Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

28.11.2008 13:30

Čtyřrozměrný prostor

Brana

Myšlenka, že žijeme ve světě s více než třemi rozměry je přímo mučivá a hlavně, pokud chvíli přemýšlíme na toto téma, začne nás z těch všech otázek, které se na nás valí, bolet hlava. Nehovoříme zde ale o čase. Je běžně proklamováno, že právě čas je tím „čtvrtým rozměrem„, je to však pravda?

Nutnost existence tří souřadnic pro označení určitého bodu v prostoru nám dává představu tří na sebe kolmých směrů. V mnoha případech je základní stav existence nulová dimenze. Je to bod existence bez dimenzí. Nacházel-li by se tam nějaký obyvatel, existoval by pouze on. Nerozuměl by pojmu „něco jiného“ ...existujícího, nebyl by zde žádný dům, ani pokoj, jen bod. Život v takové dimenzi by se zdál příliš nudný a krátký.

Nularozměrový prostor je tedy bod, jednorozměrný přímka a dvourozměrný určitá plocha, či rovina.

Nyní, v našem 3rozměrném pojetí je pro nás snadné představit si, jaký by byl výsledek, kdybychom bod přesunuli do jiné dimenze. Viděli bychom spoustu jiných bodů, ať už na zemi, nebo ve vesmíru. Náš bod by se mohl posouvat zpět v přímce a mohl by dokonce spolykat jiné body a tloustnout, považující se za sebe samého.

Jak nás omezují tyto tři základní rozměry? Představme si, že bychom byli jednorozměrnou bytostí a žili třeba na přímce, kde by vpravo i vlevo byla vytvořena hranice. Staneme se v podstatě zajatci úsečky. Pokud bychom si však byli vědomi, že existuje i svět dvourozměrný a dovedli toho využít, mohli bychom naše vězení v jakémkoli místě opustit. Pro našeho případného společníka by naše zmizení vypadalo jako hotový zázrak.

Obdobnou situaci si můžeme představit i v případě, že bychom jako dvourozměrná bytost žili na nějaké ploše. Pokud bychom se nacházeli v prostoru, omezeným například do čtverce, jistě by tento pro nás představoval vězení. I zde by však existovala možnost úniku, pokud bychom byli schopni pohybovat se ve trojrozměrném prostoru. Naše vězení - čtverec, bychom mohli v kterémkoliv místě opustit, aniž bychom se přiblížili k jeho hranicím. Ze svého nového postavení bychom mohli nahlížet do uzavřeného čtverce, které se nacházejí v dvourozměrném světě pod námi. Pro obyvatelé, žijící v těchto útvarech bychom však zůstali nepozorováni a oni by žili v představě, že do jejich světa nelze zvnějšku nahlédnout.

A jak je to s naším třírozměrným prostorem, ve kterém žijeme? Představme si, že žijeme v uzavřeni v krychli, tvořené silnými, nepropustnými stěnami bez otvorů. Nemožné opustit tento prostor pro trojrozměrné bytosti, ovšem pokud bychom dokázali využít čtvrtou dimenzi, mohli bychom naše současné vězení opustit v kterémkoliv bodě, třeba přímo ze středu, bez nutnosti přiblížit se k jeho okrajům. Sledovali bychom vše z nadhledu získaného ve čtvrté dimenzi a viděli bychom doprostřed krychle, aniž by kdokoliv viděl nás. Jak by asi reagovali naši kolegové, kdybychom jim zmizli přímo před očima?

Čtyřrozměrné bytosti by byly excelentní lékaři. Například, byli by schopni vyjmout kulku z postřeleného člověka tak snadno, jako bychom odstranili šálek kávy ze stolu. Pouze by vnořili prsty do trojúhelníkové brány a táhli je přes třetí dimenzi, pohybujíc s nimi trochu doprava a doleva a vytahovali je na světlo z dvourozměrné bytosti. Byl by to docela zázrak, nemyslíte?

Podle A. Einsteina je gravitační síla pouze projevem zakřivení prostoru v blízkosti hmotných těles. Představme si, že se dvourozměrný povrch, znázorněný jako list papíru, stočí do jakési rourky. Bytosti tam žijící by nebyly schopny zaznamenat tuto změnu a dosti by je překvapilo, kdyby se do výchozího místa nakonec dostali z opačné strany. Kdyby k tomuto jevu došlo i u nás, nebyli bychom schopni si toho všimnout.

Myslíte si, že je 4 rozměr nějaká smyšlenka? Podívejme se na matematiky! Jakou mají výhodu! Řeší-li nějakou úlohu, poměrně snadno se přemístí do vícedimenzionálního prostoru, kde je často řešení snazší a výsledek se opět transformuje do prostoru třírozměrného.

Vyvstává otázka, že člověk nemusí být jediným inteligentním tvorem, že mohou existovat bytosti, které člověka předstihly ve svém vývoji a nyní ho sledují z velmi blízké vzdálenosti. Mějme na mysli, že čtyř i trojrozměrný prostor tvoří součást jedné existence, jen se projevuje na různých úrovních.

