Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

21.11.2008 11:29

Pexeso a záhady lidské paměti

Určitě to znáte všichni, zvláště pak vy dětní. Rozhodnete se zůstat v ošklivém počasí se svými potomky doma a v rámci utužení pout v rodině a rozvoje dětské osobnosti nebo i kvůli pouhému ukrácení volného času vytáhnete nějakou tu společenskou hru. Vytáhnete-li karty, šachy, dámu, Člověče nezlob se nebo některou z oblíbených her typu Carcasonne, máte poměrně slušnou naději na vítězství, neb co se týká logického uvažování a kombinačních schopností, hravě svá dítka převyšujeme. Jakmile však vytáhneme pexeso, naše šance na výhru se začnou rychle obracet v náš neprospěch a jsme často nuceni jen přihlížet, jak jsme svými dětmi drceni. Jedinou útěchou nám bývají vzpomínky na dětství, kdy jsme úplně stejně trestali své rodiče a naděje, že i těm našim darebákům to jednou vrátí jejich potomci :-)

Proč tomu tak je? V čem jsou děti lepší než my dospělí? Mají opravdu fyzicky lepší paměť? Nebo mají mozek ještě prázdný a neopotřebovaný? Nebo si ještě nevytvořily různé filtry a ustálená schémata uvažování, která nám usnadňují, ale mnohdy i pěkně komplikují život?

Nebo je chyba na naší straně? Máme už naší paměť tak zaplněnou všemi těmi informacemi, které se na nás celý život valí ze všech stran, že taková věc jako je uspořádání papírových kartiček na stole už se tam prostě nevejde? Nebo by se i vešla, ale nedokážeme se pořádně soustředit, protože současně s pexesoem přemýšlíme, co připravit k večeři a co nakoupit, jak se připravit na zítřejší poradu, jak se nám líbil včerejší film nebo šéfova nová sekretářka? :-) Nebo už nám začíná paměť opravdu vynechávat, o čemž svědčí i další symptomy jako je neustálé hledání klíčů, peněženek a mobilů :-)

Jaký máte názor vy, v čem tkví tajemství dětských přeborníků v pexesu?

Fakt nevím
Jana, 21.11.2008 13:29

Ale nemáme prostě šanci.
Děti nade mnou vítězily i v pexesu s písmenky, v době, kdy ještě vůbec číst neuměly. Nechápu, podle čeho si to mohly pamatovat.
Bude asi v tom, že máme hlavu zaneřáděnou starostmi.
Anebo jsme přišli o nějaké schopnosti, které děti ještě mají.
Stejně tak, jako se v dospělosti nikdy nenaučíme cizí jazyk tak dobře, jako to zvládne malé dítě.

Jsme staří. :-) Mě je 18 a na rovinu...
Deever, 21.11.2008 16:35

Jsme staří. :-)

Mě je 18 a na rovinu se přiznám, že nevím, co jsem měl dnes k obědu, zato bych vám však dokázal citovat celé scénáře Červeného trpaslíka nebo Big Bang Theory. Podle mého jsme příliš „přecpaní“. Příliš mnoho vědomostí, které do nás nacpala škola, nás prostě omezuje. A potom se zase pořád staráme o peníze, o vlastní přežití, o partnera ... nemůžeme si dovolit upnout celou svou paměť na 64 kartiček.
Teď mě omluvte, prosím, jdu se učit 60 stran práva a filozofie ;-).

Také bych se přiklonil ke stáří...
Yardasan, 21.11.2008 17:39

Také bych se přiklonil ke stáří... budeme-li uvažovat v normálních tendencích (bez vrozených „vad“ či handikepů či „kladných“ abnormalit). Myslím, že nám to stárne ve všech směrech. Například sluch vrcholí tak kolem třinácti let, pak se snižuje práh slyšitelnosti, že 20 ani 14 000Hz neslyšíme, (ale chceme hifi, že...). čím jsme starší, tak přestáváme vidět a slyšet, a chodit... bolíska se už déle hojí... a už se neumí někteří divit, protože snědli to Sh. hovno... někdo už je líný i vůbec přemýšlet... každý má to stárnutí jinak. Někdo je starý už ve dvaceti. S pozdravem jK

Odp: Také bych se přiklonil ke stáří...
Jana, 21.11.2008 18:06

Tak s tím sluchem - děti mají perfektní vyzvánění na mobil, můžete si vybrat 17 nebo 20 kHz, dospělí, hlavně starší, to prostě neslyší.

