinou primární úlohu v rámci trávicí soustavy nemá. Pokud je mu přesto přisuzována jiná úloha, než ta, která je přírodou dána, v analogii je to potom stejná tendence jako považovat korálky sestavených ze zubů, vytrhaných z čelisti, za normální variantu funkce organismu.

Na druhé straně homosexuální lobby nám chce vnutit homosexuální životní styl jako něco nevinného, pouze jakousi platónskou lásku, jako vášeň čekajíc na svou toužebnou naději, jako dvě do sebe zahleděné stejnopohlavní bytostí v shakespearově pojetí lásky; pozn. pod čarou: jejichž součástí láááskyplného vztahu je mimo jiné strkání genitálií do zahovněného, smradlavého a zatuchlého zadku.

Je to dosti nechutné o tom takto hovořit, ale tohle všechno se nám schovává pod abstraktním pojmem homosexuální lááásky, a to je třeba zdůrazňovat zcela otevřeně, protože pokud homosexuálové (konkrétně gayové) tvrdí, že je homosexuální orientace rovnocenná a stejně normální jako heterosexualita, pak by správně neměli opomíjet i tento dosti nechutný sexuální prvek, protože součást zdravého, dle nich rovnocenného heterosexuálního vztahu je právě intimní sexuální sblížení, jenž je na rozdíl od toho homosexuálního v souladu s přírodou. Nám nezbývá, než se modlit, aby děti nebyly svědky této domácí rodičovské „kratochvíle“. To je jedna věc.


Zcela stabilní homosexuální psychika?


Druhá věc je ta, jak je to s otázkou psychiky homosexuálních jedinců?

V časopise „The Archives of General Psychiatry“, se potvrdilo to, co se potvrdilo již mnohokrát předtím:

„Homosexuálové mají podstatně vyšším riziko symptomů psychických poruch (poruchy chování, sebevražedné sklony, emocionální nestabilita atd.)“

Dr. Aardweg, Ph.D. poznamenal, že „na konci článku je velice opatrně napsáno, že existují hlubší spojení, než pouze díky sociální pozici.“

K čemu tedy dospěli staří psychoanalytici, na co se nyní homosexuální aktivisté snaží zapomenout?

V životě homosexuálních pacientů se vyskytuje neobvykle často citový nesoulad mezi dítětem a rodičem stejného pohlaví. Homosexuální muži pociťují svého otce jako 'zřetelně vzdáleného a neschopného' (J. Satinover, s. 222). Tito otcové diskrétně nebo otevřeně odmítali chlapce, který měl mnoho ženských rysů. V jedné studii z roku 1996 se konstatuje, že až na několik výjimek prohlásili homosexuální muži , že jejich otcové měli negativní vliv na jejich život... Neexistuje jediná dostatečně kontrolovaná studie, kde se homosexuální muži vyjadřují o svých otcích pozitivně nebo srdečně' (Fisher et al. Freud Scientifically Reappraised: Testing the Theory and Therapy, New York: John Wiley & Sons)“ - (zdroj)


Křesťanský psycholog Dr. James Dobson, poradce Ronalda Reagana pro rodiny tvrdí:

„Nepotkal jsem jediného homosexuála, který by měl láskyplný vztah se svým otcem.“ - (zdroj)


Promiskuita homosexuálů


Třetí věc, kterou bychom si v souvislosti s prostředím adopce a výchovy dítěte měli zodpovědět, je otázka partnerského soužití a vztahu, jakožto součást manželství:

- Většina homosexuálů manželství nechce (Dr. Dobson). Po slavném homosexuálním sňatku v Amsterdamu uvedlo mnoho známých holandských homosexuálu v různých rozhovorech, že to pro ně nepřichází v úvahu. Je to prý hezké a dají z toho vytěžit určité finanční výhody, ale „manželství“ nechtějí. Podobně se vyjádřil zakladatel francouzské homosexuální organizace Homovox.


- „Za 35 let, kdy se zabývám studiem a léčením homosexuality, jsem sice často slyšel o dlouholetém homosexuálním vztahu, který se podobal manželství, ale pokaždé, když jsem mohl získat více informací, se ukázalo, že se vskutku nejednalo o stabilní svazek. Někdy byli sice partneři spolu dlouhou dobu, ale s přestávkami, kdy každý udržoval své vlastní styky. Někdy byl vztah spíše obchodní nebo finanční. Kdyby se někdo setkal s homosexuálním vztahem, který by trval jako průměrné životní manželství a popsal ho, byl by to již sám o sobě zcela zvláštní úkaz.“

Dr. Gerard J.M. van den Aardweg, Ph.D.


- Nejdůkladnější práce na toto téma homosexuální promiskuita byla prezentována A.P. Bellem a M.S. Weinbergem v jejich knížce Homosexualities (Homosexuality) z roku 1978. Na základě této studie si můžeme udělat podrobnější obrázek o tom, jak vypadá homosexuální promiskuita, zvláště mezi muži. 74 % mužských homosexuálů udalo, že mělo během svého života více než 100 partnerů, 41 % mělo více než 500 partnerů a 28 % více než 1000 partnerů! 79 % označilo více než polovinu svých partnerů jako cizí a 70 % udalo, že s více než polovinou mužů měli styk pouze jednou. Další studie stejných autorů z roku 1981 ukazuje, že pouze 2 % homosexuálů zachovalo monogamii nebo semi-monogamii definovanou velmi velkoryse jako 10 a méně partnerů!


- Homosexuální Dr.Martin Dannecker uvádí, 83 % dotázaných v partnerském svazku mělo i jiné sexuální kontakty. Průměrný počet těchto kontaktů se pohyboval kolem 115 během 12 měsíců.„ (Dannecker, 1991)


- Multicenter AIDS Cohort Study, která zahrnovala téměř 5 tisíc homosexuálních mužů, zjistila, že významná většina těchto mužů (69-83 %) měla 50 a více sexuálních partnerů během svého života (Kaslow R.A. et al., American Journal of Epidemiology 126, 1987, s. 310-318).


- „Byl jsem nesmírně překvapen skutečností, že tolik českých homosexuálů, kteří dnes žijí v registrovaných partnerstvích, se ´inzerují´ na internetových “gay seznamkách„. Nemluvě o tom, že z 34 gayů v registrovaných partnerstvích, které jsem tam našel, 28 bylo mladších 25 let. 23 z nich znalo svého partnera po dobu kratší než půl roku, než své partnerství zaregistrovali... Zdá se, že se mnoho mladých gayů žení pouhých několik týdnů po seznámení, snaží se chovat ´moderně´. Avšak, zeptal jsem se 31 z nich, proč, jestliže vstoupili v oficiální svazek, podobný svazku manželskému, a nejsou v něm příliš dlouho, vzhledem k tomu, že to nový zákon zase tak dlouho neumožňuje - proč hledají homosexuální sex na gayových seznamkách na internetu? Odpovědí většinou bylo, že hledají ´pouze sex´, nikoliv lásku.“ - Fabiano Golgo

Tuto přehledovou informace jsem si ověřoval na jedné české internetové gay seznamce. Po několikáté výzvě k manželskému svazku nebo dlouhodobému trvalému vztahu mi bylo sděleno, vlastně ne sděleno, oni se mi vysmáli a namítli toto: „Co blbneš?“


Vrátíme-li se ke klíčové myšlence ohledně „adopce dětí“, pak jako (zdravě) uvažující lidé se právem můžeme ptát: Je vhodné takové prostředí pro blahodárnou výchovu a vývoj psychiky dítěte, když drtivá většina homosexuálů nejsou schopni vytvořit něco, co by se náznakem podobalo dlouhodobému, trvalému a stabilnímu manželství (vysoká promiskuita)? Opravdu jsou homosexuálové ideální řešení? Nejedná se o situaci, podobnou té, kdy se jeden samotný problém řeší dalším a větším problémem? Něco jako, když narkoman řeší svou závislost přejitím z hašiše na kox?


Démonizace dětských domovů


Dětské domovy a výchovná zařízení jsou zejm. ze stran homo-aktivistů bagatelizována a démonizována jako něco špatného, strašného a pro život dítěte naprosto tragického, jak jinak, než z motivace homosexuální ideologie. Samozřejmě není dobré pokud se dítě ocitne vlivem nepřízně osudu života v nějakém takovém prostředí či zařízení, ale na druhou stranu zas tak to černobílé není. V těchto zařízeních pro děti pracují lidé, kteří k nim mají vztah, svůj život zasvětili proto, aby maximálně svou prací poskytli rodičovskou lásku a péči. Znám i osobně mnoho lidí, kteří prošli dětským domovem, a není to tak, že by špatně vzpomínali na ty časy, které tam strávili, ale mnozí z nich si vytvořili dobrý a velmi silný vztah k těmto pečovatelům a lidem, kterým obvykle říkají “teto„ nebo “strejdo.„ Dětské domovy nebo-li sirotčince zde přebývají staletí, a my z praxe víme, co od nich můžeme očekávat a co můžeme zlepšovat, jenže jako lidstvo v žádném případě nemáme jakoukoliv zkušenost s tím, začne-li se hromadně, tj. na zákonodárné úrovni homosexuálům svěřovat do výchovy a péče malé děti. Víme snad přesně, co od toho očekávat? Je snad psychologie exatní vědou, abychom kompetentně mohli říci, že to nebude mít žádné dopady na budoucí generace? Dokážeme plně odhadnout jaké mohou být následky z takového experimentování s dětmi? A dochází nám vlastně, že děti nejsou „předmětem,“ ale naší budoucností, se kterou je třeba zacházet velmi opatrně, prozíravě a moudře?


Závěr


Již od nepaměti rodina jakožto základ státu vždy tvořila svazek mezi mužem a ženou. Tento model se v procesu formování vzniku společnosti a civilizace dobře osvědčil a dodnes stále funguje. Jenže na prahu 21. století se našla nějaká minorita lidí, zřejmě nadáni osvícením “shůry", pobrali všechnu moudrost světa, a za vágních a pádně neopodstatněných důvodů směle začali prohlašovat: „Ne! Bude to fungovat jinak!“ - Proč ne, ať si to zkouší, ale děti by v zásadě neměly být předmětem jejich sociálního experimentování. Jestliže chtějí být skutečně normální, měli by zalést správně se svou nestydatou, nechutnou a oplzlou exhibici sexuální orientace mimo veřejnost, poněvadž sexualita člověka je především věcí soukromou.

Již teď je jisté, že je to bezpáteřní - ve jménu iluze pokroku - dekadentní hnutí, které zkouší kolik toho my slušní občané, mající alespoň špetku soudnosti a citu pro tisíce let osvědčené tradiční hodnoty, na kterých stojí naše civilizace, a které neposkytla církev, nýbrž příroda sama, v nátlak unesem. Proto „Už ani o krok víc!“ nemá sdělovat bezmezná, naivní a prázdná homosexuální indoktrinace, ale my sami! Pevně věřím a jenom doufám, že naše ignorance (nikoli tolerance) a pohodlná chladnost nenechají věci zajít tak daleko, že nám naši milí páni politici - každému pro korýtko vlezlí do zadnici - nebudou za našimi zády schvalovat něco, o čem se nám nezdálo ani v tom nejdivočejším snu.

Správně
Vlastimil Čech, 23.6.2013 15:51

Ano, 100%-ně souhlasím! Myslím, že jste nezapoměl na nic...

Začátek konce
Z., 23.6.2013 18:47

Hlavně si nemyslete, že adopcemi dětí homosexuály to končí. Naopak, jde o pouhý začátek. Pokračování už taková sranda není. :-(

Odp: Začátek konce
ivana Kozárová, 23.6.2013 19:00

Pravda. Všechny signály nasvědčují,že žijeme v posledních časech...

Odp2: Začátek konce
Vlastimil Čech, 24.6.2013 7:43

Poslední časy??
Něco nábo-ženského?

Odp3: Začátek konce
ivana Kozárová, 24.6.2013 12:08

doslovněji nelítostně ustanovené časy,s nimiž bude těžké se vyrovnat...Apoštol Pavel popisuje vzpurný způsob jednání a zvrácené postoje - např. v dopisech Timoteovi. Stejné varování zaznívá z Judových slov.... v posledních časech budou posměvači,kteří budou postupovat podle vlastních tužeb za bezbožnými věcmi viz Juda 3,17,18....

Odp4: Začátek konce
Vlastimil Čech, 24.6.2013 12:57

Děkuji za osvětu...

Odp: Začátek konce
Vlastimil Čech, 23.6.2013 22:34

:-(:-(:-( To nemůže být pravda! Francouzové jsou přeci vyhlášenými milovníky žen! Nevěřím, že se to mohlo stát...
-------------------------
Pane doktore, obávám se, že jsem gay...
hmm a námořní jachtu máte?
ne, kde bych na ni vzal...
hmm a na safari jezdíte, nebo do Monte Carla?
ale kdeže
Tak to si nedělejte starosti, nejste žádný gay. To jste jen obyčejný český buzerant!

Odp2: Začátek konce
Zákys, 24.6.2013 7:44

Nevěřte novinovým „literárním“ kecům.
Nejskvělejší, nejvášnivější a nejkomlexnější milování je na bojišti mezi umírajícími a mrtvolami (nesmí tam ovšem smrdět keratin a benzin-podmínka nutná). To není nekrofilní názor vyhraněné patologie, ale poznatek, kterému se dostalo pozornosti u těch nejskvělejších literárních veličin.
„Jsou jiní a jiné. Tak proč ty ne Augustine?“

Odp3: Začátek konce
ivana Kozárová, 24.6.2013 12:11

Ó,mei lieber Augustin,alles ist ,hin,hin,.....Madl is wek,Gold is wek,hommer alle boede Dreck.....;-)

svobody pro všechny stejné ?
ivana Kozárová, 23.6.2013 18:52

Každý člověk,i homosexuál,vznikl z heterosexuálního vztahu,který by měl respektovat především,neboť díky tomu přišel na svět. Pokud mu heterosexuální život nevyhovuje z jakýchkoliv důvodů,měl by mít tu soudnost,že se nebude pídit po výsledku heterosexuálního vztahu,jímž dítě je. Dokonce i při umělém oplození vzniká z ženy a muže.

Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi...
Platfus, 24.6.2013 11:33

Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi trochu benevolentnější názor. Sám jsem proti adopcím dětí homosexuálními páry, ve zbytku nemám potřebu někomu mluvit do soukromí nebo zachraňovat svět. Myslím, že k výčtu podobně znějících slov - homosexualita a homosexualismus zbývá ještě doplnit, homofobie, protože o tom je článek také. Připadá mi, že si pan Sidrach určil nepřítele, zacílil a nashromáždil argumentační arzenál o síle atomové bomby, tak jako v jiných diskusích. Když jsem si něco googlil kolem vašeho članku, našel jsem podobně laděný příspěvěk zde. Autor tam vystupuje pod přezdívkou „hnus“ :-), přitom pod komentáře, které následují bych se podepsal spíš. Myslím, že tyhle témata potřebují víc tolerance a nepředpojatého přístupu. Před časem se tu svěřil Sova ve svém článku, že je gay. Hádám, že ho následná diskuse natolik znechutila, že už se tu neukázal.

Na závěr otázka: kdyby se vám mělo narodit dítě homosexuální orientace, což se může stát, co byste dělal? Léčil byste ho? Zavrhnul? Nebo byste mu některé věci zakazoval?