Uvítám Vaše názory.

Méně než tři rozměry?
Tom777, 28.11.2008 20:49

Článek se mi docela líbí, doufám, že se rozvine dále v diskusi.

Z autorova článku mj. vyplývá, že pokud existují bytosti pohybující se ve čtyřrozměrném prostoru, mohou být velmi blízko nás a mohou nás pozorovat. Patrně nikdo z nás si nedovede představit, jak bychom se z našeho třírozměrného prostoru dostali ven. Můžeme se ale zamyslet nad určitou analogií.

Pokud by mohly bytosti žijící ve čtyřrozměrném prostoru pozorovat bytosti žijící ve třírozměrném prostoru, měla by fungovat analogie, že bytosti žijící ve třírozměrném prostoru (což jsme my), by mohly pozorovat bytosti, či alespoň subjekty ve dvourozměrném prostoru/světě. Zde se ale domnívám, že toto není možné, a to z následujícího důvodu.

Zkusme si definovat dvourozměrnou bytost či předmět. Tato substance má jeden rozměr, ze tří námi důvěrně známých, roven nule. Pokud se nad tím trochu zamyslíme, zjistíme, že existence takového předmětu prostě není možná, minimálně takový předmět by se stal neviditelným pro bytosti žijící ve třech rozměrech. Předmět s půdorysem AxB a nulovou výškou prostě neexistuje.

Z toho tedy vyplývá, že i kdybychom připustili existenci dvourozměrného prostoru a předmětů v něm se nacházejících, nemohou je bytosti ze třírozměrného světa pozorovat. Osobně se domnívám, že dvourozměrné ani méněrozměrné předměty nemohou existovat a ře základem pro existenci čehokoliv hmotného jsou tři rozměry.

Když se vrátím k článku, pokud existuje čtyřrozměrný prostor, tak analogicky nemohou případné bytosti v něm žijící pozorovat třírozměrný svět a ani o něm vědět.

Odp: Méně než tři rozměry?
Juras, 30.11.2008 22:02

Do jisté míry máš asi pravdu, dvourozměrný objekt nemůžeme vidět přímo. Ale můžeme vidět jeho projekci nebo model. Například televizní obrazovka poskytuje dvourozměrnou projekci, stejně tak nákres na papíru - třebaže je ve skutečnost trojrozměrný, také chápeme pouze dvojrozměrně.

Odp: Méně než tři rozměry?
zadluzen, 17.12.2008 23:20

V úvaze pomíjíš jednu možnost:
že my jsme také čtyř či vícerozměrné bytosti, jen ty další rozměry neumíme vnímat. Potom by mohly existovat bytosti, které by nás „viděly:-)“ a my je ne.

Mimochodem, vybavila se mi fantasy Kníže mečů, která byla o něčem podobném. Některé „staré rasy“ vnímaly více rozměrů, případně se do nich uměly přenést.

Jana
Jana, 28.11.2008 21:05

A není to tak, že čtvrtý rozměr je čas?

Odp: Jana
Jeliman, 28.11.2008 22:10
Odp2: Jana
Juras, 30.11.2008 22:12

Není, to je míchání hrušek s jabkama.

Odp: Jana
giorgio, 29.11.2008 2:58

Nie, čas nie je štvrtý rozmer.

Vlastnosťou rozmeru je že sa v ňom môžeme pohybovať voľne, slobodne a hlavne vedome s možnosťou pohybovať sa dopredu a dozadu podľa vlastného slobodného uváženia. Preto je náš vesmír a vôbec jediný vesmír nazvaný trojrozmerným. Trojrozmerným preto, lebo akýkoľvek objekt má tri rozmery, ktoré sú nenulové.

Rozmer, ktorý by mal veľkosť „nula“, neexistuje. Je to presne to isté ako keby ste povedali že počet ovečiek, ktoré máte, je nula. Tak koľko ovečiek máte? Nemáte. Nie sú u vás žiadne ovečky. A tak je to s čímkoľvek, čo počítame na počet kusov alebo mieru. Akýkoľvek nulový parameter, ktorý objekt má, jednoducho neexistuje.

Vráťme sa však k naším trom rozmerom. Rozmer alebo dimenzia, to je jedno. Teda pohybujeme sa nahor a nadol, doľava a doprava, dopredu a dozadu. Vidíte? Žiaden štvrtý rozmer. Diagonálne (uhlopriečne)? Blbosť. Diagonálny smer je kombináciou „rovnosmerných“ pohybov, napríklad nahor a doľava, alebo dozadu a nadol. Žiaden štvrtý rozmer. Sú len a vždy budú len tri rozmery. Akýkoľvek ďalší je nelogický a vôbec nadbytočný. Časovo a priestorovo nekonečný vesmír je dokonalý so svojimi tromi rozmermi.

Čas nie je rozmer. Nemožno sa v ňom voľne a vedome pohybovať ako v priestore. Čas nie je priestor.

