Nové články
Nejčtenější
Témata článků
Odběr, stažení webu
Podpora
Poslední komentáře
Střípky z diskuse
- Ať není marod. Ať je radši někde na dovolené !
- Podívejte se při denním světle do zrcadla. Co v mládí vypadá jako...
- Před chvílí jsem čet poněkud kontroverzní (jak jinak) vyjádření...
- ...Jako bych slyšel bývalého člena KSČ, nyní ODS, malverzanta 40...
- K tématu nemáte co říct a na politickou agitaci si založte nový...
Zajímavé odkazy
Novinky na Svíci.cz
- 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
- 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
- 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Komentáře k článku
Spiritismus - bezpečný strach?
Když v dáli odbyla třetí hodina ranní, dozvukem halasným ale tlumivým, rychle ztrácející ozvěny od blízkých domovů zanášel vánek klidný, směřující, nikdo neví kam…
Hustnocí tma, jakoby pohltila zář pouličních lamp, jejich tmavá světla prozrazují listí, se šelestem přebíhající pamětlivou cestu, po níž se tenkrát množství spřežení hnalo. Stromy zanechali slávy a důstojnosti po příchodu listopadu, už jen jejich odleskem majestátnosti korun zdobí křečovité větvě, které se odevzdaně klidně pohupují, sem a tam. Luna jako by neměla zájem, netečně se schovala za soumrak, za temnoty noční i ranní.
Zvířectvo - okraso přírody, za léta dovádějící v čerstvosti své, kde jsi nyní? Jen psanci po tobě zbyli, kteří se pídí dnem i nocí, údělem určeným. A ty člověče? Dokud nespíš, rouháš se mocnostem nebeským, jako nerozumné zvíře, tehdy až ponechán jsi na pospas silám temnosti, duchům zla, kňučíš, v úzkosti a v závrati své, ty duše sevřená. Komu duše voláš o pomoc? Ty jenž sama sebe vyvyšuješ v pýše a nadutosti, v domnění, že královnou jsi zemských sil a všeho tvorstva pod sluncem?
Snáze zajisté zvědět cesty větru, než-li cesty člověka, který snad v spánek doufá, aby klidu došel, dokud jako zloděj nepřijde ten den...
Po čtvrté odbyté, hodiny naproti v místnosti, pokračují již svým chladným tempem v tom nesnesitelném tichu, jako by lidmi zatracenému přicházela hodina.
Když v tom člověk probouzí se z bezesného spánku, rozrušen, ač neví proč. Čas plynoucí jako voda, zadržen v náruč hrázi, i když ve zvyku má - nikam nespěchá. Nyní jeho přání je, aby došel pokoje...
Zanechává přemítání a bojuje o spánek, nakonec postupně s přicházejícím klidem, přítomnost jeho vlastní mysli opouští, když zdálo by se, bloudí po cestách snů, rozeznává svůj domov, prochází se v něm, a vidí všechny věci na svém místě, když v tom najednou jakýsi zjev temný před ním stanul, těžko rozeznatelný, snad po strop vysoký, až do morku kostí hrůza z něho vychází...
Rázem se spánek rozplývá, přichází to nevýslovné ticho a opět to chladné tempo tikání hodin, které sotva ukazují málo po čtvrté. Úzkost rychle na člověka přichází stejně jako pot chladivý. Proč ale má ten pocit, že není sám?
Vzduch jako by byl stále těžší, marně se povzbuzuje přemítáním o radostných chvil, jenž náhle přerušují ty poklidné a přec těžké kroky, tam někde na chodbě. Nohy jemu rázem ztuhly a hlava se mu z vedra točí, ztěžka vydechuje a tlukot srdce jako ptáčeti o život tepe. Kroky se přibližují směrem ke dveřím, a vlasy jeho na hlavě povstávají…
Pronikavým zato k smrti duše vystrašeným pohledem, blízko okna na druhé straně pokoje zří onen strašný temný zjev, po strom vysoký, nemá sto sil odolat té ohromné síle a tlaku, jako by se dusil, jako ponechán smrti na pospas…
Když v tom se ozve volání vlastního srdce:
„Ježíši zachraň mě!...“
Jako paprsek naděje sevření těžké opadá, podivný zjev ztratil na zřetelnosti, a člověk cítí už jen nevýslovnou úlevu, jako by ze spáru ohně vytržen byl, mrákota jej přepadá, až nakonec usnul…
Podobné události by zněli jako fantastické hororové náměty, kdybych podobnou zkušenost nezažil. Jelikož o tomto fenoménu znám poměrně dost a hovořil jsem se spousty lidí, kteří zažili podobné a ještě horší zkušenosti, o kterých opravdu neradi mluví, usoudil jsem, že bych se s vámi rád zamyslel nad tímto aspektem, poněvadž, když jsem se díval do archivu serveru Svíce, žádné takové téma zde ještě nebylo.
Četl jsem různé knihy od různých lidí, mezi nimiž byli silní zastánci ateismu, kteří líčí svůj život a své zkušenosti s podobnými dech beroucími zážitky, až by člověk řekl, že si snad vymýšlí. Když dojde k fenoménu spiritismu či okultismu, někteří lidé si z toho začnou dělat legraci, dospěl jsem, že taková sranda může u některých (zvláště u mládeže) být spíše projevem strachu, což jsem celou svou bytostí přesvědčen, že se jedná o strach zcela oprávněný.
