Malé úvahy o problémech kolem nás

Komentáře k článku

25.6.2008 19:32

Paradoxy

Někdy se to tak sejde, že prostě není možno si nevšimnout paradoxů provázejících naši dobu. Nechci být obviněn z populismu, ale považte.

Zatímco jsou pořád na světě místa, kde lidé trpí akutním nedostatkem vody, jinde se vylévá mléko do kanálu na protest proti nízkým výkupním cenám. Zatímco jsou pořád na světě místa, kde lidé trpí nedostatkem jídla a umírají hladem, jinde se jídlo vyhazuje, nebo jeho přebytky dokonce pálí. Zatímco jsou pořád na světě místa, kde není základní lékařská péče, jinde se lidé, nespokojeni se svým zevnějškem, nechávají chirurgicky vylepšit.

Hodně zjednodušeně se svět rozděluje na bohatý sever a chudý jih. Důvody, proč tomu tak je jsou jistě dlouho známy (kolonialismus, apartheid a jiné). Přes všechnu pomoc není zatím, například v Africe, patrná tak výrazná změna k lepšímu, inspirující ostatní k následování. Pořád převládá charita, která současný stav spíš konzervuje, než by ho měnila.

Uprchlíci doufající, že jakmile se dostanou do pevnosti zvané Evropa, bude konec jejich utrpení, jsou odsouzeni k doživotní roli nelegálů, či občanů druhé kategorie a nezřídka kriminalizováni svými dřívějšími spoluobčany. Do jejich původní vlasti jezdí evropané na exotické dovolené, kde obdivují panenskou přírodu.

V našich zeměpisných šířkách bývá dobrým receptem na změnu k lepšímu svoboda jedince a dostupné vzdělání. Zdali je to univerzální pravidlo pro celý svět však nevím...

...
Saw, 26.6.2008 9:48

to už sem tu řešil snad tisíckrát, když se přemnoží klokani tak pochcípají hlady a zbylím člověk „pomůže“ kulkou do hlavy. když se přemnoží lidé, udělá se sbírka aby se jim mohly narodit děti a pak větší aby se jejich dětem mohly narodit děti a teď to bude chtít pořádnou charitu, protože na danym území máme 10x víc obyvatel než by půda s nouzí uživila...
V čem je ten paradox špatnej? kdybysme i tady na severu žili jako ve středověku, žádnou pomoc bysme neposílali, všechny by nás spolehlivě regulovaly nemoci a nemuseli bysme se zaobírat tim paradoxem :)

Odp: ...
sneczech, 26.6.2008 18:46

Řešení nenabízím, ani je neznám. Pouze v tomto případě asi nebude nikdy platit, že silnější přežívá, nebo, že si příroda udělá pořádek sama. Což by asi stejně nebylo ideální natožpak jednoduché řešení (na rozdíl od klokanů - myslím, že tu nadsázku jsem pochopil). Poukazuji pouze na paradoxy, jež jsou patrné aniž by to bylo někomu divné...

Odp2: ...
Saw, 26.6.2008 22:25

V přírodě je to tak vždycky. Když jsou síly vyrovnané, bojuje se. Když ne, jeden má všechno a druhej nic. Ve smečkách nebo tlupách obvykle platí soudržnost jako u lidských rodin, zvyšuje to šanci na přežití sobeckého genu. Mimo ně se žádné ohledy neberou, aby se zajistilo přežití a gen mohl poslat dál. Člověk se soucitem zkouší porazit přírodu, všem bude dobře a všichni budou mít všechno. Teoreticky by to šlo, ale vysvětlete někomu že když si pořídí děti, tak mu pojdou hlady nebo žízní. Empatií a nadhledem můžeme přírodu trochu polidštit, ale pravidla jsou neúprosná. Až když si každý uvědomí svojí pozici a přestane hystericky bojovat, vyhraje myšlenka. Tak daleko ale lidé zdaleka nejsou...

