Neptejte se co, ale proč

Komentáře k článku

2.1.2010 22:07

Reikarnace

Chtěl bych se připojit do diskuze svojí osobní zkušeností. Prožil jsem klinickou smrt, při které jsem opustil vlastní tělo a mohl se volně pohybovat prostorem. Vypadá to zcela neuvěřitelně, ale všechno kolem
sebe jsem viděl i slyšel a uvědomoval jsem si svoji existenci mimo tělo.

Ke svému tělu jsem necítil žádný vztah, jako by mi v tomto stavu nic nescházelo a notnou chvíli mi trvalo, než jsem vůbec podle obličeje a oblečení poznal svoje tělo. Byl jsem v absolutní pohodě, jako by se pro mě nic nezměnilo, nebo jako by to byl přirozený stav. Najednou bez jakékoliv moji snahy jsem se ocitl ve vlastním těle. Nedýchal jsem, ani srdce netlouklo. Pocítil jsem touhu dále žít na tomto světě, ale nebyl
jsem schopen se v těle pohnout. Ležel jsem pouze v sobě, jak jsem tento stav později pojmenoval.

Po velikém úsilí se mi podařilo pohnout nohou. V tom okamžiku se tělo prudce vymrštilo jako při elektrickém šoku. Pohyb byl tak prudký, že jsem se poranil o stolek. Začal jsem dýchat a srdce se rozbušilo, jako by se nic před chvílí nestalo. Po této události jsem si uvědomil existenci dalšího života po smrti. Byl to tak silný zážitek, že se na něj nedá zapomenout. Duše může z těla vystoupit, ale i zpět vstoupit do těla, což je v podstatě reinkarnace. Takže na základě vlastní zkušenost můžu prohlásit, že existuje.

Kdo by chtěl zpochybnit moji zkušenost, ať si přečte vhodnou literaturu a zjistí, že takových ověřených případů jsou stovky a jejich osobní zkušenosti se velmi podobají. Snad můj neobyčejný zážitek bude i pro někoho, kdo se zajímá o otázky života a smrti, přínosem.

Trochu víc
Juras, 4.1.2010 0:16

:-)by mě, kdybyste o tom mohl napsat trochu víc. Četl jsem o těchto zážitcích, hlavně od R. Moodyho, ale Vy jste první člověk, který tvrdí, že se mu to stalo a já mám možnost s ním komunikovat. Stalo se Vám to před delší dobou nebo nedávno? A jak jste se dostal do stavu klinické smrti? Nějaký úraz?

Odp: Trochu víc
Juras, 4.1.2010 0:18

Pomršil se mi začátek příspěvku (smajlík tam vkládá klávesa Enter - asi tak to vzniklo). Správně měl příspěvek začínat „Zajímalo by mě....“"

Odp: Trochu víc
Fator, 4.1.2010 13:11

Také bych se rád o tom dozvěděl víc. Já sám jsem malými krůčky začal pronikat k astrálnímu cestování, ale přímé svědectví od člověka, který by si všechno pamatoval, nemám.

Odp: Trochu víc
tlapka, 4.1.2010 15:24

Mě by taky zajímalo více podrobností.

Odp2: Trochu víc
ivana Kozárová, 5.1.2010 12:48

Podrobnosti ze života po životě ti člověk sdělit může. Klinická smrt není smrt. Jednu bych tady zveřejnila - prožil ji můj přítel,celkem čtyřikrát,vždy to bylo stejné. Ten člověk měl kardiální astma a velmi dobrého internistu,který byl shodou š´tastných okolností vždy někde poblíž,bud´přímo v nemocnici,nebo blízko na chalupě. Kříšení probíhalo přesnou dávkou adrenalinu do srdce. Ošetřující personál byl šokován přesným popisem všeho,co se dělo,když ten člověk z hlediska vědy nesměl přece nic vědět,neb nebyl při vědomí... Pohled na celou scenerii děje byl odshora,jako by ze stropního kouta vyšetřovny. Návrat do těla byl pociťován vždy nelibě a doprovázen nepříjemnými fyzickými pocity. Smrti se můj přítel nebál před tím ani potom,byl to věřící člověk. To,že je to život po životě,je jeho tvrzení. Také to,že probíhá u mnoha lidí podobně,svědčí o podobném mechanizmu,jaký funguje u lidí - stav vědomí těsně před smrtí. Ale když computer umře - modrá smrt - o tom už těžko někdo někde referoval....

Odp3: Trochu víc
Pavel od vody, 5.1.2010 16:04

Zdravím Svícaře v novém roce.

Kdysi se tady řešilo, co je to Duše člověka. Není zrovna klinická smrt pohled Duše? Pohled nehmotného těla?

Odp4: Trochu víc
ivana Kozárová, 6.1.2010 9:17

Zdravím a přeju zdraví a klid v duši!

Odp4: Trochu víc
ivana Kozárová, 6.1.2010 9:28

Nebo součást vnímání,které za standartních podmínek u člověka nefunguje. Nezapomeňme,že využíváme jen nepatrnou část kapacity mozku. Možná,že těsně před koncem se něco z té kapacity odblokuje... Já nevím. Ale pokud se týká Duše,obávám se,že je kolem ní zbytečně složito. Biblicky vzato,duše těla je v krvi.
Pneuma má zase spojitost s dechem. Vše,co dýchá,žije. Nebyla tam ani duše,říkáme. Potažmo,živáčka. Živáček je tedy Duše. Duše a Duch nebude totéž... Ruach a nefeš jsou taky odlišná slova - nevím,zda proto,aby označovala jedno a to samé... Pokud vycházím z toho,že člověk byl stvořen Stvořitelem,neumím si představit - že to fungovalo jako v tom kresleným filmu. Byl tam totiž u toho procesu ještě jeden,to ano,ale jmenoval se jinak... A jeho prostřednictvím bylo všechno strvořeno. On je všechno a ve všech. Náš život je schován u Krista. Jestliže po smrti žijeme,jakou cenu má pak jeho výkupní oběť a jakou úlohu vzkříšení,které slibuje? Teorie o tom,že Smrt je krásná,je v přímém protikladu s biblickým tvrzením,že Smrt je trest za hřích. Vzpomeńme na to,kdo lhal jako první v Edenu : Jistě nezemřete,ale budete jako Bůh.

Odp5: Trochu víc
tlapka, 6.1.2010 10:24

Ohledně kapacity mozku mám podezření, že ta zbylá část pracuje intenzivně sama pro sebe ale není přístupná našemu vědomí.

Odp5: Trochu víc
Juras, 6.1.2010 12:33

Tak nějak si to představuju. Jestli jsou inkarnace, tak jsou to inkarnace jednoho ducha. Nevím, co s duší. Podle někoho je duše nesmrtelná. To ale hodnotí jen z pohledu na náš svět a život. Neříká to, jestli duch pro každou inkarnaci použije novou duši (nebo zaplátá nějakou starší).

Jaká je funkce duše? Je to pojítko ducha s tělem? Nebo spíš něco jako sedačka, do které duch nasedne a už se veze (v těle)?