Dále velmi podivná věc je, že u všech lidí různých věkových kategorií, kteří tyto zkušenosti prožili, totožně se shodují, že tyto bytosti nebo síly velmi reagují na jméno „Ježíš Kristus“. Když jsem hovořil s jedním „čarodějem“ – silný odpůrce křesťanů, potvrdil mi, že skutečně jméno toho tesaře, který zde chodil před 2000 lety má silnou moc a je obecně ve vyšších okultistických kruzích známo jako silný a účinný agregor.
Někteří lidé se domnívají, že jeho jméno lze jednoduše používat při exorcismu jako „zaříkadlo“, jsou však případy, kdy na to silně doplatili, jeden z nich je např. líčen i v Bibli – (Sk 19:13-16). Co se týká samotného vyvolávání, nikomu bych to opravdu nedoporučoval.
Lidé si myslí, že vše na co si mohou sáhnout, očima vidět, co experimentálně ověřit, tzv. vědecky prověřit, to je pravdivé a správné, všechno, co se pak vyjímá tomuto pojetí, automaticky označují za nesmysly nebo výplody fantazie. Není cílem vehementně přesvědčovat někoho o opaku, ale nepochybně ze zkušenosti konstatuji, že je toto neochvějné nazírání mylné.
Zajímal by mne váš pohled na toto téma?
Zní to jako k neuvěření, ale myslím si, že tomu tak skutečně je. Nedivím se proč jsou filmy jako paranormal apod. tak děsivé...
Paranormal děsí toho, kdo se bojí. Jinému to přijde zábavné.
Přesně! 
...nejděsivější je dílo vlády na bezbranné mase lidu obecného... (viz blessk)
Je to dílo zkázy .
Ahoj Ufonku. Ano to je dílo zkázy, avšak toto dílo zkázy má mnohem vyšší jak rozměr, tak i realitu, než jen konflikt viditelného.
Ty vyšší rozměry a reality nikdo neviděl, pouze Ufonek je skutečný.
Kazdy z nas ma nejake zazitky o kterych radeji nemluvi a nekdo zase o nich mluvi az moc...nedavno jsem komunikovala pres fc.s jednim panem,ktery tvrdil,ze mluvi s bohem...byl o tom strasne presvedceny a tak jsem mu rekla at se jednoduse tohohlasu co slysi zepta zdali je buh...a on se tomu silene branil...proc???Staci se preci jen zeptat...;@))
bohuzel i ta vlada,ktera si mysli ze ma moc ma ve skutecnosti prdlacku...me jako jednoducheho cloveka primo urazi ze si politici berou pravo rozhodovat o budoucnosti me rodiny!!!Uz jen existence tech idiotu v dnesnich vladach me urazi,jakym pravem se nechaji tahle hloupa stvoreni zivit pracujicim lidstvem a pritom se spolcuji se silencima jako je NATO,CIA atd ???
My materialisté máme výhodu. Protože na duchy nevěříme, duchové nám dávají pokoj.
A pánbu nás miluje, protože ani na něho nevěříme a neotravujeme ho různými, a příliš často i protichůdnými modlitbami...tedy přáními, pokyny a tak...
To nevadí, oni věří na vás...
he he he... tak ať si nás v klidu věří, ti duchové-bambulové...hlavně, že nám dávají pokoj...
pokoj vám nedají nikdy ;)
Manželka Ducha je Pneumatika. Ta mi už několik dní uchází a uchází... Není to třeba tím, že se snaží dát najevo svoji existenci?
Až se vážený pane probudíte možná zjistíte, že ten sen kdy jste celou noc byl židlí na které seděla Halina Pawlovská, je jen snový přelud!
Tento druh vystřízlivění vám z celé „duše“ přeji.
Jestli se budete vzpouzet, tak vám tu Halinu Pawlovskou přeji na obličeji aspoň 6 hodin denně!
Už jsem se „Pane kyselý až Za...“ dávno probudil, zrovna dnes v 5:20.
Co takhle vzájemná úcta? Nebo slušné chování? Už jsem Vás často k nim nabádal, místo toho jste mi poslal zase nějaké nesmyslné odpovědi s autory zcela mimo mísu.
Manželka Ducha je Pneumatika.
Nojo, to je jádro pudla... myslel jsem si, že manželkou Ducha je Duchna!
... jazyk lidu si tak jednoduše slova netvoří. To máte třeba podstatné jméno Had které označuje jedince mužského rodu jistého druhu, který není oboupohlavní a má tedy také manželku. Tou jak říkají lidoví jazykoví puristé, je „Šlauch“! 
Z toho plyne že duši jsou polygamní. Nebo možná žijí v tlupách.
A vy se domníváte, že všechno co lidé říkají o nadpřirozených jevech je výmysl?
trošku mne mate to rozdělení na jevy přirozené a nad-přirozené, či nepřirozené... Je-li jev „nadpřirozený“ je tedy „nepřirozený“?
A byl by to tedy vůbec „jev“? Snad by bylo dobré se pro začátek dohodnout co je co... V.Č. je přízemní materialista a netroufám si pouštět své úvahy na pole tak filosofické... snad byste mohl pro začátek pomoci, pane Sidrachu... nebo pan Zákys, či pan Sysel... to jsou evidentně lidé, kteří by do té duchovní či jaké debaty přivedli řád alespoň v názvosloví... tedy co je to „jev“... co je to jev ne-přirozený a nad-přirozený? Jev může být snad i „bezpříčinný“ (???), ale asi i „nahodilý“...no prostě chce to rozbor co je co, a pak má smysl bavit se o „výmyslech“... spíše bych to nazval „nesprávným vyhodnocením pozorovaného“, než výmyslem... to slovo Výmysl má trochu hanlivý nádech... každý eskamotér vlastně pracuje s tím, že šálí pozorovatele a svádí ho ku nesprávnému vyhodnocení pozorovaného...
poslouchám vaši definici...