Čas je plynutie udalostí. Udalostí, ktoré nasledujú jedna za druhou v logickom poradí. Druhá udalosť nemôže predchádzať prvú, pretože je to nelogické. Najprv je prvá udalosť, po nej je druhá, tak nasleduje tretia a tak ďalej a tak ďalej. Najprv je príčina a potom jej dôsledok. Prv akcia, tak reakcia. Zákon kauzality.

To, čo sa stalo, sa už neodstane, nech sa akokoľvek snažíte, nikdy sa vám to nepodarí. To, čo bolo, nemôžete vrátiť naspäť tak, aby a akoby to, čo bolo, už nikdy nebolo. Čas nemožno spomaliť ani zrýchliť či úplne zastaviť.

Toto je večný nestvorený zákon času.

Cestovanie v čase je pomerne komplikovaná téma a je mnoho, čo sa o čase a o teoretickom cestovaní v ňom dá napísať.

Pravdepodobne napíšem článok o teoretickom cestovaní v čase. Teoretické cestovanie v čase nutne potrebuje byť vysvetľované v súvislosti s teoretickou existenciou viac než len jedného univerza (vesmíru či priestoru v istom zmysle) a mnohých ďalších chytákov a hádaniek. Určite niečo o tom napíšem.

S pozdravom Juraj

Odp2: Jana
Jeliman, 29.11.2008 16:47

Co myslíte, je teplota rozměr?

Odp3: Jana
Growen, 29.11.2008 19:01

Myslím že za rozměr se pokládat nedá. Je to fyzikální veličina, vlastnost daného objektu.

Odp4: Jana
Jeliman, 29.11.2008 19:18

A fyzikální veličiny nemají rozměry?

Odp5: Jana
giorgio, 29.11.2008 23:09

Fyzikálne veličiny majú svoje hodnoty, nie rozmery. Všeobecne by som nazval veličinu a rozmer jedným slovom „parameter“.

Odp6: Jana
Juras, 30.11.2008 22:37

Možná na tom něco je. Rozměr je nějakým způsobem použitá veličina ke konstrukci prostoru. Myslím, že jednorozměrný prostor obsahující rozměr realizovaný veličinou teplota by bylo možné si představit a pracovat s ním.

S použitím pojmu parametr nesouhlasím. Myslím, že parametr je daleko obecnější pojem.

Odp4: Jana
giorgio, 29.11.2008 19:37

Súhlasím s Growenom. Teplota je len fyzikálna veličina alebo parameter. Nie je to rozmer. V teplote sa nemožno pohybovať. Teplotu možno meniť nadol a nahor. To ju však nerobí rozmerom. Ak zmrazíte nejaký objekt na bod absolútnej nuly, tak atómy či molekuly daného objektu sa nebudú vôbec pohybovať. Ale to neznamená, že by sme tým zastavili čas, o ktorom mnohí zbytočne špekulujú, že je to vraj rozmer ako dĺžka či výška alebo šírka.

Sú len tri rozmery. Všetky objekty sú len trojrozmerné. Neexistujú viac a ani menej rozmerné objekty. Žiadne štyri rozmery. Len tri. Ak vidíte na obrázku nakreslený kváder, neznamená to, že je to dvojrozmerný objekt. Nie, nie je to dvojrozmerný objekt. Je to len dvojrozmerné zobrazenie trojrozmerného objektu. Objekt môžete chytiť, ale jeho dvojrozmerné zobrazenie nie. A preto, že na papieri zachytíme len dvojrozmerné zobrazenie trojrozmernej skutočnosti, môžeme nakresliť aj zobrazenie alogickej (nelogickej) skutočnosti, napr. voda padá z nižšieho miesta na vyššie.

Odp4: Jana
Juras, 30.11.2008 22:30

Myslím, že tady mícháš pojmy, které nelze zaměňovat. Na příkladu délky - délka je fyzikální veličina - při konstrukci třírozměrného prostoru ji použijeme třikrát v různých směrech - teprve tak vzniknou rozměry.

Stejně tak bychom mohli zkonstruovat vícerozměrný tepelný prostor - ale to asi jenom teoreticky, nedokážu si to představit v praxi :-)
Co si však představit dokážu, to je vícerozměrný čas. Jestli jste někdo četli „Konec věčnosti“ od Asimova, tak v tom románu byl čas dvourozměrný. A když nad ním tak člověk uvažuje, je to perfektně vymyšlené, při cerstování v čase tam nevznikají žádné časové paradoxy. Např. když zabiju dědečka předtím, než splodí mého tatínka, tak nevzniknu... Tohle je paradox, pokud by čas byl jednorozměrný a je to důvodem pro odmítání možnosti cestování časem některými lidmi. Těmi, které nenapadlo, že s vícerozměrným časem by vysvětlení bylo čtyřrozměrné. Jestli má někdo zájem, tak to obhjasním blíže, třeba nějakým článkem - ale peníze za to ze mě nevyrazíte, narozdíl od Slayda chci, aby moje články četl jen ten, koho zajímají, nikoliv pro peníze;-)

Odp5: Jana
giorgio, 1.12.2008 0:18

Zdravím Juras. Neviem si predstaviť viacrozmerný tepelný priestor, nieto čo je ním myslené. Znie to veľmi komplikovane.