Odp6: Trochu víc
tlapka, 6.1.2010 16:05

Jo. Duše je jako řidič a mozek jako auto. Pokud velká duše při reinkarnaci dostane vadný mozek výsledek je podle toho omezen a může dojít i k havarii !

Odp7: Trochu víc
Juras, 6.1.2010 16:21

Myslel jsem to spíš takhle: Duch - řidič, Duše - sedačka, Tělo - auto (), Mozek - motor

Odp8: Trochu víc
tlapka, 8.1.2010 16:11

Taky možný, já to beru na dva stupně. Jak se u tebe dostane duše do mozku? motor by spíše se hodil na srdce.

Odp9: Trochu víc
ivana Kozárová, 8.1.2010 16:33

Otázka pro pana Koukolíka ....

Odp10: Trochu víc
ffactorial, 8.3.2010 13:10
Odp10: Trochu víc
tlapka, 8.3.2010 13:13

Tomu to bude jasné. Něco si přečtu až budu mít čas.

Odp9: Trochu víc
Juras, 8.1.2010 16:44

To nevím. Může to být součást těla, může se tam vyvinout. Zajímavější je otázka , jak se celé tělo spojí s duchem a jak je odstíněna projekce ducha v těle od vzpomínek a znalostí, které by novorozenec neměl mít. Vzpomínky na „věci z minulých životů“ by byly selháním v tom „zapomínacím“ mechanismu.

Odp10: Trochu víc
ivana Kozárová, 10.1.2010 12:31

Tyhle věci nechávám Tvůrci u vědomí,že jsem tvor. Lidi se začali hrabat ve svejch tělech a vyměńovat si navzájem orgány dle potřeby,dozajista dostanou i nápad,jak si vyměnit duši.....

Odp10: Trochu víc
tlapka, 11.1.2010 11:34

1. duch je spojen s tělem pomocí ´volantu, pedálů páček a tlačítek. Pokud se polámou, duch nenadělá s tělem nic.
2. Kapacita paměti se projevuje přes kapacitu „stroje=těla“ a takto se stávají vzpomínky nepoužitelné.

Odp11: Trochu víc
ivana Kozárová, 11.1.2010 20:10

...než se přetrhne stříbrný provaz a rozbije se mísa zlatá a džbán se roztříští nad zřídlem a kolo u studny se zláme. A prach se vrátí do země,kde byl. A duch se vrátí k Bohu,který jej dal.... Kazatel 12: 6-7

Odp12: Trochu víc
tlapka, 1.3.2010 17:23

A co tam budeme dělat, co duchové dělají? Neposední duchové chodí strašit.

Odp13: Trochu víc
ivana Kozárová, 1.3.2010 17:26

Já s tím nemám problém,straším už teď...:-)

Odp14: Trochu víc
tlapka, 8.3.2010 13:14

No a třeba ti to pak v nebi nedovolejí.

Odp6: Trochu víc
ivana Kozárová, 6.1.2010 16:35

Proč se vlastně duše odděluje od těla? Tělo bez ducha ... je zajímavé,jak lidé tyto výrazy bezděčně používají... Byli jsme stvořeni jako živé duše. Smrt nepatřila do původního plánu. Funkcí duše je oživení těla. Definovala bych duši jako život. Žije to,co dýchá. Když to nedýchá,přestane život. Energie se vrací odkud přišla,tělo jde v uvozovkách spát - viz Lazar - a čeká na vzkříšení. Všechny složité představy o duši jsou krajně podezřelé.;-)

Odp7: Trochu víc
tlapka, 8.1.2010 16:13

Duch, dech, duše, to je život. Dále je to hmota.

Odp6: Trochu víc
Pavel od vody, 6.1.2010 17:25

Mně se líbí novela-pohádka, která se jmenuje Malinká duše od Neale Donald Walsch. Jeho pojetí Duše a reinkarnace je mi nejbližší. Vychází z budhismu a hinduismu a člověku dává smysl života.
Křesťanské pojetí „posmrtného života“ no to abych se opravdu smrti bál ;-). Náboženství bylo vždy přizpůsobeno vrchnosti - teď poslouchej, po smrti se budeš mít dobře. Islám, podle toho co znám, je něco podobného.
Bůh dal člověku svobodu a jako svobodní máme i svobodnou vůli v rozhodování. Jenže to už tady taky bulo.

Odp7: Trochu víc
Juras, 6.1.2010 17:47

Budhismus podle mého termín duše vůbec nezná. Já nejsu žádný budhista, ale neznám to moc, ale z toho co jsem kdy zaslechl, mám spíš pocit, že budhisti mají někde mimo relitu své skutečné já a sem na zemi se jenom nějaká část hlavního já vtěluje, aby si tu odžila život a získala tak jednu lekci ve svém vývoji. Jestli si to ale myslím špatně a umíš to nějak stručně charakterizovat, tak mě, prosím oprav. dík.

Odp8: Trochu víc
ivana Kozárová, 7.1.2010 13:30

Jestli můžu k tomu něco říct,tak Buddhismus popírá existenci nesmrtelné duše a mluví o jedinci jakožto kombinaci fyzických a duševních sil,nebo lépe energií. Jeho učení se však soustřeďuje na myšlenku,že lidstvo putuje ze života do života nespočetnými novými zrozeními - samsára - a trpí následky činů minulých i přítomných - karman -. Odrůd buddhismu je mnoho.,nejbližší je mi Zen buddhismus se svými koany.

Odp8: Trochu víc
Pavel od vody, 7.1.2010 15:57

Prožil jsem si jednu nádhernou událost a to tak silně, že si to pamatuju dodnes. Okamžik mého narození.
Bylo to při jakési meditaci u lesa, jen tak jsem se zamyslel, myšlenky volně pluly kolem. Lesní večerní ticho, slunce nízko nad obzorem. Zavřel jsem oči a po chvíli se okolí začlo pomalu točit. A rychleji a rychleji. Pak jako vodní vír ve vaně mně to vcuclo a za chvilku jsem seshora viděl taťku a mamku, jak jsou v posteli u babičky (bez sexu, prostě tam byli).
Vlítl jsem tam a v mžiku jsem plul jakýmsi tunelem, na jehož konci bylo světlo. Fakt světlo. Přede mnou cosi, co mně přitahovalo a já nemoh jinak, než se podvolit. Pak jsem se rozplynul. Áááááách. Něco úžasného, nepopsatelného. To bylo to ono. Okamžik zrození.
Pak jsem najednou plaval, nemoh se hýbat, ale nevadilo mi to, bylo to příjemné. Dál jsou jen krátké momenty, kdy se to se mnou houpalo, tak jsem „vykouk“ ven a mamka jela na kole. Nebo mi bylo tepleji a mamka byla ve vaně. Jindy mně něco tlačilo - taťka poslouchal moje srdíčko. Co mi trochu vadilo, když se naši milovali, to bylo nepříjemné.
Pak přišel porod a tady si pamatuju, že jsem nechtěl ven. Ne proto, že uvnitř bylo teplo a klid, ale proto, že jsem věděl o trápeních, která rodičům přináším.
Když jsem tam u lesa otevřel oči, slunce moc nepokročilo, jen trochu, samotný „sen“ trval jen chvilku, ale prožil jsem si celý svůj příchod na svět. Později jsem si to zkoušel znovu, už to nešlo. Jednotlivé momenty vidím, ale ten prožitek už není. Jenom ten první, ten byl opravdový. Tak opravdový, že jsem u toho plakal.
A teď mi řekněte, co to bylo. Maminka mi to všechno potvrdila, postel u babičky, časté jízdy na kole. I ten porod, že se mi nechtělo ven. A ptala se, jak to vím...
Tuhle zkušenost máme všichni uloženu v hlubokých záhybech svého vědomí a takhle si „pamatujeme“ každý okamžik svého života. Že nejsme schopni si to vybavit neznamená, že to není. A že lidský mozek je nejúžasnější dílo ve vesmíru, to je nasnadě.

