Nefilozofujte u piva, přijďte na Svíci.cz!

Komentáře k článku

28.2.2013 23:41

Řemesla.

Všimli jste si kolik lidí má ve svém příjmení řemeslný název?

Naše příjmení jsou pozůstatkem uznaných vědomostí a dovedností našich předků. Lidé kteří u svých sousedů měli nepochybně vážnost a úctu pro svoje vědomosti, dovednosti a poctivost v práci.

Nevím o nikom kdo by se jmenoval pan Budižk ničemu, pan Lempl, Packal, Neuměl, Nemehlo, Netáho. atd.

Ale znám pana Zámečníka, Tesaře, Pokrývače, Truhláře, Zahradníka, Zedníka, Zedníčka, Klempíře, Rybáře, Šindeláře, Sklenáře, Koláře, Neckáře, Mlynáře, Stárka, Mládka, Práška, Kameník, Řemeník, Malíř, Trokař, Pasíř, Provazník, Pekař, Rybníkář, Bača, Kamnář, Cihlář, Kolečkář, Pilař, Hamerník, Košikář, Páleník, Pecař, Korytář, Vozka, Kočí, Bednář, i Jan Mydlář..!! a ještě tááááááááákle dlouho jen si vzpomenout.

Já sám se svým bráchou jsme dřevaři obecně a taky se tím živíme. Já mám truhlářskou i tesařskou kvalifikaci v nejvyšších třídách a brácha je neobyčejně šikovný nábytkář. Než náš děda, který si už kdysi bral dceru svého mistra, tedy našeho praděda pustil svého syna, našeho tátu, na dřevárnu do Chrudimi, tak se nejdřív musel vyučit u svého otce-našeho dědy a složit mistrovské zkoušky aby vůbec věděl o čem je ve škole řeč. Takže táta byl nejmladší certifikovaný zkoušený mistr truhlářský ještě před tím, než ho děda, předseda Cechovního spolku kladenských truhlářů pustil na dřevárnu do Chrudimi, čímž jsem rodilým Chrudimákem i já.
O generaci pozděj jsem si zopakolal stejné kolečko.

Jak je z textu jasné, tak je vidět, tam táta měl i mimoškolní činnosti. Ještěže nebyl šprt!

Co se stalo, že dnešek tak pohrdlivě hovoří o řemeslech jako o nejsopodnějším patře společnosti. Asi proto, že si už nikdo nepamatuje, ani si neumí představit, jak ohromné i specializované technologické postupy a praktické dovednosti musí skutečná řemesla zvádat a jaké je to ohromné penzum vědomostí které se cizelovalo po stovkách generací. Během dvou, třech generací se toto všecho vytratilo a řemeslo bylo buď povýšeno na umění, nebo poníženo na pouhý výkon pomocných prací. Já jsem se před více jak šedesáti lety učil po truhlárně mého dědy chodit a až na krátké doby jsem se od řemesla nevzdálil a mám pocit, že dodnes umím hovno z toho co měli v malíku moji předkové, tesaři, truhláři, varhanáři korpusáři, řezbáři, intarzisté. Mnohé výzdoby kostelů a ceremoniálních sálů byly práce jejich rukou a hlav. Vlastně si neumím vůbec představit, že by dnešní VŠ dřevařský technolog u mého dědy a pradědy vůbec složili tovaryšské zkoušky.

Co si myslíte o současných řemeslech vy ?

Firma Brouček a Zlatíčko nám...
ivana Kozárová, 3.3.2013 13:39

Firma Brouček a Zlatíčko nám likvidovala schody napadené dřevomorkou. Rozhodlo se o likvidaci celé spodiny až na klenbu - jedná se o dům s gotickým sklepem - a o znovuvytvoření betonových schodů,které se budou obkládat dřevěnými fošnami z dubového dřeva. Navezl se materiál a šlo se do toho. Tři zvířata jsem zamkla do koupelny a na dvoreček je nosila dlouhou oklikou,aby neťápali do betonu. Paninko,ty schody budou hřát! Bylo mi divné,proč na dvorku stojí spousty pytlů s polystyrenovými kuličkami. Neptala jsem se,jsem jenom ženská. Pak jsem jikla do míchačky a ono se to přidávalo do betonu. Pravda,byly asi ty kýble lehčí. Začalo mi to vrtat hlavou a tak jsem si opsala adresu výrobce polystyrenových kuliček a napsala jim mail. Psali i volali mi nazpátek a varovali před tvorbou schodů z tohoto materiálu. Ale to už byla polovina schodů hotova,firma se činila.Nemluv čertu do práce,když je nedokončená! Mistr zedník mě ujišťoval,že doma má takový schody taky a že hřejou do zadku! Nenechala jsem se uchlácholit a šla si stěžovat manželovi. Ten si to celé znovu prošel i s telefonátem výrobci polystyrenových kuliček. Po týdnu domácího vězení zvěře byly schody již vyschlé. Daly se rejpat a vybírat rukou,hřály a dohřejvaly tak,že jsem jeden schod rukou napůl vybrala do kýble a vyčkávala příchodu zaměstnanců firmy Brouček a Zlatíčko. Jejdanánku,paninko,to nám to nějak zavadlo,pravil předák a jal se nedůvěřivě vybírat zbytek schodu lopátkou na uhlí. Tak se schody zase odstranily,všude lítal polystyren a zvěř byla v domácím vězení další týden. To už byl beton nabeton,ale ne úplně,někde v něm byl vidět ten polystyren a ještě dvakrát se to na některejch místech muselo vyhrabávat. Po odchodu firmy,který probíhal velmi rychle,nám na dvorku zbylo hodně pytlů s polystyrenovými kuličkami....:-(Dodnes když vidím polystaren,je mi špatně od žaludku. Schody jsme nechali vyschnout a přišla další firma,dřevaři. Byli to mladí kluci a slíbili obložení na konec října. Realizovalo se to až koncem prosince,alespoň schodiště vysychalo,vysychalo a vysychalo..... Ale práci odvedli perfektní. Splnili mi i moji prosbu,aby ta prkna nebyla příliš hranatá a aby to nebylo ouplně jako podle pravítka,dům celej nemá nikde pravej úhel. Udělali to s citem a přesně tak,- ba líp,než jsem si to dovedla představit.Zvěř měla domácí vězení jen dva dny,vše měli předem připraveno,naměřeno a už to jen skládali. Úžasná je ta přesná práce se dřevem a jak to voní...Bylo vidět,že ty kluky jejich práce těší.Můj pradědeček z matčiny strany byl sekerníkem a dělal náhony k mlejnům. I ve Špindlerově Mlýně.Taky si myslím,že dnes řemeslo není to,co bylo kdysi - například sklářství.Ale blýská se snad už na lepší časy. Věřím mladým lidem,kteří chtějí něco dokázat. Myslím,že máme dobré řemeslníky tam,kde se udržuje tradice v rodině. Jiní zase jezdí na zkušenou do ciziny. Snad bude líp!

Odp: Firma Brouček a Zlatíčko nám...
ivana Kozárová, 3.3.2013 13:53

Ještě k těm jménům. Všimli si toho i staří latiníci. Nomen Omen. Ostatně i Boží Jméno JHVH znamená : Působí,že se stane.

Odp2: Firma Brouček a Zlatíčko nám...
Vlastimil Čech, 4.3.2013 16:39

tu firmu „Brouček a Zlatíčko“ jsem nenašel...:-( nespletla jste jméno?
Schválně? ;-)

Odp3: Firma Brouček a Zlatíčko nám...
ivana Kozárová, 4.3.2013 19:00

Nebudu kompromitovat rodinné příslušníky,kteří za to nemůžou.

S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 3.3.2013 23:26

Nu, dneska, drahně let po „plyšáku“, je učilišť pomálu. A ty děti se vlastně nemají u koho a na čem učit. Pan Ivan má ku příkladu stolařskou dílnu. Kolik % jeho zaměstnanců jsou řádně vyučení zkušení odborníci... stolaři, lakýrníci, čalouníci, řezbáři? Ano, snad se ještě vyučuje něco z pokryvačství, ale kde se má i opravdový zájemce naučit klást ku příkladu břidlici? Kde se má zedník naučit kdysi běžné základy štukatéřiny? Tesař složitější krovy. Tesařské vazby znají vyučenci jen z obrázků. Zde známý restauratér zaměstnává výhradně jen nevyučená děvčata: „to co potřebují znát jim ukážu a ti vyučení stejně celou dobu jenom přemýšlejí jak by mě ošidili“... Tady v automobilce (spíše montovně) skládají auta taky lidičkové „z ulice“... musí se spokojit s nižším platem a stejně jejich pracovní úkony na lince jsou jednoduché...za jednoduchou práci-jednoduchá odměna... Kdysi klempíř vyklepal z plechu třebas dřez, nebo automobilový blatník. Dneska zavěsí na prefa-háky plastový okapový žlab. Vyrobit a namontovat okna byla vysoce kvalifikovaná práce stolaře... a dneska? Zaškolené ženy podávají díly na automatisovanou výrobní linku, nádeníci vytahají okna do patra zaškolení dělníci okna upevní a stejně tak krátce zaškolení přilejí vodu do prefabrikované maltové směsi a okna zapraví. Kuchaři vaří z polotovarů...

Víte, nabízejí vám někde šunt... a vy požadujete opravdu kvalitní výrobek, tak vám řeknou: „To byste nezaplatil.“ A možná byste na tu věc opravdu neměli... ale proč? Nu, protože za vaši práci vám nebylo řádně zaplaceno...a zpracovávali jste laciný materiál, aby produkt vašeho továrníka byl prodejný a tedy alespoń trochu dostupný pro ostatní mizerně placené lidičky.
Nu, chci říci, že dobrý řemeslník, odvádějící dobrou práci, který by dostával dobrou mzdu je pro pány majitele nepotřebným.

Odp: S řemeslem je amen
van, 4.3.2013 11:05

Učiliště nejsou protože o ně není zájem. Jednak se změnily technologie výroby a do poptávkového trhu vstoupila dokonce i mezikontinentální doprava. Neřeším, jestli je to dobré, ale je to tak. Ve svém článku jsem měl na mysli spíše co se stalo, že řemeslný um ztratil společenskou vážnost a vsutupující do života a na pracovní trth radši volí gymnázia a pod. Nechoďme kolem kaše, ale rovnou to pojmenujme.

,, Soušky„ jsou pro blbce“ a jejich absolventi mají ve společnosti vážnost a prestiž s takřka zápornou hodnotou. Takový je na ně společenskáý náhled.

Mně, jakožto podnikaději krvavému psu tento stav vyhovuje, neboť mě chrání před kvalifikovanou konkurencí. Proč bych ji měl podporovat, nebo si ji dokonce pěstovat? Naopak, mým zájmem je, aby všichni kdo vstupují na pracovní trh měli gymply, nebo Střední sociánlě právní, konzervatoře a dále se věnovali studiu sociologie nebo psychologie a pod.

Obhajoba taky nebývá součástí obžaloby a obráceně.

Mým technologickým snem je připravit výrobu tak abych tečkám a čárečkám mohl říct sem to strkej a pak to dávej sem a nestarej se o to proč, od toho tady jsem my. :-)

Prostě se stalo to, že se úplně změnila technologie výroby a pracovní a obchodní postupy.

