Neptejte se co, ale proč

Komentáře k článku

30.9.2005 7:18

Jak poznávat dobře národy?

Je pozoruhodné, že na tak relativně malém prostoru, jako je Evropa, žije tolik navzájem rozdílných národů.

Pokud chceme poznat nějaký národ, většinou si nejdříve všímáme lidí. Zjistíme, jak vypadají, jak se oblékají, co jedí, co pijí, jak se chovají v různých situacích. Obávám se však, že pouze toto poznávání je povrchní a nedostačující. Bylo by asi chybou vztahovat to, co jsme viděli, na celý konkrétní národ. Spousta věcí nám při pozorování mohla utéct a u dalších nemusíme dobře rozlišit, jestli to bylo obvyklé nebo ne.

Pro hlubší poznání se můžeme podívat na prostředí, ve kterém národ žije. Okolí a příroda působí na člověka a národ velmi silně. Tak například horké podnebí a žár odpoledního slunce dalo vzniknout typickým siestám ve Španělsku, rovinatá země Holandska posadila své obyvatele do sedel všudypřítomnách bicyklů, vrtkavému počasí ve Velké Británii se jeho obyvatelé věnují v nekonečných debatách, anebo drsné životní podmínky Skandinávie zocelilo své lidi natolik, že se kdysi vydali na dlouhé poutě na moře a objevili Americký kontinent.

Získali jsme další střípek z bohaté mozaiky, ani to však stále nestačí. Povahu národa jsme dosud zjišťovali pouhým objevováním jeho vnější slupky. To hlavní na každém národě by měly být ideje, jaké cíle a zájmy sleduje. Jaké ideje však daný národ nejlépe charakterizují? Vždy totiž narazíme na ideje, kterým se národ věnoval v dávné minulosti, a pak na takové, kterým se zaobírá dnes.

Řešením by asi bylo srovnávat minulé ideje se současnými s tím, že na ty aktuálnější budeme pohlížet jako na důležitější. Tímto přístupem se můžeme zbavit mnoha stereotypů a mýtů, které máme o národech.

Národní ideje a zájmy, to je vlastně politika. A politice minulé říkáme historie. To už nám o národu řekne velmi mnoho a mohli bychom již být spokojeni. Nejúplnější obrázek však dostaneme, pokud politiku a historii doplníme o literaturu. Takový pohled na národ už bude dostatečně obsáhlý a o takto zjištěném charakteru národa už nemůžeme říct, že je ukvapený a povrchní.

Jižní národy
Aleš Janda, 1.10.2005 12:53

Podnebí ovlivňuje nepochybně. Například by mě zajímalo, proč jsou jižnější národy „temperamentnější“ (rozumějte ohnivější, bojovnější) než severní národy. Je to tím, že je tam „teplo“, tak se můžou zabývat i něčím jiným než sami sebou? Nebo je to dáno historicky?
A proč jsou Finové, Švédové, Noři atd. tak klidní?

Odp: Jižní národy
Vladimír Kindl, 11.10.2005 12:08

Na tuto zajímavou otázku hledám odpověď také. Asi platí, že nic na světě není jednoduché, že tedy všechny vlivy působí na charakter národní povahy dohromady a prolínají se. Ovšem jestli nějaký vliv má větší sílu, to už říct neumím.

Tuhle jsem narazil na další problém - jaký obrázek si o nějakém národu udělají pozorovatelé a jaký obrázek si nesou v hlavách členové zkoumaného národa sami o sobě. Někde jsem četl, že tyto dva pohledy se liší, což mi přijde skoro nepochopitelné.

Odp2: Jižní národy
Aleš Janda, 11.10.2005 12:17

Někde jsem četl, že tyto dva pohledy se liší, což mi přijde skoro nepochopitelné.

Opravdu zajímavá stránka je na http://zpravy.centrum.cz/cesky_sok/ - doporučuji. Zjistíte, co si o nás myslí cizinci. Většina věcí z toho by mě nikdy nenapadla.

Odp: Jižní národy
b, 2.11.2005 17:45

Seveřané bývají spolehlivější, klidnější - během staletí přirozeného výběru lidé temperamentní, vrtkaví vymřeli následkem velmi náročných požadavků na přežití v severských zemích. Lidé rozvážnější měli větší šanci zodpovědněji se připravit na dlouhou nebezpečnou zimu.

Odp2: Jižní národy
Tomas Telensky, 15.3.2006 22:24

neni uplne pravda, ze severske narody jsou mene temperamentni.

Napriklad Danove mi prijdou otevrenejsi a mozna i temperamentnejsi nez Cesi.

Mozna jsme jako Cesi takova kuriozita. Myslim, ze jsme znami svou uzavrenosti.

Odp: Jižní národy
Tlapka, 17.3.2009 18:13

Kožní národy jsou veselejší protože nemusejí shánět topivo.