Odp9: Trochu víc
ivana Kozárová, 7.1.2010 17:09

Pamatuju se na věci z dětství,které prý si dítě nemůže pamatovat... Ale mohli to potvrdit pamětníci. Na svoje narození si nepamatuju,ale pamatuju si na koupání v miminkovské vaničce i jak mě štípalo mýdlo do očí. Taky na obrázky v kredenci,které měla moje prababička. Příliš mnoho zapomínáme.... A podceńujeme živé tvory kolem sebe. Snad se to jednou změní...

Odp9: Trochu víc
Framont, 8.1.2010 4:21

...„lidský mozek je nejúžasnější dílo ve vesmíru, to je nasnadě“... úžasný určitě je, akorát je vždy jen pro jeden život, takže události před narozením a v příštích životech tam uloženy určitě nebudou...

Odp10: Trochu víc
ivana Kozárová, 8.1.2010 16:06

Takže dle Vás prenatální mozek nemůže nic uložit? To bych asi odporovala,neboť je prokázáno,že dítě v lůně matky už vnímá. Například hudbu. Můj synovec odmalička zbožńoval hudbu,kterou si jeho matka pouštěla do oušek,když byla gravidní....Myslím,že i nedovivinutý mozek už může informace ukládat.

Odp11: Trochu víc
tlapka, 8.3.2010 13:15

Může ukládat ale později neví, kde je vzal.

Odp12: Trochu víc
ivana Kozárová, 10.3.2010 8:44

A zaplaťpánbu,je to tam...;-)

Odp13: Trochu víc
tlapka, 10.3.2010 8:46

V mozku je prý všechno co člověk viděl nebo zažil kdykoliv, ale aktivuje se to jenom v určitých případech protože jinak by z toho byl maglajs. Taky klidné děti pocházejí z klidného těhotentsví.

Odp14: Trochu víc
ivana Kozárová, 10.3.2010 17:02

Vlastní zkušenost mi to potvrzuje.

Odp15: Trochu víc
tlapka, 10.3.2010 18:09

Moje ne, já si nepamatuji ani to, co bylo dnes ráno ! Nevím nic- jen to co si zrovna v této chvíli vymyslím. Je s podivem jak mohu žít s tak chatrnou pamětí. :-)

Odp9: Trochu víc
Juras, 8.1.2010 16:15

Takže Ty znáš celý vesmír a všechno, co s ev něm vyskytuje, když jistě tvrdíš, že neexistuje nic úžasnějšího než lidský mozek?

Odp10: Trochu víc
Pavel od vody, 9.1.2010 20:20

Ne Jurasi, to opravdu neznám. Vesmír i mozek jsou úžasná a dokonalá díla, která nám není dáno momentálně pochopit. Poznávat, objevovat a žasnout nad jejich dokonalostí - to je člověčí přirozenost. Ale zkoumat za účelem co mi to vynese, to vede jenom k závisti, řevnivosti a ve finále k válkám (a to je druhá člověčí přirozenost.
Nedávno jsem si koupil opravdický astronomický teleskop a už jenom pohled na Měsíc či Jupiter je něco nádherného. Pohled na pás Orionu - nádhéra, čistá radost a úžas. A to je jenom malé 8cm zrcadlo. Léta mám doma i mikroskop, kterým se dá krásně studovat hlava komára nebo výtrusy houby.

Odp11: Trochu víc
tlapka, 8.3.2010 13:16

Odtud to vypadá nádherně ale bydlet bys tam nechtěl žejo. Je tam přinejmenším zima a na Jupiteru ještě jedovaté plyny a co to kosmické záření.

Odp10: Trochu víc
tlapka, 17.3.2010 9:29

Já si dovedu představit lepší mozek. Třeba aby netoužil po drogách, zajistil motorickou stabilitu (těch úrazů) abychom měli lepší čich, automatickou magnetickou topologickou orientaci, automatickou přesnou časovou orientaci a abych si pamatovala lépe anglická slovíčka.

V našem časoprostoru je všechno možné!
Framont, 4.1.2010 8:41

Lidé často říkají:to není možné!, to je přece nesmysl!...až do okamžiku, kdy se jim samotným přihodí něco „nesmyslného“ a oni jsou v tom sami, protože to nemohou říci ani svým blízkým, aby si o nich nemysleli, že se zbláznili...
Já, po své osobní zkušenosti z roku 1999, kdy jsem prožil „něco opravdu nemožného a nesmyslného“, že jsem šel k praktické lékařce a nechal se poslat na psychiatrii...tvrdím, že OPRAVDU JE VŠECHNO MOŽNÉ!
Můj prožitek jsem si úplně dokázal vysvětlit až v roce 2008, kdy jsem si přečetl v REGENERACI 3/2008 článek „ Jak překonat psychospirituální krizi “.
Ať je to jak chce, tak od zmíněné události jsem úplně jiný člověk, protože vím, co vím. Snažím se žít podle pravidla „Buď dobrý a žij bezstarostně“. Všechny starosti předávám Nejvyššímu a zabývám se pouze pozitivními myšlenkami...tak postupně odbourávám svoji negativní karmu, kterou jsem si v minulosti vyrobil... nemusíte mi věřit, ale funguje :-)
Ještě dodatek: mnou zmíněná událost je křižovatka, na kterou jednou přijde každý člověk, je to uzlík na individuální evoluční spirále, který se nedá minout, nedá se obejít...a pak se začnou dít věc;-)

Odp: V našem časoprostoru je všechno možné!
iva, 4.1.2010 12:20

J8 měla podobné vidiny po narkoze. Světlo viděla jsme lkidi nad sebou jak říkají, ež už je po mně a pak jsme musela pohnout rukou aby poznali, že žiju a pak jsme slyšela pana doktora jak říká, že jsme nějaká živá. Jestli existuje něco takového tak bycvh chtěla být v příštím životě něčím, čím se živí ryby nějakým tím planktonem nebo něčím v moři abych si ho užila. Ale to by bylo moc jednoduché. Spíš skončím někde v kosmu na nějaké hvězdě.

Odp: V našem časoprostoru je všechno možné!
tlapka, 8.3.2010 13:18

Ráda bych prožila taky něco úplně nemožného ale nedaří se mi.

Je to velice zajímavé téma. Také bych...
Sova, 4.1.2010 13:59

Je to velice zajímavé téma. Také bych rád, aby autor toho o svém zážitku napsal více.