Odp3: ...
Shipper, 27.6.2008 12:34

Jenže šanci na přežití sobeckého genu by měl zvyšovat i vyčůranej altruismus, jak ho popisuje níže Kelt (strach z terorismu, neochota se dělit atd.) Takže nejde o to, zda pomáhat, či ne, ale o to jak.

Odp4: ...
Saw, 27.6.2008 12:42

Jak pomáhat: „Tady máš jídlo, pití a očkování, ale tvý děti už živit nemůžeme, žádný si nepořizuj (nebo hodně málo, třeba maximálně jedno na rodinu)“. Kdyby to šlo takhle tak se zredukuje přelidněnost a sníží všeobecné utrpení postižených i pozorovatelů. Záporná věc co z toho plyne je, že budou vymírat některé národy... Které vymírají beztak a za mnohem horších podmínek. Jop, takhle nějak si to představuju.

Odp5: ...
Shipper, 27.6.2008 13:15

:-) To se ale sobeckému genu asi líbit nebude...z toho koukaj big big problémy, to je na tom to otravné, že v zájmu vyspělých zemí je nakonec vždy jen a jen účinná pomoc, zbývá maličkost, přijít na to jak.

Odp6: ...
Saw, 27.6.2008 19:49

Big big trouble je, že lenost předčila sobeckej gen a v rámci „soucitu a pomoci“ si sem nataháme levnou pracovní sílu. Jenomže místo otročení nám logicky konkurují nerozmazlenou povahou a tvrdou prací. Takže dobrovolně oslabujeme svojí pozici.
Dále: „Když chceš někomu pomoct od hladu nedávej mu rybu, ale nauč ho rybařit“. Třeba tě pak zmasakruje a vyžene ze země, zřejmě je to projev vděku (bílí farmáři v africe). Nebo mu dej počítač s internetem a zařiď mu školy. Bude z něj třeba právník, a může to bejt zrovna ten, kvůli kterýmu tvoje dítě nenajde práci. Jen jestli pak budou mít všichni soucit s námi, aby se našim sobeckým genům to stírání paradoxů, vyplatilo.

Jsem skeptický k tomu, jak naší pomoc vedeme. Je správné něco si odříct, abysme někomu pomohli z nouze, ale odřekne si on aby pak pomohl nám?

Odp7: ...
Shipper, 27.6.2008 21:55

Myslím, že to vidíte moc černě, sobecký gen dělá jen to, co se mu vyplatí.
Tady se mluví jen o Africe, ale pomáhá se i Rumunsku, nebo Bulharsku a funguje to a není to tím, že jsou to evropské státy, protože např. pomoc východní části Německa je zatím ekonomická katastrofa.
Jestli ten, co připraví mé dítě o práci má modré, hnědé nebo šikmé oči je mi jedno, pokud v tom není pozitivní diskriminace. No a jestli určité práce Češi dělat nechtějí, a vy určitě také ne, někdo je dělat musí a že by nás třeba Ukrajinci vyhnali ze země?
Jestli je správné si něco odříct? Asi je to v našem zájmu.

Odp8: ...
Saw, 28.6.2008 0:00

Sobecký gen se projevuje uspořádáním hmoty určitým mechanizmem, kde se dá mimo jiné udělat chyba, nebo člověk zmást. Šíté si při slavnostech pářou kůži vším co jim přijde pod ruku, v horších případech se nevratně ničí. Feťák asi také neni úplně správná exprese. Takže si člověk musí dvakrát rozmyslet co je racionální, a co je hysterická snaha zachraňovat co se dá, protože sou výstavy i National Geographic plné těch strašných fotek a všechny celebrity se přimlouvají.
Poenta je, že máte mít zájem na tom, aby vaše dítě o místo nepřipravil vůbec nikdo.
Nikdo nás vyhánět nebude muset, prostě nás přečíslí asiati a máme vystaráno ;-)

Odp9: ...
Yardasan, 28.6.2008 0:24

To je jen důsledek multiplatformní společnosti a falešného humanismu. Míchání ras a národů je proti přírodě a proto z toho nemůže vzejít nic dobrého. Je to asi tak, jako by jste si domů do vlastní rodiny, do jedna plus jedna, nastěhoval třebas dva, tři cikány nebo bezdomovce - je to konečná. S pozdravem jK.