Teď po Mikuláši se to snad i hodí.
,,Mami, mami, pojď se honem podívat, na schodech leží chcíplej čert! ....
Ale pane Sidrachu, právě že žádnou definici nemám! A ani ji neumím sestavit, filosofem nejsem...Tedy pro začátek snad zajímavé debaty Vás prosím o spolupráci... pokuste se o definice, prosím...
Dobrý den, Pane Vlastimile. Dobrá pokusím se načrtnout, definici: „nepřirozenosti“ a „nadpřirozenosti“. Vážím si aspoň toho, že vedete důstojnou diskuzi, začež u Pana Zákyse, jsem se toho zatím nedočkal.
Jako nepřirozené jevy můžeme brát ty události a procesy, které vídáme na „nevhodném“ místě. Např. jsme zvyklí, že daný jev má své nejčastěji a nejpravděpodobněji vyhrazené místo, kde proces probíhá.
Zatímco nadpřirozené jevy se nejen vyjímají místu konání, ale i zákonům, kde běžný proces běžně probíhá. Např. žena se kterou jsem hovořil vystrašeným výrazem vyprávěla, jak pracovala na nádraží. Jednou v čekárně, tuším, že ve dvě ráno, tam někdo pořád plakal, jakýsi ženský hlas, ale nikdo tam nebyl. To bylo docela nepřirozený jev, poněvadž čekárna byla zavřená, když však chtěla zjistit co se tam děje, chytlo jí něco za krk, a začalo jí dusit ohromnou silou, dokud mžiku mysli nepožádala Boha o pomoc. A takový další jev lze považovat nadpřirozený.
Definici jsem uvedl poměrně zjednodušeně, ale alespoň nějakou představu o tom, co je nepřirozené a nadpřirozené jsem uvedl. Pokud budete shledávat nedostatky, jistě se s nimi s námi podělte.
Zatím se mějte.
V bezvadné knize Vladimíra Vondráčka Fantastické a magické z hlediska psychiatrie je ten Sidrach na každé šesté stránce snad pětkrát. Nemůžete od něj čekat, že by zaprodal svoji „duši“ a polidštil se. Vladimír Vondráček je nestor Československé psychiatrie. Méně k tomu nemám co dodat.
Proč do toho motáte psychiatrii? Ten obor studuje něco úplně jiného. K magii a podobným věcem nemá žádný vztah.
Být kastrovaným býkem (ó jak to zní hrdinsky a bojovně) na své vlastní hostině - v tom je něco hluboce lidského. Trpět duševním strabismem a psát o tom veřejně dokáže jenom člověk co požil vlečku plnou betele. Už jednou jsem vám doporučil (možná se pletu, jako obyčejně): Naučte se číst. Potom cvičte porozumění čtenému. A až pak, o tom přemýšlejte. Nezapomeňte se pravidelně stravovat. Doporučuji blín s durmanem. A kohout, kohout u toho musí kokrhat! Zbude-li vám ještě nějaký čas, napište o tom, co to s vámi udělalo. Možná zaujmete svět jako svého času Emanuel Swedenborg nebo Apollonis z Tyany.
No nic. Přihlouplý sečtělý blábolík se nezmění...
Duševní strabismus... to je legrační výraz a kdebychom sehnali betel, blín a durman?
No přece od mistra Leonarda. Napůl muž a napůlm kozel. Vyžaduje však uctivé jednání. Saxány mu při návštěvě a před vyslovením nějakého přání líbají prý řiť. To se ale dočtete s dalšími podrobnostmi u toho prof. Vondráčka, nebo zjistíte u místních odborníků na „strašidla“.
To je ale moc práce.... jsem lenivá a mám časovou tíseň ale budu si to pamatovat.
Tlapko,pan profesor Vondráček,nestor naší psychofarmakologie,je autorem ne méně zábavné knížky Úvahy pdychologicko - psychiatrické,tam je zase charakterizován typ pana Zákyse- ten,kdo se snaží vyvolat pocity viny a má pak dojem,že panuje....
Vše se děje pouze v mozku- jevy přirozené i nadpřirozené. Záleží na mozkovém individuálním měřítku.
Zdravím Vás, Tlapko.
Tak jistě, souhlasím, že spousty pochodů se děje v mozku, od toho také máme psychologii, popř. psychiatry. Problém u jevů, které jsem popsal, nijak nesouvisí s pochody mozku, protože postižení se kterými jsem hovořil, měli i fyzické stopy na těle, a to v částech, kde s těží by sám člověk byl schopen něco takového udělat.
Je mi moc líto, že jsem nikdy nezažila nic mimořádného, jak bych se k tomu mohla přiblížit?
Jestli myslíte pojem „přiblížit“ ve smyslu prožít, pak zaručuji Vám, zároveň Vás žádám, abyste nic takového nezkoušela a ani nic takového nechtěla prožít. V sázce je Váš život, a to myslím smrtelně vážně. Nicméně abyste, pochopila širší souvislosti mezi světem, kde člověk běžně žije, a světem kde je mnohem víc, než viditelné, musíte si pokládat základní otázky. Možná pak Vám souvislosti některé dojdou...