Zase jsme u toho nepřekročitelného, pane Čechu. Kolik byste zaplatil onu spravedlivou mzdu, když by zvedla cenu výrobku až do stavu neprodejnosti a ještě by na sebe vázala režie.

Ruku na srdíčko, půjdete na svíčkovou za pade nebo sto deset?

Tím, že její cenu v základu zvednete o desetikorunu, aby vaši kuchaři mohli mít frajerský ale ,,spravedlivý„ plat, tak zpomalíte její prodejnost třeba o třicet pět procent, ale rozpočítané režie na prodaný kus nebo porci vám opět zvednou cenu a zpomalí prodej skoro k neutáhnutí režií. Prostě se toho prodá tak málo, že i při vysoké ceně jste pod čarou ponoru.

Dáte si na dveře ceduli ?

,,Naši kuchaři chtějí spravedlivější platy“ dopřejte jim to!

Odp2: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 4.3.2013 13:46

Pane Ivane, prosím, abyste předešlý můj příspěvek nebral jako nějaký útok na Vás. Vy jste podnikatelem úctyhodným, protože podle Vašeho sdělení dříve, platíte svým zaměstnancům ve státě průměrnou mzdu za zákonnou pracovní dobu.
A pokud se týká nezájmu mládeže o výuční obory... no ano, i v této věci se shodujeme... Mým technologickým snem je připravit výrobu tak, abych tečkám a čárečkám mohl říct sem to strkej a pak to dávej sem a nestarej se o to proč, od toho tady jsem my. Proč proto hledat řemeslníka, když stačí trochu vycvičit kohokoliv, třeba duševního zaostalce, nebo nějakého absolventa libovolné „kecologické“ VŠ... za jednoduchou práci- jednoduchá mzda... proč platit zbytečně vysoké mzdy, že... Ano, řemeslníci jsou potřeba stále méně a méně: „Prostě se stalo to, že se úplně změnila technologie výroby a pracovní a obchodní postupy.“
Vaše otázka : „Co se stalo, že řemeslný um ztratil vážnost?“ Nu, právě proto, protože je potřebný v minimální míře, jak lze dovodit právě z Vašich vlastních vyjádření. A pane stolaři, žádný hostinský Vámi navrhované cedule nebude vyvěšovat. Najme si nevyučenou-tedy lacinou- holku z ulice, naučí ji novými technologickými postupy jak a kdy do toho blafu kypnout který polský polotovar, jak přidat tu čínskou šmakuládu ať je toho opticky víc a už se stolař krmí... Co by nechtěl za ty peníze, že... A při tom sedí na židli z pravého smrkového, doplněného kusem originelní dřevotřísky potažené přírodním PVC. A všechno je to stlučeno hřebíky, nebo v lepším případě sešroubováno vruty. Co by ten hostinský nechtěl za ty peníze.
Tak to dělají skoro všichni podnikadějové... Nabízejí laciný šunt, protože vědí, že zákazníci (tedy zaměstnanci ostatních podnikadějů)by si kvalitní tovar opatřiti nemohli. A aby měli ze své produkce šmejdu dostatečný „vývar“ na své aktivity -a může to být cokoliv: jachta, automobil, dobročinnost, cestování, aeroplán- nemohou řádně zaplatit lidi, kteří pro ně pracují. Je to prostě jako ten příběh lidí na stadionu.
pohodlně seděli a všichni viděli. Pak se jich pár postavilo, aby viděli víc. A protože ostatní viděli o to hůř, postavili se také. Všichni vidí, ale všichni ztratili své pohodlí. Teď si ovšem nikdo nemůže zase sednout- nic by neviděl... nikdo nemůže přestat š(etř)idit, protože buď by mu zbylo málo na jeho „vývar“ -proto přece podniká- nebo by nenašel slušně placené zákazníky, kteří si kvalitu mohou dovolit....

Odp3: S řemeslem je amen
van, 4.3.2013 20:36

Ani nevíte s jakou chutí bych platil průměrnou mzdu, ale ke svému ponížení se přiznávám, že platový medián, možná při hornější hranici, se srovnatelnýma provozama. Klopím zrak a červenám se.

Odp4: S řemeslem je amen
van, 5.3.2013 6:33

Průměrná mzda v ČR 2012 je 25137,- Kč. To znamená, že by i u nás měl někdo třeba 22 600 ,- ale jiný skoro 29 700,- nebo i více. Na korunu výnosu potřebujete přibližně investiční šestinásobek. a více než osminásobek abyste utáhnul i daně a pojištění. Tedy, přibližně by musel každý z pracovníků zpracovat více než za 160 000 Kč dřeva měsíčně a obrat takovéhoto provozu by musel při několika lidech přesahovat hodně přes milion korun v průměru. V letních měsících celkem jistě přes dva miliony, protože v zimě jste několik měsíců v těžkém mínusu. Na malé vesnici je to skoro nemožné. Nevím, třeba to někdo umí.

Asi se přestěhuju do Ostravy, tam je to jistě oprávněný požadavek všech zaměstnaných a ještě z toho rostou panděra podnikadějům. Protože to jsou jistě mazaní kluci, tak by po svém zaměstnavateli nepožadovali něco nemožného.

Pzn. Obrat tam musí nanosit zákazníci, tedy přes sto tisíc každý den. Průměrný plat? Úplná maličkost!

Odp3: S řemeslem je amen
van, 4.3.2013 21:27

Vysvětlení dvě.

Pane Čechu nejsme řemeslnou výrobou, tou jsme byli skoro před dvaceti rokama, ale právě pro nedostatek dobrých řemeslníků jsme se přetransformovali ve strojní zpacování dřeva, tedy ve výrobu polotovarů určených ke konečné montáži jinýma. Problém je když k vám nastupuje nový pracovník tak umí úplně všechno, třeba jako pan Popelka před asi patnácti lety který odmítl jednodušší práci pro nevyužití kvalifikace.

Extra pro něj jsem přijal zakázku jemu na míru. Kazetové dveře s křídlama o nestejném rozpětí s výklopnejma obloukovejma nadstavcema. Za dvanáct dní měl stěží vybraný materiál v hrubých délkách a křivě svrtané čepy s popraskanýma dlabama a sražený rám na jedno křídlo samozřejmě z vingle bez přídavků. Nakonec jsme je s bráchou dělali celé znova v pátek do noci, sobota do noci a ještě neděle. V pondělí jsme je už jenom zakovali a v út. byla předávka zákazníkovi.

Samozřejmě, že se tečkočárkatej hvězdička Popelka dovolával mzdy za více než dva týdny. Přece chodil do práce, tak má nárok. Pan Popelka samozřejmě nebyl jediný. Jak byste odměnil člověka který byl drahý za denní světlo.? Představte si, že byste byl zákazníkem a někdo vám naúčtoval jeho práci v jeho kvalitě podle skutečně odpracovaných hodin a na ně vyvázané režie s vaším návrhem na spravedlivou mzdu. Myslím, že bysme každému zákazníkovi se slabším srdcem volali záchranku. A z nenažraného podnikaděje by za chvíli lezly žebra.

Kdo si zaslouží spravedlnou ochranu a korektnost? Nedocenění Popelkové nebo platící zákazník?

Odp4: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 5.3.2013 8:56

A to je přesně důvod,proč můj manžel nemá v cukrárně zaměstnance....

Odp4: S řemeslem je amen
ivan, 2.2.2015 21:15

Pro pana VČ. se vší úctou.

Reakce na Váš příspěvek z 19/1 2015

Přečtěte si prosím tohle.

Kdo má právo větší ochrany, tedy aspoň morální ?

Kdy musíte udělat práci za lempla, zaplatit nájem za provozovnu která nic nevyprudokovala, oželet zničený materiál, lemplovi vyplatit mzdu neboť chodil do práce, + soc-zdráv. s tím, že to děláte za něj zadarmo ve svém čase a tím ochránit zájem platícího zákazníka a svou reputaci jinak jste na dlažbě sám i s těma kteří si to nezaslouží. ??

Někdy v půli října jsem přišel do práce tak jako každý den po celý život . Najednou se ve mě něco zlomilo, zastrčil jsem židli pod stůl a v půlce šichty jsem řekl , že na všechno seru a jel jsem domů. O vánoční pauze jsem jezdil do práce krmit starou kočku, která se už o sebe nepostará. (Už nemá ani zuby)

Někdo ji tam vyhodil už jako dospělou, ani neuměla chodit, spíš jen tak lezla a bála se udělat pár sousledných kroků, zřejmě byla držena v kleci, pouze u nás je už 14 let, takže ani nevíme jak je stará.

Už se nemíním nikdy do práce vrátit, teprve teď vidím jakej jsem byl vůl a sám sobě otrokem. Těším se na jaro a povalečský život neužitného nemakačenka a na to jak celou výrobu rozprodáme aby mě nikdy nenapadlo se vrátit a případně někoho vykořisťovat. Ať se vykořisťují sami na svých zařízeních za svoje starosti a vyplácí si spravedlivé mzdy podle svých představ.

Úvaha.

Až bude někdo potřebovat opravit část atypického futra ( a podobně) třeba k vjezdovým vratům do starého baráku, tak ať si je doma vyřeže rybičkou nebo si koupí nové v OBI a přestaví si barák podle nich. Utáhnout režie můžou pouze výroby kombinovaného typu. Střední velikosti vymřou na ,, spravedlivé„ požadavky zbytečných a zůstanou pouze garážisti kteří nebudou schopni plnit objemové zakázky střední velikosti, nebo výroby typu ,, linka na něco“

Vymizení ševců se dá nahradit koupí nových bot, ale jde pouze o boty i když je škoda boty vyhodit pouze kvůli prasklému švu nebo sešláplé patě.

Plošné vymizení výrob místních významů zašlé na spravedlivé požadavky rozdavačů z cizího, zatíží stát takovým způsobem, že spustí v kombinaci s přidáním 10% úředníkům ohromnou inflaci a zhorší pracovní podmínky neúnosnou pracovní zátěží kde budou na produktivní kladeny nároky na hranici vyčerpání a nezaměstnané v takovém množství, že je stát nebude stačit uživit.

Inflace není nic jiného než ředění úspor rodičů na horší časy a zajištění budoucnosti svým dětem z hodnoty uložené práce která nebude nikdy nikým realizována a postihne nejzásadněji nejslabší, neboť svoje úspory nejsou schopni vložit do investic a rozpustí se ve vzrůstajících cenách což zase vyvolá další tlak na další zvyšování cen a následně i mezd.

Bohužel tito nejčastěji volí slibovače ,, všechno všem" místo toho aby požadovali stabilitu měny.

Stejně to nikdy nepochopí, tak co. ?? Tak nic !!


Doma jsem měl dlouhodobou poruchu na přívodu po zásahu bleskem a do práce už nechodím, tedy jsem ani neměl přístup k IT. Proto ta pauza.


Ať mě někdo napíše kolik se zde zůčastňuje lidí. Ď.

Iv.

Jeli tu nějaký živáček tak ať se ozve.