Odp10: ...
Saw, 28.6.2008 10:58

Dokud se hraje podle stejných pravidel tak není problém, z genetického hlediska je míchání, pokud vím, pozitivní díky rezistencím na nemoci. Ale ani melting pot v USA nefunguje ideálně a každá rasa si žije ve své quater nebo hood a mnohdy na základě rasizmu vznikají závažné spory.
Takže když tu máme cigány a ukrajince a rusy a černochy a asiaty, z nichž se většina za čecha nikdy neprochlásí, máme problém. Zvlášť když je jejich kultura rovná té naší. Oni bojují za tu svoji zuby nehty a my se prostě vzdáváme...

Odp11: ...
Lipovan, 7.7.2008 12:55

melting pot v USA nefunguje ideálně

Melting Pot už nefunguje vůbec. Jak uvádí O. Ulč, v dnešní době se v USA zdůrazňuje pluralismus, zachování původu, jazyka, kultury.

Odp9: ...
Shipper, 28.6.2008 7:34

Genetické a individuální zájmy jdou obyčejně ruku v ruce, ale ne vždy: lososi umírají následkem snah o vytření; včela útočící žihadlem na vetřelce v podstatě páchá sebevraždu. Geny někdy nutí živé tvory, aby se chovali v souladu se zájmy svých potomků. Ani to však neplatí bez výjimky: ptáci opouštějí svá holátka, když je trápí nedostatek potravy; šimpanzí matky nelítostně odstrkují mládata od prsu. Někdy je v zájmu genů, aby zvířata pomáhala svým příbuzným: mravenci a vlci pomáhají svým sestrám při rozmnožování. Někdy je v jejich zájmu ubližovat jiným organismům: máte-li rýmu, kašlete; salmonely vám způsobují průjem. Avšak vždy, a to bez výjimek, se živé bytosti chovají tak, aby jejich chování zvyšovalo šance jejich genů na přežití a reprodukci. (Matt Ridley-Původ ctnosti)
http://dec59.ruk.cuni.cz/~certik/texty/ct/ctnost01.htm#sg
Jedinec ani sobecký gen si přece nemohou namalovat svět podle svých představ, stojí vždy před volbou a ta v tomto případě zní: Vyplatí se mi altruismus z dlouhodobého hlediska? To samozřejmě neznamená, že spáchám sebevraždu a přenechám svůj byt uprchlíkům z problémové země. Já také nevím JAK pomáhat, ale věřím tomu, že je pro mne lepší pomáhat než nepomáhat. Z dlouhodobého hlediska se mi správná pomoc vyplatí.

Zimbabwe
Kelt, 26.6.2008 11:16

Vždy když čtu o tom, jak bychom měli pomáhat Africe, vzpomenu si na Zimbabwe. Tato země byla dříve britskou kolonií, jmenovala se Rhodésie a spolu s Jihoafrickou republikou, bohatou na nerostné suroviny, patřila k nejbohatším zemím na jih od Sahary. Říkalo se jí také Obilnice Afriky, protože se tam podařilo vybudovat výkonné zemědělství, hlavně za pomoci bílých vlastníků půdy. V roce 1980 se v zemi po občanské válce ujal moci současný prezident Robert Mugabe a započal řadu reforem, za což sklidil pochvalu od veřejného mínění západních zemí, konečným efektem reforem však bylo vyhnání bílých vlastníků půdy a z prosperující země tak vytvořil jednu z nejchudších zemí světa s roční inflací 100 000%.