Kataleptický stav jsem zažil při...
ivan, 4.1.2010 14:55

Kataleptický stav jsem zažil při probouzení z narkozy po sešroubování nohy. Moje vědomí se probudilo mnohem dřív než funkce mozku ovládající svalovou činnost. Hrozně jsem se dusil, sylšel jsem operatéry jak mezi sebou hovoří, ale nebyl jsem schponý pohnout ani víčem nebo dát jinak najevo, že jsem při vědomí. Uvězněnej v sobě. Nejsem schpen říct jak dlouho to trvalo, ale jasně si uvědomuju, jak jsem si myslel, ,,jaktože si nikdo nevšímá toho, že jim tam asi zůstanu udušenej". Konec operace si docela přesně pamatuju a cestu na jezdící posteli na pokoj taky. Necíl jsem žádnou bolest a dokonce si myslím, že bych byl schopný ze sálu dojít i po svých. Dušení je mnohem horší zážitek než bolest při otevřevých zlomeninách. Dneska si už ani nepamatuju co jsem si kde zlomil a kolikrát jsem byl šitý, ale na tohle jen tak nezapomenu. Zážitek sebe mimo svoje tělo jsem nikdy nezažil, ale být vězněm svého těla ano. Doufám, že to bude příště tak, jak popisují jiní. Zatím všechny světla byla skutečná, byla pouze nad mou hlavou. Kdybych se někdy ocitnul mimo svoje tělo, tak bych nevracel, nechal bych to tak.

Odp: Kataleptický stav jsem zažil při...
tlapka, 4.1.2010 15:22

To je strašná smůla a strašný zážitek. V kterém roce to bylo? dnes operují nohy v míšní narkoze.

Odp: Kataleptický stav jsem zažil při...
zvoník, 5.1.2010 9:55

Ivane,
úplně živě si dokážu Tvůj stav představit. Podobnou věc znám, ale jen z jiného vyprávění někoho jiného, komu se stal úraz. Je ale zajímavé, že v tom vyprávění šlo o případ, kdy si za úraz mohl ten člověk sám svou vlastní neopatrností a riskováním se svým vlastním životem. Také mu bylo ,,dovoleno„ žít dál, ale byl na chvíli ,,zajatcem ve svém těle“ ...
Teď trochu odbočím: Lidé velmi rádi provádějí určité adrenalinové akce, aby si dokázali určité vlastní hrdinství. Když se nepovede, jakoby jim nevadilo, že obětují za zážitek vlastní život. Já např. jezdívám na Říp. Znám tam podmínky všech ,,létavců" co se tam smí a nesmí. Spíš se nic nesmí... A myslíš, že si dají říct? Ani náhodou! Každou chvíli tam musejí nějakého letce vyvětvovat z těch stromů na úbočí hory. Je to jen několik let, co tam přišel o život párek dobrodruhů, co chtěli fotečky rotundy pěkně odshora a zblízka, a ztroskotali pár metrů od kapličky na jednomotoráku. Rogalisti a paraglaidisti si dokonce udělali na Řípu startovací místo a pak je najdou mnohé visící jak netopejry ve stromech. Já nevím, ale za mnohé úrazy si mnozí můžou sami.
Já jsem skákal. Jak na vojně, tak potom z určitého hecu. Ale nikdy bych si nedovolil zanedbat vlastní bezpečnost.
A co se týče věží, tak mnohé jsou pro lidi prý velmi nebezpečné, a proto se tam vůbec ke zvonům nepouští. A já na mnohé vylezl i v mých letech až do špice na báni. Není to hrdinství, ale jistá opatrnost při té činnosti. A ještě je to nedávno, co jsem za pomocí tak trochu vlastní horolezecké výzbroje lezl do obou Amerik a Mexika do štol, protože opět neriskuji. Teď tam zrovna zimují netopejři a mám dost dobrý fotky!
Jo, a tiskli jsme A3 kalendář - Mistři v ultralehkém létání od LAA ČR. Docela bych Ti jeden věnoval. Jestli vlivem krize míváš více času v neděli v tu hodinu, jak jsem na svátky nabízel Sově nebo Sovovi přijít zvonit, a že se potkáme uprostřed Karláku u fontány (myslím, že je teď vylakováná modře), tak to místo platí každý týden. Tudy se ubírám vždycky zvonit. Mohl bych vzít kalendář na smluvený den sebou.

Klaustrofobie
šílený eukalyptus, 8.1.2010 23:38

Při čtení předchozích příspěvků mi občas běhal mráz po zádech. Mám od dětství klaustrofobii. Někdy v noci se probudím a najednou mám pocit že jsem v tom. Že se udusím. Nic mi není, ale mám ten pocit hrůzy. Bojím se, že až budu jednou umírat v nemocnici, že zažiju ještě horší hrůzu. Přitom věřím v Boha, mám k němu vztah a mám ho rád. V té chvíli mi to ale nepomáhá. Musím vstát, v posteli bych nevydržel a chodit po bytě. Postupně to vymizí. Udělal jsem však jeden poznatek čím to je. Způsobují to léky. Já nějaké beru a musím je brát, ale dělá to i obyčejný Paralen. Takže mám v plánu, až budu starší, všechny léky vysadit. A ještě pokud možno neumírat v nemocnici, ale jít umřít do lesa k patě stromu jako indián. Ale co nás čeká tím si asi musíme projít.

Odp: Klaustrofobie
ivana Kozárová, 9.1.2010 13:11

Paralen není obyčejný lék. Paracetamol,jeho pravé jméno je paracetamol,obch.název paralen. paracetamol je hepatotoxin. To jest jaterní jed,oficiálně uveden v lékařských knihách právě takto. neexistuje individuální neškodná dávka. Nadužíváním tohoto léku vznikají jaterní lése a dle vyjádření hepatologů i nutnost transplantace jater. Nemocná játra souvisejí přímo se vznikem depresí. Takže s paralenem buďte velmi opatrný...

Špatné pochopení fenoménu
rx, 10.1.2010 2:56

To, co autor popsal, se nazývá astrální cestování, a to, že duše může vystoupit z těla, ještě neznamená, že existuje nějaká reinkarnace.

Odp: Špatné pochopení fenoménu
zvoník, 10.1.2010 21:38

Reinkarnace by měla smysl tehdy, kdyby byla možnost existence paměti z minulého života a tím poučení z toho, co jsme v něm udělali dobře nebo špatně. Jestli má ovšem údajně někdo nějaké zážitky jako z minulého života, není to paměť jeho vlastní duše v novém, ale možná součást dědictví způsobu nabídky řešení některých situací jeho vlastních předků v jejich životě. Tedy opět opakování buď maléru předků nebo naopak úspěchu. To znamená, že reinkarnace je v jádru skutečně nesmysl.

Odp2: Špatné pochopení fenoménu
Juras, 10.1.2010 22:06

To neznamená, že je reinkarnace nesmysl, ale že třeba nemáš k dispozici hlubší znalosti o jejím principu a účelu.