Odp5: S řemeslem je amen
Olix, 2.2.2015 22:10

Vítejte! Taky se těším na jaro, i když moje plány se od těch vašich budou krapet lišit :-)

Odp5: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 2.2.2015 23:49

Zdravím Vás, pane Ivane...
Nu, řekl jste to správně. Jde o devalvaci... Devalvaci cen, devalvaci mezd, devalvaci kvality...
V této věci se shodujeme.
Aby se dosáhlo nízké, tedy přístupné ceny tovaru, je třeba vyplácet mrzké mzdy. Lidé s nízkou mzdou vyrábějí pochopitelně tovar jen nízké kvality. Jiní lidé s nízkou mzdou si nemohou dovolit koupit jiný výrobek, než s nízkou cenou a tedy ovšem s nízkou kvalitou... které části tohoto myšlenkového postupu nerozumíte? Tak to prostě je, a jediná věc, kterou s tím můžete udělat je ta, že se s tím smíříte.
Časy, kdy si například paní I.Kozárová opatřila sadu kvalitních židlí za přijatelnou cenu jsou prostě -díky nenapapaným podnikadějům- dávno pryč. A kdyby se i vyskytl ojedinělý poctivec jako je pan Ivan Placák, který vyplácí poctivé, průměrné, nebo alespoń mediální mzdy svým kvalifikovaným zaměstancům, kteří by eventuelně mohli vyrábět kvalitní židle rovnocenné židlím paní Kozárové, pak by svůj produkt prý nemohl na trhu uplatnit. Zřejmě z důvodů, které jsem uvedl výše...nebo proč?

Ovšem pak paní Kozárová klame, když zde v debatě tvrdila, že minimálně několik zájemců o koupi sestavy svých starých, ale mimořádně poctivě udělaných židlí musela odmítat. Nebo kdo tu vlastně klame?

Co si o věci máme myslit? Kde je pravda? V.Č. je již emeritus. Pan Ivan zřejmě se penzistou chce státi také. Tak co... je to všechno v bruseli? proč?

Odp6: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 3.2.2015 0:42

Neklamala,pane Čech,ty židle chtěli koupit,ale ne proto,aby je pak vyráběli.Já je neprodám,já si je nechám. Jen jsem dvě zapůjčila,ale z výroby těchto židlí sešlo z důvodů,které zde uvedli pánové,co výrobě rozumí.... Není teď zrovna čas na kvalitu. Čas těchto židlí se však jednou vrátí,- Jako vše,co se opakuje- je čas kvalitní židle pálit na dvorku a pak je zase čas kvalitní židle vytvářet. Jen si na to lidi musejí přijít sami,třeba přes hodně tvrdý kus dějin....

Odp5: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 3.2.2015 0:31

Mám na starost svého posledního psa.Je slepý a na zadní packy chromý. Chodí na procházky do lesa tedy po předních,ty zadní má v závěsu jako v tašce a běží těma předníma jako traktor i do strmého kopce.Někdy mám co dělat,abych to uběhla,ale držím se. Žere borůvčí a čmuchá srnčí stopy. Ze strmého kopce sjíždí po zadečku a po zadních nohou,snaží se je zvedat,bojuje. V poslední době ho bolí oči. Neztrácí dobrou náladu. Hraje si se mnou. Chytil někde bůhvíkde blechu. Nikdy neměl blechy.Lidi se podivujou,že se tak staráme o takového psa.Když s ním sedím na podlaze a on se o mě opírá,jsem s přítelem.Zuby má obroušené od toho,že se celý život od někud chtěl osvobodit a prokousat. Dřív ho zavírali do kovové klece. když přišel před třinácti lety k nám z útulku,prokousal troje dřevěné dveře,než mu došlo,že nemusí nikam utíkat.Vždycky si prosadí svoje. Spí v proutěném koši. Váží bez koše 25 kg,kříženec vlčáka a kolie. Když jsem ho s košem přestěhovala na jiné místo,odpochodoval i s košem na místo původní. ...... Tak tenhle pes je teď moje hlavní starost. Chci,aby dožil v pohodě.Nevím,zda se mi to podaří. Pozná totiž moji nepohodu a pak není šťastnej. Ta doba,která je dneska,je divná. Vymizel pocit hanby. Skoro nikdo se za nic nestydí. Vše je dovoleno,pravidla neplatí.Nedrží se slovo. Hlavně že až dosud je co konzumovat. Co nám asi přinese Nový rok? Píšu pohádky pro děti a příběhy o zvířatech. Děti to zatím zajímá,aspoň něco.Nás,- ale ani ty děti - pohádka nečeká.Dokud existuje někdo,koho máme rádi,není to až tak zlé.

Odp2: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 4.3.2013 16:11

Co se stalo,že řemeslný um ztratil společenskou vážnost? Dříve se věci vytvářely,aby sloužily a vydržely. Současně při tom byly krásné. A bylo to tak. Kamenné roubení studní se lesklo,neboť bylo vyhlazeno generacemi lidí,jejihž ruce se studny dotýkaly.Měděný kohoutek na hřbitově malého městečka v Anglii pamatuje nejmíň první světovou. Nikdo ho nevyměnil,protože funguje a je krásný. Zato u nás se věci vyrábějí ,aby se zahazovaly podle hesla užij si ,vyměň ,kup si další.Konzum vládne a v jeho zájmu není,aby věci trvaly,fungovaly. Stačí chrlit a vyrábět neustále nové věci,nemusí být krásné a funkční,stačí,když jsou líbivé a důležitější,než věc sama je reklama. Kdo si může dovolit vyrábět kvalitní a pěkné věci,najde kupce,který nepodléhá jen konzumu a má zdravý rozum. Ale asi příliš nezbohatne,jde totiž proti proudu. A k těm lidem,myslím,patříte i Vy.

Odp3: S řemeslem je amen
Kyros, 4.3.2013 20:50

Ano, oni to tak dělali, protože to jinak neuměli. Vše prochází vývojem. Lidská práce je dnes drahá. Je tomu tak, protože každý chce tu „spravedlivou mzdu“ Navíc jsme si vydupali to sociálno a to také není zadarmo. To všechno se promítá do ceny. Výroba není charita. I tehdy se to dělalo co nejúsporněji. Starej hrnčíř povídá tomu mladýmu: „ Ty hrnce vyrobené na hrnčířském kruhu dneska nestojí za nic, tenká stěna která neudrží víno chladné. To dříve se vyráběly poctivé hrnce které byly uhněteny pěkně postaru, jeden hrnec denně, ten měl tak silnou stěnu a jak byl panečku těžký? V něm vydrželo víno chladné po celý den.“ Máte vůbec představu jak dlouho se vyrábí řemeslným způsobem třeba taková židle? Kolik byste byli dát za takovou poctivou masivní čepovanou židli? :-)

Odp4: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 5.3.2013 8:43

Mám doma židle,patentované v zemích Koruny české od firmy Valentýn Jadrníček z Fryštáku. Ty jsem nikde nekupovala,jedna devadesátiletá paní je vytahovala z ohně na dvoře restaurace Batalión na počátku šedesátých let minulého století,kam je RAJ vyhodil,neb už nebyly moderní. Ta bábrle je dala mojí matce. Některé jsou drobátko očouzené,ale všechny dokonale funkční a hlavně krásné. Jsou z tvrdého ohýbaného dřeva,anatomicky tvarované. Dobře se na nich sedí. RAJ za dva roky musel měnit židle znovu. Ty umakartové se rozvrzaly a nešly opravit. Židle Valentýna Jadrníčka mají konstrukční část,která je nejvíc namáhaná kovanou a tak se tam utahují šroubky jednou za patnáct let.....Nemyslím,že kvalitní věc je drahá. Pokud se k ní slušně chováme,vydrží generace. Navíc se neustálou výrobou nových věcí neničí Země. Budoucnost patří kvalitě:-) - ještě k těm židlím. Jsou to židle venkovní i vnitřní. Mohlo na ně klidně pršet,nic se jim nestalo. Přežily hospodské rvačky.Jen nepřežily lidskou blbost. Mám jich šest od bábrle,která,když je z hořící hromady vytahovala,brečela,protože znamenaly její mládí a bylo jí jich líto,věděla,že jsou dobré,možná už tehdy byly drahé. Víme my dnes,co je pro nás dobré?;-)

Odp5: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 5.3.2013 8:55
Odp6: S řemeslem je amen
van, 5.3.2013 18:41

Tak do toho!

Víme to, ale čekáme, že to udělá někdo jinej, nebo když jsme to mohli udělat my, tak pro to nebyla vhodná doba, že. Známe.

Odp5: S řemeslem je amen
Kyros, 5.3.2013 11:29

Tak vzhůru do toho. Když si myslíte, že je to tak jednoduché, tak jdeme do toho.- Ty židle jsou známé. Já udělám výkresovou dokumentaci a vy si seženete výrobce, který to vyrobí. Nyní ještě sehnat lidi, kteří to budou kupovat, protože vyrobit to nebude problém. Když není v ničem problém, tak proč to ještě někdo nedělá? Vaše romantické představy jsou sice fain, ale trochu mimo realitu. :-)

Odp6: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 5.3.2013 15:09

Už byl zájem. Židli jsem zapůjčila. Dokumentace zhotovena. Problém nastal v materiálu a ohýbání :-) Též v kování. Pracuje se na tom. Idealističtí¨zájemci jsou. Já to ale dopředu nepoposunu,neboť jsem technické i jiné nemehlo. Ale to neznamená,že kvalita nezvítězí. Civilizace spěje k tomu,že skromnost bude vynucena. A tam,kde je skromnost,musí věci dlouho vydržet. Teď se vám to možná zdá mimo realitu. Realita se však bude měnit.Nebo si myslíte,že plundrování Země může trvat donekonečna?

Odp7: S řemeslem je amen
Kyros, 5.3.2013 15:53

Jistě, protože ohýbání dřeva nemůže dělat kdejaký vesnický truhlář. To je celkem náročná věc na přípravky. To se utratí desetitisíce, možná i statisíce na pořízení technologie a pak se vyrobí 20 židlí pro sousedy, že? Taková věc musí být dobře promyšlená. Na trhu existuje spousta výrobců ohýbaného nábytku, kteří mají výrobu zaběhnutou a chtěl bych vidět dalšího hráče na trhu. Ano plundrování země bude pokračovat do té doby, dokud bude výhodné to tak dělat. Lidé si nemění priority nějakou uvědomělostí, ale nutností. Nikdy v historii lidstva se člověk nechoval nějak šetrně k přírodním zdrojům. Pouze dokázal jeden nedostatkový materiál nahradit jiným. Proč by se to mělo najednou měnit? V dobách minulých byl dražší kousek železa na výrobu meče než práce kováře na tom meči. Dnes je to naopak. Pokud si chci udělat třeba nůž na zakázku, materiál stojí 1000,- ale práce toho nožíře 15 000,- korun. Chcete snad vyčítat Fordovi, že že pásovou výrobou méně kvalitních zato ale dostupných automobilů za cenu 850 dolarů za kus, později 500 dolarů za kus, umožnil získat automobil i méně majetným lidem? Tehdy stál automobil u konkurence 3000 dolarů. A nebyla to konkurence, kterou lidi preferovali, ale konkurence se musela přizpůsobit Fordovi.
Prostě je to tak, že co jde se automatizuje a unifikuje. Doba středověkých řemeslníků se již nevrátí. Leda bychom se do toho středověku vrátili sami.