Odp: Také bych se přiklonil ke stáří...
Jimmy, 22.11.2008 10:21

Co se týká sluchu, tak jsme všichni studenti na vysoké při měření byli schopni slyšet zvuk do asi 19-20 kHz na rozdíl od našeho asi padesátiletého profesora, který slyšel cca 15 kHz. Takže bych ty dvacetileté zas tak nepodceňoval ;-) Samozřejmě zesílení toho signálu při 20kH muselo být trochu větší než u např. 5 kHz.

Co bylo zajímavé, byli jsme schopni slyšet i měřidlo vzdáleností pracující na 450 kHz. Ne že by jsme byli schopni slyšet těch 450kHz, ale byli jsme schopni slyšet obálku tvořící nižší frekvenci. Nicméně slyšet to bylo na cca půl metru a maximálně asi 30° od osy zvukového signálu.

Odp2: Také bych se přiklonil ke stáří...
Jana, 22.11.2008 15:45

Jako holka jsem slyšela netopýry. Slyšíte je někdo, když nad vámi přeletí? Už je bohužel neslyším. Ale i tenkrát jsem byla spíš výjimka. Slyšela jsem je já, moje sestra a ještě jedna spolužačka.

Tak nevím...ale já nad dětma často...
Bára Š., 21.11.2008 19:32

Tak nevím...ale já nad dětma často vyhraji :-) Myslím, že to záleží spíš na tom, jak moc si chcete hrát:-)

Odp: Tak nevím...ale já nad dětma často...
Kelt, 21.11.2008 19:54

Ale to já taky vyhrávám, ale podstatně méně než v jiných hrách. Pokud nás malé děti v nějaké hře převálcují, bývá to nejčastěji to pexeso...

Odp2: Tak nevím...ale já nad dětma často...
ivan, 21.11.2008 21:19

Asi to bude tím, že, než se mozek naučí využívat vlastních zkušeností a dovozovat z nich rozhodnutí, je jako podmínka přežití účinnější ta paměť. (Veverky si pamatují až desítky skrýší.) Pro mláďata všech druhů je důležitější si pamatovat kde si potravu opatří, než jak. Dítě si určitě bude spíše pamatovat kde!.. jsou ve skříni bonbony, než se starat o to, jak!.. je tam dostat. Prostě, na našem začátku je důležitější ta paměť než rozum.

Odp2: Tak nevím...ale já nad dětma často...
Bára Š., 22.11.2008 9:54

Mě malé děti spíše převálcují, když chtějí celý den nosit a dělat „letadlo.“ :-D

Ale je fakt, že v něčem prohrávám skoro pravidelně (nicméně, s kýmkoliv) - v „Člověče, nezlob se.“ :-D A zlobím se :-D

Odp3: Tak nevím...ale já nad dětma často...
Jana, 22.11.2008 15:46

Popravdě, já je často taky nechám vyhrát.;-) Ale stejně jsou na pexeso dost dobří.

Kapacita dlouhodobé paměti je...
merlinn, 24.11.2008 23:18

Kapacita dlouhodobé paměti je neuvěřitelná, někteří psychologové tvrdí, že je dokonce neomezená. Vyloučil bych tedy „zaneřádění“ paměti informacemi, co jsme během života nashromáždili. V tomto případě by spíš sedělo rozptylování vlastními myšlenkami a soudy, tedy špatná koncentrace, podvědomé hledání významů a vztahů, atd. Děti mají v tomto směru výhodu v upřednostňování vizuálních informací, úžasné imaginaci a fantasii. Nedělal bych si se stárnutím takové starosti. Kdo svojí paměť pravidelně cvičí, neztrácí ji ani ve vysokém(třeba důchodovém) věku.