Odp3: Špatné pochopení fenoménu
zvoník, 11.1.2010 1:47

Dobře, ale pokud se chceš dopracovat k pravdě, a má-li v tom fungovat logika a nikoliv okultismus, musíš zde napsat alespoň ony své vlastní ,,hlubší" znalosti.
Mám představu asi takovouto:Stvořený člověk zřejmě prvotním hříchem ukradl stvořiteli mechaniku a smysl zrození. Myslím, že je to právě jiné než u zvířat, ale nemohu to doložit fakty. A tím každá nová bytost začíná putovat po nějaké cestě, až dosáhne jejího cíle. Čili nemůže se vrátit na začátek a jít znovu, protože by to nemělo smysl. Nic ze zrození se v bytosti neopakuje, ale vzniká zase nové, aby splnilo svůj účel cesty a cíle.

Odp4: Špatné pochopení fenoménu
Juras, 11.1.2010 9:00

Když nejsou hlubší znalosti, nelze se racionálně dopracovat k pravdě. Tvoje přesvědčení, že je reinkarnace nesmysl, je nelogické. Není opřeno o žádná fakta, pouze o jeden tvůj předpoklad, který nemusí být validní.

Odp4: Špatné pochopení fenoménu
tlapka, 2.3.2010 12:30

Třeba ten konečný cíl neznáme.

Odp5: Špatné pochopení fenoménu
Alfons, 2.3.2010 15:48

Žížala je také nevěřící. Nevěří v člověka, protože ho vůbec nezná a pochopit ho-ani náhodou. Jsme na úrovni žížalek vážení svícaři.

Odp6: Špatné pochopení fenoménu
tlapka, 2.3.2010 15:50

No a co sis myslel. Živočich jako živočich rozdíl je jen kvantitativní.

Odp6: Špatné pochopení fenoménu
Juras, 2.3.2010 23:19

Ne, žížalové jsou bezpáteřní všichni.

Odp3: Špatné pochopení fenoménu
tlapka, 11.1.2010 8:32

Mně by reinkarnace vyhovovala, ale trochu pochybuji o její existenci.

Odp4: Špatné pochopení fenoménu
santiago, 2.3.2010 23:34

Jestli jsem dobře pochopil pravidla, tak možnost reinkarnace by měla vyhovovat každé ženě. Jednou to přece vyjít musý.

Odp: Špatné pochopení fenoménu
Alfons, 28.1.2010 4:06

Naše duše vystupují z těla a zanechávají po sobě stopy ve virtuálním světě internetu. Třeba v této diskusi jsou stopy našich duší vidět. ;-)
S reinkarncí bych si nezahrával. Nevím co budete říkat až najednou nepřipraveni předstoupíte před reinkarnační komisi.

Odp2: Špatné pochopení fenoménu
tlapka, 1.3.2010 17:18

Prostě je okecáme, stačí na to trocha fantazie. Nevíš na co se tam ptají?