Odp8: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 5.3.2013 17:08

Obávám se, že se mýlíte, pokud trváte na tom, že Fordův automobil „T“, byl méně kvalitní než konkurenční vozy. Jeho relativní láce nespočívala v tom, že by š(etř)idil na materiálu, ani v tom, že by platil nejnižší mzdy. Naopak, jeho dělníci měli mzdy dosti vysoké. Jeho úspěch spočíval především v 1-dokonalé organisaci práce- (pásová výroba); 2-originelní jednoduchá technická řešení; 3-očesání modelu o zbytečnosti. Slavných a známých výroků HF je pár: Vůz „T“ můžete mít v jakékoliv barvě, pokud si vyberete černou.
Vyráběj nejvyšší kvalitu, plať nejvyšší možné mzdy...Úspěch HF nebyl v tom, že by vyráběl vůz nízké kvality a proto laciný. /spěch svým modelem „T“ dosáhl tím, že se jednalo o automobil spolehlivý, trvanlivý, odolný, jednoduchý. Nehledělo se na eleganci, barvičky, doplňky a načinčátka... chyběla také nyní u výrobců tak oblíbená „kazítka“ ... Četl jsem o něm kdysi knihu, ale už je to fakt hodně kdysi...

Odp9: S řemeslem je amen
van, 5.3.2013 18:34

No, ale já myslel, že tenhle princip výroby je to co vám leží v žaludku. U HF taky nemohl pracovat každý, ale každý dostal ještě jednu šanci. Kdo nevydržel pekelné tempo tak mu byla nabídnuta jiná práce ale málokdy méně namáhavá. Nikdo se neptal kolik má kdo dětí nebo půjček, prostě konec! Můžete být zaměstnaní kde chcete, ale ne u Forda. Jak taky víte, žádné odbory. Velká ,,kolejištní" stávaka ( přísun materiálu do skladů a z nich do výroby) byla prostě rozehnána policií, byly i oběti. Celý mechanismus výroby je nastaven tak, že není možné aby někdo na někoho čekal nebo si udělal fora s tím , že si pak dáchne. Prostě hodiny! Ale ruku na srdce, jde to při takhle hromadné výrobě jinak? Téčko bylo opravdu jednoduché a hlavně lehké!.. krom ceny, na kterou se hlavně poukazuje, to byla ohromná konkurenční výhoda. Téčko se totiž vyrábělo v době kdy Amerika určitě netrpěla výrobní kapacitou, ale neměla takřka žádné silnice. Lehké Téčko si dokázlo poradit i s venkovskýma blátincema. Jeho průjezdnost byla obdivuhodná. Harmonogram výroby byl tak precizován, že jeho skladové zásoby byly na pouhé dvě hodiny. K výrobě byly použity i bedny na přepravu dílů které měly přesné rozměry a kvalitativní potřebnost k výrobě loukotí, paprsků a částí karoserie.

Dnešní řečí bychom řekli, že měl perfektně zpracovanou systémovou analýzu, ale odboráři by se hroutili už při vyslovení jeho jména.

O napodobení Forda se pokousil i FIAT o mnoho let později.
(Frione Italia Automobil Turíno) Svojí pětistovkou a Renault modelem CV4. ale i neobvykle nízká cena už nezafungovala. Přec jenom hustě vybudovaná silniční síť Evropy už nepreferovala jenom cenu a úplně kašlala na parametry průjezdnosti terénem.

Po dobudování silniční sítě v Americe by si tam už Téčko nikdo nekoupil. Nový trend byl šestilitrový osmiválec se spoustou píčovinek, třeba s kompasem, výškoměrem a spoustou chromu v barvách lentilek.

Svět se mění a my s ním.

Odp10: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 13:06

Tomáš Baťa byl možná u nás stoupencem method H.Forda. Mluvil jsem s mnoha Baťovci a na „hospodáře“ v žádném případě nenadávali, a v mnoha případech ho hodně chválili...Obdivuhodný a naprosto jedinečný člověk, za kterým zůstalo veliké dílo.
Ale už to začali ti noví páni podnikadějové šidit...

Odp11: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 15:12

Ale zrovna T Baťa by byl podle vašich měřítek příkladem ,,ošizeného„ zboží.“ Což to nebyl právě on, kdo porušil tradici ručně šitých poctivých kožených bot?

Když začal vyrábět boty z plátna na vojenské stany, tak se všichni ševci z okolí mohli potrhat smíchy, ale zakrátko se nestačili divit.

Baťa taky zavedl číslování bot, to se už ví méně a skoro se nehovoří o tom když byl se svýma spolupracovníkama (tak oslovoval všechny, nebo i soudruhu) v Polsku vyšetřován pro ,,krádež„ když nechal po celém hotelu ve všech patrech posbírat v noci všechny boty které měli lidi za dveřma aby je proměřil a prohléhl kde nejvíce trpí a opotřebují se a jaké následky na nich zanechá jejich užívání.

Sám Baťa se nechal inkognito zaměstnat u Forda kde mu dokonce hrozila výpověď pro neplnění norem a kde taky pochopil nutnost sociálního rozměru na pracovní výkon a spokojenost nejenom při práci, ale hlavně po práci.

Taky znám pár ,,Baťováků“ nikdo nenadával. Pan Štětka z Chyňavy říkal, že každý pátek procházel B. provozy s jejich vedoucíma a ptal se lidí co si přejí zlepšit. ,,Kdyby bylo trochu víc jídla, mně to nestačí."
Večer měl večeři s nášupem. Od té doby dostával ke každému jídlu přídavek.

Pan Štětka zemřel v loni na podzim. Syn Jirka pracuje v Libečově na pumpě a k Ivaně chodím nakupovat.

Odp12: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 15:47

Baťa ovšem kožené boty vyrábět nepřestal... on jen zavedl TAKY výrobu bot z plátna a hlavně začal s výrobou gumových holínek... ta slavná, trochu legrační, reklama s oráčem :-)... a že dělal u Forda jsem nevěděl...

Odp13: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 13:16
Odp13: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 8.3.2013 18:17

Moje maminka měla schované boty od Bati,které měly dřevěné podrážky pospojované řemínky,takže byly jakoby ohebné.Velmi zajímavé boty. Z válečného období.

Odp8: S řemeslem je amen
van, 5.3.2013 19:34

Koukám, že vidíme mnohé stejně.

Vše je sluníčkové a uvědomělé pokud se buď nezačneme ptát, nebo nekonfrontujeme přání se skutečností a možnostma.

Odp4: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 5.3.2013 8:46

Ještě k té lidské práci. Ne každá lidská práce je drahá. Práce otrockých švadlen je sakra laciná. Práce otročících dětí taky nepřijde draho. Je to jak kde,bohužel.

Odp5: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 13:16

Práci mají dělat roboti.

Odp6: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 8.3.2013 13:19

Některou by zvládli. Ale tu Tvoji asi nikoli;-)

Odp7: S řemeslem je amen
Tlapka, 11.3.2013 15:36

Ovšem mohli by mi doma uklízet, prát a vařit.

Odp8: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 11.3.2013 15:43

To ti moji by to nezvládli,tak strašný to je!Nepřehledný. Musím sama:-(

Odp9: S řemeslem je amen
tlapka, 3.2.2015 14:01

Tak já si počkám.

Odp4: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 5.3.2013 8:51

Je to začarovaný kruh: lidé si nemohou koupit kvalitní, trvanlivé, dobré -a tedy drahé- věci. Kupují tedy šunt.
Titíž lidé ovšem dostávají svou malou mzdu za výrobu jiného laciného šmejdu pro lidi, kteří si lepší tovar opatřiti nemohou pro svou bídnou mzdu... Nu, ti Číňané se svými „kvalitou“ proslulými průmyslovými výrobky jsou na tom přesně stejně. Do toho přicházejí páně Ivanovi velkohubí Popelkové (taky jsem pár takových potkal :-)), fandové, kteří jsou ochotni skoro hladovět, aby si dobřáli nedostatkový kvalitní výrobek, lidé se skutečně státní průměrnou mzdou, a hlavně velikánská hromada chudáků, kteří jsou opravdovými survivalisty :-)(tedy vedou každý den boj o přežití)...
Pan Ivan má pravdu, snem továrníka je pracovní postup, který umožní využít k produkci cvičené foxteriery a jako materiál bláto ze skládky...hlavně ušetřit, aby výrobek byl LACINÝ... ví, že ostatní továrníci totiž udělají totéž a lidé nebudou vydělávat, foxteriér mzdy nežádá.... snad trochu žrádla.... vskutku ideální zaměstnanec.
Takže pro celý stát je opravdu zapotřebí jen několik odborníků. ti jsou potřeba pro vyvinutí těch foxteriéřích pracovních postupů výroby šuntu. Proč se učit řemeslo, když v praxi bude tovaryš strkat tady ten kolíček do téhleté dírky, nebo dělt cokoliv, kdekoliv jen aby se jakž-takž uživil... Proč si vážit pouhého náhradníka toho pravého a žádoucího pracovníka: Foxteriera...

Prosím psy foxterieří rasy za prominutí, že jsem si vzal za příklad právě je.

Odp5: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 5.3.2013 9:03

Tak je i zde třeba najít jádro pudla - ve Vašem případě jádro foxteriéra;-);-)

Odp5: S řemeslem je amen
van, 5.3.2013 19:18

Moje knížecí rada je nekupovat šunty které nechci a když už vím jak se to má dělat tak jít a udělat to.

Že je to těžké? Ano je, ale užitečné.

Jsou lidé kteří nečekají až se to zlepší, ale jdou a zlepší to.

Ale je jich málo. Proč?

Odp6: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 6.3.2013 8:26

Ale vždyť se bavíme stále dokola :-) Lidé dneska NEMAJÍ PENÍZE, aby si koupili kvalitní výrobek, protože jsou mizerně placeni za výrobu šuntu...
Kdysi lidé dostali za svou práci dost, že měli na to, aby si koupili Jadrníčkovy kvalitní židle. Hostinský měl na dobrého kuchaře, pivo čepoval do půllitrů a v hospodě měl dubové dvoukřídlové dveře s mosaznou klikou. A jeho hosté měli na guláš z hovězí kližky, bez nepřiznaného přídavku koniny, když si dali „půlku“ tak to nebyly 4ccm, ale 5. A nikoho nenapadlo, že by do pálenky přidával methyl.
Bývali ti lidé tolik bohatší, že si mohli dovolit takový luxus? No, pravda, asi pan hostinský chodil pěšky a jestli, tak jezdil tou fordkou. Určitě neměl eroplán.

Odp7: S řemeslem je amen
Juras, 6.3.2013 8:36

Obávám se, že to Ivan myslel trochu jinak.Nepsal nekupovat nekvalitní věci, ale „šunty, které nechci“. Naopak kupovat nekvalitní levné věci je v řadě případů lepší než kvalitní. V dnešní době překotného vývoje technologií je v řadě případů lepší hledět víc na cenu než na životnost. Se zárukou dva tři roky zpravidla výrobek aspoň tuto dobu vydrží, po této době je morálně zastaralý a nevyplatí se ho opravovat. Záleží taky na účelu, k jakému tu kterou věc člověk potřebuje.