Odp: Kapacita dlouhodobé paměti je...
Kelt, 26.11.2008 6:55

Neomezenou paměť s omezeným počtem neuronů a jejich spojení si neumím dost dobře představit, ale dobrá, to nechme být.

Už odmalička mě fascinuje, kolik toho máme v paměti uloženo, jaké obrovské množství informací. Pamatujeme si každý okamžik našeho života, všechny tváře, jména, čísla, pocity, vše. Druhá věc je, že si valnou část z toho nedokážeme vědomě vybavit, ale v paměti to je vše zaznamenáno. Někde jsem četl kapcitu lidské paměti vyjádřenou v bytech a bylo to hrozně veliké číslo. Tak proč mám stále častěji pocit, že už se mi do té paměti nemůže nic vlézt? :-)

Psychologové (někteří) tvrdí, že je...
Juras, 25.11.2008 13:24

Psychologové (někteří) tvrdí, že je paměť neomezená? To potom asi budou mít problém s přírodními „vědci“ ze Sisyfa, ne? :-)

Odp: Psychologové (někteří) tvrdí, že je...
merlinn, 25.11.2008 20:33

Psychologie je věda pluralistická. To v praxi znamená, že současně mohou „někteří“ psychologové tvrdit, že je potenciálně neomezená a „někteří“, že je potenciálně omezená. Myslím, že Americkoé Psychologické Asociaci asi nějaký Sisyfos nedělá starosti ;-)

Odp2: Psychologové (někteří) tvrdí, že je...
Bára Š., 25.11.2008 23:35

To taky někdy znamená, že si každý může vykládat, co chce ;-)

Odp3: Psychologové (někteří) tvrdí, že je...
merlinn, 26.11.2008 1:48

To zase ne. Studium chování a prožívání nelze vymezit jedinou platnou teorií, jak jsme na to zvyklí u věd přírodních. Psychologie je věda pluralistická, ale hlavně je to věda. A jako taková si zakládá na empirii. Vím, že jste někde jinde psala, že vás psychologie nudí, ale tohle jste měli probírat na první hodině Úvodu do psychologie ;-)

Odp4: Psychologové (někteří) tvrdí, že je...
Bára Š., 26.11.2008 9:14

A tady je ten problém...jsem velice zklamána psychologií (kterou studuji), neboť mi právě vůbec nepřijde jako věda. Na první hodině by vám možná řekli, že není ani jasný předmět studia tohoto oboru ;-)
Stejně obvykle některé věci dovysvětlí „až“ biologové.
:-)
Ono to není ani o nudě, jako spíše o znechucení, ale to by bylo na dlouho.

Odp4: Psychologové (někteří) tvrdí, že je...
Kelt, 26.11.2008 10:17

Psychologie je společenská věda, která se nemůže opřít o jasně dané přírodní zákony jako přírodní a technické obory, psychologie vvychází pouze ze zkušeností, empiríe a statistiky. A tady já vidím velkou slabinu psychologie a hlavně snahy psychologii aplikovat všude, kde jen to je možné. Statistika je totiž naukou o kouzlení s čísly a tak, když budu chtít, vykouzlím si z dostatečně velkého souboru dat to, co potřebuji. A pokud potom na základě takto „vyčarovaných“ čísel činím nějaké teorie a předpoklady a zevšeobecňování, ocitám se nutně na hodně tenkém ledě. Nebo to vidím špatně?

Záleží na člověku
sysel, 26.11.2008 11:58

Hned na první hodině jsem si znepřátelil přednášející, protože jsem jí oponoval. Připadá mi podezřelé to vehementní zdůrazňování, že psychologie je věda a podsouvání její výlučnosti právě v tom „vícezdrojovém“ teoretisování.

Pokud bych se přidržel jednoduchého jazykového pohledu, pak věda se ospravedlní právě svými výsledky - věděním. Za vědu se prohlašoval i vědecký komunismus a měl i své docenty a profesory, ale výsledky byly buď k smíchu či k pláči.