Odp: Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi...
ivana Kozárová, 24.6.2013 11:42

Souhlasím s vámi v případě,že jde o nenávistné projevy. Nemyslím si ale,že pan Sidrach projevuje nenávist. Je těžké určit hranici,kde už tolerance není možná? Nebo to raději starozákonně utnout,aby zlo bylo vymazáno z lidu? A pak kdo má na to právo? Nenávidět lze skutky,ale ne lidi.

Odp: Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi...
Z., 24.6.2013 12:11

O toleranci si popovídáme, až ti strčí bukvici (40 let) na pracoviště do „zácviku“ a deset hodin si před ním budeš bránit p®del. Protože právě rektální otvor je jediná věc, která ho zajímá, na rozdíl od pracovních povinností. Deset hodin poslouchat, jak je homosexualita skvělá věc, že je většina heteráků stejně jen latentními homosexuály, tajně toužícími po análním styku. Postupem pracovní doby a přetrvávajícího rektálního neúspěchu pak dokonce řev, že jsou všichni heteráci ku®vy, které se stejně nakonec nechají vym-dat. Vzhledem k tomu, že je dotyčná bukvice blbá jako punštok, na pracovišti neuspěla a musela se poroučet, což je očividný důkaz mé i šéfovy homofobie. A kdyby ti to náhodou nestačilo, tolerantní Plattfußi, můžeš zakalkulovat ještě dva buzeranty, obývající byt nade mnou. Jedna z bukvic je držitelem (držitelkou) titulu ing. Poslouchat řev o půl třetí ráno, kterak je božíček nevěrný a vystrkuje ču-áka na kdekoho cizího. Domovská bukvice si dokonce opatřila (pravidelné návštěvy) nějakého uvřískaného fracka, nejspíš z širšího příbuzenstva, kterého pravidelně venčí před domem a láskyplně ho olizuje po obličeji. Ano, Platfusi, pak si s tebou rád popovídám o toleranci vůči duhovým hošanům. :-)

Odp2: Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi...
Platfus, 24.6.2013 14:02

To má tak někdo štěstí, tak to soucítím :-). Já jsem se až s takhle okázalými projevy nesetkal. Myslím, že většina homosexuálů svojí orientaci spíš tají, někdě se to dá odhadnout, někdy se zpětně dovím, že někdo abych tak řek „kope za druhej tým“.

Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Sidrach, 24.6.2013 14:35

Děkuji za reakci,

V prve řadě, k té údajné „homofobii“. Víte, všechny mé články, co jsem zde psal (Anonymous, Tv-Nova je bulvání žumba, Spiritismus atd.) jsou svým způsobem určitým varováním před věcmi, které se na první dojem zdaleka nemusí zdát tak nevinně a neškodně, a které nemusí pro budoucnost společnosti přinášet vždy kladné důsledky. A právě výše uvedený článek patří do této kategorii, pokud Vám to připadá jako homofobie, proč ne? Jenom potom plně nerozumím Vaší důslednosti, proč jste nenazval již předtím mé ostatní články ve smyslu: „bulváro-fobie“, „anonymous-fobie“ nebo „spiritismus-fobie“? V oddělení „společnost kolem nás“ kde se vkládají tyto podobné a obdobné příspěvky, by mělo být adekvátní si pokládat otázky, týkající se budoucnosti a vývoje společnosti. Pokud bychom chtěli být přesnější v identifikaci sdělení článku, pak článek není o homofobii, ale o tom, kde tito homosexuální aktivisté spolu se svými s neustálými požadavky skončí? Zároveň článek (hned v úvodu) informuje, že jim nelze věřit, protože před 8 lety nám prach sprostě lhali.

V druhé řadě. Často se v souvislosti s homosexualismem, který se projevuje dnem ode dne čím dál drzeji, zaměňuje termín „tolerance“ a „ignorance“. Jenom člověk smyslů zbavených může schvalovat homoparády, bojující za svou orientaci, kterou jim nikdo, zdůrazňuji nikdo nebere. To co je jim upíráno (a právem), že se svou orientací, která má být věcí soukromou, prezentují na veřejnosti jako nějakou přednost a každého, kdo s tím nesouhlasí nazvou homofobem nebo netolerantním (rozumějme neignorantním) člověkem, a to začíná být vážné pro společnost a pro naše děti.

Závěrem k tomu mému údajnému zacílení. Není to tak, že bych si určil nepřítele - to ve čtenáři budí dojem známého přísloví: „kdo chce psa být, hůl si vždy najde“ - takový postoj nezastávám. Jde o to, že tito spoluočané se nám pletou do života (čteme o nich přední informační titulky, v Praze na Václaváku nám pořádají ty své oplzlé homoparády, chodí do škol a nabádají děti k vyzkoušení homosexuálního vztahu atd.), proto je povinností každého občana se k veřejné věci, veřejně vyjádřit, v případě vnímá-li potenciální nebezpečí posouvání morálních, etických hranic obecné společnosti. A takové počínání je zcela korektní.

S podravem,

Sidrach

Odp: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 25.6.2013 9:27

Je nasnadě,že ve společnosti,ovládané ofenzívními deprivanty mají aktivity,které prolomují všechny - a především etické - bariéry - z e l e n o u. Jde přece o to,aby byla vyrobena nová generace,lehce manipulovatelná,se zúženým vědomím,aby lidé nepřemýšleli,nikam nesměřovali,ničeho si nevšímali a byli vydáni napospas parazitním manipulacím.Tuším,že tady někde bude jádro pudla.Ve své omezenosti si to možná demonstrující a na sebe upozorńující homosexuálové ani neuvědomují....Ta stará otázka,komu to slouží,je někde v zapomenutém šuplíku ... Koukáme jen na následky - a ty jsou,pravda,děsivé.....

Odp: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
hans, 25.6.2013 10:51

Jsem příliš pohodlný gúglit do takové hloubky, jako vy, nicméně se připojuji k vašemu stanovisku, že zde jde o nebezpečný sociální pokus. U homosexuálů (gayů), které znám, mě nejvíce ohromuje právě ta obrovská promiskuita, a to si ještě říkám, že člověk neví všechno. (Jak by také mohl, že? ;-) ) Velice dobře si pamatuji někdy před lety diskusi na čt, kde se duhový náčelník bil v prsa, že jakmile bude uzákoněno registrované partnerství, nároky homosexuálů končí, protože o adopce dětí stejně není většinový zájem.
Mám vycvičený reflex, jakmile slyším takováto kategorická prohlášení, sepne se mi červená kontrolka a mozek se ptá - a co když ne? Takže pro mě nebylo velké překvapení, když jsem (tuším ve Q na čt2) zaslechl toho samého hošana diskutovat na téma Co je špatného na adopci dětí homosexuály?). Z historie máme dostatek zkušeností, jak se salámová metoda uplatňovala i na daleko zásadnější řešení.
Na jiném místě jsem psal, že je potřeba, aby hlasy odpůrců adopcí bylo nahlas slyšet, protože musí platit, že většinový hlas se stává normou. Bude-li většina společnosti zticha, mlčící většina prohraje a odmítaný názor se stane platnou normou. Odmítnutí adopcí homosexuálními páry není žádná homo-, xeno- ani jiná fóbie. Lidé si nesmí nechat vnucovat tyhle prapodivné myšlenky a indoktrinovat hlavy pitomostmi.
Ono vyslovovat odmítnutí není snadné. Dokonce jsem viděl manažerský kurs, kde staré zkušené byznysmeny učili říkat Ne. Odmítající má podvědomé výčitky, že odmítnutému osobně ublížil. Ale to je omyl, jen je třeba se to naučit. Tady bychom mohli začít. A časem se to naučíme aplikovat ve všech věcech, co se nám nelíbí.

Odp2: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 25.6.2013 12:13

Odmítnout znamená vědět,proč odmítám a přesně to zformulovat. To je práce. Taky je to nepohodlné a nepopulární. Taky to znamená přijmout rozhodnutí a za své rozhodnutí nést odpovědnost.Navíc je společnost manipulovaná k takzvané toleranci. Tolerance ano,ale ne ke všemu...Handrkování o tom,co je normální a co už ne by se mělo řídit zdravým rozumem a nezapojováním zbytečných emocí.Žel,racionalita v rozhodování chybí.A zas je tu otázka- komu to slouží??

Odp3: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Platfus, 25.6.2013 17:45

Nemyslím si, že by to někomu sloužilo, nebo bylo k něčemu dobré. Prostě jenom v dnešní době čelíme otázkám, které jsme doposud řešit nemuseli. Je dobré si uvědomit, že naše postoje jsou také kulturně podmíněné. V některých kulturách to nepohoršovalo (Řecko, Řím). Naopak v třeba z jižní Africe mají homosexuálově těžkej život, pokud ho vůbec maj.

Odp3: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
hans, 27.6.2013 13:07

Já přesně vím, proč adopce homosexuálů odmítám. Že autor svůj postoj opřel o spoustu zdrojů, je chvályhodné, přestože se ne se všemi musím ztotožnit.
Chtít racionalitu v rozhodování zavání paradoxem - ve kterých případech se tak děje? Volby??
Domnívám se, že vždy je rozhodování ovlivněno spoustou faktorů, přičemž se obávám, že ty racionální nemusí být v převaze.
Na druhou stranu svéprávný a dospělý jedinec má mít právo na své rozhodnutí, a zpravidla se nemusí zpovídat, proč své stanovisko zaujal. Přesto v diskusi řada přispěvatelů poskytla zdůvodnění.
Hledat zdůvodnění, komu co prospělo, patří spíš do trestního práva - v otázce tak osobní mi přijde poněkud nepatřičné.

Odp4: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 28.6.2013 17:42

Racionalita v rozhodování mi nepřijde paradoxní- pokud se týká mého dalšího života,nebo to ovlivní životy lidí,kteří na mě budou záviset...Pravda je,že většina rozhodnutí je konána především na základě iracionálních pohnutek - například sňatek:-) Pravda je,že boty si často vybíráme pečlověji,než životního partnera.... To,že iracionální pohnutky dnes převažují všude,někomu opravdu slouží . A máte pravdu v tom,že už jsme v oblasti trestního práva.....;-)

Odp5: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Zákys, 29.6.2013 6:08

Pokuste se o malou úvahu. Když hodláte provést nějaké rozhodnutí a vyhodnotíte si že vaše rozhodnutí má 50% naději na úspěch, rozhodnete se je uskutečnit?

Odp6: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 1.7.2013 12:24

Jasně že se to odvíjí od emocionálního náboje obsaženého v situaci. Skočila jsem do splavu pro čtyřleté děcko a skoro jsme se utopily obě,i když dobře plavu.Pokud se bude jednat o odbornou práci,nebudu se rozhodovat sama bez lidí,kteří se v tom vyznají.Do některých věcí se nepletu,když se v nich vyznám jen napůl... Možná,že zenové pravidlo zvané NEZASAHOVAT by bylo lepší,než jakákoliv racionalita. Neplést si racionalitu s racionalizací:-),to by taky pomohlo.Někdy se člověk rozhodne už proto,že se rozhodnout chce.Ale zahodit rozum nelze,i když nás někdy může zklamat..... Ale pro moje osobní rozhodnutí stačí těch padesát procent.Když by šlo o dobrou věc,proč ne. Musí stačit.Jeden neví,jak dlouho se ještě může pro něco rozhodovat:-):-)

Odp6: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 1.7.2013 12:48

je snad lepší litovat,že jeden něco udělal ,než že to neudělal.....;-)

Odp7: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 1.7.2013 12:58

No a pak je tady ještě kategorický imperativ.:-(

Odp8: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Zákys, 1.7.2013 21:18

Takže rozhodnete. Jste potom 75 % bankrotářka. (Statisticky ovšem). Jak se vám to líbí? Kdyby distribuce třeba léku byla závislá na této jeho úspěšnosti, tak tzv. vyspělé země vymírají daleko rychleji než dosud.
Ale nevím jestli si rozumíme. Víte co je to testování nějakého jevu(třeba úspěšnosti léku) na 1%, 5%, 10%... hladině význanosti? 50 % hladinu významnosti pro jistotu neuvádím, abych nevypadal jako volič trilobita Schwarzenberga. To už za mně (tu volbu) obstaral jakýsi ultrapravičák Hans.

Odp9: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 3.7.2013 23:41

Souhlasím s diagnózou,kterou jste učinil,jsem potencionální bankrotářka.Zato neužívám žádné komerční léky. Vybírám si chaoticky tinktury,některé si vyrábím sama. Samozřejmě,že léčivem je pouze ten líh;-),ale funguje to.Nevěřím ani validitě jakéhokoliv testování,spíše věřím,že uzdravuje to,čemu věříme:-)Když se octnu ve zmatku a kolem je panika,chovám se rozumně. Když o nic nejde,tak jančím.Jsem přesvědčena,že se chováte podobně jako já a tuším,že rovněž máte sklony k bankrotářství;-)

Odp10: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Zákys, 4.7.2013 8:53

Ááááále... . Já psal o něčem ale úplně jiném než je používání léků!! Když účinnost léku je testována na 1 % hladině významnosti, tak to znamená že z 1000 léčených osob pravděpodobně! je u 10 léčených neúčinný. Když jste náhodou mezi těmi 10 a ještě na základě náhody 6 dalších z vašeho okolí, tak pokud nemáte elementární znalosti(učí se to ve statistice na stř. škole) z jednoho druhu matematiky a jste odkázána na empirii, tak zvoláte „hlasem velikým“, pryč s tím svinstvem. Ať žije babka kořenářka, probuďte medicinmany. Ale co to má společného s racionálním chováním?
Já přece vím, že jsou principy (hlavně v ekonomii), racionálního chování, které se životem nemají nic, nebo velice málo společného. Tím hůře pro ten život!!!
Jsou však na druhé straně sociální situace, ve kterých individuální racionalita vede ke kolektivní iracionalitě. Stoupencem této individuální racionality je zde na Svíci jakýsi geront Hans, který pro případ že nevyhraje jeho „já“, „já“, „já“ má navíc přepraveno Pinochetovo řešní(tajně ovšem). Ten se bojí, jako každý .ůl který vedle přežvykování se naučil také něco o sledování osobního prospěchu a má o společnou pastvinu až metafyzické obavy, a tak z ní potřebuje aspoň kousek jenom pro sebe.;-)
Ale k tomu složitému problému, který potřebuje jiný prostor, než je zde.
Představte si rybník, který je pokrýván řasami, jejichž plocha vzroste každý den o polovinu. Trochu vám to vadí, ale na řešení problému máte přece dost času. Za padesát dnů je rybník řasami pokryt z 50 %. Zabliká vám kontrolka, nebo si řeknete mám dost času, ještě okopu zahrádku, půjdu vyvěnčit , podívat se na čmeláčky, nebo si hodíte radějiˇšpagát?"
A milá paní je rozdíl mezi bankrotářem, který říká „jsem bankrotář a v tom je můj půvab“, a bankrotářem který o tom že je bankrotář neví, je maličký, ale nezanedbatelný, rozdíl.

Odp11: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 6.7.2013 15:27

Bombardovat myšlenkama umíte,to teda jo. Tak se to snažím vstřebat,jsem jen ženská a tak se to postupně bude znova přetransformovávat do něčeho možná i jiného....Pro někoho jako jsem i já se racionálno zřejmě omezuje na snahu nebrat si nic osobně;-)Ale uznejte,že jednat bez zjevných a rušivých emocí je prospěšné pro všechny aktéry komunikace....Babka kořenářka je velmi racionální varianta v přístupu k neduhům,ale ať si každý vybere to,čemu věří.Věda přestaůla být součástí kultury v okamžiku,kdy se stala byznysem. To nehlásám,jen si to myslím,jak si to ostatně myslel už před druhou válkou Karel Čapek - viz soubor novinových článků v knize Místo pro Jonathana.K rybníku pokrytém řasami zaujmu nejspíše zenové stanovisko Nezasahovat. Zasáhla bych ,ale nevyznám se v rabníkách. Ponechávám problém odborníkům. A nebudou-li v dosahu,Matka příroda si poradí i beze mne....Nasadím řasožrouta!!!!