Odp8: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 6.3.2013 12:24

ale ano, shodujeme se... problém je, že ty kvalitní prosté věci prostě nejsou k dostání. Nevím, jestli jsem tuhle nezapomenutelnou vidláckou příhodu už kdysi tady nepsal...
Jako vesničan potřebuju vidle. Jdu tedy do pro ně do super-hyper. To co mi nabídli, byl výrobek made in PRC vylisovaný z plechu. Nu, ohnout se dalo tvrdým pohledem.Tohle nechci. Á, pán je odborník... zde pohlédněte na tento jedinečný výrobek! Výkovek z prvotřídní ocele, adjustovatelná ergonomická násada z kevralového vlákna opatřená (užnevímčím), krásné barvy, laky... 2.000-kč...no, potřebuju jen ten výkovek... tu násadu si uříznu...to ne, to neprodáváme...
říkám, že jsme se měli dříve podle všeho lépe: vidle byly kované, nikoho nenapadlo pro „větší vývar“ přilévat methyl do likéru, tajně přidávat koninu do hovězího, sypat housky průmyslovou solí, snižovat skoro potají objemy a váhy (máslo 200g, štamprle 0,04, pivo 0,4 atd, atd...) sypat škrob do jogurtu, a všechno nastavovat nějakými těmi „éčky“...Asi ti lidé byli bohatější, že si to mohli dovolit zaplatit... Ano, vesničtí továrníci neměli na své nákladné koníčky tolika peněz, nedosahovali takových vývarů. Ale i jejich zaměstnanci si mohli dopřát sezení na židli z ohábaného bukového dřeva, mohli poslouchat radiopřijímač s kovovým šasi a s přepínačem rozsahů pravým paketovým přepínačem a obdivovat „magické oko“ ...
pamatujete?
Jenom mi nepište, že si mám vidle vykovat, rohlíky upéct, víno vypěstovat, jogurt a máslo taky a vůbec...
Jsem si vědom toho, že je to takové, jaké to je, někdo nás šidí, ale to je asi tak všechno, co s tím naděláme.

Odp9: S řemeslem je amen
Juras, 6.3.2013 13:49

Ano, teď je taková spotřební doba. Lidi hromadně naskočili na láci a jenom pozvolna se začíná úroveň zase zvedat. Kdybych potřeboval jinou kvalitu, než která je běžně k mání, musel bych buď k podnikatelům, kteří se svému oboru speciálně s tímto záměrem věnují, anebo bych musel hledat ve svém okolí.

Ale ono se to zase změní. Pozvolna, ale změní. Za dvacet let to bude zase trochu jinak, myslím. Záleží na lidech. Až většina z nás bude místo párků vyrobených ze starého chleba žrát poctivé špekáčky z masa, tak se to začne otáčet. Věřím tomu

Odp10: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 12.3.2013 19:30

...věřil jsem krásnému mýtu o tom,že si budu užívat a nikomu tím neuškodím.Ono se nedá dlouho žít jen pro vlastní potěšení a vlastní pohodlí a přitom se nedotknout citů a zájmů téměř všech,s kým se setkáte a nepoškodit je. Jenže lidé si žijí víceméně pro sebe ať už teoreticky ideály mají jakékoliv,sledují zájmy a prožitky,zájmy své rodiny či skupiny a proto ustavičně kolidují se záměry jiných,dotýkají se jich a vzájemně se poškozují,a´t už to mají v úmyslu či ne.... Thomas Merton

Odp10: S řemeslem je amen
quick, 4.2.2015 16:41

Má to zase háček. Poctivé špekáčky mohou být jen z poctivého masa.

Odp11: S řemeslem je amen
Juras, 5.2.2015 16:39

Nebo jsou různé stupně poctivosti. Poctivé špekáčky může dělat i řezník, kterému podvrhli nepoctivé maso. Výsledek, třebaže to dělal řezník poctivě, nebude dobrý, ale nikdo to neví

Poznámka: nevím, co myslíte pojmem poctivé maso, já si to převádím jako že např. není růst vyhnaný hormonama.

Odp12: S řemeslem je amen
quick, 5.2.2015 17:15

Dá se to tak říct, poctivě udělané špekáčky z nepoctivého masa.
Mám za to, že hormony - doufám, že jen růstové - se u nás v chovech přidávat nesmí. Vím, že slepicím se dávala t.zv. kokcidiostatika, aby se v chovech plošně nerozmohla infekce. Jako člověka venkovského to byl tehdy před lety pro mne trochu šok, když se z jednoho pytle automaticky sypalo krmivo a z druhého léčebný produkt.
Poctivým masem jsem myslela maso bez přidání separátu, všech těch kůžiček, zbytků, šlach, a kostiček, pečlivě rozmixovaných.
U špekáčků, tedy od českých firem, se podle „špekáčkové vyhlášky“ prý tento mix přidávat nesmí.
Popiska Vyrobeno v EU je však všeobjímající.

Odp13: S řemeslem je amen
Juras, 6.2.2015 12:22

ok, díky, rozumím.

Odp9: S řemeslem je amen
Z., 7.3.2013 13:39

Máte recht a těmi jalovými brněnskými cancy o morální zastaralosti se nenechte zmást...to víte, podnikavci potřebují prodávat ty své bezcenné sajrajty a tak zvrací plky o jakémsi morálním opotřebení. Před časem jsem koupil horkovzdušný oscilační vestilátor ETA (Made in China), zhruba v ceně 1100 Kč. Za rok odešla oscilace, za další rok fukar chcípnul definitivně. Kromě toho vlastním morálně zastaralý teplomet. Je starý přes třicet let a rozhodně to nevypadá, že by se v nejbližších letech chystal na smrt. Teplo z něj vycházející je také mnohem příjemnější - sálá, nikoliv fouká - než z morálně vyspělého fukaru. :-)

Odp10: S řemeslem je amen
Juras, 7.3.2013 13:47

Ten Váš teplomet je hezký příklad situace, kdy těžíte z toho, že jste kdysi koupil kvalitu. Já jsem ale mluvil o situacích, kdy se nevyplatí kupovat kvalitu. Zkuste se nad tím zamyslet, určitě to půjde.

Odp10: S řemeslem je amen
quick, 3.2.2015 18:07

„Teplo z něj vycházející je také mnohem příjemnější...“
To bude asi tím, že je morálně zastaralé /teplo/.

Odp10: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 4.2.2015 9:34

Máme taky takový teplomet. V koupelně.Je to taková tyč,co začne svítit a hřát. Je to takové náhradní sluníčko. Nebzučí,nefučí,ale nádherně svítí a hřeje. Když je mi smutno,zapnu teplomet,zhasnu a jdu si napustit vanu. Naleju bylinkový odvar a cachtám se ve vońavé vodě,leju si ji z hrnku na hlavu a to moje náhradní sluníčko svítí a hřeje,tedy sálá,jak krásně píšete.... Zlaté morálně zastaralé teplo,když venku je plískanice a v duši nepohoda....

Odp9: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 12.3.2013 12:07

ˇUplně ty vidle vidím,vidle kosmického věku z nerozbitných materiálů. A stačilo by si jednoduše odskočit do Pekla a poprosit o nějaké vyřazené......;-)

Odp8: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 6.3.2013 16:51

Zase budu vypadat jako naivka,když podotknu,že nikdo není tak bohatý,aby si mohl nakupovat levné věci- a už vůbec ne takové,které nutně nepotřebuje. Většinu věcí,co se nám nabízejí horem dolem,totiž nepotřebujeme. Poznáme to podle toho,když se musíme narychlo sbalit - lépe do letadla,než do nemocnice;-) Jak je krásnej zjednodušenej život! Je víc volného času,nemusejí se opečovávat věci. Přidám postřeh z vyšetřování u očního specialisty,který s touto kauzou souvisí,i když to na první pohled možná nebude tak vypadat : Ohnutá babička nekonfekční velikosti a rozměrů má být vyšetřena vsedě na několika přístrojích. Ochotný personál posunuje,vysouvá a zasouvá hejblátka,nekonfekčním parametrům nic nevyhovuje. Prostě to nejde. Stačí však změnit konvenční způsob myšlení na méně konvenční. Vyhodit všechny židle a říci : Růženko,zkus se k té mašině postavit. Najednou to vše jde hladce... Pan doktor se usměje a přizná,že by ho to nenapadlo.Napadne to člověka,který zná způsob života člověka s postižením.A i toho to napadne za relativně dlouhou dobu. Dáváme přednost věcem před lidmi. V tom je problém.

Odp9: S řemeslem je amen
Juras, 7.3.2013 9:35

To jsou dvě rozdílné věci. Člověk by neměl kupovat, co nepotřebuje. A když něco potřebuje, měl by to koupit. Jestli chce vyhazovat peníze za kvalitu v případě, že tu kvalitu nepotřebuje, je jeho věc, ale nepřipadá mi to rozumné. Jak byste se rozhodla v mém případě?

Před dvěma lety jsem potřeboval provrtat 30cm zeď, abych protáhl kabel. Chce to vrták dlouhý 40cm (vrtačku mám - poměrně kvalitní - Narex - modrá /neprofesionální/ řada). Jedna možnost je - zajet do půjčovny nářadí a půjčit si vrták za cca 300 na den, po vyvrtání díry zase zajet do půjčovny a vrták vrátit. Když jsem se díval na vrtáky v obchodě, nabídli mi profi vrták za 2000 a vedle toho sadu tří různě širokých vrtáků za 300. Samozřejmě méně kvalitní - při každodenní práci by se brzo zničily. Koupil jsem si ty laciné šunty, už jsem je použil během těch dvou let asi třikrát a vypadají pořád jako nové. Tak si spočítejte sama, jestli by se mi víc vyplatilo vybrat kvalitu, která by mi ležela na půdě :-)

Horší kvalita může spočívat v různých parametrech. U vrtáků je to například odolnost při zátěži. Vrták například nevydrží velké teplo a ohne se při delším vrtání. Proto neprovrtáte zeď najednou, ale třeba natřikrát, mezitím necháte vrták vždycky odpočinout. Prostě znáte slabiny méně kvalitní věci a podle toho s ní nakládáte. Zeď si obvykle člověk doma provrtává jednou za několik let, v tom případě se takové omezení dá akceptovat. Profesionál, který musí denně provrtat několik zdí, by s tím už měl problém. Tomu by se vyplatila kvalita.

Tvrzení „nikdo není tak bohatý,aby si mohl nakupovat levné věci“ je klišé, které vymyslel nějaký nepřemýšlivý člověk a které se chytilo mezi lidem, který má pocit, že potřebuje kvalitu, i když ji často nedokáže smysluplně využít.

Odp10: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 13:32

Jste chytrý muž. Opravdu lidé nepotřebují ve všech případech jen tu nejvyšší kvalitu. Vámi zvolený případ je dokonalým příkladem. Opodnikut se cítím jenom tehdy, když mizerná kvalita je podnikadějem zatajena.