Pane Sidrachu, řekl bych, že se pokoušíte některé z nás tak trochu strašit... snad se pletu, snad Vám nerozumím... strašidelných historek jsem slyšel dost, ale NIKDY jsem se za svůj dosavadní život osobně nesetkal s ničím co by se blížilo v realitě, těmto „bu-bu-bu historkám“... jsem starší muž a během svého profesního života jsem se prostě na rozkaz dostal mnohokrát na místa údajně prý strašidelná... nezažil jsem nikdy ničeho bubáckého, čím bych mohl (se zcela čistým svědomím ) někoho strašit... nechci říci ovšem, že jsem se nikdy nebál... obával jsem se jen například, že někam do maléru spadnu sám, že se něco přihodí osobám mi svěřeným, že nebude splněno, co bylo uloženo... rozhodně jsem neměl obav z hejkala (tedy toho strašidláka), čerta, bosorky, či lesní panny... Snad ku vnímání andělů, elementárních bytostí, hlasu božího, zemřelých předků či koho jest zapotřebí nějakých nějakých velejemných duševních schopností, které V.Č. prostě postrádá... nerad se s tím smiřuji, stejně tak, jako jsem se již smířil s tím, že nemám absolutní sluch a i s tím obyčejným sluchem to jde na staré roky z kopce, nu což...
Já jsem šla v noci na hřbitov už jako dítě... a ono nic. 
Na zákadní otázky života jsem si už odpověděl, pane Sidrachu.
Pravidlo jedna říká, že je Všechno jedno!
Pravidlo dvě, pane Sidrachu, říká, že když neplatí pravidlo jedna, tak je to Stejně jedno!
Docela jsem se pousmál nad tím, že myslíte něco ,,smrtelně,, vážně, zvláště ve Vašem případě, pane Sidrachu, kdy Vás bude čekat život věčný v nekonečné blaženosti, takový trvalý orgasmus těla i ducha. Teda, já bych se spíš těšil, než tím někoho strašil.
Škoda, že mě takové štěstí nenavšíví a budu si mrtvej zcela neužitečně jen tak. Iv.
Tedy ta dialektická triáda vzniklá jedno nudné nedělní odpoledne v roce 1967 na internátě Horský park - to jsou koleje v Bratislavě.
Preambule: Dříve se filozofové snažili svět pouze vysvětlovat, eventuálně se jej snažili měnit. Nám jde o to, aby nás nesral!
Téze: Všechno je jedno.
Antitéze: Co není jedno, je také jedno.
Syntéza: No a?
Co se nestalo, to se nestalo. Co se stalo, za chvíli taky jakoby se nestalo. Nějaký filozof- pravil.
Já bych ten život riskovala, pro poučení udělám všechno. ! Jaká je první základní otázka? s díky...
Spiritismus není zkoušení na rozpálená kamna.
Jinak za základní otázkou, lze asi považovat původ, tedy odkud pocházíme a kam směřujeme.
To je pravda, to jsem Dosud nezjistila. Dá se to někde dočíst?
Život člověka je jako poutní cesta. Častokrát na této pouti potkáme všeliké druhy lidí, kteří ukazují na odbočující stezky (filozofie), vedoucí dalece, někam do neznáma, přičemž praví: „Tato cesta je ta pravá“. Mnozí na tyto cesty odbočují, druzí teprve, až si něco zažijí na své cestě, a jiní zas jdou jenom vlastní cestou.
Jedno je jisté - nejistota těchto cest. Kam mne dovedou, odbočuji správně, je cesta kterou se ubírám ta pravá? To jsou otázky, které si právem pokládáme, jsou to otázky, určující náš nynější smysl života, směr i cíl.
Co se týká mého poznání a cesty ke které se jsem dospěl, pokládal jsem si tyto otázky také, chtěl jsem mít naprostou jistotu, že se ubírám správnou cestou, a nikoli čekat, jak se co uvidí. Jeden člověk, který zde byl na zemi řekl něco, alespoň pro mě totálně převracujícího: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život...“
Víc než odvážné prohlášení, které by si ani Buddha, Mohamed a další zřejmě nikdy vážně netroufli říci. Člověk, který toto řekl, mě velmi zaujal, a tak jsem se vydal na cestu, abych jej více poznal, abych tak mohl teprve jít životní cestou, cestou cíle, prioritou, a smyslu života.
Tolik bych asi řekl něco o sobě.
Dočíst se dá všechno, rozpoznat - však už je moudrost...
Opustila jsem naději že bych mohla dospět k moudrosti, prostě mozhový hárdvér to neumožňuje.
Máte zřejmě nepřebernou radost z jištění,že jste našel smysl života.To ale není vše k čemu by člověk měl jednou dojít.Já to chápu jako dar od Boha.Toto je jen začátek cesty.Upřimně Vám dekuji,že nadále mě i další utvrzujete,že stojíme na správné cestě.Myslím,že Vaše názory by ocenili úplně jinde,než zde na svíci.S pozdravem.
Především to, že jsem mohl „okusit“, zda je Bůh dobrý, mne naplňuje nevýslovným pokojem, a vnitřní vyrovnaností. Že jsem nevznikl díky senzační náhodě mi dává víc, než velkou vděčnost Bohu, připustit existenci Stvořitele - to je pokora, kdežto vymýšlet si apriori teorie bez možnosti jakékoliv inteligence, tzv. materialistické smýšlení, to vede k nevděčnosti a k pýše, tedy přesný opak oproti Stvořiteli.