Odp12: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
hans, 10.7.2013 3:12

S myšlenkovým tokem p. Zákyse se nesnažte udržet krok, je to zhola nemožné. Jeho moudra tryskají na všechny strany nezadržitelnou silou v libovolném množství, poháněna vědomím jeho naprosté dokonalosti, neomylnosti a nadřazenosti nad vším živým. Žádná vědní disciplína mu není cizí, a nikdo na širém světě mu nesahá s vědomostmi a inteligencí ani po paty. Všechno četl, a co nečetl, z toho má výpisky. Možná se i narodil v zábradlí v kině, jako jeden jeho slušnější spolumudrlant. Je to takový připitomělý slovní onanista.
Zaujal mě ale závěr Vašeho příspěvku - zenovou zásadu nezasahovat by patrně porušili odborníci, kteří se zpravidla pasují na znalce metody - když to nejde silou, půjde to ještě větší silou, vždyť to vystudovali (v lepším případě). I přestože dáváte víru Matce přírodě, nasadila byste řasožrouta (je to odborný postup? ;-) , co na to Matka? ).
Odborníci podobný problém řešili v praxi v JČ, nasadili do rybníků nenasytné tolstolobiky, že si s vegetací hravě poradí. Ti postupně sežrali řasy, trávu v mělké vodě a nakonec se prý pustili do rybí násady. Tolstolobici narostli ke 150cm, ale jejich maso není k jídlu, je tučné a smrdí rybinou až hrůza (rybáři ho pomalu udí, ale mně to smrdí i tak). Na jednom rybníce jeho majitel vyřešil boj se žabincem instalováním plovoucího mlýnku na elektromotor, kterým čeřil vodu. Během několika týdnů byly řasy i žabinec pryč. Zajímavé ale je, že když pak někdo ukradl kabel, řas i žabince bylo během několika dní násobně víc, než předtím. (A pak pomáhejte Matce přírodě - viz aktuální spor ochránců a odpůrců kůrovce na Šumavě...)

Odp13: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 11.7.2013 10:43

Pak už jedině osvědčenou ruskou metodu: NECHAT VYHNÍT

Odp14: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Vlastimil Čech, 11.7.2013 13:32

Nechat vyhnít-ZENRUSKÁ metoda?
Ono ty ekologické metody ;-)... Stanu se jejich zastáncem a uživatelem, až se objeví opravdu fungující a účinný ekopřípravek proti padlí jabloňovému....
Ovšem nechat si ZENRUSKY vyhnít zahrádku nechci...
Taková ZENZAHRADA pak asi obsahuje: Ekotrní, ekobodláčí, ekokopřivy, ekolopuchy a ekolebedu... a v ní si může třeba ekozenzahradník ekozenlebedit!

Odp15: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
ivana Kozárová, 11.7.2013 16:17

zenová zahrada je suchá:-)Jsou tam, kamínky,píseček a klídeček. Mám ji doma. Slimejš tam nezavítá,zato mám slepejše,zmije a čas od času se na DOLNÍM KONCI KAMENIŠTĚ,kde začíná rybíz černý,objeví užovka podplamatá - vodní tok je nedaleko....Nepoužívám nikde chemii. Co zhyne,zhyne. Včetně mé osoby;-)

Odp15: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
hans, 16.7.2013 8:34

Souhlasím s vámi. Na zahradě mám asi deset let starou hrušeň. Protože také mám rád ekologii, nikdy stromy nestříkám, hnojím pouze kompostem, jednou za dlouhý čas sypu vápenec. Celou tu dobu hrušeň zápasí s jakousi rzí, listy mají černé skvrny a plodnost stromu je prakticky na nule. Jablka jsou sice tečkovaná, zdravá, a úrodnost také nic moc. Jinými slovy, možná by matka příroda potřebovala nějakou tu podporu v podobě chemického ošetření?
To samé sleduji na Šumavě ohledně zmíněného kůrovce.Protože jsem pouhý laik, čekal jsem, která strana se svým postupem uspěje. Jedna parta říká - stromy porazit a odvézt (těžaři), druhá říká nechat být (ekos). Výsledkem je buď vykácená holina nebo stojící mrtvý les, ze kterého se šíří do okolí škůdce. Já se začínám klonit k variantě nekácet, nechat být, ale kůrovce zdecimovat postřikem. Ať mu pomůže matka příroda, a nám zůstane živý les.
Zahrada, resp. polní a lesní hospodaření, bez práce neexistuje. Teorie o přirozeném hospodaření, permakulturách a pod., jsou podle mého názoru výmysly městských lidí, kteří znají pole a hospodaření na něm jen z článků na internetu. Jediné, co na neudržovaném pozemku poroste, je plevel, výnos jenom zlomek dnešního. Věděli to už lidé před tisíci lety, jenže moderní člověk si myslí, že to změní. Zvykli jsme si na moderní výnosy zemědělství a potlačujeme fakt, že bez chemie v něm by výnosy spadly někam, kde by lidé měli velký problém se uživit. Vždyť dneska v usa živí stát méně než 1% obyvatel, a ještě mají na export. V Evropě je to větší procento, ale i tak je to o řád víc. Možná, že ani zemědělští odborníci netuší, jaké by byly reálné hektarové výnosy, nebýt chemie.

Odp16: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Zákys, 16.7.2013 20:45

V USA neživí méně než 1% ekonomicky aktivních obyvatel!!! vlastních 316 mil. obyvatel a ještě exportuje. Je to o kousíček více. Jo, geografie zemědělství s jeho historií je bonbónek. Nic pro možná...
Kdo si chce „hrát“ a přemýšlet tak může a srovnávat logicky!!!nesrovnatelné: USA: http://faostat.fao.org/site/666/default.aspx
Česká republika: http://faostat.fao.org/site/666/default.aspx
Austrálie: http://faostat.fao.org/site/666/default.aspx
Botswana: http://faostat.fao.org/site/666/default.aspx

Proč v tom zemdělství pracuje ve vyspělých zemích více žen? Že by barevné otrokyně?

Odp17: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Ziege, 18.7.2013 7:55

Já bych je všechny vyházel aby jich bylo staejně jako bílejch.

Pozn.: komentáře se dále nevětví.
Odp: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Platfus, 25.6.2013 16:39

Zdravím pane Sidrachu, díky za vyjádření. Uznávám, že nařčení z homofobie je ve vašem případě asi neoprávněné. Vycházel jsem ze zkušenosti, že se debaty kolem homosexuality se snadno zvrhnou, viz. můj citovaný odkaz, který už je hodně za hranicí vkusu

Homosexualita podle všeho není normální ve smyslu normy a je špatně, pokud se za normu považuje. Ovšem nepřipadá mi na místě, aby se heterosexuál jaksi morálně povyšoval nad homosexuála - sexuální orientace, pokud přistoupíme na ten termín zavedený samotnými homosexuály (:-)), je podle všeho především vrozená a těžko ovlivnitelná. To že se někdo narodí jako heterosexuál není jeho zásluha.

Jinak s vámi souhlasím a uvědomuju si palčivost problému stanovení nějaké neprolomitelné hranice. Taky bych si nepřál, aby se situace přehoupla na druhou stranu a homosexuálové se cítili najednou diskriminovaní, protože nemají všechny výhody klasické rodiny. Pokud se člověk nechce uchylovat ke katolickým hodnotám, nebo aspoň ne cíleně, je potřeba spoléhat na to, že si v těchto otázkách zachováme „zdravý úsudek“, což je, pravda, trochu slabá útěcha.

Připadá mi ale, že vás jako věřícího toto téma musí zajímat dvojnásob. Jak říká samozvaná „katolická buzna“ M. C. Putna - homosexualita je pro církev velká výzva, se kterou se musí vypořádat. Pořád by mě zajímalo, a ne jenom u vás, co by kdo dělal, kdyby jeho potomek byl homosexuál... Ani já to pro sebe nemám úplně vyřešený.

Odp2: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
greybeard, 25.6.2013 22:12

Naštěstí pro tuto společnost je adopce poměrně zdlouhavý proces, kde je třeba prověřit vhodnost „rodičů“, stálost svazku, dále najít vhodné dítě a pak následuje zpravidla dvoustupňová adopce. Jenže zájemců je stále více (sterilita párů) a vhodných dětí málo. Což (doufám) chrání tuhle společnost od „nepřirozeného“ rodičovství gayů (na druhé straně lesbičky si to mohou „zařídit“ vlastně úplně legálně).

Je zde ovšem strašák zvaný úplatek - za peníze se adopce dělala vždycky, takže dnes tím spíše. Proto jsem raději opatrný a raději bych děti přál všem heterosexuálům.

Máme ale všichni na mysli téhož gaye? Celá řada jich má umělecké sklony a umějí být velmi pozorní a laskaví. K výchově dětí mají (někteří) stejné, nebo i lepší předpoklady. A sexuální orientaci dětí stejně nezmění. Naopak - např. při adopci děvčete nehrozí pozdější zneužívání, což se u „normálních“ chlapů občas vyskytuje (víme vůbec, jak často?).

No, nemyslete si, že současnou „hlasitou“ homosexuální kampaň schvaluji. Jsem tolerantní, ale jsem rád, když si to každý nechá pro sebe. Nač to vytrubovat, ba co víc, chlubit se! Já když plácnu kolegyni po zadku, budu mít opletačky s harašením. Takže řeči o sexuální orientaci nemám rád, taky je to svým způsobem harašení.

Odp3: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Zákys, 26.6.2013 7:26

„Jsem tolerantní...“. Co ta věta znamená? Za tu větu se dnes schovává od blbosti veliké jako Proxima Centauri po kdejaké darebáctví všechno, co má jinak půvab husího exkrementu. Pane!!!

Odp2: Homofobie nebo predikce vývoje společnosti?
Sidrach, 27.6.2013 13:50

Také zdravím, pane Platfusi.


To je v pořádku, Já to jako nařčení nevnímal, spíš se jednalo o upřesnění konceptu článku, který by mohl být vnímán ne příliš přesně. Dále uvádíte, že homosexualita je především vrozená a těžko ovlivnitelná. Ta vrozenost, jestli Vás správně chápu, ono to tak není úplně jednoznačné, protože genetické vlohy mají poměrně malý podíl na vzniku homosexuální orientace. Problém homosexuality je třeba vnímat jako soubor komplexních znaků (dědičnost, prenatální vývoj, prostředí vývoje psychiky jedince atd.). Ohledně toho morálního povyšování, jde o tom, že se svou soukromou sexualitou chlubí, a to si nezaslouží nic než opovrhování.

Uvádíte:


„Taky bych si nepřál, aby se situace přehoupla na druhou stranu a homosexuálové se cítili najednou diskriminovaní, protože nemají všechny výhody klasické rodiny.“

Tady jde o jedno nebezpečí, homosexuálové chtějí výhody klasické rodiny, ale jak se jeví, povinnosti klasické rodiny i se všemi závazky nepovažují za stejně důležité.


„Pokud se člověk nechce uchylovat ke katolickým hodnotám, nebo aspoň ne cíleně, je potřeba spoléhat na to, že si v těchto otázkách zachováme „zdravý úsudek“, což je, pravda, trochu slabá útěcha.“

A to je právě to. Pokud člověk vznikl nesmyslnou evolucí, pak názory nebo pohledy na vnímání otázky homosexuality či jakékoliv jiné deviace (odchylky) je jakousi pouhou společenskou dohodou, podmíněnou kulturou a vývojem doby, ve které se nachází. Jinými slovy nikdo nemá právo vyhlašovat nějaké trvalé, objektivní morální normy, poněvadž neexistuje žádné objektivní hodnocení (Určovatel, Bůh). Např. zatímco dnes bychom považovali homosexualitu za zcela normální, za sto let ji může společnost považovat za deviaci, a tak se to napříč historii společnosti může i cyklicky opakovat. Z toho důvodu Vás docela dobře chápu, že zdravý úsudek považujete za tak trochu slabou útěchu. Nicméně o katolické hodnoty se nejedná, ale o křesťanské, protože na tom se shodnou jako katolíci, tak opoziční protestanté, kromě toho i židé.


„Připadá mi ale, že vás jako věřícího toto téma musí zajímat dvojnásob. Jak říká samozvaná „katolická buzna“ M. C. Putna - homosexualita je pro církev velká výzva, se kterou se musí vypořádat.“

Křesťané s otázkou homosexuality vypořádáni jsou, jde o to, že je zde v ohrožení rodina, jakožto základ státu, jakékoliv fungující společnosti, ale také morální hodnoty, které církev považuje v principu za neměnné a platné v jakékoliv době. Za nejvyššího normovatele považují Boha, a ten se k homosexuálnímu chování, tranzvestitě, zoofilii aj. odchylkám staví negativně. Pokud někdo směle a s ignorancí veškerých tisíciletých tradic a teologického vnímání světa bude v opak tvrdit, pak se jedná o konfrontaci spíše v rovině ideologické. Tady nejde pouze o to, že někdo zpochybňuje nějaké tradiční hodnoty či teologické vnímání světa, ale především o to, že jednak popírá jakoukoliv praxi a zkušenosti, které se tady prokazatelně osvědčily jako fungující a pro společnost užitečné a normativní, ale také popírá základní principy přírody, tj. princip komplementarity, kde vše funguje na bázi klíče a zámku až na mikroskopické úrovni organismů, a v náhradu (za alternativu) nenabízí absolutně nic, než pouhý experiment s dětmi. Musíme si uvědomit, že rodina muž/žena zde na světě funguje min. 6 tisíc let, a pokud se dnes někdo ohání statistikami prováděných v průběhu 30-ti let, o jejichž výstupní metodologii obvykle sotva něco ví, pak takové jednání a vlastně i uvažování je velmi nedostatečné a nepodložené. Za prvé proto, že psychologie a její podobory nespadají pod žádnou exatní vědu, za druhé, výzkumy na jedné generaci (rozmezí 25 let) zdaleka nemohou určit o jak velké dopady na následné a budoucí generace se bude jednat, z toho vyplývá, a to je za třetí, že lidstvo nemá jakoukoliv zkušenost s takovým hromadný zaváděním výchovy homosexuálním párům na úrovni zákonodárné, a tudíž se vracíme k tezi, že se jedná o čiré experimentování s dětmi. A jak v článku píši: děti nejsou předmět.