Odp2: Jižní národy
Tlapka, 17.3.2009 18:13

teda jižní promiňte

Nejlepe tam pracovat
Tomas Telensky, 15.3.2006 22:22

Pro poznani naroda je nejlepsi tam nejakou dobu pracovat.
Pokud chceme poznat narod pri samotnem cestovani,
lze to take. Ale je potreba s lidmi hodne komunikovat, nejlepe jejich jazykem. Na to je dobre cestovat na vlastni pest sam nebo ve dvou. S cestovkou to byva uz predem zabite.

Historie není minulá politika
romantik, 15.3.2006 23:39

Historie není minulá politika. Historie je to, co se skutečně stalo. Politika určitým způsobem v literatuře historii upravuje, něco vynechává, něco přidává, o něčem tvrdí, že to bylo špatné a o něčem jiném, že to bylo dobré. A podle různých názorů autorů literárních děl se o téže historii dovídáme často diametrálně odlišné informace.

JE TO PRACVDA
Janacz, 24.10.2008 11:29

JE TO PRACVDA

Odp: JE TO PRACVDA
Neuvedeno, 4.9.2010 22:23

Národy se poznávají velmi těžce, protože každý člověk je jiný, podle své mentality a také, aby se uživil. Kdyby byli lidé všichni stejní, tak by se neuživili. Lidé se vzájemně doplňují.
S toho tedy i plyne, že když každý člověk je jiný, tak má i jinou mentalitu a temperament.
Takže celé to tvrzení, že některý národ je lepší a jiný horší je zcela pochybné.
Jisté je ale, že někteří lidé jsou bohatší jiní chudší a některé státy jsou bohatší a jiné chudší.
S toho zase plyne, že když je někdo bohatší, že si může dovolit dělat práci jinak, než chudší. Na příklad místo, aby řezal dřevo ruční pilou, tak může řezat motorovou pilou. Místo, aby děti chodili v mládí pracovat, tak chodí do školy.
Toto bohatství států a lidé plyne většinou od toho, kde se nachází a jaké prožívali války a jak s nimi válka zametla. Dále jaké měli lidé víry, kterým věřili a věří.
Když je ve státě mnoho lidí, kteří věří v nesmysly, tak to většinou otřese bohatstvím tohoto státu.
Takže se také dá říci, že také záleží na inteligenci toho, kterého člověka a tím pádem při shodě okolností i inteligenci celého národa.
Rodí-li se většina dětí zaostalým lidem a stát toto bohatě podporuje, tak výsledek je takový, že stále větší a větší množství ve státě jsou zaostalí lidé. Když bude stát mít chytřejší lidi a přesvětčí je, aby měli více dětí, tak se stát stane stále výkonějším a bohatším.
Platí tedy, že je třeba podporovat především toho, kdo si poctivě vydělává, než toho, kdo jen tak fasuje peníze bez odvedené práce.
Jenže poznat v dnešní době jestli si někdo vydělává poctivě je velice obtížné, protože demokracie je zkreslená monopolem vzniklým z monopolu zbraní hromadného ničení a velice těžko se odbourává. Spíše by se dalo říci, že se s odbouráváním ani nehne.
V takévé situaci nastává administrativní řízení, místo konkurence podniků a nahráváním situace těm, kteří jsou pří moci.
Dá se tedy říci, že inteligentní kvocient národa se díky monopolu moci neustále zhoršuje v celém světě a svět přežívá jen proto, že přece jen pár lidí ještě vždy něco nového vymyslí i když za to skoro nic nedostanou. Potřebují se tito lidé jen tak předvést přëd svými sousedy, nebo před manželkou, nebo na vynález se přímo přijde náhodou omylem. Takových vynálezů z omylu bylo na světě mnoho.
Díky tomu se přece jen lidé více uživí, než tomu bylo dříve.
Užíví se také proto, že se díky stávající technice daří organizovat stále snáze větší množství lidí. Mnohem snáze se dnes také pozná, která skupina lidí si zaslouží větší výdělek na příklad podle jednoduchých ukazatelů míry zisku. Takže díky tomu lidé chtě nechtě musí dělat, protože, když nedělají, tak se na to příjde.
Možno tedy shrnout, že i když inteligenční kvocient u lidí díky monopolu moci ubývá, tak díky ekonomickým ukazatel§m a výpočetní technice se přece jen lidé musí stále více snažit a tedy přece jen přibývá na světě hodnot i bohatství lidí a států i když dávno ne takovým tempem jako kdyby demokracie a tím konkurence podniků skutečně byla.
Dnes tedy tam, kde mají zavedeny systémy rozpoznávání výkonosti lidí pomocí ekonomických zákonů přece jen hospodářství jde nahoru a tedy i úroveň lidí.
Jenže některé ekonomické zákony se berou jako ekonomické zákony a oni to jsou spíše dogmata zcela nepravdivá. Je tedy třeba rozpoznávat, co jsou skutečné ekonomické zákony a co ne.
Na příklad se nemůže svět nechávat jen na libovůli jedné velmoci jak bude emitovat peníze a aby se celý svět podřídil velmoci s monopolem hmotných a finančních rezerv. Je třeba, aby každá velmoc měla možnost vytvářet si hmotné a finanční rezervy a aby sama mohla emitovat peníze a cenné papíry.
Taktéž reitingové agentůry by měla mít každá velmoc své vlastní.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.