Teoretické cestovanie v čase je veľmi zaujímavá téma. Mám vážny záujem o tvoj budúci článok o viacrozmernom čase. Možno viem, čo myslíš. Vyhýbanie sa paradoxom. Napíš, prosím, ten článok. Táto myšlienka je skutočne veľmi zaujímavá. Verím, že si to nechcú nechať ujsť aj mnohí ďalší. Ďakujem

Odp6: Jana
Juras, 1.12.2008 6:54

Teď vidím, že jsem se při psaní spletl a nepřečetl to po sobě. Jedna věta měla správně znít: „Těmi, které nenapadlo, že s vícerozměrným časem by vysvětlení bylo přirozené.“

Doufám, že se k článku v brzké době dokopu. :-)

Odp7: Jana
giorgio, 1.12.2008 14:34

Díki. Teším sa na ten článok.

Odp3: Jana
Sova, 29.11.2008 19:25

Určitě ne. Jakmile bychom teplotu nazvali rozměrem, museli bysme vzít v potaz i akustiku, rychlosta dalsi fyzikalni veliciny. Souhlasim s nazorem ze 4. rozmer pro cloveka neexistuje

Odp4: Jana
Sova, 29.11.2008 19:26

*rychlost a dalsi....* omlouvam se :-)

Odp5: Jana
giorgio, 29.11.2008 19:40

Súhlasím.

Odp5: Jana
Jeliman, 29.11.2008 20:03

A ještě něco. Jak bys chtěl veličiny měřit, kdyby neměly rozměr?

Odp4: Jana
Jeliman, 29.11.2008 19:39

Ahoj, Sovičko! Už jsi někdy v souvislosti s rozměry slyšel terminy skalar a vektor?

Odp5: Jana
Growen, 29.11.2008 21:14

Pokud myslíte skalární nebo vektorovou veličinu; tak vektor má směr. Dá se říct že má i rozměr ( velikost úsečky ), ale v jiném významu než v jaký má když mluvíme o -rozměrném prostoru.

Mohu se mýlit, ale myslím že tady není o čem diskutovat, je jen potřeba si ujasnit názvy.

Odp6: Jana
Jeliman, 29.11.2008 21:48

Domnívám se, že každá veličina má svůj rozměr. Vědu ale zajímá vztah mezi těmito veličinami. Tak i trojrozměrný prostor ve vztahu k času, jako k dalšímu rozměru. Jak byste chtěl popsat jakoukoliv změnu v prostoru, kdyby se neodehrávala v čase? I prosté trvání se vztahuje k času. Jestli však máte na mysli čtvrtý délkový rozměr prostoru, tak mi ho, prosím vás, popište.
Pokud jde o ujasnění názvů, tak na to jste měl čas po celou dobu školní docházky a případného studia.

No, ale jak chcete! Pokud si myslíte, že není o čem diskutovat, tak se tady mějte.

Odp7: Jana
Growen, 29.11.2008 21:58

Promiňte, ale nevím co chcete slyšet. Já jsem reagoval na to, že podle mě kladete rovnítko mezi rozměr (například orientovanou velikost síly) a rozměr jako „prostor“.
To si myslím že není správné; slovo rozměr má v obou případech jiný význam, nebo ne ?

Pokud však myslíte svými komentáři o fyzikálních veličinách pouze čas, potom rozumím.
Chápete čas jako čtvrtý rozměr?
Nevím teď, v čem se neshodujeme. :-)

Má poznámka o nediskuzi se vztahovala k onomu problému rozměr/„rozměr“.

Odp8: Jana
Jeliman, 30.11.2008 0:18

Ano, mám na mysli čas, jako čtvrtý rozměr, kterým se vyjadřuje jakýkoliv pohyb, tedy nejen délkový.
Ale myslím si, že nemá cenu probírat problém do větších podrobností, protože bychom se mohli dostat na jedné straně k prostoru, jako objemu pivního půllitru a na druhé straně k teorii relativity, a vůbec by nemusela být podle Einsteina. A obávám se, že to by nám už málokdo rozuměl. I tak už mám někdy problém, formulovat některé věci populárně.
Pokud nemáte nic dalšího, tak děkuji za diskuzi!

Odp9: Jana
Growen, 30.11.2008 6:49

A jak byste reagoval na argument, který byl napsán výše - totiž že časem není možno se libovolně pohybovat ?