„Pořád by mě zajímalo, a ne jenom u vás, co by kdo dělal, kdyby jeho potomek byl homosexuál... Ani já to pro sebe nemám úplně vyřešený.“

Těžko říci, co bych v tu chvíli dělal, nicméně Bůh ve kterého věřím, a kterému jsem zasvětil život dokáže křísit i mrtvé a léčit jakékoliv poruchy či nemoce. Mnohým homosexuálům, jak sami svědčí skutečně pomohl. Ostatně terapeuti a psychologové např. z prestižní asociace psychologů NARTH, mají za sebou mnohaleté zkušenosti s tím, že podařilo homosexualitu vyléčit, ale to se homosexuálové snaží možně i nemožně dehonestovat a zdiskreditovat, stejně tak vědecké seriózní výzkumy, které se homosexuálním aktivistům do krámu takříkajíc nehodí, např.: Farmáři a chovatelé v USA požádali vědeckou veřejnost, aby vyřešila otázku projevu homosexuality u ovcí. Ukázalo se, že zhruba kolem 8-10 % ovcí v chovu vykazuje homosexuální chování, což způsobuje značně nízkou produktivitu a farmáři tak přicházejí o mnoho zakázek pro chod a finanční perspektivu jejich firem. Z toho důvodu byl osloven výzkum v Oregonu Health & Science University, který po několik letech přišel na možnost změny tohoto homosexuálního chování, zároveň poznamenal, že výzkum „pomáhá pochopit širší aspekty vývoje a řízení sexuální motivace a výběru partnera u všech druhů savců včetně lidí“. Zkoumání a studie byla prováděny čistě vědecky bez žádného ideologického zaujetí. To se homosexuálním aktivistům, včetně Navrátilové přesto nelíbilo, a začali systematicky bagatelizovat a démonizovat celý tento vědecký program. Proč? Bojí se potenciální, zato reálné možnosti, že by se mohlo ukázat, že je homosexualita skutečně poruchou? To je ovšem pro takové jedince nepřípustné, asi stejně jako je pro slepého nepřípustné, že nemůže řídit auto.

Odp: Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi...
hannah, 10.5.2014 17:57

...až na takovou „malou“ drobnost: nikdy nebylo vědecky dokázáno, že je homosexualita vrozená. Nikdy. Je to jen jedna z mnohých lobbistických lží. Jen na základě jedné vědecké studie, jejíž výsledky se už nikdy nepodařilo znovu prokázat a v rozporu se studiemi jinými. Jsem pro toleranci vůči takto postiženým, ale každá tolerance má své meze. To, co se děje teď, je typická prohnilost časů konců.

Odp2: Hm, tak nevím. Já mám v tomhle asi...
ivana Kozárová, 11.5.2014 13:22

ta malá drobnost,o které píšete,je součást plánu. Přesně jako genderismus. Jsem ženská,ale musím se smát tomu pojetí emancipace,kdy žena rozhoduje o tom,co se bude dít a muž za to nese zodpovědnost;-)Cílem je jediné: Vyvolat chaos ve společnosti,kde už nebudou platit žádná pravidla.

U sousedů
Z., 24.6.2013 17:07

Zdá se, že na zvědavém portálu řeší cosi podobného. :-)

Někdo hackl článek?
Sidrach, 25.6.2013 17:45

Co se stalo s článkem? Proč zmizel?

Odp: Někdo hackl článek?
Platfus, 25.6.2013 17:47

To je vážně divný. Chtěl jsem stáhnout aspoň archív Svíce, ale ani to nejde.

Odp2: Někdo hackl článek?
Sidrach, 25.6.2013 18:18

Už je to v pořádku. Děkuji také Aleši Jandovi, správci tohoto serveru za pohotovou reakci.

Jste omezený
Šťastná Žena, 26.6.2013 16:11

Kdyby se mé dítě stalo homosexuálem, tak ho přeci podpořím. Kdybych se ho snažila „léčit“, tak bych mu jenom uškodila. Určitě už i tak by byla jeho psychika pochroumaná, kvůli tomu, že jsou homosexuálové tolik diskriminovaní ve společnosti. Je to snad nemoc? Když se duše milují, přeci nezáleží na tom, zda jsou v těle muže a ženy nebo ženy a ženy nebo muže a muže. Milujete toho člověka a s tím se dá dost těžko něco dělat. A když vám ten druhý opětuje svou lásku, tak je jenom důvod ke štěstí.
Proč by homosexuálové nemohli vychovávat děti? Domnívám se, že občas může mít horší dopad na psychiku dítěte rodina heterosexuální. Upřímně bych se spíš bála svěřit výchovu tady panu Sidrachovi, než nějakému homosexuálovi.....
„Zlatým věkem homosexuality bylo starověké Řecko. Za společensky vhodný se v Řecku považoval vztah staršího muže s mladým chlapcem. Ten ho vedl a vychovával. Homosexualita se stala problémem až s nástupem křesťanství, které ji považovalo za hřích. Homosexuálové byli pronásledováni, často končili na hranicích spolu s čarodějnicemi. I když dnes církev nepovažuje orientaci na stejné pohlaví za „trestný čin„, stále zastává názor, že tito lidé by se měli léčit.“
Chci jenom podotknout, že právě v řadách církevních sloužících se orientace na stejné pohlaví dost rozmohla. Možná je to důsledek nepřirozeného sexuálního půstu. Ale to jenom potvrzuje to, že církev přináší spíš překážku v přirozeném duchovním rozvoji člověka, než naopak. I Ježíš vybízel lidi k lásce. Je to celostně nejdůležitější poslání Evangelia. Láska=milost k bližnímu, ať je jakýkoli. To, že to vrcholí v sexuální sblížení je přece normálně lidské. Máte potřebu spojení se s tím druhým. Možná autorovi je jen pojem lásky jednoduše cizí a nechápe jeho podstatu.
Kdyby homosexualita byla opravdu nemocí, jistě by zabírala léčba, ale nezabírá. To, že má muž citlivou, něžnou – čili zženštilou povahu, přeci neznamená, že by se měl léčit!!!
Když se bude násilně bránit v citových pohnutkách člověka, spíše to povede k poruchám! Odchylkám apod.!
Autor článku prostě nemá otevřenou mysl. Řídí se tím, co ho asi naučili doma a vůbec se nesnaží uvidět opačnou stránku věci. Když budeme hledat ve všem jen to zlé, věřte, že právě to zlé, nalezneme.
Pozn. pod čarou: jejichž součástí láááskyplného vztahu je mimo jiné strkání genitálií do zahovněného, smradlavého a zatuchlého zadku.“ Jako by to heterouši nedělali.
Už ani o krok víc," je motto, které padne jak ušité na autora...;-) Takhle se nikam dál neposunete.

Odp: Jste omezený
hans, 27.6.2013 10:50

Syn mého bratra je homosexuál. Má vysokou školu a ode všech v rodině má maximální podporu, nikdo ho nediskriminuje, ani nijak neponižuje. Nicméně i tak nepodpořím, aby měl právo adoptovat dítě. Je to prostě o principu, za který bych já osobně nešel.

Odp: opravdu?
Sidrach, 27.6.2013 12:00

Dobrý den,

Děkuji za reakci, myslím, že byla podmětná, tak se na ní blíže podívejme:


„Kdybych se ho snažila „léčit“, tak bych mu jenom uškodila.“

A jak Vy to víte?


„Určitě už i tak by byla jeho psychika pochroumaná, kvůli tomu, že jsou homosexuálové tolik diskriminovaní ve společnosti.„

Ano těm chudáčkům je strašně ubližováno, ale poslechněme si pro ilustraci je samotné.

„Je to snad nemoc? Když se duše milují, přeci nezáleží na tom, zda jsou v těle muže a ženy nebo ženy a ženy nebo muže a muže.“

Že se duše milují, neurčuje, že se o nemoc nejedná. Oběť se může zamilovat do svého věznitele, a věznitel lásku může opětovat. Ačkoli je tato láska dvou duší výsledkem lability v reakci na psychicky nezvladatelnou situaci ze strany oběti, neznamená to, že tuto formu lásky nelze kvalifikovat jako psychickou poruchu. Obdobně sado-masochismus vrcholící možno i ve smrti jednoho ze dvou „milenců“, kdy vše probíhalo ve vzájemné dohodě a lásce, také neurčuje, že když se dvě duše milují, že se o poruchu nejedná.


„Milujete toho člověka a s tím se dá dost těžko něco dělat. A když vám ten druhý opětuje svou lásku, tak je jenom důvod ke štěstí.“

Pouhá láska ke štěstí nestačí.


„Proč by homosexuálové nemohli vychovávat děti? Domnívám se, že občas může mít horší dopad na psychiku dítěte rodina heterosexuální.“

To ale není žádný argument. Taktéž bychom mohli argumentovat ve prospěch výchovy dětí v případě malých opiček, vždycky to může být horší nebo lepší v určité situaci za určitých okolností, jak z jedné, tak z druhé strany. Nicméně my se ptáme, nebo alespoň Já se ptám, co je pro dítě to nejlepší? Jaký ideál? A to bychom myslím měli sledovat.


„Upřímně bych se spíš bála svěřit výchovu tady panu Sidrachovi, než nějakému homosexuálovi...“

Asi k Vám začnu chodit na doučování z psychologie a pedagogiky.


„Zlatým věkem homosexuality bylo starověké Řecko. Za společensky vhodný se v Řecku považoval vztah staršího muže s mladým chlapcem. Ten ho vedl a vychovával. Homosexualita se stala problémem až s nástupem křesťanství, které ji považovalo za hřích. Homosexuálové byli pronásledováni, často končili na hranicích spolu s čarodějnicemi. I když dnes církev nepovažuje orientaci na stejné pohlaví za „trestný čin„, stále zastává názor, že tito lidé by se měli léčit.“

Tak v prve řadě k citaci patří obvykle odkaz nebo nějaká indicie, citovala jste z těchto stránek.

A teď k citaci:

„Zlatým věkem homosexuality bylo starověké Řecko.“

Zcela autorův nehistorický přístup (nezavadil o ní). Ironií totiž je, že se spisy z před antické doby (tj. 9. stol. př. n. l. a více) nesetkáváme s popisem poměrů a vztahů společnosti v oblasti vnímání homosexuality jako jevu. Jednak je to dáno tím, že takové manuskripty či texty - jsou-li vůbec nějaké – se buď o tom nezmiňují, anebo neposkytují relevantní indicie k tomu, abychom mohli rekonstruovat jakýkoliv přehled o popisované soudobé společnosti v otázce vnímání homosexuality, natož dojít k pseudo-tvrzení, že „zlatým věkem homosexuality bylo starověké Řecko.“
Přitom zřejmě zapomněl zmínit, že v řeckých obcích byl pravděpodobně zákonem (vyhláškou) zakázán, jestliže byli muži v případě dlouhou dobu pospolu a oddělovali se od společnosti žen- zdroj
O tom se implicitně zmiňuje Plutarchos ve svém díle „O lásce“:

„Protogenes popírá potěšení v lásce k chlapcům, avšak činí tak ze studu a strachu. Musí mít nějakou vhodnou záminku ke styku k jeho mladým krásám, a tak hovoří o přátelství a dokonalosti. Sám sebe se zahrnuje prachem atletů, dává si studenou koupel, zvedá obočí a z obavy před zákonem prohlašuje, že je rozvážně filosofující k vnějším věcem. Když ale nastane noc, vše umlkne a stráž je pryč, pak se chová jako sladký plod.“

(„Dialogue on Love,“ trans Moses Hadas. In Moses Hadas, ed, On Love, the Family and the Good Life: Selected Essays of Plutarch, p. 307-308 Mentor books, 1957.)


„Za společensky vhodný se v Řecku považoval vztah staršího muže s mladým chlapcem.“

To sice ano, ale s homosexualitou tak, jak jí chápeme dnes to nemá nic společného. Pochopitelně, že tam v mnohých případech docházelo k homosexuálnímu sblížení, ale tohle společnost nepovažovala za společensky vhodné. „Smyslem bylo získat plnohodnotné mužství, nikoliv láska mezi osobami stejného pohlaví.“ -
zdroj
Jednalo se o perspektivu vnímání „učitel : žák,“ nikoli „přítel : milenec“.
Všimněme si, jak si homosexuální propaganda pokřivuje historii samotnou a vybírá jenom to, co se jí hodí, ale to by nás nemělo překvapovat.


„Ten ho vedl a vychovával.“

Tohle je to klíčové, co společnost považovala za vhodné, nikoli to, že se navazoval (homosexuální) vztah staršího muže k mladým chlapcům.


„Homosexualita se stala problémem až s nástupem křesťanství,“

Další nesmysl. Nesouhlasný postoj s fenoménem homosexuality sahá až do r. 1250 př. n. l. – judaismus. A to, že se křesťanství proti tomu obránilo bylo důsledkem toho, co již fungovalo dávno a z čeho vycházelo.


„Homosexuálové byli pronásledováni, často končili na hranicích spolu s čarodějnicemi.“

Homosexuální styk byl vnímán jako sodomie, proto se k nim stavěli s odporem.


„I když dnes církev nepovažuje orientaci na stejné pohlaví za „trestný čin„, stále zastává názor, že tito lidé by se měli léčit.“

Církev dnes nepovažuje homosexuální orientaci za „trestný čin,“ protože před tím se ani chápání mezi homosexuální orientací a homosexuálním chováním nerozlišovalo.


„stále zastává názor, že tito lidé by se měli léčit.“

A to vadí?


„Chci jenom podotknout, že právě v řadách církevních sloužících se orientace na stejné pohlaví dost rozmohla. Možná je to důsledek nepřirozeného sexuálního půstu.“

Je to důsledek nepřirozeného půstu, protože si papež Řehoř VII. v 11. století vymyslel nápad, který koncil v 16. století schválil do podoby celibátu, přitom v Bibli je jasně napsáno, že kněz musí být ženatý. Není tedy divu, jaké ovoce to přináší.


„Ale to jenom potvrzuje to, že církev přináší spíš překážku v přirozeném duchovním rozvoji člověka, než naopak.“

On nějaký existuje? Pokud ano, pak k jakému rozvoji? Jinak církev je sestavená z lidí, a ti jsou chybující a nedokonalí.


„I Ježíš vybízel lidi k lásce. Je to celostně nejdůležitější poslání Evangelia. Láska=milost k bližnímu, ať je jakýkoli.“

A víte o jaké lásce hovořil? To se nejednalo o tělesnou lásku (eros), ale přátelskou, Boží lásku (agapé), která vrcholí v tom, že je člověk ochoten zemřít i za své nepřátele a odpustit jim.


„To, že to vrcholí v sexuální sblížení je přece normálně lidské. Máte potřebu spojení se s tím druhým.“

To už ale pletete jablka s hruškami.


„Možná autorovi je jen pojem lásky jednoduše cizí a nechápe jeho podstatu.“

To je pravda, všechnu moudrost světa jsem nepobral.


„Kdyby homosexualita byla opravdu nemocí, jistě by zabírala léčba, ale nezabírá.“

Zda se jedná o nemoc, neurčuje, zda léčba zabírá či nikoli. Podle tohoto uvažování by znamenalo, že onemocnění virem HIV, které před 10 a více lety bylo naprosto neléčitelné by pak nebylo nemocí. Nemoc je definována jako patologický stav, se fyziologickou, duševní a psychickou změnou, projevující se v důsledku na


„To, že má muž citlivou, něžnou – čili zženštilou povahu, přeci neznamená, že by se měl léčit...“

A to někdo tvrdí?


„Když se bude násilně bránit v citových pohnutkách člověka, spíše to povede k poruchám.. Odchylkám apod...„

Opět pletete jablka s hruškami. Povahové vlastnosti člověka, které se v průběhu dětství, adolescence a dospělosti mění, a citové pohnutky, nebo-li emocionální prožívání, jenž je převážně vrozené, jsou dvě odlišné věci. Další otázkou je, zda emoce, které prožívá nemohou být určitou formou lability, která se v konečném důsledku může podepsat na integritě sociálního začlenění.


„Autor článku prostě nemá otevřenou mysl.“

Budu o tom přemýšlet.


„Řídí se tím, co ho asi naučili doma a vůbec se nesnaží uvidět opačnou stránku věci.“

Taky se jich na to budu muset doma zeptat, jenom otec už z tohoto světa odešel, takže nevím, jestli odpověď budete považovat za relevantní. Jinak pokud chcete, aby Vaše argumenty obstáli, pak jedině musíte znát opačnou stránku věci a vidět ji.