Pluralita teorií je podstatou každé vědy. Bez ní se jedná o nábožensky fanatickou dogmatiku. Vzhledem k žalostnému stavu znalostí o fysice si dovolím připomenout historicky nedávnou dvojkolejnost (Einsteinovy)teorie relativity a (Machovy) teorie absolutistické. Přestože následovníci Ernesta Macha již vymřeli, experti jeho teorii znají a nelze vůbec tvrdit, že Machovo jméno upadlo v zapomenutí. Machův vlnostroj a Machovo číslo jsou pojmy běžně známé a používané. Snad všeobecně známý je pluralismus teorií kosmologických, jimiž astrofysika až hýří.

Poněkud jiná věc je způsob, jakým psychologie své teorie zdůvodňuje a ověřuje. Tady se má ještě stále čemu učit a je jen její škoda, že se nesnaží „opisovat“ od svých zralejších sestřiček.

Výlučnost psychologie tkví především v jejím objektu - člověku. To má společné s medicínou a ekonomií. Zatímco v lékařství se již dávno konstituovala etická pravidla, vylučující nehumání experimentování na člověku i na lidech, ekonomie a psychologie si s tím moc hlavu neláme. Je zajímavé, že přitom právě výsledky medicínského výzkumu se dostávají do praxe mnohem rychleji, zatímco ověřené výsledky psychologických experimentů (o ekonomických ani nemluvě) se v praxi spíše zamlčují a buď jsou politikou bagatelisované až umlčované nebo zneužívané bez vědomí exponovaných lidí.

Jako vždy jsou použitelné výsledky věd (včetně psychologie a ekonomie) nejrychleji uváděny do praxe ve válečné vřavě. IQ testy se ujaly v US Army právě v době velkého deficitu schopných kadetů a výrobu válečného materiálu pomohla zlevnit a urychlit technologie připouštějící omezenou dou životnosti. To vše během WWII, kdy se konečně prosadilo i masivní použití computerů, přestože jejich teoretické základy byly položeny již o století dříve.

Za výše uvedené názory jsem byl tou přednášející odsouzen, bez uvedení jakýchkoliv protiargumentů, jen proto, že jsem byl v posici studenta. V dalším semestru v přednáškách pokračovala paní Hagimussová, která mne za stejné názory chválila.

Ale na blbce lze narazit v libovolném oboru. :-)

Odp: Záleží na člověku
merlinn, 27.11.2008 15:59

Pravda je, že pluralita je součástí i některých věd přírodních, ale co se týče společenských věd, je diverzita jejich základní charakteristikou. Pluralita v psychologii znamená, že existuje mnoho různých teorií, z nihž každá pokrývá jen určitý aspekt lidského chování nebo prožívání. To, co psychologii sjednocuje, je vědecký přístup a metody.

Ještě maličkost - poprvé spatřili světlo světa IQ test v pracovně franozského psychologa Bineta, který byl požádán o vynalezení způsobu, jak vyčlenit děti, které nejsou schopny zvládnout právě zavedenou povinnou školní docházku. Máme tu jiné výdobytky moderní civilizace, o které se zasloužila válečná mešinerie, jenž nemají s psychologií nic společněho. Tím nepopírám, že se psychologie nedá zneužít. Např. na poli reklamy nebo marketingu. Souhlasím s tím, že by zde mělo dojít k nějakému etickému omezení a věřím, že tomu tak v budoucnu bude. Stejně tak, jako bylo testování na zvířatech v minulosti samozřejmostí, dnes se již od těchto praktik upouští. Zejména u nás jsem slyšel, že se s tím už nesetkáte (alespoň, co se týká psychologie).

Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
merlinn, 26.11.2008 12:09

Dobře tedy. Studuji na FHS UK a psychologie mě fascinuje, možná právě z těch důvodů, ze kterých Báru znechucuje :-) Na první hodině Úvodu do psychologie jsem se třeba dověděl, že předmětem je vědecké studium chování a prožívání. Biologický přístup je platnou součástí psychologie, ale jako takový je omezený „jen“ na vnější pozorovatelné znaky. Ale psyho(duše)logos(věda) nelze studovat jen tímto způsobem, na to přišli již myslitelé 19. století. Např. nejvlivnější směr první poloviny 20. stol. Behaviorismus, si zakládal jen na studiu vnějšího chování bez ohledu na vnitřní procesy s cílem učinit z psychologie experimentální vědu na úrovni přírodních věd. To samozřejmě není možné, ale z vašich reakcí je jasně vidět, že tento názor je stále zakořeněn v českých hlavičkách. Proč tomu tak je: Zaprvé za dob totality byl v komunistických zemích prosazován spíš zastaralý přístup I.P.Pavlova (behaviorismus) a Z.Freuda (psychoanalýza), protože byli v souladu s materialistickým pojetím komunismu. Oba tyto směry jsou z historického hlediska užitečné, nicméně dnes jsou to spíš pohádky. Zadruhé díky velkému množství populárně naučných knih a publikací došlo k degradaci psychologie v očích obyčejných lidí, kteří nepříjdou vůbec do styku s akademickou psychologií, která se nezakládá na zaručeně jedinné správné cestě k úspěchu, jak hlásají takové knihy, které jsou navíc velmi často spjaty se spiritualismem nebo teologií. Ve vašem případě bych viděl ještě chybu v nepochopení pluralismu, který v mých očích je spíš pozitivem a nutností. Já to vnímám jako soupeření různých teorií na poli vědy, jako soupeřili živočichové v průběhu evoluce o to, kdo předá své geny dál. Ty slabě podložené teorie odpadají, různě se modifikují a jejich dílčí pozitivní součásti se stávají základem dalších teorií. Psychologie je relativně mladá věda, ale za posledních sto let se posunula o notný kus kupředu právě díky tomuto přístupu. Slabinu bych viděl spíš v těch vědách přírodních, kterým trvá relativně dlouho, než překonají své vlastní paradigma a posunou se dál. Společenské a humanitní vědy jsou naproti tomu dynamické. Ještě k těm „vyčarovaným číslům“. Statistika je malou součástí psychologie, mnohem víc si na ní zakládá např. sociologie. Velká část poznatků z psychologie je výsledkem práce s lidmi, tedy klinické praxe. To považuji za velmi objektivní.

Odp: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Bára Š., 26.11.2008 14:05

A co je to prožívání? Je to funkce nervové soustavy? Je to součást duše (psyche)? Či vlastně zkoumáme jen jakési „lepší vědomí“? Co je to vědomí? Atd.

Biologie nezkoumá jakési vnější znaky, mnohdy odhalí (objevem nervových funkcí či funkcí hormonů) to, co psychologie nedokázala vysvětlit).

S behaviorismem moc nesouhlasím...opět je to jen snaha vypadat poněkud „věděčtěji.“

Psychoanalýza a behaviorismus nejsou pohádky. Jsou to velice vlivné směry...KBT je jedna z nejrespektovanějších psychoterapeutických směrů. Samozřejmě už se nejedná o původní teorie, ale lecos zůstalo stejného - především čistokrevní psychoanalytici jsou schopni se opírat o názory (často pouze o názory) Freuda ;-) Tj. jaké si subjektivní pojmy, dojmy a pocity (z velké části).

Co se týče práce s lidmi a „neověřených faktů“ - to se mi hnusí snad nejvíce. Nic není odpornější, než když se vydávám za něco jako lékař duše, nechám si za to platit (už v Praze není problém zaplatit i 2000 za hodinu), nicméně při „léčně“ pracuji s neověřenými nevědeckými fakty, ospravedlňuji se však, že vše je přece subjektivní a tak si můžu ze svého klienta dělat pokusného králíka...

No, pokud něco psychologie skutečně je, tak je to jedno velké hraní si na moderní mágy (neříkám, že nejsou výjimky).

Odp2: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
merlinn, 27.11.2008 15:24

Na začátek bych se chtěl omluvit za ten offtopic. Jistě by se tato diskuze hodila pod jiný článek. Ale když už jsme začali...