(teď nebudu mít týden přístup k internetu, takže je to asi opravdu konec naší diskuze)

Odp10: Jana
Jeliman, 30.11.2008 16:44

Veškeré jevy v přírodě se uskutečňují na základě kauzality, tedy příčina jevu časově předchází následku. Zatím nebyl nikde a nikdy pozorován jev, ve kterém by následek předcházel příčině, takže lze předpokládat, že tento princip je zákonitý. Tudíž, čas plyne pouze jedním směrem a jeho obracený chod není možný. Cestování v čase, hlavně směrem k minulosti, možné není.
Vím, že někteří filozofové, matematici a fyzici se snaží princip kauzality zpochybnit, na základě časové a kauzální neurčitelnosti rozpadu atomů. Ale není pravděpodobnější, že prostě zatím ještě neznají příčinu tohoto děje a, že časem bude i tato příčina objevena?

No a co se hloubky diskuze týká, to máte tak:
Téměř před dvěma roky jsem zjistil, že lidé, kteří si tady chodí poklábosit, většinu odborných termínů neznají, nebo mají o nich jen matné ponětí, či jim přiřadí úplně nesprávný význam, a proto občas vznikají na netu žabomyší války. Rozhodl jsem se proto, že nebudu používat jiné termíny, než které jsou v intencích vědomosti ze základní školy. Myslím, že ti vzdělanější jsou už schopni, ty latinské termíny si domyslet. Nó, ale musím přiznat, že mi nějaký ten odborný termín taky ujede. Ale snažím se. Pro lidi je myslím důležitější srozumitelný obsah, než odborné pojednání, plné cizích slov, kterými se komentátor stejně jenom snaží udělat dojem, a poklepat na rameno svému egu.
Nesnažím se nikomu tento svůj postoj vnucovat, ale sám se ho budu i nadále držet.

Odp11: Jana
giorgio, 1.12.2008 0:28

Filozofi, matematici či fyzici sa môžu aj potrhať, nikdy nevyvrátia zákon kauzality (príčinnosti), ktorý vraví, že najprv je príčina a tak jej dôsledok. Najprv dôsledok a tak jej príčina?! To čo je za logiku. Nemá to ani hlavu ani pätu. Zákon kauzality je večný nestvorený zákon. Vždy existoval a vždy bude. Absolútne nespochybniteľný fakt.

Odp12: Jana
Jeliman, 1.12.2008 1:37

No, vidíte to!
Zákon kauzality je večný nestvorený zákon.
A jak byste chtěl cestovat v čase, když
Najprv dôsledok a tak jej príčina?! To čo je za logiku.
Nemá to ani hlavu ani pätu.

Odp12: Jana
allan, 11.6.2009 19:26

Ne, to je jako stará hádanka co bylo dřív:SLEPICE NEBO VEJCE?
a co je příčina? Slepice nebo vejce?

Odp13: Jana
giorgio, 10.5.2010 1:11

Najprv bola sliepka a až tak vajce. Možno sa pýtate ako to viem či prečo to tvrdím. Mám na to vážny dôvod. Je mi jedno či veríte v Boha alebo nie. Ja verím v Boha. Ja verím, že existuje a na sto percent viem, že Boh existuje. Keď Boh stvoril prvého človeka Adama, stvoril ho celého a kompletného. Nestvoril žiadne embryo, ktoré by sa bolo vyvinulo a vyrástlo na dospelého človeka. Takto Boh netvorí. Boh vždy tvorí živú bytosť kompletnú s komplexnou genetickou stavbou. A je to tak v prípade každého živého organizmu. Nie len človeka! Teda najprv bola sliepka s kohútom a až tak vajce. Kiežby si to ľudia konečne uvedomili.

Odp4: Jana
Napakovaný, 29.11.2008 20:41

Vpodstatě s tebou souhlasím.
Jen jsem zvědavý, co nám na to odpoví urychlovač LHC. Jinak jsem zvědavý jak se prokáže nebo neprokáže superstrunová teorie

Odp4: Jana
Jeliman, 29.11.2008 21:56

Vzít v potaz i akustiku, rychlost další fyzikální veličiny, by bylo nanejvýš vhodné a vůbec si nedokážu přestavit, že by se tak nedělo.

Odp: Jana
Juras, 30.11.2008 22:11

Podle toho, o čem je řeč. Bavíme-li se o prostoru, jak ho známe a jak ho běžně chápeme, tedy o prostoru, v němž platí délkové jednotky (třeba metry), tak máme jako základní předpoklad, že ke každým dvěma bodům lze stanovit jejich vzdálenost. Základní jednotkou vzdálenosti je metr. Vzdálenost dvou bodů můžeme stanovit v jedno, dvou i trojrozměrném prostoru. Kdybychom přidali další rozměr jako jinou fyzikální veličinu, neměli bychom jednotku, v níž bychom mohli vzdálenost měřit. Čas jako další rozměr prostoru je nesmysl.

Jsou ale úvahy o časoprostoru - to je ale bláznivinza napadající na obě nohy :-)

Myslím si, že je to jen představivost...
Yardasan, 28.11.2008 22:35

Myslím si, že je to jen představivost autora, vhodná na scifipovídku, kterou bych si s chutí přečetl. S pozdravem jK.