„Když budeme hledat ve všem jen to zlé, věřte, že právě to zlé, nalezneme.„

Tak to ale platí samozřejmě i obráceně, když „budeme hledat ve všem jen to dobré, věřte, že právě to dobré nalezneme.“


„ ,Pozn. pod čarou: jejichž součástí láááskyplného vztahu je mimo jiné strkání genitálií do zahovněného, smradlavého a zatuchlého zadku.“ Jako by to heterouši nedělali.’“

Tady nejde o to, jestli kdo něco „dělá“ nebo „nedělá,“ ale zda je dané jednání vzhledem k sexuální orientaci skutečně přirozené? Pak je otázkou, zda je to normální (viz. norma).


“Už ani o krok víc," je motto, které padne jak ušité na autora... Takhle se nikam dál neposunete.“

Víte, posouvat se dá také pěkně rychle vlakem do pekla. Co bych závěrem velice rád od Vás slyšel je, kam se chcete posouvat?


S pozdravem,


Sidrach

Odp2: opravdu?
Vlastimil Čech, 27.6.2013 12:40

Jste mimořádně chytrý člověk, pane Sidrachu. Tleskám.
V.Č. si myslí, že do citů a pocitů žádného člověka nám nic nikomu není.
Pokud ovšem nás ostatní neobtěžují, nikomu neubližují!
Ať si vzájemně strkají do střeva třeba svoje nosy, nebo jazyky... je to jejich cesta životem, nemyslíte? Jejich způsoby neznám, snad jen z doslechu...Štítím se buzerantů... ale to je zase svoboda V.Č....
-----------
Pravda je, že kdysi, ale opravdu kdysi, když jsem byl výrostkem, nedospělým mládencem, měli jsme v partě kluka, který se buzerantům velice líbil. Sám buzerantem nebyl, ale tihle zvrhlíci se něho lepili jak vosy na med.
Mockrát jsme takového homouše zmastili až brečel... a přiznávám se po letech, že jsem z toho úchyláckého pištění, vřískání, soplů a odřenin měl upřímnou radost... na kámoše se nesahá...
----------
Mezi vojáky se tyhle projevy buzerantů neobjevovaly, pokud vím. Slyšel jsem, že spíše v zájmu samotných vojáků, kteří byli z pohlavní zvrhlosti kolektivem obviněni, se tito jaksi pro jistotu přesunovali do posic, kde byl jejich trvalý styk s mužstvem omezen. Typicky do kuchyně, PZH... Tím ovšem nechci říci, že co vojenský kuchař to buzerant!!:-)

Opravdu? Ale jistě. :)
Šťastná Žena, 27.6.2013 16:52

Pro pana Sidracha

„„Kdybych se ho snažila „léčit“, tak bych mu jenom uškodila.“ A jak Vy to víte?“ Tak mi to vyvraťte.
„Že se duše milují, neurčuje, že se o nemoc nejedná. Oběť se může zamilovat do svého věznitele, a věznitel lásku může opětovat. Ačkoli je tato láska dvou duší výsledkem lability v reakci na psychicky nezvladatelnou situaci ze strany oběti, neznamená to, že tuto formu lásky nelze kvalifikovat jako psychickou poruchu. Obdobně sado-masochismus vrcholící možno i ve smrti jednoho ze dvou „milenců“, kdy vše probíhalo ve vzájemné dohodě a lásce, také neurčuje, že když se dvě duše milují, že se o poruchu nejedná.“ Tak když jsou takto šťastní…

„Pouhá láska ke štěstí nestačí.“ A co je ke štěstí bez lásky, podle Vás, potřeba? Bible?

„To ale není žádný argument. Taktéž bychom mohli argumentovat ve prospěch výchovy dětí v případě malých opiček, vždycky to může být horší nebo lepší v určité situaci za určitých okolností, jak z jedné, tak z druhé strany. Nicméně my se ptáme, nebo alespoň Já se ptám, co je pro dítě to nejlepší? Jaký ideál? A to bychom myslím měli sledovat.“ Pak tedy není ani argumentem to, že výchova homosexuálních párů neprospívá dítěti. Pro dítě jsou nejlepším ideálem milující rodiče (nezáleží na tom jestli otec a matka, dva otci, dvě matky, když dítěti dávají dostatek lásky nemůže mu to ublížit).
„Asi k Vám začnu chodit na doučování z psychologie a pedagogiky.“
To je jenom mateřský cit. Pro Vaše doučování nemám dostatek kvalifikace. Ale děkuju, že věříte v mou odbornost. :-)Navíc už je, ve Vašem případě ( a věku), na přeučování dost pozdě. :-(

„Tak v prve řadě k citaci patří obvykle odkaz nebo nějaká indicie, citovala jste z těchto stránek.“ Omlouvám se. Zapomněla jsem na to. Ale kdybyste si o to Vy, či kdokoli jiný, řekl, tak Vám odkaz samozřejmě poskytnu. Ale děkuji, že jste to zařídil za mě. Jste milý.

„Všimněme si, jak si homosexuální propaganda pokřivuje historii samotnou a vybírá jenom to, co se jí hodí, ale to by nás nemělo překvapovat.“ Samozřejmě, že by nás to nemělo překvapovat. Dělá to tak každá zaujatá strana.

„„stále zastává názor, že tito lidé by se měli léčit.“A to vadí?“ Vadilo by Vám, kdyby nějaká skupina lidí zastávala názor, že se máte léčit? Ne? Ale jděte…

„Je to důsledek nepřirozeného půstu, protože si papež Řehoř VII. v 11. století vymyslel nápad, který koncil v 16. století schválil do podoby celibátu, přitom v Bibli je jasně napsáno, že kněz musí být ženatý. Není tedy divu, jaké ovoce to přináší. “ Kde je to v Bibli „jasně“ napsáno?

„On nějaký existuje? Pokud ano, pak k jakému rozvoji? Jinak církev je sestavená z lidí, a ti jsou chybující a nedokonalí.“ Např. názornou ukázkou může být samotné křesťanství: od upalování na hranicích nevinných (z valné většiny) lidí, nenávisti, se posunulo až k projevům tolerance u lidí, kteří si to zaslouží především. Ale bohužel ne všichni. :-(

„A víte o jaké lásce hovořil? To se nejednalo o tělesnou lásku (eros), ale přátelskou, Boží lásku (agapé), která vrcholí v tom, že je člověk ochoten zemřít i za své nepřátele a odpustit jim.“ A kdo mluvil tělesné lásce v tomto kontextu? Pro vysvětlení: myslela jsem tím právě tuto přátelskou a milosrdnou lásku. Už to chápate? :-)

„„To, že to vrcholí v sexuální sblížení je přece normálně lidské. Máte potřebu spojení se s tím druhým.“ To už ale pletete jablka s hruškami.“ Proč? Před chvílí jsme mluvili o tom, že celibát způsobuje neplechu, chcete říct, že najednou to není normálně lidské a nepatří to k projevům lásky?

„To je pravda, všechnu moudrost světa jsem nepobral.“ To není o moudrosti. ;-)

„Zda se jedná o nemoc, neurčuje, zda léčba zabírá či nikoli. Podle tohoto uvažování by znamenalo, že onemocnění virem HIV, které před 10 a více lety bylo naprosto neléčitelné by pak nebylo nemocí. Nemoc je definována jako patologický stav, se fyziologickou, duševní a psychickou změnou, projevující se v důsledku na“ (nedokončil jste větu, zřejmě překlep..? Pokud je to nějak podstatné, prosím o doplnění.) Ano, ale třeba se lék za rok nebo za dalších deset let najde. Proč tedy homosexualitu nelze vyléčit, když na to lidstvo mělo tolik času?

„„To, že má muž citlivou, něžnou – čili zženštilou povahu, přeci neznamená, že by se měl léčit...“ A to někdo tvrdí?“ Tvrdí to ti, co by nechali všechny homosexuály léčit. Protože tyto projevy patří k homosexuální orintaci.

„Když se bude násilně bránit v citových pohnutkách člověka, spíše to povede k poruchám.. Odchylkám apod...„
Opět pletete jablka s hruškami. Povahové vlastnosti člověka, které se v průběhu dětství, adolescence a dospělosti mění, a citové pohnutky, nebo-li emocionální prožívání, jenž je převážně vrozené, jsou dvě odlišné věci. Další otázkou je, zda emoce, které prožívá nemohou být určitou formou lability, která se v konečném důsledku může podepsat na integritě sociálního začlenění. (Koukám, že žádné doučování z psychologie a pedagogiky nepotřebujete.) To Vy jste si nakrájel přímo ovocný salát. Emoce jsou složkou osobnosti a osobnost člověka se začíná utvářet společně se sebepojetím dítěte, tj. okolo 3. roku. Emocionální prožívání je charakteristické právě svou proměnlivostí. To jak jsme emočně reagovali někdy v jedné situaci, vůbec, ale vůbec nepředpokládá to, že v téže situaci budeme jednat stejně. Naopak, definice emočního prožívání je zcela protikladná. Navíc právě povahové vlastnosti jsou daleko neohebnější vůči změnám. „Vrozené emoce“ jsou jen čenobílá libost-nelibost, brek nebo smích dítěte. A až teprve po sebeuvědomnění dochází k rozvoji vyšších citů. Tvrdit to, že emocionální prožívání je „převážně“ vrozené, je dost zamlžené. Patří láska k emocionálním pohnutkám? Jistěže. Je to vyšší cit. Když se muži bude bránit v lásce s jiným mužem, nebudete to mít na něj špatný dopad?

„„Autor článku prostě nemá otevřenou mysl.“Budu o tom přemýšlet.“ S uzavřenou myslí? Nesmysl. (Př. v místnosti velké 1x1m se člověk prostě nemůže dobře vyspat.) Ale oceňuji Vaši ochotu a snahu. :-)

„Taky se jich na to budu muset doma zeptat, jenom otec už z tohoto světa odešel, takže nevím, jestli odpověď budete považovat za relevantní. Jinak pokud chcete, aby Vaše argumenty obstáli, pak jedině musíte znát opačnou stránku věci a vidět ji.“ Zeptat se „jich“ je Vaše iniciativa. Svým tvrzením jsem jen předpokládala, proto to „asi“. Takže nemám potřebu v tomto případě posuzovat Vaši odpověď, odvíjející se od dotazování Vašich rodičů, za nějak důležitou.

„Tady nejde o to, jestli kdo něco „dělá“ nebo „nedělá,“ ale zda je dané jednání vzhledem k sexuální orientaci skutečně přirozené? Pak je otázkou, zda je to normální (viz. norma).“ Odkdy se normy odvíjejí jedině od toho, co je přirozené? Možná je pro někoho přirozené lhát, krást, znásilňovat (ten člověk prostě takový je), ale normativním to společnost zrovna nenazve. Norma je o většinovém názoru. Pokud budou všichni zastávat normálním homosexualitu a výchovu dětí homosexuály, stane se z toho norma. Je to tedy normální. Jen máte asi jinou představu o normách. To je celé.:-)

„Víte, posouvat se dá také pěkně rychle vlakem do pekla.“ Nevím, protože v peklo nevěřím. A kdo tu mluvil o rychlém posouvání? Jen nespěchejte. :-)

„Co bych závěrem velice rád od Vás slyšel je, kam se chcete posouvat?“ Věřím v to, že se posouvám tam, kam mám. Kam se já osobně chci posouvat považuji za nedůležité. Jak mám vědět kam bych se měla posunout? Ponechám to osudu. Avšak snažím se vybírat si stezky dobra. Stačí Vám to takhle? :-)

Odp: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 29.6.2013 6:24

Šťastná to ženo vy jste ale číslo. Nejúlisněji, nejsofistikovaněji a nejsladčeji o lásce mluví sňatkoví podvodníci... ;-);-)
A máte na to co tak vehementně prosazujte pověřovací listiny?

Odp2: Opravdu? Ale jistě. :)
Šťastná Žena, 29.6.2013 13:42

Pane Zákysi, nejsem číslo. Možná pro manžela bych mohla jistou číselnou hodnotu představovat, ale to je jeho úhel pohledu a možná Váš. Se sňatkovými podvodníky jste měl asi dost zkušeností, jak tak koukám. Lump pozná lumpa. Kdyby nebyl sám lumpem, stal by se obětí. Neřekl byste?
Na papírování jsem nikdy moc nebyla...
Snad i Vy budete moci být šťastným mužem, bez právnických obratů.

Přeji krásné léto bez podvodů a vytáček. ;-)

Odp3: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 29.6.2013 20:33

Ještě kontrolní otázka. Jak se rozmnožují homosexuálové?
Není to jako u blbců, předáváním zkušeností?
A ti sňatkoví podvodníci... . Zkušenosti mám. Ano, jsem odchován Červenou knihovnou. Proto mám rád ženy a pokorně jim nabízím to nejlepší, co mi život dal. ;-)

Odp: Ale jistě? A jak Vy to víte?
Sidrach, 30.6.2013 21:25

Pro snad Šťastnou Ženu,


„Kdybych se ho snažila „léčit“, tak bych mu jenom uškodila.“

Má reakce: „A jak Vy to víte?“

Vaše odpověď: „Tak mi to vyvraťte.“

Nemám vyvracet co, protože žádná premisa falzifikace nebo verifikace nebyla stanovena. Byla jste dotázána, jak Vy to víte, tj. srozumitelněji: jakým způsobem to víte nebo chcete-li, podle čeho to víte? A pokud na to odpovídáte: „tak mi to vyvraťte“ – tak to není žádná odpověď anebo to je odpověď, ale tak trochu se vší úctou mimo.


„…Obdobně sado-masochismus vrcholící možno i ve smrti jednoho ze dvou „milenců“, kdy vše probíhalo ve vzájemné dohodě a lásce, také neurčuje, že když se dvě duše milují, že se o poruchu nejedná.“

Vaše odpověď: „Tak když jsou takto šťastní…“

Na začátku jste tvrdila, že když se duše milují, tak to není nemoc, na to Vám bylo excentrickými příklady ze života ukázáno, že to není pravda, teď dodáváte, že když jsou šťastní… tak co? Tak to jako není nemoc? Nebo jak tomu mám rozumět?


„Pouhá láska ke štěstí nestačí.“

Vaše odpověď: „A co je ke štěstí bez lásky, podle Vás, potřeba? Bible?“

Řeknu to takto: Moudrost. Příklad: Můžete svému dítěti kupovat dobré sladkosti, protože ho máte ráda a milujete ho, jenže pokud by Vám chyběla moudrost, tak to dítě svou lásku také pěkně můžete zabíjet. Tomu se také jinak říká láska bez moudrosti, jinými slovy: slepá láska. Už chápete, proč pouhá láska nestačí?


„…Taktéž bychom mohli argumentovat ve prospěch výchovy dětí v případě malých opiček…“

Vaše odpověď: „Pak tedy není ani argumentem to, že výchova homosexuálních párů neprospívá dítěti.“

Není argumentem to, jak jste argumentovala Vy, v případě, že bych tak argumentoval na podporu domnění, že výchova homosexuálních párů neprospívá dítěti, pak to samozřejmě není argument, jenže Já jsem takto v zásadě neargumentoval, s tím jste přišla právě Vy.