Obávám se, že Váš přístup k problematice je ovlivněn předsudky a omyly. Prožívání je nesmírně složitý proces, jehož se účastní právě tak nervová soustava, jako duševní procesy. Psychologie se nedá zkoumat jako celek, ani se nedá zkoumat pomocí jedné metody a jednoho přístupu. Biologický přístup není v opozici k ostatními psychologickým přístupům. Všechy se vzájemně doplňují a sbírají informace různými způsoby k různým psychologickým otázkám. Např. již zmíněný behaviorismus zkoumá vnější projevy chování, naproti tomu kognitivní přístup vnitřní mentální procesy. Díky kognitivnímu přístupu se odhalilo mnoho omylů behavioristů, kteří by na to nikdy nepřišli sami. Ale to je jen malá oblast psychologie. Nelze označit jeden přístup, jednu teorii a popsat kompletně celé chování a prožívání. Vezmeme si např. tu biologii. Můžeme pomocí elektrické aktivity nebo prokrvení různých částí mozku sledovat, co se děje uvnitř naší hlavy, když např. čteme knihu. Zjistíme, že existují nejméně dvě centra, která se aktivují při porozumění psanému slovu. Tady ale biologie naráží na omezení. Víc, než stále přesnější údaje o místě a intenzitě podráždění se nedozvíme. Nezávisle na tom můžou studovat stejnou problematiku kognitivisté, kteří se zabývájí otázkami, které mentální procesy se podílí na kódování řeči. Poznatky z klinické praxe, kde se pracuje s lidmi s poruchou řeči, nakonec tyto poznatky spojí s praktickými výsledky a může vzniknout všeobecně příjmaná teorie o kódování řeči.

Cit.: Biologie nezkoumá jakési vnější znaky, mnohdy odhalí (objevem nervových funkcí či funkcí hormonů) to, co psychologie nedokázala vysvětlit).
Bilogický přístup zkoumá neurofyziologické procesy, které jsou základem chování a prožívání. Tvrdím, že to jsou vnější znaky. Ta poslední věta je velmi vtipná. Biologický přístup je součástí psychologie, viz výše.

Behaviorismus a psychoanalýza byly vlivné směry před 50 a 100 lety. Postupem času vznikl neobehaviorismus a nové psychodynamické školy, které vděčí těm předchzím za základní postuláty a směr zkoumání.

Cit.: Co se týče práce s lidmi a „neověřených faktů“ - to se mi hnusí snad nejvíce.
To se mi třeba velice líbí. To, že jsou to neověřené a nevědecké metody je zase jenom váš subjektivní, navíc mylný, názor. Už jsem psal minule, že psychologie je věda. Nebavme se tady o šarlatánech paní Báro, ale o psychoterapii. Podle mě je lepší, když člověk trpící depresemi prodělá psychoterapii, než aby navštívil rovnou psychiatra, který mu nasadí prášky, čímž vyřeší momentální stav, ale ne příčinu deprese. A kyby navštívil šamana, který ho vyléčí třeba za dva pytle brambor, tak je to vítěztví. Neřeším to, která terapeutická metoda je lepší, ale jestli byla úspěšná.

Teď k těm mágům (ta představa by se mi jako merlinovi líbila ;-) ). Někteří mágové pracují v ambulantních a lůžkových zdravotnických organizacích, sociálních institucích pro mentálně postižené nebo drogově závislé pacienty, poradnách pro rodinu, na úřadech práce, v pedagogicko-psychologických poradnách. Jiní se zabývají diagnózou, léčením a prevencí různých onemocnění. Další mágové se zabý­vají podmínkami práce a jejich vlivem na pracovní výkon, podílejí se na vytváření prodejních a reklamních strategií. Máme tu mágy posuzující spolehlivost svědeckých výpově­dí, podílejících se na přijímání nových policistů a na jejich výcviku při zvládání stresu, agresivity a při řešení různých situací, studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, vypracovávají soudně-znalecké posudky, atd., atd. Určitě si za to nechávají platit, asi tak jako každý jiný za svojí odvedenou práci ;-)

Odp3: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Bára Š., 29.11.2008 20:33