Proč o tom píšu? Protože je jistě chvályhodné chtít pomáhat chudé Africe, druhá otázka však je, jestli Afričané sami chtějí pomáhat a jestli jsou na případnou pomoc připraveni. Určitě se lze domluvit na tom, že všechny bohaté státy budou do Afriky posílat třeba určitou část HDP, přinese to však něco? Nebudou jen peníze a potraviny rozkradeny vládnoucí elitou? Dostanou se ke všem potřebným ? A do čeho investovat? Do rozvoje zemědělství? Do boje proti AIDS a malárii? Nebo do vzdělání? Do dostupnosti nezávadné vody? Než se rozhodneme k masivní pomoci, která nebude jen pokryteckou kapkou v moři, měli bychom si to pořádně ujasnit.

Chudým zemím bychom měli pomáhat už kvůli nám samotným, nejen kvůli dobrému pocitu, ale i kvůli naší bezpečnosti - chudoba vždy plodí extrémismus a vede jen k obrovským přesunům obyvatel za lepším životem, na což naše společnost není připravená. Měli bychom se však všichni a tím myslím všechny vyspělé země, domluvit na skutečně funkčním modelu pomoci. Aby se zase neopakoval případ Zimbabwe ...

Odp: Zimbabwe
giorgio, 26.6.2008 16:22

absolutne suhlasim

Odp: Zimbabwe
sneczech, 26.6.2008 18:48

také myslím, že je nutné a chvályhodné pomáhat. Bohužel v případě Afriky to dospělo zřejmě tak daleko, že se jen „pomáhá“ a většině obdarovaných se líbí dostávat. Mimoto je charita tak velký byznys, že se sami charity nenechají jen tak vyšachovat ze hry. Zimbabwe mě taky napadlo a souhlasím se vším co o něm píšete...

Odp: Uganda
Caprice, 26.6.2008 22:00

Mně se zas vybavuje Uganda 70. let a sadistický diktátor Idi Amin alias „Jeho veličenstvo doživotní prezident, polní maršál Al Hadji doktor Idi Amin, pán všeho tvorstva na souši i ve vodě, dobyvatel Britského impéria v celé Africe a především v Ugandě.“ Během jeho zhruba desetileté vlády bylo zavražděno, popraveno a umučeno asi půl miliónu lidí (Aminových skutečných i domnělých odpůrců) a ugandské hospodářství téměř zkolabovalo, když nechal Amin vyhnat ze země asijské obchodníky, kteří tehdy ovládali téměř 90% tamější ekonomiky. To vše za tiché nečinnosti „vyspělého“ světa.
Souhlasím s Vámi, Kelte, a přidávám dodatek: čím chudší země, tím úrodnější půda pro charismatické psychopaty, kteří snadno dokáží zmanipulovat vyhladovělé davy. :-(

Paradoxy?
Lipovan, 28.6.2008 20:48

Nemyslím si, že by to byl paradox. Není možno pohlížet na svět univerzálníma očima - nejhůře pak spasitelským pohledem znuděného příslušníka euroatlantického civilizačního okruhu. Co je možno v Papui, nelze v Evropě a naopak. Jak píšete, v Evropě se vylévá mléko do kanalizace, jinde umírají lidé hlady. Inu, jiný kraj, jiný brav. U nás platí zákony na ochranu zvířat, v Číně zcela legálně stahují psy z kůže zaživa. Tyto rozdíly jsou sice výrazné a děsivé, ale jinak naprosto přirozené.

Odp: Paradoxy?
Tony, 23.7.2008 17:50

UF. Po shlédnutí vašeho videa nemám sílu se jít najíst... je mi na zvracení z takového člověka. Pohrdám, odsuzuji a hluboce nenávidím.

Odp2: Paradoxy?
ivan, 23.7.2008 22:06

Nemám odvahu to ani pustit, během roku jsem se rozloučil se třemi psy. Poslední byl Jim, sedmiměsíční štěně bordercollie. Neděle 13.7 Lidstvu bych prospěl tak, že bych některé lidi eutanatoval.