„Pro dítě jsou nejlepším ideálem milující rodiče (nezáleží na tom jestli otec a matka, dva otci, dvě matky, když dítěti dávají dostatek lásky nemůže mu to ublížit).“

A to je právě velký zkreslující omyl, kterého se dopouští všichni zastánci adopcí a výchovy dětí homosexuálními páry. „Hlavně, že ho (to dítě) milují!“ – zní obvyklý emocionální výlev při každé argumentaci ve prospěch homosexuální ideologie. Tím netvrdím, že to je Váš případ. V každém případě není pravda, že ideálem jsou pouze milující rodiče, co mne však ještě více překvapujete a idivuje, je naprostá ale totální ignorance mužské a ženské role, nebo-li přístupu, který je - zdůrazňuji - nezaměnitelný a nenahraditelný, kdy vztah mezi mužem a ženou, nikoli stejným pohlavím funguje na bázi komplementarity, tj. vzájemná spolupráce doplňování vlastností, které jsou pouze specifické a charakteristické, jak na jedné straně, tak na straně druhé, přičemž - opět zdůrazňuji - nejsou zaměnitelné a ani nahraditelné. Dítě v průběhu vývoje životního cyklu potřebuje roli mužskou i ženskou, pokud chceme hovořit o ideálu rodičovství. Do 3. let, tj. období kojeneckého věku, potřebuje dítě mateřský fyzický kontakt, proto, aby cítilo pocit bezpečí, určitého zázemí, které se vytváří poutem mezi matkou a dítětem, gayové v tomto případě dítě naprosto ochuzují o zdraví mentální vývoj. Od 12-ti let dítě naopak potřebuje vnímat a vidět mužskou tedy otcovskou roli, kdy z maminčina mazánka se postupně stává adolescent hledající výzvy, dobrodružství a své možnosti při poznávání a utváření vlastního sebepojetí, směřující v dospělost muže. V této fázi životního cyklu dítěte jsou zase nahrané lesby, protože nejsou a ani z principu nemohou nabídnout nezbytný mužský přístup, které je důležitý při utváření sebepojetí i sociálního začlenění dospívajícího jedince. Mohli bychom pokračovat dále a rozepisovat se, jak je nezbytný a nutný mužský a ženský přístup, chceme-li hovořit o nejlepším nebo standardním prostředí pro výchovu dítěte. To samozřejmě není nějaký výmysl, ale obecně uznávaný fakt, který potvrzuje každý sociolog, psycholog, naučné knihy a výzkumy vědců po celém světě. Pokud opět říkáte, že stačí pouze láska rodičů, tak to hold nestačí a není to pravda. A k tomu dovětku: „když dítěti dávají dostatek lásky nemůže mu to ublížit“ – opět to není pravda, ublížit mu to může, tj. na jeho vývoji zdravé a stabilní duševní, psychické kondici. Prostě to dítě ochuzujete zdravý mentální vývoj a obávám se, že v postradatelné míře. Diskutoval jsem s několika homosexuálně orientovanými jedinci, a co mne velmi překvapilo byla naprostá shoda v absenci mužské role při dospívání (buď jim otec zemřel anebo žil s nimi poměrně krátkou dobu). To není jediný obvykle charakteristický faktor, nicméně to nahrává expertům, kteří se touto problematikou zabývají léta, ti totiž přišli s poznatkem, že drtivá většina homosexuálů postrádala ve svém dětství mužskou (otcovskou) roli nebo neměli utvořený vztah ke svému otci. Nutně z toho nevyplývá, že když člověk nemá otce, tak je homosexuál, ale je to jeden z doprovodných příznaků fenoménu homosexuality, a my se v souvislosti s výše rozepisovanými myšlenkami právem můžeme pokládat otázku, zda je to skutečně pouhá náhoda, že jsou homosexuálové tím, kým jsou? A zda, je opravdu mužská a ženská role zanedbatelná (Karel bude dělat maminku a Andrea od sousedů tatínka)?


„To je jenom mateřský cit. Pro Vaše doučování nemám dostatek kvalifikace. Ale děkuju, že věříte v mou odbornost.“

Pomalu se stávám ve Vaše případě bezvěrcem, ale nebudete mi to doufám zazlívat?


„Navíc už je, ve Vašem případě ( a věku), na přeučování dost pozdě.“

Kdo ví? Třeba jsem obyčejný adolescent? Vy jste třeba stará paní, a můžete mi dělat tatínka, tedy pokud opravdu věříte, že homosexuálové nahradí mužskou roli při výchově dítěte. ( :D )


„Omlouvám se. Zapomněla jsem na to. Ale kdybyste si o to Vy, či kdokoli jiný, řekl, tak Vám odkaz samozřejmě poskytnu. Ale děkuji, že jste to zařídil za mě. Jste milý.“

V pořádku, to Já vždycky.


„A to vadí?“

Vaše odpověď: „Vadilo by Vám, kdyby nějaká skupina lidí zastávala názor, že se máte léčit? Ne? Ale jděte…“

Nevím ale kam…? - Z toho vyplývá, že by mi to nevadilo, protože pokud mně to tíží a chci se změnit…? Pak potřebuji nějaký hnací motor (je to jako vlastní zdravotní povinnost, např. zajít k psychologovi, když mám silné dlouhodobé deprese). Naopak, pokud se nechci změnit a nechci podstupovat jakoukoliv těžší cestu a hodlám tuto neuropsychickou obsesi živit, tak mi to samozřejmě vadit bude.
Z principu homosexuálům to vadí a vadit bude, ale je na nich, zda se přes tento problém přenesou a nebo u něho ustanou. V této souvislosti to trefně vyjádřil Dr. Aardweg, Ph.D., jako jeden z prvních vědců seriózně zabývajících se problematikou homosexuality:

„Kdo studuje fakta, dojde k závěru, že homosexualita je psychická porucha. Kdo se skutečně těmito fakty zabývá, zjistí, že je sice pravda, že lidé takto trpí, ale že to není jiné, než u jiných sexuálních obsesí (chorobná nutkavost, posedlost), které jsou srovnatelné i s jinými v heterosexuální oblasti. Např. ženatý muž trpí obsesí pro ženy, nemůže se ovládnout a každou noc musí mít nějakou novou „obet”. Zničí tím své manželství, přestože to nechce. Je třeba přemýšlet o vnitřním boji tohoto muže. Má dvě možnosti. Může se omlouvat a hledat výmluvy, že to je normální, že je prostě takový a vzdát to a celé to zracionalizovat pomocí spousty argumentů, kterými si sám sobě vyjasní, že mu nezbude nic jiného, než takto žít. Nebo může dojít k závěru, kdy si řekne: „Co se dá dělat? Mohu se ovládat? Mohu se změnit?”zdroj


„…přitom v Bibli je jasně napsáno, že kněz musí být ženatý.“

Vaše odpověď: Kde je to v Bibli „jasně“ napsáno?“

To Vám povím přesně: V perikopě „Svatost kněžství“ Leviticus 21. kapitola je psáno: „Ožení se (kněz) jen s pannou. Nesmí se oženit s žádnou ovdovělou, zapuzenou či zneuctěnou ženou nebo s nevěstkou. Ožení se jen s pannou ze svého lidu, aby neznesvětil své símě ve svém lidu. Vždyť já jsem Hospodin, jeho Posvětitel!“ – (Lv 21,13-15; Překlad 21. století)

Nový zákon opět potvrzuje, že má být kněz ženatý:

„Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý…“ – (1. Ti 3,2; Ekumenický překlad)


„On nějaký existuje? Pokud ano, pak k jakému rozvoji? Jinak církev je sestavená z lidí, a ti jsou chybující a nedokonalí.“

Vaše odpověď: „Např. názornou ukázkou může být samotné křesťanství: od upalování na hranicích nevinných (z valné většiny) lidí, nenávisti, se posunulo až k projevům tolerance u lidí, kteří si to zaslouží především. Ale bohužel ne všichni. “

A to je přirozený duchovní rozvoj člověka? Napsané je to téměř hezky, ale nějak postrádám, jak to souvisí s vývojem nebo rozvojem člověka v duchovní oblasti? O čem píšete, je spíš vývoj doby a kultury ve kterém se náboženství (lidé) nachází, ale nevím, jak to souvisí s duchovním rozvojem člověka jako jedincem? Jinak máte poměrně zkreslenou představu o inkvizici, byli období, kdy sice stačilo aby nějaký duchovní měl podezření a našel si nějakou záminku a katolická lůza se postarala o své, ale na druhou stranu byla období, kdy se vyšetřovalo, zda skutečně se jednalo o zbloudění a herezi, jako např. čarodějnictví, zda jsou k dispozici nějaké důkazy, kolik je svědků atd., v tom období běžně užívaný justiční proces.


„A víte o jaké lásce hovořil? To se nejednalo o tělesnou lásku (eros), ale přátelskou, Boží lásku (agapé), která vrcholí v tom, že je člověk ochoten zemřít i za své nepřátele a odpustit jim.“

Vaše odpověď: „A kdo mluvil tělesné lásce v tomto kontextu?“

Samozřejmě, že Vy, protože v kontextu hovoříte o tělesné lásce, cituji: „I Ježíš vybízel lidi k lásce. Je to celostně nejdůležitější poslání Evangelia. Láska=milost k bližnímu, ať je jakýkoli. To, že to vrcholí v sexuální sblížení je přece normálně lidské.“

Problém je, že láska typu agapé nevrcholí v sexuální sblížení, ale jak již bylo psáno: v položení života za své nepřátele a schopnosti jim odpustit; Láska eros, tedy tělesná láska vrcholí v sexuálním sblížení, z čehož vyplývá, že jste skutečně v tom kontextu o tělesné lásce mluvila, resp. psala.


„Pro vysvětlení: myslela jsem tím právě tuto přátelskou a milosrdnou lásku. Už to chápate?“

Teď už to chápu, ale spletla jste si významy lásky. Nicméně Evangelium neznamená láska. Jako ono to v podstatě znamená, ale to je tak abstraktní pojem, že evangelium v takové významu, může zvěstovat neobrácený buddhista, lidé z hnutí New Age anebo ateista, to je prostě nedostatečná a blíže neurčující informace. Evangelium je radostná zvěst o vzkříšeném Kristu. Všichni křesťané kteří, přijímají tuto naději, přijímají zároveň uděl Kristův, tedy úděl smrti, být služebníkem všech pro slávu Všemohoucího Boha Otce, a tak jako Kristus čelil ponížení, trápení a nakonec smrti, tak tentýž úděl čeká křesťany, oni však jako Kristus budou v jistotě vzkříšeni v Boží slávě. O tom je evangelium a aplikace evangelia v křesťanském životě. Mnozí křesťané tohle ale neví, silně se brání myšlence, že vlastně nepřišly, aby si zde na zem činili ze života přepych, bohatství, pohodu apod.


„To, že to vrcholí v sexuální sblížení je přece normálně lidské. Máte potřebu spojení se s tím druhým.“

Má reakce: „To už ale pletete jablka s hruškami.“

Vaše odpověď: „Proč? Před chvílí jsme mluvili o tom, že celibát způsobuje neplechu, chcete říct, že najednou to není normálně lidské a nepatří to k projevům lásky?“

My se ale nebavíme o tom, co je „normálně lidské“, my se bavíme (tedy aspoň doufám) v čem vrcholí láska? A o lásce (agapé), o které mluvil Ježíš vrcholí v položení života za své nepřátele (i přátele) a schopnosti jim odpustit, jenže vy jste hovořila o lásce eros, proto jsem napsal, že plete jablka s hruškami – to je odpověď na „proč?“


„To je pravda, všechnu moudrost světa jsem nepobral.“

Vaše opověď: „To není o moudrosti.“

O čem to tedy je, když ne o moudrosti?


„…duševní a psychickou změnou, projevující se v důsledku na“

Vaše odpověď: (nedokončil jste větu, zřejmě překlep..? Pokud je to nějak podstatné, prosím o doplnění.)

Používám určitou formu metody odpovědí během diskusí, když jsem se měl k této myšlence vrátit, tak jsem to již předem odeslal, až zpětně mi po přečtení došlo, že jsem něco zapomněl dopsat, ale nebojte, o nic tak skvělého a naprosto úžasného jste nepřišla.


„To, že má muž citlivou, něžnou – čili zženštilou povahu, přeci neznamená, že by se měl léčit...“

Má reakce: „A to někdo tvrdí?“

Odpověď: „Tvrdí to ti, co by nechali všechny homosexuály léčit. Protože tyto projevy patří k homosexuální orintaci.“

To také není pravda, např. nikdo seriózně zabývající se homosexualitou netvrdí, že když má muž citlivou, nežnou atd. povahu, že se má léčit. Na to jsou si příliš vědomi skutečnosti, že homosexualita je komplexní problém mnoha faktorů a vlivů. Z pouhé znalosti, že má jedinec citlivou, zženštilou povahu nikdo nerozpozná, zda je homosexuálem či nikoli, to je prostě zoufale málo. Takovým projevem povahy může totiž vykazovat obyčejný melancholik, ale nutně z toho nevyplývá, že je homosexuálem.


„(Koukám, že žádné doučování z psychologie a pedagogiky nepotřebujete.) To Vy jste si nakrájel přímo ovocný salát.“

Ano? A je rajče ovoce nebo zelenina? A co teprve banán, který odborně nepatří ani mezi ovoce, ani mezi zeleninu…“ – zdroj
Já jenom, abych věděl, zda jsem si nakrájel ovocný nebo zeleninový salát?


„Emoce jsou složkou osobnosti a osobnost člověka se začíná utvářet společně se sebepojetím dítěte, tj. okolo 3. roku.“

Ty se začínají vytvářet už od 1. roku dítěte (pociťuje radost = směje se, cítí se nepříjemně = pláče, ale je to spíš určitá forma komunikace, spletená emocemi, než vyšší forma prožívání emocí)


„emocionální prožívání je charakteristické právě svou proměnlivostí. To jak jsme emočně reagovali někdy v jedné situaci, vůbec, ale vůbec nepředpokládá to, že v téže situaci budeme jednat stejně.“

To je pochopitelné, protože nejsme vystavěni téže podmínkám, okolnostem a stavu duševního naladění.


„Naopak, definice emočního prožívání je zcela protikladná.“

Jaká je definice emocionálního prožívání?


„Navíc právě povahové vlastnosti jsou daleko neohebnější vůči změnám“

Domnívám se, že nedošlo k pochopení sdělení informace.


„Tvrdit to, že emocionální prožívání je „převážně“ vrozené, je dost zamlžené.“

To je nepřesné, to je pravda (máte bod). Napíši to tedy takto: emocionální prožívání je vrozené.


„Když se muži bude bránit v lásce s jiným mužem, nebudete to mít na něj špatný dopad?“

Tak v prve řadě, nikdo v lásce k druhému muži nebrání. V druhé řadě, co takhle se zeptat obráceně? Nebude to mí špatný (morální) dopad na společnost? Všichni homosexuální indoktrinací zmanipulovaní lidé vidí v popředí zájmu jenom „milující se“ stejno-pohlavní jedince, ale co majoritní normální společnost? Tady si z nějakých tabuizovaných důvodů neklademe otázky, jaký to bude mít dopad (včetně na děti), začne-li se ještě drzeji a hromadně prosazovat homosexualismus? V třetí řadě, proč bránit pedofilovi v lásce k dítěti, přičemž dítě s touto láskou svobodně souhlasí? Nebude to mít na pedofila špatný dopad? Nepřijde k psychické újmě? Nebudeme tomu chudáčkovi křivdit?