Nemějte mi to za zlé...vůbec nechci působit zle a plně respektuji Váš názor. Nicméně psychologie na FHS, kde se ji učíte pár hodin týdně, ne-li méně, je něco jiného než psychologie, kterou máte dnes a denně. Úplně z vašich poznámek a znalostí cítím to, co nám říkali na gymnáziu už ve čtvrťáku. Jenže ono to není tak jednoduché. Taktéž se psychologii věnuji skoro pět let (téměř dva roky na vysoké, plus k tomu cca 4 roky praxe v oboru). Tj. samozřejmě můžu mít předsudky. Ale věřte, že jsem se k tomuto poznání, které Vám tady předkládám, dostala docela strastiplnou cestou, během které jsem zcela odmítla svoji původní představu o své budoucnosti. Skutečně jsem chtěla věřit, že to je jinak.

Samozřejmě, smysl psychologie je nejspíše v tom, že se zabývá tím, na co biologie (dle mého) ještě nemá, a nebo na co se ani nechce specializovat. Nicméně, biologie není jen o tom, hledat místa podráždění. Jsme schopni pozorovat nebo pochopit, že hormon A je nějak spojený (případně způsobuje) náladu nebo chování A. Léčba léky je prokazatelně účinější než placebo nebo psychoterapie (kteréžto metody jsou dle výzkumů v podstatě srovnatelné).

Obvykle se stejně všechny vědečtější teorie dobírají svého vysvětlení, bu´d statistikou, a nebo biologií.

Co se týče vlivných směrů - zřejmě nemáte znalosti, kolik čistokrevných freudiánů se ještě (alespoň v Praze) pohybuje v psychoterapii. To že vznikly další školy neznamená, že zanikly starší. A zrovna psychoanalýza se stále těší jisté oblibě.

Jinak, jak poznáze, která metoda byla úspěšná a že za „vyléčení“ může zrovna Vaše psychoterapie? Tyto otázky je třeba si klást. Úspěch dle Vás nemusí být tím úspěchem, který by si přál klient. Nejsnazší cestou je prostě zkoumat, co mám dělat a hlavně PROČ to mám dělat. Subjektivní dojmy by se měly používat v rozhovoru dvou přátel nad kafem, nikoliv během placené služby.

To, že je metody psychoanalýzy a vůbec její teoretická východiska nevědecká, to není jen můj subjektivní názor, ale vědecky otevřený fakt. Pokud Vás to bude zajímat, uvedu příklady.

Jinak mi nemusíte říkat, kde všude psyhcologové pracují, to já samozřejmě jako student vím. A narážela jsem jen a pouze na lidi, kteří dělají psychoterapii a to ti, kteří v touze po vlastní jedinečnosti z léčby dělají magický obřad ;-) Tj. ti, které vůbec nezajímá, zda to, co dělají, nedělají špatně. Někdy se to dá skutečně zjistit z výzkumů. Proti placení za odvedenou práci nic nemám, nicméně se mi hnusí, když někdo předstírá, že umí víc, než skutečně umí a vodí tak veřejnost za nos.

Odp4: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Growen, 29.11.2008 23:00

To, že je metody psychoanalýzy a vůbec její teoretická východiska nevědecká, to není jen můj subjektivní názor, ale vědecky otevřený fakt. Pokud Vás to bude zajímat, uvedu příklady.

Prosím, uvedla byste nějaké příklady ? Zajímá mě to. :-)

Odp5: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Bára Š., 30.11.2008 9:50

Výborně :-)

Třeba jeden příklad, který mi dobře uvíznul v paměti. Pokud bychom vycházeli z postulátů psychoanalýzy, pak by sledování násilí mělo jaksi uvolňovat naše vnitřní agresivní pudy (=sledování násilí je relativně OK). Jenže tato domněnka se nepotvrdila, sledování agresivity minimálně u dětí do 18 let zvyšuje míru agresivního chování. Těch výzkumů bylo několik, proto jen odkáži na zdroj: Atkinson a kol., Psychologie:-)

Odp6: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Neuvedeno, 26.11.2010 6:44

„sledování agresivity minimálně u dětí do 18 let zvyšuje míru agresivního chování.“ Také jsem to pozoroval. Děti mají touhu, aby byly středem pozornosti za každou cenu v případě, že se jim nikdo nevěnuje. Takže pak naschvál dělají lotroviny a stanou se tím opět tím středem pozornosti. Stává se to často u dětí, kde máma se začala starat o mladší, či nemocné dítě, protože potřebovalo více péče a pak starší dítě trpí nedostatkem mateřské lásky a začne se projevovat tímto negativním způsobem pomocí vědomého zlobení, leckdy i týrání mladších sourozenců.