Co je pravda?
slayd, 29.11.2008 8:34

Správná otázka zní co je Pravda. Kdo má pravdu? Autor článku nebo snad někdo, kdo napsal k němu komentář. Správná odpověď zní: pravdu nezná ani nevlastní nikdo z diskutujících a dokonce takový člověk neexistuje na celé planetě Zemi. Souvisí to právě s našimi lidskými omezeními. Omezeni svým intelektem, svojí tělesnou výbavou, konkrétními smysli, vedeni slepě svojí psychikou činit kauzální závěry na základě svých osobních zkušeností. Všechny tyto atributy má navíc každý jedinec jiné a nachází se přitom na jiném místě než jeho právě diskutující kolega na totéž téma. Proto existuje tolik tvrzení, a ti naivnější z nás si myslí, že právě to jejich přesvědčení je nějaká PRAVDA. Naše poznání bude vždy jen částečné a absolutní pravdu nelze vyslovit ani o nejbanálnějších záležitostech. Příklad? Když budu mít schůzku se ženou v 15 hodin někde na rohu ulice a ona nepřijde a následně se potkáme o 100 metrů dále od původně smluveného místa. Já se podívám na hodinky a prohlásím přesvědčivě. Před dvěma minutami jsem tam byl a čekal tě... Jenže v momentě když jsem začal říkat tuto větu, již čas běžel a momentě kdy jsem dohovořil, uteklo např. dalších 15 vteřin, takže mé sdělení, že jsem ji čekal na rohu před dvěma minutami je zjevně nepravdivé. Cca přibližné, neúplné a to je přitom úplně jednoduchá hloupost. Jak chcete potom vážení nalézt nebo odhalit pravdu o vesmíru? Nechápu... P.S.

Myslím že to už je třetí článek s touto...
Sova, 29.11.2008 11:59

Myslím že to už je třetí článek s touto tématikou... ale jinak fajn :-D

Odp: Myslím že to už je třetí článek s touto...
slayd, 30.11.2008 11:32

Novou dimenzi vnímání reality by mohl člověk odhalit, pokud by přestal být člověkem, tak jak ho známe nyní. Pokud by například dokázal v jednu chvíli tentýž jev: například výbuch sopky, vidět a prožít na vlastní kůži, jako ta hora, ze která se chrlí ta láva, přitom být lávou samotnotnou taktéž, pozorovat přitom a zažívat utrpení všech mikroorganismů a bakterií, kteří při aktu jsou nemilosrdně ničeny a navíc by byl schopen v tento jediný okamžik zazřadit událost do přírodní či kosmického dění z pohledu člověka s pochopením zákonitostí všehomíra. To nikdy možné nebude a navíc by to ještě pořád bylo opět poznání částečné, navíc omezené na jedinou nepatrnou událost na nějaké bezvýznamné planetě Zemi. Práci čest. Jdu na oběd! P.S.

Odp2: Myslím že to už je třetí článek s touto...
slayd, 30.11.2008 17:57

Odpovím sám sobě. Ví Slayd o čem mluví? On - já chtěl pouze čtenářům sdělit, že odhalení jiného dimenze by bylo možné, jedině za předpokladu, že by dotyčný jedinec nějakým záhadným způsobem získal schopnost mít vědomí všeho z anorgatické říše, všeho živého z rostlinné říše, všeho z říše zvířecí a lidské a byl by schopen odhalit všechny zákonitosti vesmíru, zkrátka získal by tak obrovské vědomí: řekněme KOSMICKÉ VĚDOMÍ- jinými slovy by stal stal samotným BOHEM. Tvůrcem všehomíra, protože by potom například na základě tohoto Vědomí mohl měnit, či ovlivňovat dění.
K tomu dochází naštěstí jen ve velmi omezené míře a ani do budoucna se nemusíme obávat, že se nějaký člověk Bohem stane. To bych spíše věřil, že způsobí Apokalypsu planety Země. Na tohle má již dávno skvělé technické prostředky a zatím naštěstí i nějaké sebezáchovné pudy... Práci čest: P.S.

Odp3: Myslím že to už je třetí článek s touto...
Jeliman, 30.11.2008 18:33

Slayde, pokusím se ti odpovědět novým článkem.
Ale nevím, jestli to bude už dneska. Ale zkusím!

Odp4: Myslím že to už je třetí článek s touto...
slayd, 30.11.2008 19:41

Předem děkuji za nový článek. Trochu se obávám zda na vědecké argumenty, bude moje chabá mysl stačit. Prosím proto o co nejvíce polopatický výklad a argumenty. Polemizovat raději asi nejspíše nebudu.
Už se těším. P.S.

Odp5: Myslím že to už je třetí článek s touto...
Jeliman, 30.11.2008 20:39

Nebojte, žádná věda, spíše bude potřebná dobrá představivost.

Ještě něco pro Bránu
Jeliman, 30.11.2008 19:08

To, že náš prostor považujeme za třírozměrný, je dáno mimo jiné tím, že všechny osy prostoru (tedy ty tři) spolu vzájemně svírají úhel devadesát stupňů. Kolik os (tedy rozměrů) byste potřeboval, kdyby osy vzájemně svíraly stupňů šedesát?