Dokonce někdy opisuje vývoj jakýsi kruh, od kvality k laciné nekvalitě a pak zpět ku kvalitě. Třeba takové holení. Děda mi skoro s pompou daroval břitvu a obřadně mě učil holit se, abych se nepodřízl. Solingen! Drahá věc! „Ničím se nemůžeš tak dobře oholit jako BŘITVOU!“ Nu, přešel jsem (když se děda už nedíval) na žiletky „Vítěz“ na pár použití (pamatujete, brousívalo se to ve skleničce od hořčice :-)) No, a pak se objevily ty anglické žiletky a teď jsou ta moderní senzační dvou či tříbřitá holítka... tu břitvu Solingen s dřevěnou krabičkou a vlastně i celou holicí soupravu (důležitá věc pro začátečníky-obsahovala kamenec!) ještě mám...

Odp11: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 14:14

Kdo se kdy holil, tak na Vítězky nezapomene nikdy! :-)

Skoro bych řek, že než přišli na broušení ve skleničce, tak je brousili pilníkama a lapovali o schody do kina.

Odp12: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 14:40

:-):-):-):-):-)!!!!!
už ve výrobě!!!!

Odp13: S řemeslem je amen
ivan, 7.2.2015 19:07

Náhodou jsem na to zde narazil a znova mě to rozchechtalo. Už není moc lidí kteří by chápali co je na tom tak k smíchu.

Na Vítězky , Barbus a studenou vodu se nedá zapomenout ani před skokem do hrobu. :-) Ocelovej kartáč byl úplný mazlítko.

Možná, že jsme pro hladkou ,ale krvavou mužskou tvář vytrpěli víc než dneska ženský ve svých zkrášlovnách napichováním vazelín, botulotoxu a trháním chlupů.

Odp14: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.2.2015 21:18

A dokázaly to ocenit? Nevím. A protože jsem již starý a z chovu vyřazený muž, který má po sezóně, rozhodl jsem se definitivně skoncovat s tím odstraňovaním přírodního porostu na tvářích a bradě!
Nebudu ze sebe více dělat holobrádka!
Stal jsem se hrdým bělobradým staříkem! Už se líbit nechci! Dovedete si představit té ostudy, toho znemožnění, kdyby se některé přece jen zachtělo! Ne, to nemohu riskovati! A už jsem sek´nejen se sexem, ale i s holením! TAK!

Odp15: S řemeslem je amen
tlapka, 16.2.2015 13:41

Ale člověk nikdy neví... nevyzpytatelné cesty osudu... nepravděpodobné náhody...

Odp10: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 7.3.2013 15:59

Použitý kovový vrták když se dá do sběru,nezamoří tolik přírodu jako jiné objemné věci,které se vyhazují na skládky a nikdo je nerecykluje a při spalování z nich jdou ultrajedy.Neříkejte mi,že není lepší koupit si kvalitní boty,které vydrží deset let,někomu i dvacet.Jsem asi bláznivá bába,ale to věčné nakupování a vzápětí vyhazování věcí na skládky se opravdu nikomu nevyplácí,protože to zamořuje zemi i vodu. Jak si myslíte,že se to změní k lepšímu? Jedině tehdy,až začnou lidi být skromnější. A k tomu nedojde dobrovolně.Nicméně věřím,že to lepší opravdu bude. Ale jak to přesně proběhne,neví nikdo.

Odp11: S řemeslem je amen
Juras, 8.3.2013 9:20

O botách jsem nemluvil. Mluvil jsem o tom, že někdy je lepší kupovat nekvalitní věci.

Odp12: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 8.3.2013 10:01

Kvalita by měla odpovídat účelu. Dům, ve kterém chci prožít život, postavím tedy co nejkvalitněji. Věc, kterou použiji párkrát, pak v kvalitě odpovídající účelu. Ovšem i zde může nastat „zrada“. Pořídíte si něco na velmi občasné použití a když to vytáhnete, spoléhaje na to, že to máte přece, zjistíte, že buď to samo od sebe nečekaně nějak „shnilo“ - (ztratilo způsobilost k použití), nebo se to k účelu nehodí, jak nízké je to kvality. Příklad. Kdysi jsme si koupili (starý a notně ojetý) automobil Š 105. I bylo vůz třeba vybavit nářadím. Protože jsem usoudil, že toto budu potřebovat opravdu jen zcela vyjímečně, pořídil jsem si klíče laciné. A dál to znáte, že? Defekt, třeba povolit matici na kole a klíč udělá LUP! Povšimli jste si, že poruchy se skoro vždycky stávají v noci, za deště, větru, v zimě, v temném opuštěném místě?
Na druhé straně, pokud si nějaký boháč pořídí kvalitní věc, a pak se znelíbí, protože třeba vyšla z módy, pak ji třeba dá do bazaru - pokud není až moc poničená- tak se k dobré věci dostane i chudák... někteří boháči dokonce své zavrhnuté věci obyčejným lidem i darují... co by se s tím vláčeli do bazaru... Mám takto získaný obnošený, ale pořád parádní černý oblek... šetřím si ho do rakve...

Odp13: S řemeslem je amen
Z., 13.3.2013 9:28

Osobně jsem velkým fanouškem držáků. Raději dám více peněz za kvalitní věc s dlouhou životností. Co na tom, že diktát konzumu velí upalovat mílovými kroky a každý půlrok kupovat nový výrobek. :-)

Odp14: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 14.3.2013 11:26

Kolikrát mě napadlo,co bylo dřív.Konzum věcí,nebo konzum vztahů?A jak jedno druhé determinuje.Po jednom skvělém použití jednoduše zahoď a kup si další!Ten,kdo vymyslel tuto reklamu musel už být nemocnej,plival žvejkačky kudy chodil a nezajímali ho lidi,pokud jimi nemohl manipulovat.....

Odp15: S řemeslem je amen
Tlapka, 14.3.2013 11:50

Obávám se Ivanko že všeobecná manipulace je v civilizaci pevně zabudována, dokonce i v lidské osobnosti.

Odp12: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 12.3.2013 11:54

Souhlas,někdy nic jiného nezbývá:-(

Odp9: S řemeslem je amen
Juras, 7.3.2013 13:53

Tak mě napadlo - jak jste na tom s propisovačkama? Další příklad,kdy si občas koupím paklík laciných propisek místo toho, abych si koupil jedno pořáddné pero. Důvod je nasnadě - propiky se u mě ztrácejí. Nevím jak, ale po čas nikdy nemůžu najít ani jednu. Občas nějkou zapomenu u koegy nebo v zasedačce atp. Kdybych kupoval kvalitní drahá pera, asi bych tím udělal spoustě lidí radost, ale citelně by ě to zasahovalo ;-)

Odp10: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 14:10

No, chilská pera sice nemám, ale párkrát mě průpiska vytekla do kapsičky... taková ostuda... nebo to pisátko potřebujete TEĎ... a ono nepíše... a škrkáte a čmáráte, ryjete a ono nic... Nebo spadne a ta kulička se jaksi zarazí a místo písmenka vám udělá kaňku... ne ne ... pisátko chci mít funkční... pravda, cesta by byla nosit dvě nebo tři, ale zase ta zničená košile je o to pravděpodobnější...
teď už moc nepíšu, tož nosím a hlídám si docela dobrou - a ne lacinou - gelovou tužku, nemusím tlačit, píše spolehlivě... mám i plnicí pero, ale dneska by se mi, myslím, lidi už smáli...Ale proč už se nedělají inkoustové tužky?

Odp11: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 14:22

Taky jsem se ptal. Prý je děti okusují a jsou jedovaté. Náhodou pera jsou neustále znakem solidnosti, ale dneska je ke všemu potřeba propis. Ve škole jsme měli zprvu zakázané i plnicí pera a museli jsme psát namáčecím, prý aby nám neztěžla ruka. Žák a Student asi od třetí třídy.

Odp12: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 14:35

ano, ano !!... pamatuju... Kalamáře byly zabudovány do lavice. Kdo chtěl psát, musel desku stolu posunout dolů, aby se prostor pro kalamář odkryl... Lavice byly spojeny do řad a když se žák postavil, tak sedátko se zvedlo...
A těch namáčecích ocelových per bylo kolik druhů... a násadky... měl jsem z dikobrazího brku a byl jsem na ni ukrutně hrdý...v kalamáři měl spolužák vychytávku-skleněné kuličky a když namočil pero, tak se špička o kuličky otřela... a měl jsem takovou dutou dřevěnou násadku a tím se dal nadstavit špaček tužky, nebo pastelky...a mazací guma se slonem...a souprava zmizíku... ale tu měl jenom tatínek, to mi jen tak nepůjčil...

Odp13: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 15:18

No jasně, slon za čtyřicet háků a násadka na špačky s kroužkem. :-)

Odp13: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 12:54

To bych nechtěla s tímto pracovat. Musela bych hodně používat Zmizík. Po perech přišly „Plničky“ a pak nynější průpisky těm se říkalo Věčné Pero, ale jak zde řečeno. tato pera mají vlastni život a různě putují. Když je chci vyhodit, píšou. Když chci psát, nepíše žádná. Navíc někdy ani jedna není vidět, asi propadají prostorem, protože jinak by moje okolí muselo být pokryto propiskami.

Odp10: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 7.3.2013 15:43

Jsem zaostalá. Svoje poznámky si píšu obyč tužkou,dopisy mailem a propisky nenávidím,píšu s nima jen z nouze a vypůjčuju si je;-).Mám plnicí pero,děs. Nejhorší je to s těma náplněma do propisek,každá jiná,proto jsem propisky vzdala. Pro osobní potřebu stačí tužka. Jinak propiska je vždy přivázaná na ouřadě,naštěstí. Další ukázka zamořování Země.

Odp11: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 15:51

ano, žádná kompabilita, žádná unifikace... co kus to originál...
Je to tak, jako by na každé železniční trati a vlečce byl jiný rozchod kolejí...

Odp12: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 7.3.2013 18:24

A to jen proto,aby se to vyhazovalo a nakupovaly další a další..Kdyby se takto chovali naši předkové,možná bychom se dnes na to dívali méně shovívavě.Katastrofa je to s plasty.Iluze,že se budou všechny plasty recyklovat.Když už přestalo chemické zamořování Temže - byla jsem v Londýně u tety 199O - plavalo to po hladině,vypadalo to hnusně.Teta mi sdělila s klidem Angličanky. Říkají,že o nich říkáme,že jsou špinaví a tak proto dělají špínu;-)Hledáš poštovní schránku? Nehledej,tady nikde nenajdeš. Mohla by v ní být bomba,musíme na Post Office;-)Chtěla bysis někde na nádvoří Windsor Castle oloupat mandarinku a jíst??? To nedělej. Udělala jsem to a hned na mě přilít ten takovej v beranici a že to je not possible a šermoval mi rukou před ksichtem.Zato obyčejní trhovci na lodičkách byli vstřícní,chtěli vědět všecko o Gorbačevovi,evidentně ČR umisťovali do Ruska.;-) Ale to jsem skoro utekla od tématu.Plasty,polystyrén,dřevo,všecko co plave - na hladině Temže. Jerome Klapka Jerome by se divil. Jeho piksla s ananasem klesla ke dnu. Zlatá dobe bez umělejch hmot!

Odp13: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 12:56

Taky raději píšu tužkou, takovou pokreslenou s barevnou gumou na konci a se špicovátkem v kapse-

Odp10: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 14.3.2013 11:28

Opravdu revolučním počinem by bylo použití přírodního brka,to by určitě nikdo neukradl;-);-);-)

Odp11: S řemeslem je amen
Tlapka, 14.3.2013 11:51

Ale zase by se špatně nosilo i s kalamářem v kapse. Všechno má chybu.