Odp5: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
tlapka, 26.11.2010 9:13

Dnes je modernější metoda: Kognitivně behaviorální terapie.

Odp6: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Neuvedeno, 26.11.2010 16:45

„Dnes je modernější metoda: Kognitivně behaviorální terapie.“
Jenže to mi nic neříká. Copak to asi je?

Odp4: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
merlinn, 4.12.2008 23:56

Příliš si zakládáte na školských znalostech. Domníváte se, že ten, kdo má ve škole víc hodin psychologie je této oblasti větší znalec? To je dětský způsob uvažování a jednoduchá logika. Mnohem důležitější je např. motivace. Již jsem psal, že psychologie mě fascinuje, mám k ní dobrý vztah, narozdíl od Vás. Už když jsem nastoupil na FHS, měl jsem oproti ostatním studentům značný náskok, protože jsem léta studoval doma, jen tak, protože mě to bavilo. Pak si myslím, že jednooborové studium psychologie má své nevýhody. Na naší fakultě se můžu na psychologii podívat z antropologického, sociologického, filosofického a historického hlediska, tudíž v kontextu všech společenských věd a zároveň sledovat, jak se do těchto věd psychologie integruje.

Biologie je věda přírodní, exaktní, už proto si myslím, že ani v budoucnu nemůže zkoumat lidské prožívání, kteréžto se projevuje jako celek, jako kontinuální proud duševního dění. Nicméně si nemyslím, že bologie stojí v opozici vůči psychologii, jak může vyznívat z Vašich komentářů, naopak se doplňují.

Tvrdím, že je jedno, která byla použita terapie, a je jedno, jestli sklidil terapeut ovace nebo ne, je jedno, nakolik je celá terapie subjektivní, realistická a vědecká. Když říkám, že terapie byla úspěšná, myslím tím, že pomohla klientovi vypořádat se s problémem. Z medicínského hlediska bychom řekli, že došlo k uzdravení.

Psychoanalýza byla zpočátku součástí medicíny a psychologové ji nemohli dlouhou dobu strávit. Až někdy před 50 lety se stala součástí psychologie. Přestože mám proti ní své výhrady, tak s Vámi nemohu souhlasit. Freudova teorie vznikla na základě medicínské praxe. Freud byl lékař, psychiatr, žádný teoretik.

Odp: Dobře tedy. Studuji na FHS UK a...
Alfons, 1.12.2008 0:45

...zaručeně jediné správné cestě k úspěchu.....jak pro koho

Příklad jednoho článku z webu Popper...
Bára Š., 30.11.2008 10:05

Příklad jednoho článku z webu

Popper se třeba obul do freudovské psychoanalýzy. Představme si to (ve vulgárně zjednodušené podobě), že by Freud tvrdil „za vším vězí sex, což dokazují sny“. Pokud se vám zdá o sexu, teorie je potvrzená. V opačném případě rovněž (prostě jste to vytěsnili). Freuda tedy není možné falzifikovat. Neexistuje typ snu, kterým by teorie šla vyvrátit. Tedy - psychoanalýza není vědecká, není ji jak testovat.

Odp: Příklad jednoho článku z webuPopper...
Alfons, 1.12.2008 0:46

I za námi vězí sex. Kdyby ho nebylo tak zde nebudeme.

ach ano, život ...
sysel, 5.12.2008 7:41

Život je nevyléčitelná, pohlavně šířená, smrtelná choroba :-)

Odp: ach ano, život ...
merlinn, 5.12.2008 11:27

Povedené ;-)

Pelíšky:
sysel, 5.12.2008 7:38

„... a co tím chceš říct ?“

„.. že jsm průměrná ženská ..“

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.