Esperanto je dalším příkladem toho, že ani nezáleží na kvalitě jazyka jako spíš na způsobu a masivnosti propagace.

Esperanto má tu (ne)výhodu, že se jím nikde nemluví. Tedy neexistuje nikdo, kdo by ho prosazoval tak nějak „samozřejmě“ - vždy to jsou jen jazykoví nadšenci.

Jde o to, že nikdo nechce používat „druhý“ jazyk - každý používá ten svůj rodný, kdy jen může. Takže je to jen souboj národních jazyků.

Nikde neužívané esperanto je tedy v nevýhodě a je to škoda...

Esperanto zvítězí až obyčejný člověk pochopí, že to nejcennější co v životě má je čas, který má k dispozici! Pokud se potom podle tohoto zjištění začne chovat,tak má ESPERANTO vyhráno. Již dnes je vidět, že internet se stává velkým spojencem ESPERANTA a to kvůli osvětě,kterou obyčejným lidem poskytuje.Jako příklad uvádím, že se mi nedávno přes internet ozvala 70.ti letá babička z Francie-začátečnice v ESPERANTU!

Esperanto je super, každý s kým se o tom bavím je jím fascinován. Je chyba již aktivních esperantistů, že neumí lépe marketingově výhody tohoto jazyka prodat a šířit jej i jeho ideu

Ahoja,článek o dalším světovém-byť uměle vytvořeném jazyce mě fakt zaujal,akorát ,že o něm slyším poprvé. Ale zní to dobře....

Esperanto je fantastické tím, že by stačilo, aby se každý na světě naučil jeden jazyk a domluvil by se všude. Myslím, že hlavní překážkou jsou odborní lektoři cizích jazyků, kteří by to měli doporučit, ale tím by přišli o práci.Jinak jsem se kontaktoval i s Čínou i Japonskem, takže všude je to „naučitelné“. Další výhodou je to, že každý, kdo používá cizí jazyk se při tom zaměří na nejpoužívanější slova a to platí pro obě strany, takže se lehce domluvíte.

Esperanto se šíří stále více a více,protože se s ním díky internetu seznamují především mladí lidé.Největším negativem je pouze neochota orgánů Evropské Unie vzít esperanto na vědomí jako rovnoprávný komunikační prostředek.Jeho neutralita a snadnost je totiž nepřekonatelnou předností. A ekonomická výhodnost esperanta je k nezaplacení! Za ideální stav bych považoval zavedení esperanta na základních školách v EU jako prvního jazyka od třetí třídy. Propedeu-tickou vlastností esperanta by totiž byly nastartovány u žáků nejvýhodnější podmínky pro výuku dalších národních jazyků podle chuti a zájmu. V poslední době mě potěšila jedna vlaštovka z EU: Za současného předsednictví Finska vycházejí pravidelné týdenní buletiny o událostech v EU i v esperantu!Je zcela zřejmé,že esperanto má zelenou!

Esperanto je bezvadný nápad, jenže šance na jeho prosazení jsou mizivé i díky přirozenému konzervatismu lidí.

Budu-li hovořit za sebe, věnoval jsem tak pět let svého života studiu angličtiny a ještě o dva roky déle jsem se učil německy. Oběma jazyky se domluvím. Rozhodně necítím potřebu věnovat několik dalších let studiu dalšího jazyka.

Šance na prosazení esperanta by byla u mladších generací, které se teprve učí, jenže tam je „anglická lobby“ příliš silná a tak než by se esperanto prosadilo, bude i další generace „konzarvativní“ a příliš zafixovaná na angličtinu.

Sám někdy tvrdím, že angličtina je ten nejhorší možný mezinárodní jazyk, jenže to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat

Za komunistů bylo esperanto jen trpěno a byli to osamělí běžci a občas skupiny železničářů, kteří jej šířili. Taky jsem chodil do kroužku a moc mne mrzí, že má E tak malé zázemí - 1) je VELMI jednoduché /všechna podstatná jména končící na -O, přídavná jména na -A, množné číslo na -J (-aj. -oj), členy la, Li, ši, gi .... slovní kmeny většinou z latiny - blízké jak latinsko.-americkým zemím, tak angličtině ... prostě účelně a jednoduše vystavěná gramatika i pravopis, shodné vyslovování...2) velmi libozvučné ....opravdu by jej pochopila děcka předškolního věku, jsou velmi učenlivá (vzpomeňme na bilingvální minority v ČR), jenže znáte cesty vlivu - musela by se za to zasadit nějaká celebrita nebo skupina politických lobbistů a vnést to třeba do Europarlamentu, jenže tam jsou vnášeny a prosazovány jiné věci - ne v obecném zájmu, každý tam chce prosadit světlo pro svůj píseček (a hanba našim politikům, jak tam za nás nebojují). - - Dnes může mít E zelenou (vždyť je i jeho salonní barvou), ale žel jsme většinou lid zdolaný trapnými reklamami trhu i politiky. Nadchnout tak pedagogický dorost, ekology, mírozvěsty, alternativní kulturu ... ale stále budou naléhavější věci. Svět už to nestihne

Kniha Ulricha Linse je přeložena do češtiny - má 550 stran, a obsahuje historii jazyka v průběhu historického vývoje do roku 1986 včetně Československého vývoje. kromě Číny, Japonska, všech států Evropy a Ameriky.