„Budu o tom přemýšlet.“

Vaše odpověď: „S uzavřenou myslí? Nesmysl. (Př. v místnosti velké 1x1m se člověk prostě nemůže dobře vyspat.)“

Tomu se vězeňským termínem říká „díra“. Jinak nesmysl je to pro Vás, protože Vy stanovujete předpoklad uzavřené mysli, jenže Já takový předpoklad nestanovuji. Taktéž bych mohl říci, že jste zmanipulovaná homosexuální propagandou, což je mimochodem velmi pravděpodobné, a tudíž máte uzavřenou mysl.


„Ale oceňuji Vaši ochotu a snahu.“

To víte… maličkost.


„Odkdy se normy odvíjejí jedině od toho, co je přirozené?“

To by také někdo musel takto formulovat, avšak Já nic takového nenapsal.


„ale normativním to společnost zrovna nenazve. Norma je o většinovém názoru.“

To je nedostatečná definice.


„Pokud budou všichni zastávat normálním homosexualitu a výchovu dětí homosexuály, stane se z toho norma. Je to tedy normální. Jen máte asi jinou představu o normách. To je celé.“

To asi máme oba.


„Víte, posouvat se dá také pěkně rychle vlakem do pekla.“

Vaše odpověď: „Nevím, protože v peklo nevěřím. A kdo tu mluvil o rychlém posouvání?“

Tak hovořila jste o „posouvání“ to je předmět pozornosti, posouvat se můžeme např. pomalu nebo rychle, Vy jste neurčila, jakým způsobem, takže bylo tedy ryze na mé volbě, zda zvolím „posouvání“ pomalé nebo rychlé.


„Jen nespěchejte.“

Já nespěchám, spěchá vlak (přeneseně důsledky z jednání lidí). V čem maximálně tak spěchám jsou oprávněné obavy z homosexuální ideologie, nesprávně nazývané jako „pokrok“ společnosti, a to je domnívám se zcela střízlivý přístup (dvakrát měř, jednou řeš)


„Věřím v to, že se posouvám tam, kam mám. Kam se já osobně chci posouvat považuji za nedůležité. Jak mám vědět kam bych se měla posunout? Ponechám to osudu. Avšak snažím se vybírat si stezky dobra. Stačí Vám to takhle?„

To hold nestačí. Zdá se však, že jste nepochopila význam sdělené věty. Mně je docela jedno kam se posouváte Vy osobně, ale kam se chcete posouvat v navrhované poznámce, tj. kam se máme posouvat my? Vy jste totiž psala, že se nikam neposuneme.


Závěr

Vám vážně homosexuální chování připadá normální?


S pozdravem,

Sidrach

Odp: Opravdu? Ale jistě. :)
Juras, 4.7.2013 14:12

Normalita vs. norma. Mícháte dohromady neslučitelné věci. Normalita je přirozený výskyt nějakého jevu, z pohledu normality určuje normální stav věci relativní četnost. Tedy heterosexualita je normální, homosexualita není normální. Zatímco norma je nějaký umělý předpis. Vzhledem k normě se nedá mluvit o tom, že něco je nebo není normální, ale že něco odpovídá či neodpovídá normě. Kritériem je zde právě ten předpis, přitom tento předpis nemusí mít žádný vztah k realitě.

Odp2: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 4.7.2013 21:06

To jste pěkně osekal. To co je normální (vaší mluvou) se nemůže stát normou? Vy jste toho ještě málo odklikal. Na „průbě“ z dějin vědy by jste tak nadskočil, že by jste skákal ještě teď.

Odp3: Opravdu? Ale jistě. :)
Juras, 19.8.2013 16:05

A vy byste nebyl připuštěn k prubě z logiky. Je-li potřeba, aby vznikla norma, bylo by velice vhodné, aby respektovala přirozenou normální situaci. Jak jenom jste to mohl domotat k tak hloupému závěru?

Odp4: Opravdu? Ale jistě. :)
Vlastimil Čech, 19.8.2013 21:16

tedy prosím o poučení:
normalita= stav či jev běžný, obvyklý, očekávatelný, častý

norma= stav či jev předepsaný,požadovaný, žádoucí...
..............
Je tomu tak?

Pak by se dalo snad říci, že značkou IDEAL by bylo, aby se normalita=norma
nebo ne?

Odp5: Opravdu? Ale jistě. :)
Juras, 20.8.2013 0:14

Možná jsem nezvolil dobře slovo normalita (to mi voní více tou normou), lepší by bylo pro výskyt normálních věcí (obvyklých) slovo normálnost. Normalizované věci jsou naopak přizpůsobené normě nebo vyrobené podle normy.

Ideální by bylo, kdyby byla norma definována tak, aby reprezentovala i tu normálnost, souhlas. Jenže je spousta jevů, kde vůbec nemá smysl obě kategorie srovnávat. Např. Výška lidí - normální je zhruba mezi 160 a 190 cm (to nevím, ale odhaduju), norma na to ale nemá smysl. Lidi si prostě rostou jak je napadne. Naopak norma je například na rozměry šroubků - u nás jsou podle norem vyráběny šroubky s metrickými rozměry. V přírodě se to nevyskytuje - tak ani nemá smysl uvažovat pojem normální.

Odp6: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 20.8.2013 7:09

Docela si to trefil. Nejvyšším národem světa jsou Masajové, se 180 cm si trpaslík, a u Pigmejů si se 165 cm skoro obr. Nejvyššíma evropanama jsou Srbové.

Odp7: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 20.8.2013 8:30

Pořád stejně. Ty dějiny.,.. Stáhněte si, ale pozor ne trencle! co jsem vám doporučil.
Masajové nejsou národ!!! Kdyby jste neměl jistotu, tak nahlédnete do nějaké encyklopedie, pokud nějakou ve své knihovně máte... Stejně Pygmejové si zaslouží aby byli označováni tak, jak si to antropologie a etnografie (to jsou vědy .ole)vytvořila.

Odp8: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 20.8.2013 10:03

Jsi příliš zaujatej formálností, neshodnou se na tom ani etnologové. Mně, jako laikovi to může být úplně jedno, stejně jako se astronomové nemohouu shodnout na tom, jestli je Pluto planetou, nebo energetici jestli jsou Slapy MVE nebo už ne, ale výkonem jsou neustále v kategorii malých elektráren.

Odp9: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 20.8.2013 11:25

Jak takový nedouk má odvahu komentovat nějaké etnology. Vím kde se ta odvaha bere. Taková hrdinství jsou důsledkem obrovského nedostatku už školních informací. Zůstaňte doma a těšte se dál z toho, že konečně nastalo tolik očekávané štěstí, že nevládnou komunisté a my vedle banánů levnějších než panenská jablíčka, která se dají sbírat železnými hráběmi aniž začnou hnít, máme pole na kterých místo brambor pěstujeme solární panely, máme chlévy, ve kterých můžeme chovat tak leda mouchy, protože dobytek jsme dílem vymlátili, dílem poslali do sněmovny, a máme Svíci na které se prohání krasobruslař(to píši o vás) ze záchodové mísy. Normální člověk si doplní vzdělání(nic za co se má soudný člověk stydět!!!) a pokračuje dál, ale vy....? Ten MUDr. X. Crement ani neví jakou pravdu vyslovil.

Odp9: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 20.8.2013 11:38

Udělal jsem před chvílí chybu. Když člověk i když komentuje navíc vysvětluje... a to není ve vašem případě správné.
Tupá mysl nerozlišuje. Nerozlišuje proto, že podstatou tupce je tupost!!!

Odp8: Opravdu? Ale jistě. :)
Juras, 20.8.2013 12:07

O to přece vůbec nejde, somnambulský analfabete

Odp9: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 20.8.2013 14:45

Použil jste podivně znějící asi cizí slova. Není to něco jako repunsace? A repunsujete rád? Jak často ročně? A kdo vám při tom podrží...? Není to příklad nějaké podivné „sodomie?“ Tápu.

Odp10: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 24.8.2013 17:31

Prosil bych vysvětlit co je repunsace?

Slovníky toto slovo neznaj a encykolopedie mě tvrdila, že jsem první kdo takové slovo hledá.

Díky.

Odp11: Opravdu? Ale jistě. :)
Vlastimil Čech, 24.8.2013 17:46

Ále, pan Zákys si to slovo vymyslel a škodolibě čeká, kdo se nachytá... nu což... třeba je sám poněkud repunsandně obsedantní... ovšem rozvinutá repundsanitida vede až k totální chronické Zakysliditě!!
Tož šťastné, ale opatrné repundování ....:-)

Odp11: Opravdu? Ale jistě. :)
Vlastimil Čech, 24.8.2013 18:03

Víte, pane Zákys snad promine, ale připomíná mi občas toho staříka z prastaré anekdoty:
Po VŘSR do děrevni přijel komisař a líčil výhody socialismu... a stařík se ptá: „a co bude s Fár geletem?“ „Nu, i Fár gelet bude, vsjo búdět“... Pak přijel čekista a vypráví o nebezpečí banditů. A stařík zase: „A co Fár gelet?“ A čekista: „Fár Geleta máme obklíčeného a jeho bandu většinou už zlikvidovanou“... A pak felčar dělá osvětu o epidemiích: „naši učónyje znájut Fár Gelet... a vakcína se už vyrábí“...Až se kdosi zeptal vnučky toho staříka, co, či kdo ten Fár Gelet je, že to dědu tak trápí... A vnučka: „Ále děda byl v górodě, tak... a číst děda umí němnóžko... a tak si přečetl tablícu abrátno: Telegraf...

........
A pan Zákys taky rád čte...no a pak se vytasí s nějakým tím “Fár Geletem"....nebo nějakým moudrem... nu což, nic proti osvětě... jenom kdyby to šlo bez toho napadání, bez zoologicko-veterinárních názvů...

Odp12: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 24.8.2013 18:48

No jo, pane Čechu, ale já bych si přál být pořádně uraženej a poníženej a ne takhe odfláknutě, doslova Zakyslicky polovičatě a neschopně.

Škoda, že Zakyslo narazil na svoje dno a víc už nedá.

Zákysi, já chci něco dlouhého, hlavně aby tam bylo hodně písmenek a takovejch těch čudlíků a bazmeků kolem nich.

Odp13: Opravdu? Ale jistě. :)
Lipovan (Z.), 25.8.2013 7:42

To tedy zírám, Váňo. Já se u zákysových příspěvků dostanu jen k autorovi, pak už dál nečtu. :-)

Odp14: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 25.8.2013 17:21

Jak se tady to pako objevilo, tak jsem to tu chtěl zaseknout a tři měsíce jsem jenom koukal jak se do každého naváží a mizí tu všichni účastníci vč. mně. Sprosté urážky, hulváctví, stopa po vlastním myšlení nikde žádná, pouze exhyb.

Prostě jsem nechtěl, aby hulvát nakonec všechny uřval a pozurážel protože mu slušní půjdou z cesty a radši vykliděj pole.

Zákys je kapacitní sklad na myšlenky jiných, ale jinak je sám docela blbej bez schopnosti kteroukoliv z nich propojit s jinejma, případně použít.

Já ho čtu vždy až do konce, kdyby náhodou jiskřička. Zatím nic, ale co kdyby náhodou někdy ?.!!

Odp15: Opravdu? Ale jistě. :)
kitnamoR, 25.8.2013 22:10

...já už Zakysance NEČTU VŮBEC ! Ani začátek, ani prostředek, ani konec. Je to ztráta času. Zakysanec je „člověkem“ omylem. Je to asi psychicky narušený jedinec, který ostatní lidi nenávidí z principu. Domnívám se, že ani „skladem na myšlenky jiných“ není proto, protože si cizích myšlenek neváží, a ani si je asi nepamatuje. Domnívám se, že všechno to, čím se nás snaží ohromit, opisuje z internetu.

Odp11: Opravdu? Ale jistě. :)
Juras, 25.8.2013 19:30

Já jsem našel tohle.

„Jedinec repunzuje, když záměrně uvádí v omyl předstíráním (vždy nějakých exkluzivních vědomostí, dovedností či např. zásluh) tak dovedně, že se respondent nezmůže na kontrolní, ověřovací dotaz...“

zdroj: http://vecivazne.blogspot.cz/p/maly-slovnicek.html

Hodně se mi to slovo líbí - je pěkné, jak moc to sedí na repunzanta zákyse :-)

Odp12: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 25.8.2013 20:08

Jejich zakyslá osvícenost se při opisování slova trefila skoro do všech písmenek správně. :-)

Gratulujeme!

Odp13: Opravdu? Ale jistě. :)
Juras, 25.8.2013 23:34

Už něco zareagoval :-) No je to blb. Opisuje rukama místo aby to zkopíroval. ;-)

Odp11: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 25.8.2013 22:56

Při vaší skvělé inteligenci na to přijdete sám. Vždyť donekonečna(až do zblbnutí!!!) opakujete že když narazíte na něco neobvyklého tak se zamyslíte, a místo studia začne konstruovat a konstruovat až se vám dýmí z komína, svoji verzi. A najednou Encyklopedie pro nejmenší, Wikipedie, a víte že existuje také Atlapedia a jiné pedie?
Restaurace: Dotaz. „Kde je zde možno repunsovat?“
Ona si zapálila a ukázala na dvéře s nápisem Páni.
Číšník přistoupil ke stolku a přítelkyně se jej ptá: „Můžete nám doporučit nějakou speciální reponsi?“
„Och áno“ říká číšní „dnes máme velice delkátní želví polévku.“
V tom přichází kolega z práce a ihned se ptá mé kamarádky: „Repunsovala jsi dnes ráno?“
„Ne dnes ne, k vůli špatnému počasí.“
Mě ten hovor přestal bavit, tak jsem na číšníka začal volat: „Rychle přijděte, repunsujeme.“

Těchto pár příkladů stačí. Hraje se to na horách, když není co pít. Z toho co jsem od vás na vás dověděl jsem přesvědčen, že to vaše předcházející tápání je jenom důsledkem malé osobní indispozice snad vyplývajíc z příprav nadcházejících předčasných voleb. Pravice bude mít co dělat aby vytáhla zase nějaké králíky z klobouku a v podobě Kubiceho zprávy, nebo nějaké jiné zprávy nabulíkovala lidem další lejno. Teď už to bude určitě BINGO.

K těm ostatním „keloidům“ níže snad jenom toto: Hoši aby jste se samou radostí nepokáleli

Odp12: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 26.8.2013 0:55

Ujišťuju tě, že nejsem pravičák, ale liberál. Prostě mě smrdí všechno co zavání stádností, nucenou organizovaností, nebo jakoukoliv ideologií a návodností. Stát má plnit definované funkce, ale nesrat se do života lidí, není to jeho věc!

Jako vždy vycházíš ze špatnejch předpokladů.

Kdyby se s tebou dalo hovořit, třeba bych se dověděl proč právě komunismus, nebo naopak ty proč nikdy!

Odp13: Opravdu? Ale jistě. :)
Zákys, 26.8.2013 5:30

Z toho co jsem si nastudoval si pamatuji, že liberalismus a socialismus(komunismus?) jsou dvě kukaččí vejce ze stejného hnízda. Z toho co jsem prožil vím, že je to pravda.
Z mateřské školky si pamatuji, že jsem vždy bránil slabší. Nevím sice proč. Asi genetika. Již od přečtení prvního rodokapsu mi imponovali solitéry. Ale… Aby vás mravenec vyhnal ze svého mraveniště potřebuje všechny kamarády. Pro mě jsou zvratky kecy podobných kreatur typu Margaret Thatcherové že společnost neexistuje mající za cíl rozbít sílu slabých. Jasně že věci v konkrétních detailech (a to mohou být i epochy) nejsou tak jednoduché. Ale na charakteru rámce to pro mě nic nemění. Lidi nepatřící k velkým daňovým poplatníkům(u nás e říká kulantně kmotři) obhajující kvůli barvě svého trička toto zřízení, považuji za užitečné idioty. Aby nedošlo k nedorozumění. Velký daňový poplatník díky své ekonomické síle ovlivňuje prostřednictvím politických stran výši daní!!
A dost! Tím jsem skončil. Kdo vysvětluje, nechtíc se už brání.