Odp: Ještě něco pro Bránu
slayd, 30.11.2008 19:44

Ani takový geometrický příklad nedovedu vyřešit. Jdu se zeptat svojí učitelky /aprobace matematika/. Když před chvílí kolem mne procházela, jen mávla rukou a řekla: tak o tomhle jsem ještě nikdy nepřemýšlela a zmizela v koupelně... Ahojte P.S.

Odp: Ještě něco pro Bránu
Juras, 30.11.2008 22:44

To je jinak. Rozměry nemusí být nutně ortogonální (navzájem kolmé), ale pokud je tak stanovíme, má to hodně výhod a spousta věcí se zjednoduší. Tedy - i kdybychom řekli, že „osy“ prostoru svírají jiný úhel než pravý, pořád bychom ve dvourozměrném prostoru potřebovali dvě a ve třírozměrném tři.

Odp2: Ještě něco pro Bránu
giorgio, 1.12.2008 0:31

Presne tak! Súhlasím!

Odp2: Ještě něco pro Bránu
Jeliman, 28.12.2008 19:34

Méně než třírozměrný prostor neexistuje! Pokud má něco jenom dva rozměry, tak se jedná o plochu a jeden rozměr má pouze přímka.
Co se dimenzí týká, může jich být neomezené množství. Vzpomeňte si, příkladně, jenom na basicový příkaz DIM.

Odp3: Ještě něco pro Bránu
petc, 3.1.2009 13:28

...celou dobu,co pročítám tuto diskuzi, mi to vrtá v hlavě. To je první příspěvěk, který o tom také přemýšlí. Jen bych se chtěla zeptat, proč se tyto prostory značí 2D, 3D...to jsou 2Dimenze, 3Dimenze?
A co je to dimenze? To je to samé co rozměr?
Také nemůžu skousnout, že jednorozměrný prostor je přímka a dvojrozměrný prostor je geometrický obrazec :-(.

Odp4: Ještě něco pro Bránu
Juras, 3.1.2009 21:52

Ano, dimenze je rozměr. Ale dvojrozměrný prostor není obrazec, nýbrž plovha. Obrazec (např. trojúhelník či čtverec) je objekt v tomto prostoru. Podobně jako v třírozměrném prostoru je objektem nějaký trojrozměrný útvar - např. krychle, koule anebo třeba cihla.

Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Juras, 29.12.2008 21:45

Tak co vlastně chcete říct? Že méně než třídimenzionální prostor neexistuje a co se rozměrů týká, může jich být neomezené množství? :-)

Odp: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Juras, 29.12.2008 21:58

Nenapojil jsem. Tohle byla reakce na Jeliman, 28.12.2008 19:34

Odp: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Jeliman, 29.12.2008 23:09

Jurasi, přesně naopak!
Nikdy jste neprogramoval v Basicu?

Odp2: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Juras, 30.12.2008 16:47

Jelimane, není zde řeč o tom, jaký shluk písmenek byl zvolen jako klíčové slovo pro gramatiku nějakého programovacího jazyka. Jenom jsem se Vám snažil naznačit, že dimenze a rozměr jsou synonyma. Polopatě: rozměr a dimenze znamená to stejné.

Odp3: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Jeliman, 30.12.2008 18:06

Jurasi, tady nejde o
>>>jaký shluk písmenek byl zvolen jako klíčové slovo pro gramatiku nějakého programovacího jazyka.<<<, ale o maticový počet, jestli vám to něco říká. To DIM byl jenom srozumitelnější příklad.
Polopatě: Je mi úplně jedno, jestli jsou pro vás dimenze a rozměr synonyma. Já vám to vyvracet nebudu. To je váš problém.

Odp4: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Jeliman, 30.12.2008 19:38

I když...
Uvědomil jsem si, že v některých případech muže být slovo rozměr synonymem pro rozměr. Omlouvám se.

Odp5: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Jeliman, 30.12.2008 19:39

Chtěl jsem napsat ...rozměr, synonymem pro dimenzi...

Odp6: Tak co vlastně chcete říct? Že méně než...
Juras, 30.12.2008 20:00

OK, každým vyjasněním se diskuse zesrozumitelňuje :-)

Odp10, X.: Jana
Neuvedeno, 10.5.2010 7:40

S tím tří a čtyřrozměrným prostorem je to asi dle mého názoru takto:
Měříme-li velikost prostoru ve vesmíru, tak musíme vzít v úvahu, že se neustále rozšiřuje, protože veškerá tělesa ve vesmíru se řítí od středu velkého třesku.
Jestliže tedy jsme změřili objem mezi hvězdami původně dejme tomu jako krychli, tak záhy zjistíme, že už to dávno není krychle, ale tento prostor se rozrůstá jako když se nafukuje balon. Toto se děje pod vlivem času. Jenže ten čas byl spočítán na základě rychlosti světla.
No a teď máme problém, protože rychlost světla je taková gumová veličina. Konečně on ten vesmír se může také začít smršťovat, takže se není čemu divit. Takže ta čtvrtá veličina, tedy rychlost světla, je zřemě ta další veličina pro představu o prostoru ve vesmíru.
Jasně, že když něco počítáme na zemi, tak objem je stále stejný, protože si na to vezmeme pevný metr.