Odp12: S řemeslem je amen
Tlapka, 14.3.2013 11:51

Nebo myslíš „plnicí brko?“ ;-)

Odp7: S řemeslem je amen
van, 6.3.2013 10:39

Kdyby byl pan hostinský letecký instruktor, tak by eroplán měl, stejně jako má nyní qvelb. Já když jdu na pivo, tak si taky kvůli tomu nekupuju hospodu, ale kdybych se tím chtěl živit tak si ji pořídím taky.

Odp8: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 6.3.2013 14:10

Pan HOSTINSKÝ, své peníze nedával do žádného svého nákladného hobby, ale koupil svým hostům židle z ohýbaného bukového dřeva, aby neseděli na rozviklaném umakartu. A pivo čepoval do půllitrů. A nevyvěšoval žádné cedule o mzdách svých zaměstnanců, ale měl opravdového kuchaře a ne lacinou holku, která neví, že když si utře zadnici, tak si má umýt ruce.

Odp9: S řemeslem je amen
Platfus, 6.3.2013 15:31

„... A vůbec, tráva tehdy byla zelenější, mladí měli úctu ke stáří, a lidi se měli tak nějak víc rádi. Všechno bylo levnější, a i těch deset deka šunky tehdy byla pořádná hromada, a ne pár plátků, jako dneska :)“

Někde jsem kdysi našel tuhle formulaci a zalíbila se mi, protože je pořád aktuální...

Odp10: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 6.3.2013 16:52

:-):-) hezké!

Odp11: S řemeslem je amen
van, 6.3.2013 17:37

To neznáte?

Odp10: S řemeslem je amen
Tlapka, 7.3.2013 12:51

To znám, ale vždycky se ráda k tomu vracím. Lidé měli k sobě blíže zvláště v těch zaplivaných hospodách.

Odp11: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 14:27

Vyprávěl mi známý, projektant, že navrhoval novou hospodu. Nu a ten hostinský při řešení disposice trval na tom, že: „tady musí být stůl pro tu karetní společnost co ke mě chodí ve čtvrtek... a tady do toho boxu dáme menší stůl, aby bylo víc místa, pan Karel je tlustý, on bude chtít sedět tady, aby viděl na výčepní, pokaždé vymýšlí jakési frky... atd.“ Zdá se mi, že ta hospoda se jmenuje „U taty“...
Povšimněme si, prosím, kolik různých jmen může takové zařízení nést: Hospoda, hostinec, restaurant, kavárna, besední dům, krčma, pajzl, nálevna, harenda, pivnice, vinárna, knajpa... a hosté nakonec začnou nazývati svůj lokál třeba mordovnou, nebo ponorkou...

Odp12: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 15:50

V Ponorce na Raný jsem se učil pít stereo. Celý den jsem vyzvídal co to je, ale bylo mně kamarádama řečeno, že není ani tak zajímavý co to je, ale to jak se to pije. Dva panáky různých barev nad sebe a trochu posunutý aby se člověk nepolil. Dajší stupeň byla Kaskáda. Prcky s barevným obsahem se strčí mezi prsty nad sebe a obsah přetéká z jednoho do druhého a do bříška. Prý se mě to moc líbilo a chtěl jsem to učit i další lidi . :-) Někteří z přeživších druhý den tvrdili , že jsem prý zvládnul i Qvatro a to tam něco znamená. Pentu prý ještě nikdo nedal.

Ponorka- rogalistická hospoda.

Odp13: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 7.3.2013 18:31

V městečku Zujar se taky scházejí v baru Bombay rogalisti a pijou Tequilu. Pak si namáčejí hlavy do kamenných kašniček,kterých je tam ještě ze středověku habaděj.Na hoře nad městem,odkud se lítá,stojí kaplička,kde se zjevilo Zjevení,snad Mariánské a to to všechno chrání od újmy na zdraví. Čas od času utečou na kopec ovce . Nikomu nic nepřekáží,lidi jsou vůči sobě tolerantní,krásná krajina.A nikde jsem nenarazila na odpadky.

Odp11: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 7.3.2013 15:49

Ano. Lidi si byli dřív bližší. Museli. Zbraně tak daleko nenesly. S. J. Lec

Odp12: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 15:54

:-):-):-):-)!!!!
Jaký je emotikon pro „ŘEHTÁM SE AŽ PLÁČU“?

Odp13: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 7.3.2013 18:11
Odp13: S řemeslem je amen
Juras, 8.3.2013 13:35

emotikon neznám, ale je akronym ROFL (Rolling on the Floor Laughing - válet se smíchy po podlaze)

Odp12: S řemeslem je amen
Platfus, 8.3.2013 9:36

Hodně dobrý. Tak to je odzbrojující argument :-).

Odp12: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 12:59
Odp7: S řemeslem je amen
Tlapka, 7.3.2013 12:49

Ještě jednou povídejte jak Kdysi byl nábytek nebo koberec laciný ve vztahu k platu. Možná že jste měl štěstí zrovna vy, ale moji rodiče ne.

Odp8: S řemeslem je amen
Tlapka, 7.3.2013 12:53

Nebo jste to možná zrovna tak nemyslel.

Odp9: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 7.3.2013 13:51

Snad jsem se nevyjádřil dobře, omlouvám se. Ten stolař Jadrníček (a taky Thonet) své kvalitní židle nejen vyráběl, ale i prodával... a lidé měli tolik peněz, že si ten kvalitní výrobek mohli koupit. Ten hostinský, kterého jsem si vzal do pusy co příklad, ty židle a dubové dveře a mosaznou kliku zakoupil z peněz, které mu přinesli jeho hosté. Dali mu je za nešizené jídlo, nepančované likéry a za plnou míru piva. Proč to tehdy šlo a najednou to nejde? Proč měl hostinský na nábytek, který by dneska nikdo nezaplatil- jak naznačil pan továrník Ivan? Nechtěl jsem říci, že kdysi byl nábytek a koberce laciný. Tvrdím jen, že na něj lidé měliKvalitní-ohýbaný buk, laťovka, masiv... no a měli, když existuje, nebo ne?
Tady kterýsi mudrlant napsal, že pokud se Vám cena nelíbí, nemáte si to kupovat... Nekupujte tedy ku příkladu vodu z vodovodu. (prý od roku 1990 zdražila 100x)...Ano, někdy lze najít náhradu... V.Č. do jisté míry našel náhradu za drahé uhlí... ;-)

Odp10: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 18:36

Kde jsem říkal, že by dneska židle pana Jadrníčka nikdo nezaplatil?

Nebo i jinou kvalitní práci.

Když mě už jmenujete, tak mě to prosím najděte.

Odp11: S řemeslem je amen
greybeard, 7.3.2013 21:21

Nejde o to, jestli si někdo (jeden, dva, ...) koupí kvalitní výrobek. Jde o to, že společnost je nevyvážená. Je hodně, třeba 80%, lidí, kteří na kvalitní výrobek nemají. A tak kupují výrobky levné. Dnes už je společnost vychovaná tak, že kšunt kupuje ráda. Třeba když koupíte oblečení u Vietnamců, ušetříte, vypadá to dost dobře, je to módní a z módy to vyjde úplně stejně rychle, jako značkové oblečení.
Ne všechno je špatné. Třeba elektronika. Ta se vyrábí beztak všechna daleko na východ od ČR a kvalita je v pohodě (no ... nesmíte nakupovat úplně bezmyšlenkovitě).
Pokrok nezastavíš, v elektronice to všichni chápeme jako pozitivní jev a rádi si koupíme poslední výkřik mobilní nebo počítačové techniky, ačkoliv předchozí model je ještě v dobré kondici. Tak proč nám xakru vadí, že nábytek je nekvalitní - copak si nekupujete každých pár let nový? Aha, nekupujete. Já taky ne. Teda pokud nemusím.
Ale co třeba jídlo? Stále čteme, kolik je v čem éček, jak jíst zdravě a další zaručené návody, které nám zkvalitní (rozuměj prodlouží) život. Ale o kolik? Ví to ti chytří rádcové? Dost dobře je možné, že o půlhodinu.
A protože jíst se musí, máme tu typický problém: na kvalitu nemám peníze, náhražky kupuje skoro každý. Obchodník se ani nezačervená, když vám je prodává, obchod kvete ...
Na co si tu vlastně stěžujete?

Odp12: S řemeslem je amen
van, 7.3.2013 22:01

Já si na nic neztěžuju, přečtěte si článek.

Odp12: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 13:04

Mám pocit že nyní je nějak toho zboží více na výběr, ale kdo by si to měl pamatovat ... zboží je jenom zboží.

Odp12: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 8.3.2013 13:15

stěžuji si na to,že si lidi zvykli na kšunt. Dokonce i na jedy v jídle. Zajedovávají si všechno,v čem žijou. Prvopůvodem těchto jedů je vnitřní jed každého z nás. Nejdřív odjedovat svůj způsob uvažování a konání a pak se odjeduje materiálno. Jedy v jídle? Především v pochutinách,které nejsou k životu nezbytné.Barviva a sladidla,tuky,cukry a náhražky.Vše je přechuceno až to znechucuje:-)Děti už nechtějí pít obyčejnou vodu.Nepotřebuju ani nechci předlouhej kvalitní život,ale chtěla bych čistou vodu a čistý vzduch. To nikdo z nás už dnes nemá,protože se neustále zvyšuje výroba nesmyslů,které nikdo opravdu nutně nepotřebuje. Neustálé nakupování hadrů,obuvi,co se za pár měsíců zase zahodí,zdá se vám to normální? Obarvování jídel,cukrovinky,jedovatej už i alkohol - jen proto,že je třeba vydělávat a hrabat prachy.Prodáváme svůj život za věci,které za to nestojí ani náhodou. Člověk odnepaměti prodával svůj život za věci,které potřeboval. Vyšívačky a tkadleny ztráceli svoje zdraví nad věcmi.Ale ty věci,kvalitně vytvořené,je často přežily a dodnes se jim obdivujeme.Směnit svůj život za odvedené dílo,s tím se snad lze smířit. Ale směnit svůj život za kšunt, - no,nezlobte se,to je přiznání faktu,že můj život je taky kšunt.

Odp13: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 8.3.2013 13:16

ztrácely

Odp11: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 8.3.2013 9:15

Pane Ivane, čtěte, prosím, pořádně. Kde jsem napsal, že jste něco ŘÍKAL? Napsal jsem NAZNAČIL... Vy opravdu nechápete ten rozdíl?
Nu, ale k věci, jako odborník, za kolik byste byl schopen ve své továrně produkovat Jadrníčkovy židle? Ovšem záleží na množství... Tedy v množství, které byste byl schopen udat. Rozuměno? Troufáte si prodat 1.000 ks-kolik je cena 1 ks? Troufáte si prodat 50.000 ks, kolik je cena 1ks? Samozřejmě i se započítáním (odhadem !) nákladů na zařízení.
Možná takový odborný odhad by dokázal naši besedu posunout dále.

Odp12: S řemeslem je amen
Tlapka, 8.3.2013 13:06

Ušlo mi proč jsou ty židle tak důležité ?? Ještě jsem Jadrníčkovu židli nepostrádala.