Že jsem pochopil smysl života, skrze Krista, je začátek mé cesty...
Na kusu šutru letíme potemělým vesmírem od nikud nikam, pane Side. Všude je buď příliš hmotno nebo příiš prázdno, příliš blízko nebo příliš daleko, příliš teplo nebo příliš chladno. Naše existence je spjata pouze s tím, pane Side, že naše Země někde ještě nebyla, nebo už tam nebyla. Míjíme se pouze v čase. Už teď je rozhodnuto, pouze neumíme do modelu dosadit data. Víme co se stane s heliosoustavou, ale nevíme co bude za dvacet let, ale možná i zítra. Tak jest.
Tak jest určeno člověku, je-li nejosamocenější živou bytostí v celé realitě vesmíru...
Kdyby šli všichni stejnou cestou, pane Side, nebylo by objevitelů. Jestli má život nějaký smysl, tak je to poznat nepoznané a smířit se s tím, že většina z nás jsou nosiči vody. Jestliže nějaká cesta nikam nevede, tak chci stát na jejím konci a zažít ten pocit jedinečnosti poznání, že jsem to právě já kdo to ví. Ostatní nechť si koupí dálniční známku, opatří návody k použití a řídí se jima.
Když byl polárník Bird sám takřka na S zero, Hillery s Tenzinkem na Everestu, nebo Pickardové na dně Mariánského příkopu tak rozhodně nezažívali pocity osamělosti narozdíl od mnohých v davu.
Život bez odvahy neuspět je trestem! Iv.
To bych mohla pochopit tak-, žijeme protože z toho máme legraci a poučení. Vlastně spíše ze zvědavosti a někteří zase pro smyslové prožitky nebo radost z úspěchu. Jinak biologická hmota veškerá obsahuje touhu k přežití a to se promítá i do Nesmrtelné lidské duše... pokud existuje.
Nevíte? Aspoň nezapomenete...
Remy de Gourmont v Noci v Lucemburské zahradě poznamenal „Fantasie Lykurgovy stály Spartu její inteligenci. Muži tam byli krásní jak zhávodní koně, a ženy chodily po městě nahé, oděny jenom do své stupidnosti“. To byl aspoň život. Co život. ŽIVOT!!!
Vraťte se na Zem a stůjte na zemi nohama a hlavu nechte tam kde je. Je v ní otvor, kterým dostáváte energii. Díky školním znalostem fotosyntézy si můžete třeba vysnít, že jejím prostředím s vámi komunikuje Slunce. Můžete se třeba převtělit (imaginárně) do Aztéka a ti to Slunce uctívali v podobě Huitzilopochtliho a možná věděli co ude zítra!!! Potom následují již jen Bohunice.
he he he... ALE POZOR! Ještě taky připadá v uvahu Kroměřížská léčebna, Opava... Na Moravě a ve Slezsku jsme taky na ty nebožáky zařízeni... nejsou jenom Bohnice a Dobřany I u nás se vyskytuje dost takto duševně „podivných“... třeba takový Ing. Ivo Aštar Benda... Přece ho nepotáhnou až někam do Čech... u nás to bude mít blíže... než přistanou Vesmírní lidé...
Takže pane Zákysi, neodstrkujte Moravu a Slezsko, prosím... podivínů je tady taky dost
V Praze jsou Bohnice, Bohunice jsou snad v Brně?
http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/k274 je tam psychiatrické odd.
V Brně jsou Černovice totéž co v Praze Bohnice
To je přesně. To jsou velké léčebny jako Kroměříž, Šternberk, Havlíčkův Brod, Jihlava, Opava a snad Dobřany. V některých městech jsou „oddělení“ pro lehčí případy jako v Třinci nebo Pardubicích a jinde Kliniky. Třeba v Plzni nebo Olomouci.
Z mladické nerozvážnosti jsem se nechal pozvat v době mého pobytu v USA na spiritistickou seanci. Konala se na komerční bázi... nu, nechal jsem se nachytat... „scary but funny“ se to jmenovalo, ale veselil jsem se jen tehdy, když „duch mojí bábinky“ se mnou chtěl za každou cenu mluvit výhradně anglicky a česky ten muž evidentně vůbec nerozuměl ... tož asi tak
Jestli můžu poradit,neriskuj a seznam se s životopisem Jana Kefera...
Urcite neni vsechno vymysl ale ja si jsem jista,ze spoustu veci je tak trochu jine...jsem si jista,ze okolo nas je spoustu veci,ktere nebereme vazne a ze spousta prevdivych zazitku je ukryto v nasich pohadkach...vice pravdy v pohadkach nez v bibli a proc???Lide kteri videli a vedeli vic,byli a jsou pronasledovani cirkvi a jinymi podobnymi sektami a zneuzivani k silenym ritualum,tyrani atd...neco jako nas cesky mistr Jan Hus...proto zacali lide jejich neskutecne zazitky vypravet jako pohadky...prave prozivam komunikaci se zviratky jako v te pohadce s popelkou...jen ty 3 orisky me schazi
Vážení. Vyvolávání duchů, spiritistika, je jev starý snad jako lidstvo samé. Už od pradávna člověk toužil navázat kontakt s mrtvými, nejčastěji se svými zemřelými členy rodiny. Chtěl bych ale upozornit, že ne každý by si měl zahrávat spiritistickým světem, pokud v tomto směru nemá dostatečnou praxi. Zvláště by se měl stranit tzv. nekromantii. Ne že by nám zjevení ze záhrobí mohla ublížit tělesně, ale člověk nezkušený může při tak zvaných spiritistický seancích dojít k psychické újmě, a to nejenom formou určitého šoku, ale hlavně částečnou nebo úplnou ztrátou vnímání reálného světa. Měli bychom získávat vědomosti z našeho, viditelného světa, dokázat se z něho radovat a ne hledat pofiderní kontakty se záhrobím.