Odp: Odp10, X.: Jana
tlapka, 10.5.2010 10:12

Pravděpodobná teorie je, že jiná dimenze než 3D v realitě není možná.

Odp.1. Co je pravda?
Neuvedeno, 10.5.2010 18:49

Pan Slayd napsal: „Správná otázka zní co je Pravda. Kdo má pravdu? Autor článku nebo snad někdo, kdo napsal k němu komentář.“
Na téma, že vlastně nikdo nemá pravdu a že pravda je relativní bych měl pár myšlenek.
Takto se přece žádná problematika nedá brát, to bychom nikdy nic nevyřešili. Přitom na světě již pozitivně bylo vyřešeno mnoho věcí.
Tak na příklad vezmeme na příklad vynálezy. Jestliže někdo něco vynalezne a předvede danou věc a ona funguje při opakovaném zkoušení, tak nutno říci: Ano je to tak, protože to funguje.
Opovídávat lze ledacos, ale většinu věcí na světě opovídávat nelze, lze jen dokazovat. Pomocí opakovaných zkoušek.
Pak jsou věci, které někdo tvrdí a nikdo je nedokázal dokázat. Pak jde o teorie a až po nějaké době se nějakým pokusem povede dokázat, že je to pravda. To platí třeba s tím vesmírem. Někdo na příklad tvrdil, že kosmonauti se budou pohybovat ve vesmíru ve stavu beztíže a bylo to dokázáno až teprve, když kosmonauti opravdu začali lítat v družicích okolo země.
No a dnes existuje obrovské množství již dokázaných věcí, kteří někteří lidé zpochybňují, protože neví, že už vše bylo nějakými výpočty či přímým ověřením dokázáno. Stačí, že nestudovali daný obor a tudíž o něm všechno neví a pak zpochybňují dokázané pravdy asi tak stejně, jako, že existují lidé, kteří se snaží vynalést něco, co už dávno bylo vynalezeno, či dokázat něco, co již dávno bylo dokázáno.
Jsou ovšem některé teorie, které opravdu ještě nikdy nebyly dokázány i když jsou velice pravděpodobné. Jenže některé teorie jsou založeny na pravdivých základech a jiné na zcela nepravdivých základech. Na příklad u žhavých kosmických těles lze podle vlnové délky barvy tělesa odhadnout jaké prvky Menděljevovy tabulky v tomto tělese hoří, protože takové zkoušky se dělají také s těmito prvky také přímo za zemi a lze je dokázat. Na příklad se ví, jakou barvu a vlnovou délku má plamen vodíku, když reaguje s kyslíkem atd. Lze podle posunu vlnové délky tohoto hoření vysledovat, jakou rychlostí těleso letí atd. Při pozorování z různých míst ve vesmíru zároveň lze spočítat vzdálenost tělesa od místa měření na základě stereoskopického měření atd.
U jiných teorií, které nejsou založené na pravdivých základech nelze zjistit nic konkrétního a lze podle toho usoudit, že jde scela o smyšlenky nepodložené, žádnou pravdivou teorií. To platí o různých pohádkách a vírách.
Lze také brát základy teorie jen z pouhých předvedených eperimentů na hodinách fyziky. Vezmeme si na příklad teorii, co bylo dřív v určitém místě prostoru místnosti, jestli magnetické pole, nebo magnet. To si na příklad můžeme zjistit tím, že na papír vysypeme ocelové piliny. Vidíme, že jsou neuspořádané. Jakmile pod papír dáme magnet, piliny se uspořádají ve tvaru magnetických siločar. Takže současně s mumístěním magnetu pod papír se objeví v oblasti papíru magnetické pole. Magnet má tedy magnetické pole stále u sebe. Magnetické pole je součástí magnetu.
Nebo necháme procházet elektrický vodič papírem s ocelovými pilinami. Elektromagnetické pole se bez zapojení obvodu stejnosměrného proudu neobjeví. Objeví se toto elektromagnetické pole až po zapojení obvodu stejnosměrného proudu. Takže zároveň s prouděním elektrického proudu existuje elektromagnetické pole. Elektromagnetické pole je součástí proudění stejnoměrného elektrického proudu a proto se na papíru ocelové piliny seřadí do siločar.
To jsou takové drobné pokusy na základě kterých se postupně lidstvo přibližovalo k pravdě.

Odp: Odp.1. Co je pravda?
Alfons, 10.5.2010 21:07

Až inteligentnější část lidstva (na Svíci) zjistila že Pravda je Bůh.;-)

Odp2: Odp.1. Co je pravda?
tlapka, 11.5.2010 9:56

Takže buďte bez starosti, Bůh se postará o nás jako o Ptactvo nebeské. Zvlášť o ty inteligentní, podle toho kolik času stráví na motlitbách.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.