Jsem soudním tlumočníkem španělštiny a katalánštiny. Mám také Skype. A dále mám ve Španělsku tři přátele - esperantisty. První z nich - Katalánec, bydlí v Barceloně. Ten mně pomáhá při nejasnostech při překladech z katalánštiny. Další dva jsou Španělé. První, Pedro z Madridu, překládá z češtiny do španělštiny. Já obousměrně. Vzájemně si operativně pomáháme a to v esperantu. Oba jsme si vyměnili řadu slovníků, potřebných pro naši práci. Mimo jiné jsem mu i zaslal česko-esperantský a opačný právnický slovník JUDr. Karla Traxlera, který vyšel již v roce 1986 a na kterém jsem se také podílel. Druhý, Rafael z města Huelva je učitelem angličtiny a včera mně pomohl přeložit odborné výrazy z oblasti výpočetní techniky, které byly v předloze v angličtině a češtině, přičemž v češtině byly některé výrazy nepřesně přeloženy. My čtyři si vzájemně pomáháme a k tomu nám výborně slouží esperanto. Chcete-li se podívat na básně české básniřky paní Marie Dolistové z Teplic, podívejte se na její stránku: www.volny.cz/dolistova/CZ-Index.htm
Díky prvotnímu překladu jejích básní do esperanta, byly pak tyto básně přeloženy do angličtiny, němčiny, hornolužické srbštiny a jiné i do dalších jazyků. A včera jsem si nainstaloval do mého počítače elektronický slovník pana Ing. Hrona z Pardubic, který má 250 tisíc výrazů a je stále doplňován. Takže - esperanto neskomírá, ale stále se vyvíjí a rozšiřuje, navzdory skeptikům. Nevěříte? Pak tedy napište do vyhledavače Google slovo „esperanto“ a podívejte se na ty desítky milionů odkazů. Nikdo je za celý svůj život všechny nepřečte. Chce to jen nestrkat hlavu do písku. Srdečně zdravím všechny diskutéry. Zdeněk Rusín

Dobrý den,
zde je odkaz na velice dobrý kurz esperanta (Kurso de Esperanto), což je program v češtině k instalaci do PC:

http://www.kurso.com.br/bazo/index.php?cs

Naši rodiče se museli učit německy, my rusky a dnešní mládí nejvíce anglicky. Jak byli mocní nadutí, to ví jen ten, jenž pochopil pohádku o císařových nových šatech.

Já bych esperanto zavedla všude na světě jako povinný jazyk, proč se učit více jazyků, když se můžeme naučit jeden (+rodný jazyk samozřejmě) a domluvit se s ním všude, navíc by to hodně věcí ulehčilo, např. návody na různou elektroniku apod., určitě se každý setkal s tím, že si něco koupil a marně hledal český návod, myslím, že by se tím hodně věcí vyřešilo. A rozhodně se mi nelíbí, že anglicky mluvící mají navrch a my se musíme přizpůsobovat jim a učit se jejich jazyk, když už se má někdo přizpůsobit, tak ať jsou to všichni bez rozdílu.

Myšlenka jazyka esperanta jako nástroje univerzální domluvy je jistě v mnohém zajímavá a sympatická. Obávám se ale, že esperanto bude vždycky menšinovou záležitostí podporovanou hlavně idealisticky smýšlejícími nadšenci. Napadají mě ale i námitky k jazyku samotnému. Předem ale podotýkám, že jde o můj laický pohled.

Esperanto je díky své jednoduché gramatice a tvarosloví snáze naučitelné, ale možná je to na úkor bohatosti jazyka. Podle mého se nejvíce hodí na běžnou domluvu, ale k tomu nám ve většině případů stačí znalost některého ze světových jazyků. Ano, v esperantu se píší romány i básně, za tím ale vidím jen velkou snahu dokázat, že to jde. Nevím, jestli nějakého z básníků napadne verš prvně v esperantu než v jeho mateřském jazyce...

V přirozených jazycích se významy ustavují postupně a během dlouhého času. V češtině existuje množství ustálených idiomů jako „vlézt někomu na záda“ nebo „trhnout si nohou“, apod. . Angličtina jich snad má ještě mnohem více. Dá se namítnout, že tyto výrazy jsou obtížně přeložitelné do jakéhokoliv jazyka, ne jen do esperanta, ale u přirozených jazyků nachazím podobná jazyková zákoutí, která stojí za to poznat, u umělých jazyků nikoliv.

Důvodem proč se esperanto tak masově nerozšířilo, není podle mého názoru ani tak zájem mocných, jak už tu taky někdo psal, jako spíše právě jeho umělost. Člověk není nucen se ho učit, protože nemá přirozené mluvčí. Kdyby se esperanto rozšířilo jako světový jazyk, stejně by se neubránilo tomu, že by vznikaly jeho rozličné varianty. Tak jako se od sebe oddělila původní a brazilská portugalština natolik, že je třeba překlady vyhotovovat nadvakrát.

K diskutované otázce, jestli učit esperanto povinně na školách, za sebe říkám ne. Aspoň pro mě by tím ztratila humanistická idea na své přitažlivosti. To by bylo jako násilně roubovat větev na kmen, který by sám rostl jinak. A určitě by se našlo i daleko víc protiargumentů.

Na závěr. Nevím, jestli to někoho napadlo, ale bylo by zajímavé, kdyby se někdo naučil esperanto jako svojí mateřštinu. Řekněme, že by se nějaký zanícený filolog odhodlal na své děti mluvit od začátku jen v esperantu. Z nich by potom vyrostli praví světoobčané a původně umělý jazyk by získal svou živou podobu.