Malé úvahy o problémech kolem nás

Poslední komentáře

Střípky z diskuse

Zajímavé odkazy

Novinky na Svíci.cz

  • 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
  • 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
  • 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Proč používat Linux

Nový komentář k článku "Antibabyboom"

Odpovídáte na příspěvek:

Odp11: Žasnu,
zvoník, 28.9.2009 17:54

Jasně. Za všechny mladé, co to nejvíce potřebují.
Ale vysvětlím některé body:
Nejdřív ty červíky. Potrava, která je dnes přijímána lidmi obsahuje velké množství chem. sloučenin, které dětské roupy a škrkavky poměrně spolehlivě likvidují. Což dříve nebylo. Protože tyto látky jsou nutné k udržení trvanlivosti potravin, k jejich ochucení, obarvení a udržení jejich vizuální čerstvosti pro zákazníka, jsou dnes proto zákonem povoleny používat, což také dříve nebylo. Na potravinách jsou tyto srágory označeny ,,E - číslo„ chemikálie. Jaké to má ale vedlejší účinky na lidský organismus, to už je prodejcům i zdravotníkům jedno. Zákazník, coby pacient si to nakonec 2x zaplatí. Jako částečný indikátor kvality složení potravin je právě možnost existence života střevních cizopasníků při nákaze zvláště u dětí, kde není dodržována osobní hygiena. A ta mnohde dodržována není, stejně jako dříve, a po stránce přítomnosti parazitů jsou děti zdravé, ale nyní spíš onemocní infekční žloutenkou nebo jinými infekcemi. Takže větší děs já vidím v té chemii než v červíkách. Čili myslel jsem to v předcházejícím příspěvku vážně, Tečkočárko.
Teď k tomu nápadu spartakiády zvonů:
Nejsi první, koho to napadlo. Začněme historií, kdy ještě nebyla Praha postižena válečnými rekvizicemi. Cit.: Škoda, přeškoda, že dnes už nemůžeme všechny pražské zvony slyšet, jak tomu bývalo kdysi zcela běžně každý den. Významný český pobělohorský historik Bohuslav Balbín k jejich chvále napsal: ,,Jak rozkošné bylo naslouchat hlasům všech pražských zvonů, jejichž zvuky se nesly nad hladinou Vltavy. Nic podobného jsem v životě neslyšel. Ještě dnes si nedovedu vysvětlit tu zvukovou rozkoš.“ 27. září roku 1916, v předvečer svátku sv. Václava, se všech 267 tehdejších zvonů na pražských věžích dnešního centra rozeznělo naposledy, neboť většina jich byla potom přelita pro materiál na výrobu zbraní rakousko-uherské armády.
Rekvizice postihly bezohledně celé Čechy už ten rok těsně před vánočními svátky (úmysl?), a pokračovaly celý další rok. Zvony byly mnohokrát rozbity přímo ve věžích a sneseny po kusech dolů a lidé pro ně plakali... Nejdojemnější vzpomínku mám z roku 1922 od učitelky základní školy z té doby, která do detailu popisuje poslední chvíle ničení zvonů chrámu Plzeňského Bartoloměje. A pocity lidí a zvoníků. Jestli někdo chcete, mohu ji sem jako vzpomínku opsat. Dejte tedy někdo vědět.
K tomu uspořádaní ,,spartakiády" zvonů mám ještě jeden námět:
V dnešní době to napadlo samozřejmě umělce hudebníky ve spolupráci se zvonaři. A tedy iniciátorem se stal varhaník a profesor hudby, ale též obsluhovatel zvonkohry na pražské Loretě a údajný jediný český zvonař ze Zbraslavi. Byla postavena Pražská mobilní zvonohra na kamiónovém podvozku, která jezdí víc po celém světě než u nás doma, aby si na sebe vydělala. Při její výrobě totiž nastaly se zvonařem finanční tahanice, protože mu vlastně bylo bráněno splnit si svůj životní sen za městské peníze. Jedná se totiž o výjimečný a drahý nástroj, který nemá ve světě obdoby. Ale je to skutečně jenom atrakce zvláštního spotřebního zážitku v rámci koncertního představení. Nemá to ducha všech lidí, nýbrž jen zvonaře a hudebníka. Nemá to ducha spojitosti lidí, kteří dříve obsluhovali 267 zvonů Prahy pro uplně jiný zážitek. - Teda, jestli mi rozumíte?...

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.