Není poprvé, co lidé řeší otázku...
~~~, 20.1.2010 17:15

Není poprvé, co lidé řeší otázku reinkarnace. Mnozí považují klinickou smrt, jako důkaz reinkarnace. Vědci však mají poněkud jiný pohled. Spoustu lidí kteří zažili klinickou smrt, mají hodně podobných rysů (např. stav pohody, tunel a na konci světlo atd.). Podle vědců to způsobuje nedostatek krve v mozku a tedy rovněž kyslíku. Toto tvrzení o klinické smrti se všemi podobnými prožitky bylo totožné u simulace klinecké smrti v cvičné místnosti kde rotuje kabina a v ní astronauti (určitě jste to viděli). Následkem ostředivé síly a přetížení několika G. mělo za následek, že krev nemohla okysličit dostatečně celý mozek. A spoustu osob, které tyto pokusy podstoupily, měly tytéž příznaky jako při klinické smrti až přišli do stavu bezvědomí. Proto není dostatečné tvrzení, že duše cestuje mimo tělo. Protože bychom také mohli ještě dosud neobjevené případy stavů, připisovat nějakým tvrzení, které lze těžko dokázat. Mluvíme-li o něčem takovém, je jasné, že je to otázkou víry, a víra se utváří osobní zkušeností, otázka jestli je založená na nesmyslech nebo racionálnímu opodstatnění je zase jiný příběh. Máme spoustu náboženství a jejich tvrzení založené na víře. Bible historií, věrohodnosti, popisu, je nepřekonatelná kniha. Každopádně je to otázka zájmu. O proti Koránu a spousta literatur založených na víře, Bible přináší racionálnější uspokojivější vysvětlení, ačkoli je to také víra, né však slepá. Proto je zcela logické opírat se o ní z hlediska víry. Pak-li že necháme promluvit Bibli seznamuje nás např. se základy těla, duše a ducha. Mnozí zaměňují duši za ducha atd., proto některá tvrzení jsou dosti zmatená. Duše je sloučenina ducha a těla(v našem případě). Proto říkat, že duše cestuje zasluhuje trochu více nebiblické víry. Mnohé věci mohou sice být sporné, ale Bible vzato jako základ víry, je mnohem pevnější než spousta nábožensky založených knih. Pak-li že se budeme zajímat o reinkarnaci, pak podle ní stejně jsme kusem nějaké schránky aby duše s označením x mohla vesele cestovat tisícemi schránkami dál až dosáhne tzv. nirvány. Mimochodem zde se velmi předpokládá, že duše nebude vaše nýbrž nějaké entiti s označením y.

Odp: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
tlapka, 27.1.2010 18:16

Při tělesné smrti je třeba informaci přepsat na záložní disk.

Odp2: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
Juras, 27.1.2010 21:59

netřeba. Cyloni mají loď znovuzrození a lidi jsou pořád online napojení na Akášu, která si to zálohování řeší sama. ;-)

Odp3: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
tlapka, 4.2.2010 8:56

Tak to jsem hned klidnější. Nashle u Cylonů.

Odp2: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
ivana Kozárová, 28.1.2010 17:57

Ty podstatné informace má šéf u sebe ve svý paměti;-)

Odp3: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
tlapka, 1.3.2010 17:16

Myslím, že paměť v mozku po smrti nevydrží a musí se přepsat na nějaké médium i třeba nám neznámé a nehmotné.

Odp4: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
ivana Kozárová, 1.3.2010 17:31

Dyť to říkám taky,šéf si zaznamená,co stojí za to zachovat,co je použitelný.... Přepíše si nás na jiné medium,třebas si nás pak přehrajou na pařezu...:-) Už jako dítě jsem koumala u pařezu,připomínal mi gramofonovou desku. Letokruhy mi mohl vysvětlovat kdo chtěl. v letokruzích jsem hledala paměť stromu. Uvnitř kamene paměť kamene.... Pořád si to myslím,že je to tak....

Odp4: Není poprvé, co lidé řeší otázku...
santiago, 2.3.2010 23:46

Někdy už před smrtí. A ani hmotné médium nepomůže, když zapomenu, kam jsem si to přepsal.

Někdy naštěstí vůbec zapomenu, že jsem si to přepsal, takže to vlastně nevadí.

Pokud si tedy dobře vzpomýnám.

Pořádá někdo v ČR kurzy reinkarnace?
Alfons, 27.1.2010 18:25

Chce to být připravený a nenechat se reinkarnací zaskočit.

Odp: Pořádá někdo v ČR kurzy reinkarnace?
Vlastimil Čech, 27.1.2010 19:30

:-):-):-) perfektní !!! :-):-):-)

Odp: Pořádá někdo v ČR kurzy reinkarnace?
tlapka, 4.2.2010 8:57

Je pravda, že je tam nějaká soudní komise která nás bude vyšetřovat?

Odp: Pořádá někdo v ČR kurzy reinkarnace?
tlapka, 1.3.2010 17:20

Jestli tam ta komis bude, zaskočím já ji.

Odp2: Pořádá někdo v ČR kurzy reinkarnace?
Juras, 15.4.2010 23:18

to těžko. To nebude rovné zápolení.

Je otázkou, do jaké míry se toto dá...
TomasP, 12.2.2010 0:10

Je otázkou, do jaké míry se toto dá považovat za reinkarnaci a do jaké míry jako vědomá činnost mozku při „vypnutém“ motorickém systému. Mě se několikrát stalo, že jsem se probudil ve snu, tedy nevěděl jsem, že spím, vstal jsem z postele a v tom jsem si uvědomil, že spím a byl jsem ve svém těle, vzbuzený ve snu a nemohl jsem se pohnout, jediné co pomuže je se zhluboka nadechnout a probudit se, někdy to nebylo snadné, je snadné v takovém stavu propadnout panice, ale je zajimavé uvědomovat si sám sebe ve snu, jen mysl a nic jiného. Jako důkaz reinkarnace to však nepovažuji, ale ani tuto myšlenku nezavrhuji.

Za hranice reality
Axy, 28.2.2010 19:24

Vazeni, vidim, ze spousta z vas tu nerespektuje ani v nejmensim to, co druhy clovek zazil, to co se vymika beznemu chapani bezneho cloveka. Nikde neni psano, ze neexistuje „neco“ mezi nebem a zemi. Ba naopak. Spousta lidi ma plno prozitku v tomto realnem svete (vcetne me), ktere se dle vedcu s realnym svetem ztotoznit nedaji. Je smutne, ze spousta z vas tu jiz predem zavrhuje a hlavne zesmesnuji zkusenost, prozitek druheho cloveka, tak, jak se mi stal.
Jinak ... Avatar jsem nevidela, filmy tohoto zanru nemusim. A co dodat dale? Jeste mozna to, ze slecna jsem byla pred vice jak 25 lety.

Odp: Za hranice reality
Vlastimil Čech, 1.3.2010 17:12

Promiňte, asi jsem Vás, paní Axy, takyé nazval slečnou... co nejvíce se omlouvám, zle jsem to nemyslel...
Ovšem zážitků, které se jaksi nesrovnávají s mým vědecko-materialistickým světonázorem mám až-až.
Je to problém: Jako vědecký materialista vím, že prase nelétá. Vidím-li prase poletovat, pak jako vědecký materialista musím uznat přednost přímého pozorování nad teorií... Co s tím?
Je-li výsledek pozorování „nevědecký“ a teorie „vědecká“...? Setkal jsem se osobně s velmi mnoha věcmi, nad kterýmií rozum zůstává státi v úžasu... Ano, V.Č.- bezvěrec...
Ten, kdo nepoznal, nesetkal se, a přesto se vysmívá je jen trumbelínkem....

Odp: Za hranice reality
Juras, 1.3.2010 17:40

Axy, vraťte se. Rádi Vás zde uvítáme, s některými svícaři se dá i rozumně diskutovat :-)

Odp: Za hranice reality
ivan, 1.3.2010 18:11

Axy vraťte se, prosím.

Zázraky se dějí
sysel, 1.3.2010 18:24

Každý se s prožitkem musí vyrovnat sám. Zázrakům každodeního života jsme vystaveni stále a pomalu je přestáváme vnímat. Skoro to vypadá, že čím větší je svoboda člověka, tím více má jeho mysl chuť věnovat se svým zájmům a nápadům a věci, které ho doprovázejí, brát jako samozřejmost.