Je dobré začít s regulací porodnosti
Bedřiška, 2.7.2008 8:11

Píšete,že lidé v Africe mají hlad.I číňané by měli hlad,kdyby se rozmnožovali tak rychle jako afričané.V číně se ale zregulovala porodnost.Stát přispívá pouze na jedno dítě a další si musí rodiče živit sami.V době kdy už je možná antikoncepce by podle mě nejvíce africkým ženám prospělo naučit je tu antikoncepci používat,aby nerodili jedno dítě za druhým.A naučit je obhospodařovat půdu.I u nás pokud se nám bude určitá menšina obyvatel rozmnožovat takovou rychlostí jako dnes a nebude pracovat bude za chvíli hlad.

Odp: Je dobré začít s regulací porodnosti
Kelt, 2.7.2008 21:18

Já myslím, že používání antikoncepce nevyřeší vše, navíc k otázce antikoncepce se staví odmítavě církev, která má v Africe dosti oveček. Spíše si myslím, že vysoká porodnost souvisí s rolí žen v africké společnosti - ženy mají podřadné postavení, nemají prakticky žádné vzdělání, o možnosti nějaké kariéry ani nemluvím, takže co jim pak zbývá? Nosit vodu a rodit děti. Já vidím klíč ve vzdělání žen a ve změně postavení žen ve společnosti, ale to je běh na dlouhou trať

Odp2: Je dobré začít s regulací porodnosti
ivan, 2.7.2008 23:43

Kelte, zkusil bych se zamyslet nad tím, jestli není postavení afrických žen spíše záležitostí vzdělání a přístupu afrických mužů. Co ty na to?

Odp3: Je dobré začít s regulací porodnosti
Kelt, 3.7.2008 7:50

:-) Vidíš, tak takhle jsem se na to nedíval, ale máš samozřejmě pravdu - bez změny postojů mužů se těžko změní postavení žen - jsem prostě příliš Evropanem :-)

Odp: Je dobré začít s regulací porodnosti
ronantik, 2.7.2008 21:55

Madam, zkuste žít v Africe při denních teplotách nad 30°C, přes poledne nad 40°C, uvidíte, jak budete v tom vedru pilně pracovat jako včelička. Zkuste se tam vzdělávat a být komunikativní a kreativní. Ty ženy tam určitě nejsou „blbější“ než v Evropě, určitě už vědí, co to je antikoncepce, ale asi jsou buď tak chudé, že si tuto vymoženost nemohou dovolit, nebo jim to nedovolí místní zvyklosti a rodinný klan. Kdyby nerodily „ jedno dítě za druhým“, možná by je i opustil manžel. Stejně jim polovina dětí umře, tak aby jim alespoň ke stáří nějaké zbylo. A jestli si myslíte, že v Africe „obhospodařovat“ suchem rozpraskanou půdu dřevěným rádlem je procházkou růžovou zahradou, tak by spíše prospělo Vám trochu více vzdělání.

Odp2: Je dobré začít s regulací porodnosti
Jimmy, 3.7.2008 5:18

V takovém Japonsku je taky v létě 30-40°C, k tomu 90% vlhkost vzduchu, takže člověku je relativně ještě větší horko a přesto jsou Japonci pilní jak včelička celý den od nepaměti. Klimatizace jim v tom usilí pomáhá jen asi posledních 20-30 let. Takže jen v počasí to nebude ;-)
Ostatně i v takové Itálii nebo Španělsku, jsou často stejné podmínky jako v Africe.

Odp3: Je dobré začít s regulací porodnosti
Yardasan, 4.7.2008 20:17

Mladý ital v létě nepracuje a v zimě tančí... ;-)S pozdravem jK.

Můžou si za to sami
scatman, 9.8.2008 17:19

Za tyto paradoxy můžou hlavně vrcholné státnické špičky afrických zemí. To oni jsou zodpovědní za nedostatek vzdělaných lidí, hospodaření státu a existenci všech partizánských skupin, které celkové situaci rozhodně neprospívají. Svádět vše na klimatické podmínky je hloupost. Podívejte se na Austrálii, zde zemdělských půd také není nadbytek.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.