Přes všechna rizika bych chtěla navázat spojení se záhrobím. Bylo by to poučné.
Jistě by to bylo poučné, ale s nějvětší pravděpodobností ne pro Vás. Co třeba si píchnout, dát si do krve trošku toho narkomanského adrenalinu, možná by to bylo poučné, co říkáte?
Měla jsem LSD, ale jako dobrovolná pokusná osoba pod dohledem lékaře. Bylo to hodně poučné, jak mozek může různě pracovat. Ostatní narkotika tolik realitu nezkreslují.
LSD bylo dostupné u armády, dneska se stěží sežene. Ostatní narkotika realitu pochopitelně zkreslují, jenže vše záleží na množství dávky a pravidelnosti (tzv. dokud si nevygumujete mozek).
Nevim jak pusobi LSD ale vim ceho vseho jsou schopni doktori!!!Vymysli si jakykoliv duvod te dostat pod narkotika,dostanou se tak nekam do tveho podvedomi a timto zpusobem jsou schopni lidstvo manipulovat...neco jako combi...at uz jsou to sekty,CIA a nebo jen perverzni doktori,povazuji neco takoveho za nebezpecne silenstvi!!!!
Pofiderní kontakty se záhrobím bychom určitě neměli hledat, jenže onen svět záhrobí (já ovšem nevěřím, že lidé přežíjí v podobě „duší“) se světem naším (viditelným) souvisí víc, než tušíte. Navíc podstatu světa nelze hledat v meteriálnu ale v duchovnu.
Snažím se o duchovno delší dobu-- bez výsledku.
Otázka jakým způsobem?
Je těch způsobů víc, nebo jenom jedna cesta vede k cíli?
Způsobuje více.
Jak to mám udělat- poradíte? Mohu to dělat sama nebo potřebuji vedení?
Co vlastně chcete, to je dobré se vlastně zeptat.
Vlastně chci nějak navázat kontakt se záhrobím, to zaprvé a dále zjistiti ještě nějakou jinou mimořádnou zkušenost.
Byl jsem na přednášce, kde jsem se dozvěděl, že existují paralelní světy, do kterých lze za nějakých zvláštních okolností, míst a času přestoupit... viz Woynichův rukopis.... nevím, co si mám myslet
Dobrý den, Pane Vlastimile. Moc nerozumím, co má společného Woynichův rukopis s tím o čem hovoříte.
dobrý den. Ten přednášející řekl, že ty rostliny z Wojnichova rukopisu jsou rostlinami z jiného světa. V Praze údajně existovala v době vzniku WR nějaká podivná zahrada, kde byly rostliny právě z toho jiného světa. Prý je tam kdesi v Praze jakýsi otvor, kterým se dá mezi světy prolézt. Nu a ty rostliny si ten alchymista přinesl. Celý text WR je psán (prý) v nějakém mimozemském jazyce, ovšem za použití i pozemských znaků. No, moc se mi to nezdá, ten průnik mezi světy mi vypadá trochu.... víte co. Zmínil jsem to jen jako zajímavůstku.
Otvor do jiného světa--- to je paráda !!
nejvetsi nebezpeci pro lidstvo jsou vojensti vedci...kazdy z nich se pokousi vymyslet zakernou zbran k ovladnuti sveta...slouzi silenym fanatikum a jsou tak hloupy ze jim nedojde,ze je jejich zivitel necha zlikvidovat potom co pro nej tu zbran vymysli...jednou me jeden ucitel rekl,ze neni zas tak slozite ziskat z gramu uranu obrovskou energii ale kazdemu fiziku dojde,ze by to byl i jeho konec!!!Dnes slouzi tem fanatikum biochemikove a jina sebranka,naklonovana DNA Mayas,jsou to ve skutecnosti roboti odsouzeni k poslusnosti Armadnim idiotum a jsou schopni vseho,jen aby se svemu chlebodarci zavdecili...je to silenstvi ale politici nejsou scopni domyslet zradnost tech silenych pokusu...ja jsem presvedcena ze nelze znasilnit a spoutat vyssi inteligenci k prospechu lidstva...jelikoz ta se dokaze znicit drive nez ji spoutaji!!!
Takové rostliny - které zde na Zemi nerostou,už maloval Fra Angelico. A květiny ,rostoucí ve skalách - viz Madona ve skalách leonarda da Vinci - Leonardo rekonstruoval ze zkamenělin....
Voynichův rukopis nejspíše prý napsal nějaký starý alchymista. Ohledně paralelního světa ptejte se Hugha Everetta
http://www.ideje.cz/cz/clanky/skupina-vedcu-potvrdila-teorii-paralelnich-vesmiru
No prave,pokud lide slysi nejaky hlas,tak si hnedle mysli ze je to buh...nechapu proc se brani zeptat„Jsi buh?“Bohuzel je takovy clovek casto obeti perverznich biochemiku a psychiatru!!!