Odp14: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 26.8.2013 8:51

Když to tak tady všechno čtu,uplatním zenové pravidlo : NEZASAHOVAT.

Odp14: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 26.8.2013 10:37

Když vznikaj „tisícileté říše,“ nebo „ říše na věčné časy“ tak se v ten okamžik nikdo nezabývá tím co bude za už pouhých padesát let, nebo ještě dříve.

Už generace jejich dětí, natož vnuků nemá onu historickou zkušenost se zjednanou ,, nápravou", ale narodí se do prostředí oploceného státu hlídaného samopalníkama, kde o všem rozhodují Oni, tedy Vy, kde se neustále musí doprošovat naprostých samozřejmostí které se rozdávaj jako odměny poslušným, nebo příslušníkům vlastního druhu, který žije v úplně jiné realitě než nepreferovaní.

Odp15: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 26.8.2013 20:59

Komunismus, tak jak jsem ho zažil já je organizovanou formou vykořisťování se znaky otroctví v samopéči. Nedá se nic dělat, je to tak!

Každý ho vnímáme z jiné hloubky.

Ten, kdo se narodil třeba v sedmdesátých letech které prožil jako dítě už zažil pouze jeho naředěnost, navíc vnímanou očima dítěte, bude mít z té doby úplně jiný zážitky než já, který jsem ho zažil v zcela naturální podobě, kdy tátu při korejské krizi držel komouš na vojně celých 34 měsíců, ale jeho rodinu nechal bez prostředků elektriky a vody v sídlišti rozestavěných nedokončených domů málem umrznout takřka na poli. Jediný náš příjem byl celých 418,- Kčs vojenských náhrad mého táty. Na nezkolaudovaný dům nebyl vydán uhelný výměr. Na chodbě přimrzlej hadr k podlaze a v kuchyni zmrzlá polívka. Topilo se pouze v pokoji tím co se našlo, když se našlo!

Co mě můžeš vykládat ty, ze zlaté peřinky ?

Příjde dědeček s vnoučkem k ostnatým drátům a vnouček se ptá.

Kdo je dědo za těma drátama ?

No přece my Honzíčku, přece my.

Odp16: Opravdu? Ale jistě. :)
Tlapka, 27.8.2013 11:59

Je to tak.

Odp7: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 27.8.2013 16:42

člověk je měřítkem všeho. Jednou se měří obrem,podruhé trpajzlíkem. S.J.Lec;-)

Odp8: Opravdu? Ale jistě. :)
Tlapka, 28.8.2013 12:57

A některý člověk si přímo myslí, že Země se točí kolem něj a zapomene, že se točí kolem Slunce.

Odp9: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 12.9.2013 9:58

Jo;-)O to horší,když se to pak ve škole života dozví,jak to ve skutečnosti je;-);-)

Odp10: Opravdu? Ale jistě. :)
Tlapka, 12.9.2013 12:57

Nedozví se to- nechtějí a překroutí celou realitu podle sebe a pak se diví, proč to jaski nevychází a obviňí jiné lidi. Viz knihu o citových upírech

Odp11: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 12.9.2013 13:39

Tlapuško,z Tebe mluví osobní zkušenost... Jenže na každého citového úpíra se někde vaří voda. Emoční vykořisťování se dá - i když pracně - odrážet týmiž emc hodnotami až ve velikosti -2y,jak dobře radí MUDr.Plzák v knize Hra o lidské štěstí.....Určitě ji někde po antikvariátech najdeš,stojí za to si ji přečíst,je taky ze života!

Odp12: Opravdu? Ale jistě. :)
., 12.9.2013 16:44

... paní Kozárová, knihu neznám. Ale mám přímo osobní zkušenost s MUDr. Plzákem z jednoho z jeho setkání s veřejností. Působil na mne přehnaně sebejistě, s přepříliš vysokým sebevědomím a jako člověk, který se domnívá, že může a dokonale umí psychicky manipulovat se svými spoluobčany; tedy shrnuto: působil na mne nesympaticky. Možná, že toto bylo příčinou, proč (ačkoliv uznávaný odborník na duši člověka)byl (prý ?) třikrát rozvedený.

Odp13: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 12.9.2013 16:52

Kovářova kobyla a ševcova žena. Sám sobě neuměl poradit....Nikdo není doma prorokem... Nesoudím ho podle jeho způsobu života,který nedovedu ani nejsem kompetentní hodnotit. Ale jak se bránit tetičce,která vás emočně vykořisťuje,na to poradit uměl a je to dobře,protože vůči emočním úpírům jsou mnozí hodní lidé zcela bezbranní.....Je to už holt tak,že člověk spíš poradí lidem okolo,než sám sobě. Vůči sobě nemáme zkrátka dobrý odstup,ani nadhled...

Odp13: Opravdu? Ale jistě. :)
ivan, 12.9.2013 19:05

Nebyla trojchyba se třikráct rozvézt, ale třikrát se oženit? Co myslíš? Co si myslíte Vy Svícaři?

Svatebně-rozvodovým rekordmanem byl rozhlasový rešisér Karel Vainlich se svýma čtrnácti manželstvíma, který si svoje dvě ženy vzal dokonce dvakrát.

A co vy dámy, chtěly byste být čtvrtou a devátou manželkou nebo radši šestou a jedenáctou?

Je mnohočetné manželství úchylkou, projížďka životem nalehko, hledáním pravdy, výzkumem, nebo sebetrýzněním neuspokojeného zkroušence?

A co vy pánové, je to čtrnáctinásobné potěšení, nebo masochystická oslava neúspěchu?

Jenom si představte, že byste kupovali každé dva týdny buď růže a kopretiny, nebo chryzantémy, podle toho co byste oslavovali nebo čeho želeli.

Já bych se zbláznil z administrativy, ta by byla asi překážkou. Taky nesnáším rozchody a vysvětlování si kdo za co může. Můj život byl tak neobyčejně kotrmelcovatej, že bych ho mohl považovat za průpravku i pro několikanásobné manželství, ale asi NE! Vědomě bych do toho nešel.

Nechte nahlédnout do svých duší a napište popravdě, co by vás na mnohomanželství lákalo a jestli víte proč, a co by vás odrazovalo.

Já sám mám za sebou jedno.

Odp14: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 12.9.2013 19:29

mám jedno a to mi stačí,ale jsem to já a ne Vainlich ani Plzák. Moji rodiče se rozvedli po dvaceti letech,ale byli schopni po rozvodu spolu normálně komunikovat a nic si nevyčítali. Naopak,během manželství bylo rušno - ale hádky o peníze a jiné věci jsem nezaznamenala. Věci nehrály roli.Matka si vzala zpět své jméno ze svobodna.Už se nevdala,otec se oženil podruhé.Ale soudím,že udělali dobře,když se rozvedli- pohled dítěte,pubescenta a pak dospělé ženy se samozřejmě lišil.Mnohomanželství by mě nelákalo,spíš by mě dnes po zkušenostech ze života lákal život bez uzavření manželství. Je těžké přizpůsobovat svůj život potřebám rodiny,jako by člověk neměl starostí i tak dost;-)Jedinou cestou k přežití v manželství je poskytnutí důvěry a úcty partnerovi. Tam,kde to není,přijde dříve či později buď rozchod,nebo oba partneři nějak trpí a běda,když to odnášejí děti.Přesto jsem svým rodičům vděčná za to,co mi dali,dali co mohli a co měli. Každej člověk předává svoji lásku nějak deformovanou- podle toho,jak zdeformovanou ji sám obdržel.... Ale Vainlichovy pohádky - tak jak je režíroval - poslouchám dodnes ráda a je to pro mě svátek,když se vysílají. A budou se vysílat dál,nezávisle na tom,kolikrát byl ženatej. Musel mít ten člověk v sobě něco dobrého,co mu bylo předáno a co předával dál,třebas i těm čtrnácti ženskejm,pochybuju,že jen čtrnácti - ale nezůstala tady po něm pustá paseka a spoušť,jako třebas po mnoha vzorně ženatejch,pořádnejch a spořádanejch manželstvích,navenek sice OK,ale uvnitř prázdných.Tím chci jen naznačit,že to není dáno jen počtem svazků,ale taky tím,co lidi produkujou svým životem a svojí prací.Taky tím,jak na něho jeho partneři vzpomínají. Co jim bylo zanecháno v duši. A to se z pouhého výčtu administrativy nikdo nedozví....

Názor na manželství a rozvody.
kitnamoR, 12.9.2013 21:39

Domnívám se, že manželství vydrží pouze tam, kde oba manželé navzájem si tolerují své vlastnosti, stručně řečeno: snesou se.

Rozvody a opakovaná uzavírání manželství jsou (domnívám se) charakteristické pro lidi nejen přelétavé a nevěrné, ale zejména pro lidi dobrodruhy, kteří si neváží domácího klidu a pohody.

Odp2: Opravdu? Ale jistě. :)
Z., 5.7.2013 7:46

Konečně příspěvek, který nenapsal osmijediný slayd. :-)

Odp2: Opravdu? Ale jistě. :)
ivana Kozárová, 20.8.2013 10:58

napadá mě analogie z právní oblasti : Aequum ius est non quo omnes usi sunt,sed quod omnibus latum est. Rovné právo není to,kterého všichni užívají,nýbrž to,které bylo stanoveno pro všechny;-)

Pane Sidrach je mi to sice jak se v...
Zákys, 30.6.2013 22:26

Pane Sidrach je mi to sice jak se v Čechách v poslední době říká „akademik Putna“, ale nedá mi abych nepřipomněl že příroda ustanovila dvě zásady lidského poznání.
1. Zásadu dostatečného důvodu pro muže
a
2. Zásadu sporu pro ženy
Připadá mi proto přinejmenším negalantní ženy v jejich právech omezovat. ;-)

Odp: Pane Sidrach je mi to sice jak se v...
Šťastná Žena, 2.7.2013 14:35

Děkuji pane Zákysi. Slušně vychovaný muž se pozná. Nikdy nemluví ani o stáří ženy, že? Jste mi sympatický.

Odp2: Pane Sidrach je mi to sice jak se v...
Zákys, 2.7.2013 20:16

Děkuji za vlídné slovo. Na svíci je to něco tak zvláštního jako je tleskání jednou rukou. Protože se pohybujete, jak říkáte v situaci vychovatelky něco vám posílám. Je to místo balastu typu Babičky, Starých pověstí českých, Písní kosmických, Svítání na západě, Jeremiášova pláče, čtení Saifertových dopisů mamince... atd. Dnešní děti (jak jsem se dozvěděl) berou jenom videovýchovu a videovýuku. Tak zde je instruktážní film, který vám může přinést spoustu kladných bodů: http://w.w.w.megaprdel.cz/index.php/vtipna-videa/2-vtipna-videa/detail/304-o-sexu-pro-kazdeho?detail=7&buttons=1
Oceníte, pokud vychovávané neformujete pouze metodou „Dělej to co já“. ;-)

Odp3: Pane Sidrach je mi to sice jak se v...
Šťastná Žena, 3.7.2013 12:25

Uvidím. Ale někdy jindy.
Opravdu? Sice jsem na svíci narazila náhodou, ale myslela jsem si, že je to přátelské společenství. Mýlila jsem se?
Ano, dnešní děti jsou opravdu vychovávány zapomoci televize a počítačů. A jste poněkud zajímavý, když si přejete přiložit ruku k dílu a pomoci mně při výchově.

Metodu „dělej to co já“ tu zřejmě používá někdo jiný...

Odp3: Pane Sidrach je mi to sice jak se v...
Šťastná Žena, 3.7.2013 14:06

K videu. Kreslířovi bych prsty spřerážela. Ocenila jsem. Svým malým příbuzným bych to nepustila. Ale dále se k tomu vyjadřovat nebudu. Děkuji za pochopení.

Pro rozmilého pana Sidracha
Šťastná Žena, 2.7.2013 14:34

Omlouvám se, nemám teď moc času (vychovávám totiž děti ve stylu New Age).
Tož škoda, že jste obyčejný adolescent. Obyčejný adolescentní zadek se vážně už tvarovat nedá.
Tvrdíte, že láska je o moudrosti? To jste nejspíše starý mládenec... A jak Vám to mám vysvětlit? Vždyť to ani sám nechcete připustit.

Odp: Pro rozmilého pana Sidracha
Zákys, 2.7.2013 16:03

Ale vy drsňčko... Nechte to raději na sebevýchově. Když slepá slepé vede, všichni spadnou do jámy,,, ;-)

Odp2: Pro rozmilého pana Sidracha
Z., 2.7.2013 17:30

Slayde, fascinuje mě tvá konverzační soběstačnost. :-)

Odp3: Pro rozmilého pana Sidracha
Zákys, 2.7.2013 19:50

Zjevná duševní podvýživa vás lokalizuje někam na Somálský poloostrov. Mizí zde pastva, co je i na Afriku tristní situace. Vám již asi nepomůže ani humanitární akce OSN. Záchranu najdete jedině na„ cementery.“
Přeji klidný, ničím nerušený odpočinek:
http://ca.ibtimes.com/articles/237688/20111025/saudi-arabia-crown-prince-sultan-bin-abdelaziz-al-saud-died-buried-tuesday-photos-al-oud-cemetery-ri.htm

Odp2: Pro rozmilého pana Sidracha
Šťastná Žena, 3.7.2013 12:20

Proč by slepci měli padat do jám? Myslím, že zrovna tito lidé mají velice vyvinuto vnitřní vnímání. Možná by spíše do jámy spadl „vidoucí“, který by se zahleděl například na kolemjedoucí nové auto.

Duha v Běchovicích
Lipovan (Z.), 19.8.2013 15:55

Tady na tom místě funguje dlouholetá neoficiální nudapláž. Co pamatuji, 95% osazenstva tvořili chlapi. V poslední době bohužel i tam vítězí společenský pokrok a nudapláž začínají obsahovat osoby s nestandardní sexuální orientací. Mohu to tak napsat, nebo je taková formulace ideozločinem a rozvracením sionismu?...jak jsem poznal, že jde o bukvice? Předpokládám, že dva heteráci se zpravidla nevěnují vzájemné felaci... :-)

Odp: Duha v Běchovicích
Zákys, 13.9.2013 8:08

Vy jste ale Ošklivé káčátko!!!

Odp2: Duha v Běchovicích
Zákys, 13.9.2013 8:46

Musím dovysvětlit. Byl jsem jak to dělám často když hrajeme doma v Hradišťu a Synot má šanci přinést nějakou aspoň malou radost, tak jdu na fotbal. Tak to bylo nedávno i s Plzní. Na tribuně když sudí rozhodl v náš neprospěch se stadionem nesl chorál „sudí kokóóót“. Jadrné slovenské přesné označení podobných důvodů je u nás na Slovácku běžné a srozumitelné. Za Moravů za pcháčem je jenom kousek na Horní Uhry k Matúšu Čakovi do Trenčína. Vedle mě seděl muž který v sobě hledal přesnější a důraznější označení pro rozhodčího tak usilovně že mu brunátněla i tvář. A potom najednou hlasitě vyhrkl : Ty,ty, ty, ošklivé káčátko!!! A já jsem našel další stupňování jadrného slovácko-slovenského slova.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.