Jeden přítel se velmi dobře oženil. Jeho paní byla tichá mírná laskavá obětavá a přitom neobyčejně atraktivní. Všichni jsme mu ji záviděli. Není mi známo, že by vyhledával potěšení jinde, ale nějak příliš se spoléhal na jistotu bezvadného domácího zázemí, že trávil mnoho času mimo svou rodinu. Když jednou svou choť doma začal hledat, už bylo pozdě. Její rakev vážila jistě víc než to, co z ní zanechala nemoc.

Ten člověk žil zázrak, ale uvědomil si ho teprve dlouho po té, co se vrátil zpět do drsné reality. Ale je to tak s námi se všemi. Teprve když postupně ztrácíme to, co nás obklopovalo, uvědomujeme si zázraky, které jsme zažívali a většina z nás se stydí o tom vyprávět, protože se bojí výsměchu ostatních. Dlužno připustit, že ne neopodstatněně.

Děkuji Vám, že jste se svěřila se svou zkušeností, která tak či onak potkala každého z nás. Prosím, nermuťte se z některých reakcí, často naleznete více pochopení v komentářích, které nejsou příliš dlouhé. Někteří s Vámi souhlasí, aniž by to potřebovali vyjádřit. O to více si vždy cením těch, kteří nejsou líní, pro svůj souhlas a mé potěšení z něho, obětovat pár okamžiků. Díky Vám i všem.

Odp: Zázraky se dějí
tlapka, 3.3.2010 9:22

Zázraky se sice dějí, ale málokdy a jak pravíš kolikrát se to prošvihne.

Odp: Za hranice reality
Alfons, 3.3.2010 7:23

....s realnym svetem ztotoznit nedaji.....ZATÍM;-)

Odp: Za hranice reality
zvoník, 5.3.2010 2:24

Axy,
respektovat něco, co druhý člověk zažil je velice těžké. Člověk by musel mít obrovskou obrazotvornost, aby tomu uvěřil, že si dotyčný nevymýšlí. Rozdělit to lze do jednoduše alespoň do dvou věcí: 1) Jednak do možné reality nebo nereality jestli se to vůbec mohlo stát. Čili další člověk, co si to přečte, hodnotí možnost objektivní pravdy a objektivní lži. 2) A pak do důvodu, proč to dotyčný autor, sem na svíci, píše jako pravdu? Jestli to náhodou není jen výsledek jeho snu jeho možná choré mysli, ať už pozitivní nebo negativní, aby na to jako ostatní reagovali.
Tedy, zaujmeme-li k napsané informaci stanovisko skutečně nezúčastněného pozorovatele a vžijeme-li se např. do pozice mouchy, která létá nad hnojištěm, které vytvořil člověk, nebude jistě ta moucha blahořečit a modlit se ke stvořiteli hnoje (i když ji možná někdy pozorujete, a ona si vždycky tře dvě pacičky jako když se modlí) a nebude věřit ve svého Boha - člověka, a nebude mu přinášet jako své oběti za to, že zároveň mouše vytvořil, pro ní, krásné životní prostředí, protože ji asi miluje stejně jako si myslíme, že náš Bůh miluje nás lidi a proto mám stvořil naši zem. Já např. věřím tomu, že moucha o nás lidech jako pro ní o nadpřirozené existenci, vůbec neví a pokud ji např. chceme plácnout, ulétá jen jako před nebezpečím svého života, které jako nebezpečí ona registruje a neví, že to může být opět člověk - stvořitel hnoje, nad kterým ona letá. A to, jestli ona věří v člověka jako takového, to je čistě její víra, protože se s ním přece tváří v tvář ještě nesetkala a nikdy s ním nemluvila. Ale to také neznamená, že pro ní Bůh - člověk nemusí existovat.
A teď otázka na závěr: Je moucha ateista nebo věřící hmyz, i když má jen žebříčkovou nervovou soustavu?

Odp: Za hranice reality
ffactorial, 8.3.2010 13:41

No, pokud mám dojem, že si některé věci někdo vykládá klamě, pak nevím, ale říkejme tomu klidně „nerespektování“ a mě nazývejme „nerespektující“. Ano, také jsem zažila mnoho zajímavých okamžiků a sice ve snu, včetně řady zde popsaných, během operace, po operaci, v klinické smrti vzniklých, stavů - opakuji ve snu.- Vědomí ve snu, je fenomén, který se neděje sice automaticky, ale lze se k němu docela dobře vycvičit. Zajetí ve svém těle, vidění místnosti při zavřených očích, vidění sebe, všemožné pseudopřesuny odněkud někam. Abych to shrnula, můžete mít vše, na co pomyslíte. Vše, co bude vaším přáním, lze namodelovat, až se budete tetelit. Nezbývá než nabádat k opatrnosti. Kdo zkoumá sny i mysl ví, že rozdíl mezi představou a skutečností je často nejistý a někdy jej nelze rozpoznat vůbec. A pozor, nejpodezřelejší jsou ty „skutečnosti“, které právě člověku vyhovují. Ne na darmo jsou právě ty nevyhovující daleko větší učitelé ve věcech pravdy.

Zdravý rozum
Pavel Pavlíček, 4.4.2010 10:32

Vážený pane,jsem tolerantní člověk,názory beru jako projev člověka co se chce podělit se svými problémy či zkušenosti.K vašemu zážitku jen toto. Vše co se s člověkem děje je je otázkou psychiky.Jsou to zážitky z reálného světa,fikce z filmů a také je v podvědomí ukládáno co čteme.Pokud se nám ve spánku toto vrací je to jen sen.Pokud stane pod vlivem drogy či horečky,pak jsou to jen halucinace.Svoboda také přináší manipulaci s lidským vědomím.Přeberte si to sám.Na světě je více hlouposti než moudrosti.A lidé uvěří všemu.Jen moudrý dokáže vzdorovat.

Odp: Zdravý rozum
Alfons, 15.4.2010 6:52

Pokud někdo „odborně“ problble žvatlá o tom co osobně nezažil nebo s čím nemá osobní zkušenost, dá se o jeho moudrosti pochybovat. Krásně je to vidět na blafech jak se žilo za totáče a dnes. Jak lidé trpěli dřív a jak se mají dnes.

Odp2: Zdravý rozum
tlapka, 15.4.2010 11:00

Kdyby nebyly blbé řeči- žvásty- kecy- to bychom byli s řečí brzy hotovi.

Odp3: Zdravý rozum
Alfons, 15.4.2010 11:41

Sytý hladovému nevěří dokud hladový sytého nesežere. Tím je zaručený pokrok lidstva. MŇAUK!

Odp4: Zdravý rozum
tlapka, 15.4.2010 12:34

Konečně jsi to pochopil. Nevěřit a sežrat, to je účelné.

Odp5: Zdravý rozum
Alfons, 15.4.2010 15:42

Pokud někdo „odborně“ problble žvatlá o tom co osobně nezažil nebo s čím nemá osobní zkušenost, dá se o jeho moudrosti pochybovat. Krásně je to vidět na blafech jak se žilo za totáče a dnes. Jak lidé trpěli dřív a jak se mají dnes.

Odp6: Zdravý rozum
tlapka, 15.4.2010 15:53

O Moudrosti lidí můžeš bez obav pochybovat. Většinou žádnou moudrost nemají. Z větší části ani rozum.

Odp6: Zdravý rozum
ivan, 15.4.2010 18:46

Právě že zažil. Nazdar bazar.

Odp6: Zdravý rozum
ivan, 15.4.2010 18:54

Aby bylo jasno, nic nepotřebuju, ale jsem rád, že za to nemusím děkovat.

Odp6: Zdravý rozum
Juras, 11.6.2010 14:49

Kdo žvatlá „odborně“ o tom, jak se žilo za totáče? Jsou lidi, kterým se ten život líbil a jsou lidi, kterým se ten život nelíbil. Já jsem neměl žádné známosti a žil jsem ve strachu, že nějakou nevhodnou poznámkou nebo trochu bíc nahlas puštěným Hlasem Ameriky uškodím rodičům, kteří už i bez toho tak trochu trpěli strachem z nátlaku kontrášů potom co emigroval strýček. Taky jsem musel zahodit dva roky života, což dneska mladí mužové taky nemusí. Co ještě bylo za totality lepší, kromě nutnsti držet hubu a nutnosti nechat se dva roky buzerovat ohvězdičkovanýma primitivama?

Odp7: Zdravý rozum
Milan Malíček, 19.1.2013 18:19