Spiritismus je realita a duchovni sily existuji. Stačí znát Bibli abychom věděli proč to funguje a proč regaují na Boží jméno nebo jméno jeho syna. Já tomu nerozumím přesně, ale není to jen jméno, ale hlavně víra že Tě může On zachránit, a nebo víra že Ježíš existoval a vlastně existuje i teď (podle Bible). Ano je to Víra, skrze opravdovou snažnou víru může Bůh člověku pomoci proti těm silám z druhé strany a osvobodit ho. Možná to tak není, jen osobní názor.
Každý názor je vítám, proto tu je tento článek...
Před kým bychom měli být zachráněny a proč?
Před nechtěným „otěhotněním“. Aby se i při hravé „kopulaci“ z tolerovaných pověr nezrodil mutant, který začne vládnout rodičům, jako sýkorkám vládne mládě kukačky... Proč? Zeptejte se sýkorek.
Jenomže kukačka není žádnej mutant.
...termín mutant v mém podání je nadávka a ta si nedělá ambice na biologickou přesnost. Když chci někoho skutečně urazit a nazvu jej „Ty ošklivé káčátko“, také nemyslím na malou žlutou gumovou kachničku plující na dvorku ve vaničce....
No tak to je jiná.. jenže Ošklivé Káčátko se mi jako urážka nejví, na to máme lepší výrazy. Třeba: Ty smrdutý oposume".
No - nejspíš sami před sebou nebo před špatným svědomím ?
Dobrý den, Pane Ivane. Před kým bychom měli být zachráněni a proč? Ačkoli tato otázka nebyla směřena na mne, dovolím si na ni tak trochu odpovědět. Víte, spoustu věcí už jsem v mých příspěvcích zde na svíci naznačil nebo to z nich vyplývá, ba jsem někdy odpověděl i přímo. Klíčovým problém, můžeme to nazvat i hlavním problémem je, že vy jako materialisticky založení lidé nevěříte (odmítáte věřit) na duchovní svět, který byl, je a bude, možná tak věříte na nějaké mimozemšťany, ale takové pojetí je absolutně mimo v příměru duchovního světa, který jsme my z malé části poznali. Takže před kým bychom měli být zachráněni?
V prve řadě před sebou samým, protože už jsem to tady říkal několikrát, že lidským software, tj. morální, duševní i duchovní aspekty člověka, je nakažen virem, chcete-li chimérou, proto jakékoliv snahy dosáhnout vlastní dokonalosti na základě vlastních zásluh vedou k naprostému fiasku a vesměs co hlásí ostatní hlavní nekřesťanské náboženství jsou myšlenkové utopie (já tomu říkám lež). Současné ustanovené zákony trestají pouze konečný projev této chiméry, např. někdo někoho zabije, ale netrestají a nejsou schopny dosáhnout hloubku tohoto problém již dále, tj. např. žárlivost, ze žárlivost hněv z hněvu nenávist a z nenávisti krok k zabití - projev konečného stádia, to co člověku proběhlo v hlavě. Proto Ježíš např. říká, kdo na ženu hledí chtivě, již s ní v srdci zcizoložil atd.. A pak se naskýtá otázka, jestli budeme věřit sami sobě anebo tomu, kdo nás stvořil. Protože Ten jasně konstatuje, že my bez Něj jakožto zdroje, nedokážeme být dobrými lidmi natož dokonalými lidmi, ta chiméra nás dostane protože už dostala i ty duchovní bytosti, které nás převyšují jak inteligencí tak silou. Jistě, můžeme žít v iluzi, že pomáháme babičkám, nekrademe, nestahujeme nelegálně věci z internetu, jsme pravidelní sponzoři nějakých humanitárních zdravotních organizací, třídíme odpad, odmítáme zapojit se do lehce nabytých peněz atd., můžeme žít v takovém domnění, že jsme dobří lidé, a že na tom zas tak špatně nejsme. Jenže kdo pochopil podstatu tohoto problému, asi mu dojde, že žádné dobré skutky zde hlavní roli nehrají. Pokud má někdo v sobě v lidských silách nevyléčitelný zárodek nemoci, pak dřív nebo později ho ta nemoc stejně dostane, a pokud si lidé tento zárodek nechtějí připustit u té duchovní nemoci (chiméry), pak zemřou ve svých hříších. Ač to pro někoho zní tvrdě, ale tak to je. A před tím nás Ježíš Kristus zachránil, a je jenom na nás jestli tuto nabídku přijmeme, a zbaví nás zcela této nemoci, neboť má tu moc, tento zárodek v lidských silách nevyléčitelný odstranit úplně, který se viditelně projevuje ve válkách, vraždách, cizoložstvích, krádežích, podvodech, nenávisti, pomlouvačnosti atd. atd. To je první věc, kterou bychom si měli uvědomit, samozřejmě pokud člověk nepřijme tuto první věc, nemá cenu mluvit o té druhé věci, před kým a proč bychom měli být zachráněni.
Tak snad doufám, že jste, Pane Ivane, trochu pochopil, co jsem chtěl naznačit.
...Pane Sidrachu, Vy jste asi kněz ? Člověk světský by se asi jako Vy neuměl vyjádřit. Já jsem takovým pouze světským člověkem. A stále nechápu, proč existuje tolik zlých lidí, kteří méně zlým a hodným lidem stále více s radostí ubližují. Jak je možné, že současná civilizace schopná technicky zvládnout let na Měsíc nebo na Mars, není schopná vymyslet a realizovat společenský řád a politiku tak, aby nebylo ubližováno nejchudším a nejubožejším našim současníkům ? Jak je možné, že vládci zemí považují za správné ochuzovat a trýznit chudobou víc a více ty nejchudší lidi ?