Odp13: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 8.3.2013 13:58

Jadrníčkova židle, byla zde paní Kozárovou uvedena jako PŘÍKLAD kvalitního, trvanlivého dříve produkovaného výrobku. Obrázek je na Netu. Osobně právě tento výrobek neznám- znám jen „thonetky“. I u nás ve Staré hospodě byly „thonetky“... Stará hospoda je zavřena, v nové jsou polstrované „rozviklanky“ :-)...
V Ostravě jsem byl v hospodě, kde je KAŽDÁ židle jiná! :-) Staré výrobky, možná je tam někde i ta „Jadrníčkova“... A vypadá ta směska zajímavě... určitě je to záměr architekta, pasuje to k interiéru... Lidi co tam příjdou prvně na to hledí překvapeně... pak kolem stolu židličkama šibují, aby seděli na čem se jim líbí.

Odp14: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 8.3.2013 18:15

To je dobrý nápad. Lidi jsou taky každej jinej.Jde to ale proti proudu. Najdou se lidi,kterým to bude vadit,rádi by měli všechno stejný,aby něco alespoń ladilo,když větším dílem je vše rozeštelované;-)

Odp15: S řemeslem je amen
ivan, 16.2.2015 14:06

Židle se nedělaj na oko, ale na prdel. I v domácnostech by měl mít každý svojí židli nebo svoje křeslo,- jeli možno.

Odp14: S řemeslem je amen
tlapka, 16.2.2015 13:46

Nejpohodlnější je sedadlo v Mercedesu.

Odp15: S řemeslem je amen
ivan, 16.2.2015 17:28

Nejpohodlnější sedadla byla ve Volze M 21.

( Opajcnutý Stubebacker skoro do puntíku)

Ta se uměla proměnit v malý pokojíček během několika vteřin. Nikde žádná ruční brzda nebo řadící páka mezi žebrama nebo jinde.

Carevnu si zde ale bude pamatovat asi málokdo, natož aby zažíval její přednosti měkých plyšových sedadel a ,,lehadel" :-)

Možná tak pan VČ a pár dalších.

Škoda, že je to už tak dlouho.

Odp12: S řemeslem je amen
van, 8.3.2013 13:11

Dneska by se přímo z truhlárny zboží tohoto typu nedalo prodat takřka nic. Tím jsem si jistej! Výrobky se daj prodat jedině přes obchodní síť, ta jediná je schopna pokrýt zákaznický prostor a vykoupí vám je za jimi stanovených podmínek, pokud je splníte, Do truhlárny si nikdo židle koupit nepojede. Truhlárna má smysl pokud je nabízený produkt obchodně nedokončený, či potřebuje zvláštní úpravu, nebo něco co obchod neumí. Obchodní síť jezdí pouze po hlavních tazích, jestli tomuto přirovnání budete rozumět, ale myslím, že ano. O podhorské okresky a jednokolejky nemá zájem. Rozhodnýma parametrama je cena se srovnatelnou kvalitou jinde nebo jiná ivdivdualita, třeba kompletnost dodávky.

Odp13: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 8.3.2013 14:15

Takže dneska by se začátečník Baťa, Thonet, nebo I.Šustala se svou dílenskou živnostenskou výrobou prostě neprosadili. Co tam nějací drobnořemeslníčci v ve východomoravských bezvýznamných obcích. Kde to je, ta Kopřivnice, Bystřice p.Hostýnem a ten Zlín??
Máme řetězce, kapitalismus a banány. A to je důležité a tak to má být.
Ivanovo pravidlo.

Odp14: S řemeslem je amen
van, 8.3.2013 18:35

Teď jste mě trochu rozesmál, pane Čechu.

Kopřivnice, Bystřice, Zlín.

To jsou pro mě velkoměsta s neobyčejným ruchem, a nekonečnýma možnostma. Jak víte, tak já bydlím ani ne ve vesnici, ale v osadě bez obchodu s max. padesáti obyvateli. Ve Zlíně bychom se možná všichni vešli v paneláku do jednoho vchodu, nedokázali bychom ho obsadit ani celej.

Žádnej systém, kromě totální tyranie nedokáže změnit chování lidí v jejich základním nastavní přírodou, zkuste o tom přemýšlet, pane Čechu nebo si to vyzkoušejte. Nemůžeme se rozhodnout, že nebudete mít strach, hlad, nebo že vám nebude zima, nebo se třeba nezamilujete.

Toto nastavení se nás neptá jestli ho přijímáme a souhlasíme s ním, prostě jsme mu fuk.

Ano, smiřme se.

Čověk je sociání kanibal !

S tímto nastavením se nedá nic dělat a všechny ideologie a systémy jsou mu ukradeny.

Vy hovoříte o světě jaký si přejete, já vidím svět jaký skutečně je.

I tak Vám vyjadřuju respekt.

Svět jednou pro vždy změnila mobilita, jak zboží, informací, zákazníků i práce. Nic už nebude jako tenkrát.

Odp15: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 9.3.2013 15:23

Hmmm, vidím, že na staré roky jaksi ztrácím schopnost přesně a srozumitelně se vyjadřovat. Chtěl jsem říci, že v době, kdy Tomáš Baťa, I. Šustala a Thonet začínali, jednalo se o bezvýznamné obce. (v Bystřici byl, pravda, zámeček).
Chtěl jsem řící, že v době kdy začínali, měli štěstí, protože nebyly řetězce a jenom proto se dle páně Ivana pravidla mohli prosadit. Dneska by se neprosadili, protože máme řetězce...o kanibalech, socielních ani jiných jsem ničeho nepsal, ani jsem nechtěl ničeho říci o ideologiích, jak jste se zmínil... a o banánech jsem se zmínil proto, že vím, že se jedná o Vaše oblíbené a pro vás důležité ovoce.

Odp16: S řemeslem je amen
van, 9.3.2013 17:50

Naše debata začíná být zmatečná. Banány do debaty kdysi zavlekl Alfík s ironickou poznámkou ,, ale nebyly banány,„ jinak bylo vše ve zlatě. Můj dotaz byl proč tedy nebyly, ale je mě to vcelku fuk i dneska.

Prostě mě sral jediný správný model pro všechny. Je to jako mít šaty a boty pouze jediné velikosti, těm kterým padly si libovali, ale ostatní je buď nedopnuli nebo nenazuli boty, na jiných to viselo ale museli držet hubu. Bumášky na všechno, nic nešlo, o ničem nikdo nezozhodoval, živit se vlastní prací byl zločin. Asi bych se vykořiťoval.

Prostě jsem se cítil jako v hrobě.

Bavilo mě se vším experimentovat a zkoušet nové věci, technická řešení a pracovní postupy. Totální zaseklost!

Motory které jsem měl vymyšleny už jako mladý kluk se po skoro padesáti letech ukazují jako revoluční novinky.

Plynová vratnost ventilů pro čtyřtakty, nebo diferenční plnění směsi pro maloobjemové dvoutaktní motory se symetrickým rozvodem s předkomorou řízenou pomocným ventilem měnícím časování válců a umožňující přímé plnění válců, což by mělo za důsledek prudký nárust výkonu při proměnné hodnotě středního efektivního tlaku. A mnohé jiné.

Už mě zase chytá vztek jen si na to vzpomenu.

To, o co se snažily dříve konstrukce víceválcových motorů 4“ s asymetrickým rozvodem (šoupě s úhlem až 215 stupňů otevření ) Nejdříve 500 ccm Františka Turny kterou potom Zdeněk Tichý překreslil na 350 ccm (Štastný, Bill Ivy) by ušetřilo konstrukční složitost, váhu, a ponořilo by oblast nejvyššího točivého momentu do nižších pater otáček za ,,flašku rumu" při minimálně zachování výkonu, ale předpokládanému jeho nárustu a možnosti jeho dalšího vývoje.

Jmenovným pánům by nějaké řetězce nevadily, stejně jako nevadí ani mně. Tím, že výrazně zahustily trh nás částečně chrání před konkurencí, vlastně nám tvoří jakýsi štít. Je to jako s třením ve fyzice.

Tření je překážkou, ale současně podmínkou pohybu.

Trochu vadí, ale chrání.

Kdyby se zmiňovaní pánové narodili do komunistického Československa tak jsou v prdeli jako carské vojko a ani o jednom bychom nikdy neslyšeli, max jako o nepřátelských živlech práce se štítící nebo by byli zesměšňováni jako zarostlá figurka s pupkem s hasákem koukajícím z montážky známé z Dikobrazu.

Thonet byl Michael. Iv.

Odp17: S řemeslem je amen
Zákys, 10.3.2013 18:00

Neříká se v „prdeli jako carské vojsko“, ale „v prdeli jako Baťa s dřevákama“. ;-) Aspoň ve střední Evropě. Ale co chceme od mozku vyrostlém na šroubcích..., potažmo na nějaké verzi „kristalky“ pro dospělé.

Odp18: S řemeslem je amen
van, 10.3.2013 18:45

Nařizuju si sebepotrestání stržením plusových bodů, pěti rudých hvězdiček a stejného počtu pomocných puntíků.

Provedeno!

Pozn.: komentáře se dále nevětví.
Odp3: S řemeslem je amen
Vlastimil Čech, 5.3.2013 8:57

Měděný kohoutek? V Anglii nežijí kikáni?

Odp4: S řemeslem je amen
ivana Kozárová, 5.3.2013 8:58
Odp: S řemeslem je amen
van, 4.3.2013 11:20

K poslední větě vašeho příspěvku.

Ne majiteli, ale Platícímu zákazníkovi je jedno, jestli slečna která mu nese pivo je vyučená, nevyučená nebo má doktorát. Konečného uživatele zajímá cena, objem, čas a kvalita služby s jinou srovnatelnou.

Negativní řemeslná jména
Juras, 6.3.2013 8:26

Jedno z Tebou vymyšlených anti-řemeslných příjmení určitě existuje. S Martinem Netáhlem jsem byl na vojně.

Když se zamyslím nad různými příjmeními, tak dokážu vytušit spoustu negativně pojmenovaných činností. Jak třeba vzniklo příjmení herců třeba Jiřího Pomeje nebo Václava Sloupa?

Ve svém okolí mám navíc dva příklady, které se příjmením hodí k provozované činnosti. Libor Zabloudil má cestovní kancelář a na Hrnčířské ulici má pan Tupý brusičství nožů.

A nevím proč, hlavou mi blesklo jméno jednoho kolegy, který se jmenuje Straka. :-)

Odp: Negativní řemeslná jména
van, 6.3.2013 11:12

Já mu to na tebe prásknu! :-)

Odp: Negativní řemeslná jména
tlapka, 16.2.2015 13:42

Dobré bylo, když se ministr zdravostnictví ¨jmenoval Rubáš.

Odp2: Negativní řemeslná jména
Juras, 16.2.2015 18:44

Jo! :-DDD:-)

Odp2: Negativní řemeslná jména
ivana Kozárová, 17.2.2015 15:55

nomen-omen:-):-)

Autobaterie - Poradna...
HAGEN, 11.3.2013 18:31
Odp: Autobaterie - Poradna...
Aleš Nádvorský, 12.3.2013 6:26

Servisní středisko staveních strojů a důlní techniky Kladno Švermov.

602 331 2z8 , Trvallé odběry. Ceny?

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.