Tato diskuse o tom, kdy je lepší, jestli za socialismu nebo kapitalismu, tak nenajde nikdy konce, protože v každém systému je potřeba dodržovat pravidla a mít disciplínu. A já si myslím, že Ti co nechtěli dodržovat pravidla za socialismu, tak teď v kapitalismu dělají to samé a proto je u nás takový bordel. Snad si nemyslíte, že dělník, rolník a jakýkoliv zaměstnanec má na něco vliv. Takže kdo má největší podíl na morální a ekonomické devastaci tohoto národa? Hlavně ti co se nelíbil socialismus. Kde jsou disidenti co kritizovali starý režim? Nebo snad teď není co kritizovat? Ať si uvědomí, že když dělali tento převrat, tat nesou i zodpovědnost za nové časy.

Odp8: Zdravý rozum
ivan, 20.1.2013 8:59

,,Socialisticky pracovat, socialisticky žít!„

Někdo socialisticky žil, jiní na něj museli pracovat.

Podle toho kam kdo patřil.

Je to jako auta a autobusy. Stejná otázka jako jestli podporovat autobusy tím, že na auta uvalím ohromnou daň a autobusy budou za kačku.

Když někoho autobus odveze od baráku až do práce nebo před sámošku pak zase domu za korunu tak bude pro autobusy a chválit je jako vymoženost.

Když budu bydlet v místě kde se autobus objeví dvakrát za den, dvakrát přestupuju a v mraze trávím i hodiny na cestě, tak mě mnou dotované levné pohodlí jiného doslova kurví život a poziční nevýhodu ještě zhoršuje tím, že za ztížených podmínek trávím na vlastní zvýšené náklady cestu za prací ve prospěch ještě většího a levnějšího pohodlí někoho jiného sám postižen zatěžující daní.

Co takhle ,,Každý za svoje“. Jaký si to uděláš, takový to máš.

Odp9: Zdravý rozum
Vlastimil Čech, 20.1.2013 12:41

A co takhle sám na vlastním ostrově? Pak nemusíte brát ohled na jiné a ovšem ani oni vám nebudou určovat, radit, doporučovat a ovlivňovat jak co dělat, kudy a jak jezdit vaším vlastním autobusem po vašich vlastních cestách!
Mohl byste si sám vyrábět svou vlastní dřevotřísku, z ní vyrábět nábyteček, sám si namalovat vlastními pastelkami vlastní bankovky-ivanovky, sám si za nábyteček zaplatit a bez daní si vlastního bohatství užít! Prostě každý za své vlastní na svém vlastním ostrově!

Odp10: Zdravý rozum
ivan, 20.1.2013 16:18

Teď jste se vyjádřil ve smyslu ,, zdaníme invalidní vozíky„.

Prostě, kdo má horší výchozí podmínky, tak by měl přispět k tomu aby si chodící mohli koupit Poprovky a nemuseli chodit v Baťovkách.


Ten ostrov by nebyl vůbec špatnej, kdyby nehrozilo, že až tam budou vybudovány cesty a bude zabydlenej tak se tam přistěhuje Praotec Čech II. a řekne. ,, Máme to tady ale pěkný, pravda, že,“ soudruhu Ivane. ;-) A nad ostrovem vztyčí vlajku teček čárek a hvězd.

A takhle se z Ostravanů stali Ostrované, milé děti.

Odp11: Zdravý rozum
Vlastimil Čech, 20.1.2013 16:49

Nu, pokud byste, pane Ivane, neužíval ničehož jiného, a to ani zprostředkovaně, než svého vlastního, pak požadovat po vás platbu daní a dodržování jakýchkoliv pravidel by bylo nespravedlivostí.
Pokud by ostrov byl „zabydlen“, jak píšete, pak rozhodně není váš vlastní. Asi by byl vlastí i těch obyvatel ostrov „zabydlujících“...Ledaže byste byl otrokářem a podlidé (untermensch) váš vlastní ostrov obývající a vaše vlastní cesty budující vašimi otroky, nevolníky, mužiky :-)...Pak bude jistě platit jen vaše vlastní svévole.;-)

Odp12: Zdravý rozum
ivan, 20.1.2013 17:33

Psal jste ,- Sám na vlastním ostrově.

Kde se tam vzali ti nevolníci?

Odp12: Zdravý rozum
ivan, 20.1.2013 17:38

Ale pane Čechu, psal jste na ,,vlastním ostrově,, a už určujete pravidla, prostě to máte v krvi.

Odp13: Zdravý rozum
Vlastimil Čech, 20.1.2013 17:46

Ale kdepak, naopak... pravil jsem jen, že na vašem vlastním území platí jen vaše pravidla...vaše svévole... V.Č. tvrdí jen, že pokud pokud bude váš imaginární ostrov „zabydlen“, pak mají-li platit vaše vlastní pravidla, vaše svévole, musí být ostatní obyvatelé mužiky, nevolníky, otroky... Kde jste našel nějaké pravidlo, které určuje V.Č.?
Co Vás zmátlo? Kde jsem se nepřesně vyjádřil? Nebo jsem vás nepochopil?

Odp14: Zdravý rozum
Vlastimil Čech, 20.1.2013 17:48

Aha... už to vidím... vy jste psal SÁM... nojo, ale jak chcete být sám, na zalidněném ostrově? Zde je zřejmě jádro pudla...

Odp15: Zdravý rozum
ivan, 20.1.2013 17:50

Kde jste přišel k tomu, že je zalidněný ?

Odp16: Zdravý rozum
Vlastimil Čech, 21.1.2013 7:50

Tady: až tam budou vybudovány cesty a bude zabydlenej...

Odp14: Zdravý rozum
ivan, 20.1.2013 17:49

Odp.9

Přímo píšete,, sám na vlastním ostrově".

Právě mám nápad..
tlapka, 11.6.2010 9:45

Chci se přiklonit k Víře v Reinkarnaci. Kdo se přidá?

Odp: Právě mám nápad..
iva, 11.6.2010 12:51

Já bych spíš přivítala, kdyby v jiném prostoru ve stejném čase žil někdo jako já, ale dělala věci úplně jinak než já a i když bychom se neznali žili bychom tak odlišně, ale přitom by to byly dosti shodné vlastnosti i rysy, ale úplně jiný prostor, myslím jiná země než naše. Zít znovu načisto bych nechápala k čemu by to bylo dobré.

Odp2: Právě mám nápad..
Juras, 11.6.2010 14:24

A chápeš, k čemu je dobré jít na základní škole po prázdninách do třetí třídy, kdyžs před prázdninami ukončila druhou třídu? K čemu je dobré chodit znovu do té stejné školy? Třeba k tomu, že už něco umíš a budeš se učit něco jiného...

Odp3: Právě mám nápad..
iva, 11.6.2010 15:22

Si nic nepamatuju já se nerada učím. nejlepší je vrozerná inteligence ten zdravý selský rozum. Aspon kousíček:-)

Odp2: Právě mám nápad..
tlapka, 11.6.2010 17:45

Přece pro poučení - prožít různé životy tím se Duše zdokonaluje.

Odp3: Právě mám nápad..
iva, 12.6.2010 9:46

A co má duše společného s genama? To jen tak přemýšlím? Jasně, že by se mi líbilo zrodit se někde u moře. Třeba jako nějaký živočich , a nebo jako někdo moc chytrý.

Odp: Právě mám nápad..
Juras, 11.6.2010 14:30

Jo Ty ses vrhla na organizování víry pro Fonzíka? To určitě ocení. Já to nerad, ať si každý sám věří čemu chce. Vidíš, že už ani romantikovi nevyvracím jeho víru, jaký je chudák. Jestli fungují reinkarnační principy, tak se v dalším životě narodí v Íránu, v Somálsku nebo aspoň v Indii, aby poznal, co je to skutečná bída a nespravedlnost. Je vidět, že to potřebuje, nnedokáže si vážit, že žije v části světa, kde i přes svou ufňukanost velmi dobře přežívá a nehrozí mu žádné nebezpečí.

Odp2: Právě mám nápad..
iva, 11.6.2010 15:18

Když mi to všechno připadá, že je to nahrané. Já být někde v Somálsku bych asi jídlo nějak obstarala a každou volnou chvilku bych se ráchala v moři.

Odp2: Právě mám nápad..
tlapka, 11.6.2010 17:47

Však já na to nevěřím ani to neorganizuji ale dost by se mi to líbilo. Po smrti si odpočinu trochu pobavím se se známými a pak se rozhodnu: Vyzkouším si tentokrát takový Život Somálce.

Odp3: Právě mám nápad..
Ufonek, 26.6.2010 8:24

Cesta do minulých životů :
http://regresniterapie.wz.cz/

A máte s tím někdo osobní zkušenost ?

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.