Vysvětlení podá Konrád Lorenz: Pochází to ze základních vlastností živé hmoty.
Proč existuje tolik zlých lidí, kteří méně zlým a hodným lidem stále více s radostí ubližují? Na to se může naskýtat jednoduchá ale zároveň velice složitá odpověď, jenž v důsledku možná ani odpovědí sama o sobě možná pro někoho nebude. Důvodem proč je na světě zlo, je, že my lidé jej máme stále rádi, a to jak v latentní tak ve zjevné formě. Pokud se někdo rozhodne v tomto zlu více „kochat“, než-li ten druhý, pak to přináší své ovoce a důsledky, které jak říkáte, se mohou projevit třeba tím, že s radostí ubližují druhým lidem.
Jak je možné, že současná civilizace schopná technicky zvládnout let na Měsíc či Mars, není schopná vymyslet a realizovat společenský řád, tak aby bylo odstraněno bezpráví a zajištěna spravedlnost?
Pokud tato současná civilizace zároveň učí, že neexistuje žádná absolutní objektivní pravda, že morální hodnoty člověka jsou vesměs subjektivní a proměnlivé/podmíněné časem, dobou a kulturou, že jsme svým způsobem vyvinutá zvířata, a pokud neexistuje vyšší smysl života, než pouhé pachtění se životem a nakonec hnojivo pro svou budoucí generaci, a nejsou s konečnou platností zodpovězeny klíčové otázky týkající se smyslu existence a původu života, pak není zdaleka udivující, že se společnost ubírá tím, co žádá jejich chuť, jejich sluch, jejich hmat, tím co žádá jejich zrak, jejich smysly, protože to je to, na co se my lidé spoléháme, a ve své antropocentrické pýše tvrdíme, že jsou to správné a jediné ukazatele, určitě znáte to staré známé rčení: „Na co si nesáhnu a co mé oči neuvidí, tomu neuvěřím...!“ Jinými slovy lidstvo je moudrostí na velmi vysoké úrovni, ale morálně jsme asi jako kojenci. Ve skutečnost morální a duchovní hodnoty je ale třeba vyvažovat s moudrostí, je převeliká škoda, že hodnoty současné společnosti si těchto nezbytných potřeb člověka tak málo všímá a nepovažuje je za něco stejně nutného jako různé tituly, doktoráty a dosažené vzdělání. Mým přáním je, aby se zřídili školy, ve kterých by se lidé učili morálním hodnotám, aby tak stejně rozvíjeli trpělivost, umění vůle, sebeovládání, poctivost, ochota, ctít svého nepřítele, atd. od základních lekcí, až po tu nejtěžší, obdobně jako v matematice, kde se žáci učí základním znalostem pro početní operace k nutnosti ke schopnosti ovládat složitější logické matematické operace. Ale to je tak trochu už mimo naši diskuzi.
Jinak kněz nejsem, jak říkám: Každý upřímný křesťan, který bere Pána Boha vážně a staví na Kristu, je dobrým světlem lidem a svým způsobem i knězem.
Nezdá se vám, že se na nás náš GOSPODIN tak nějak vyflágl ? Žádný nová článek, žádný nový podnět... třeba už HO nebavíme...měl jsem tu svého kanadského zetě a chtěl jsem vás potěšit historkami z Afghanistánu... no pod článek o spiritismu mi to nepasuje.... HEJ, TVŮRČE! Funguješ ještě?
....? Brzy zde vydám další článek, akorát škoda, že nebude se týkat Vašeho tématu, Pane Vlastimile.
TAK DO TOHO !!
Promiňte,že se sem pletu,ale lidé,kteří ze svého života Tvůrce škrtli a rozumně věří v Evoluci,neměli by si stěžovat,že Panovník Všehomíra,JHVH,dává lidstvu svobodu se rozhodnout,na co a na koho se mají spolehnout.Je mnoho lidí,kteří si v tichosti a mírnosti posilují víru,jiní si posilují svaly,další bystří svůj um a rozum...Nechť věřící v Evoluci vzývají Evoluci.Ti další spoléhají sami na sebe a jsou z toho smutní. Prorok Jeremiáš píše : Moudrému muži nepatří,aby řídil svůj krok...Člověk vládne člověku k jeho vlastní škodě.Lidské vlády selhávají. A Stvořitel se vrátí ke svému stvoření v momentě,kdy to On uzná za vhodné ... Neboť i On má svobodu jako my.
Tak teďka nevím,asi jsem toho Gospodina pochopila blbě,jestli to není nějaká přezdívka... Tak to se omlouvám
Mně připadne pohodlné neveřit na nic. co se týká vývoje vesmíru života nebo lidí. Nevidím v tom účel ani prospěch. A když někdo má z toho potěšení, jeho víru mu přeju.
To je veliká pravda. je to pohodlné.Ale nějak mi připadá strašné,že by život neměl smysl a byla to jen čekárna na smrt.Někdy je víra ale hodně nepohodlná,dost lidí na to doplatilo životem,to je fakt
Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!
Přidat nový komentář
Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.
Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.
články přes e-mail | RSS komentářů tohoto článku | RSS článků od tohoto autora | jiné...
