Nové články
Nejčtenější
Témata článků
Odběr, stažení webu
Podpora
Poslední komentáře
Střípky z diskuse
- Pokud existuje nekonečno tak existuje i konečno ,konečno by bylo...
- Tak přeju hodně radosti z nového „spotřebiče“. Z Windows 8 mam...
- Já si odmalička představuju dveře. Ty otevřu,chodba,další dveře. ty...
- Bezkonkurenční nabídka půjčky na OP na www.naobcanku.org
- Matěji Slanaři, co takhle zkusit dělat něco užitečného?
Zajímavé odkazy
Novinky na Svíci.cz
- 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
- 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
- 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Komentáře k článku
Jsem nezaměstnaný aneb za vše mohou právníci a manageři
Často se setkávám s názory starší generace na téma „práce není“, „my starší už jsme na odpis a nikdo nás nevezme“, „jo za starých časů, to jsme se měli dobře“, „ti právníci, ti berou platy (závistivý povzdech)“, „kdo si nenakrade, ten nic nemá“...
Nic není černobílé, takže nepopírám tezi o starších lidech majících s hledáním práce větší obtíže. Přesto si myslím, že každý může práci najít, pokud vyvine dostatečné úsilí. Otázkou je, co je toto dostatečné úsilí? Pokud někdo žehrá na osud, položte mu pár základních otázek a bude hned jasno...
1. Vzdělání
Čím vyšší vzdělání, tím vyšší šance, že nás někdo přijme (neplést s nepravdivou rovnicí vyšší vzdělání = vyšší plat). Není to tak jednoduché, některých kvalitních vyučených řemeslníků je nedostatek a naopak gymnazista bez odborného vzdělání bude mít problém. Přesto základní škola není zrovna vstupenka do lepšího světa. Možná máte pocit, že tato rada by se měla adresovat spíše dětem. Není tomu tak - doplnit vzdělání si můžete kdykoliv a rozhodně to není nic, co by se nezvládlo při práci.
I vysoká škola se dá vystudovat při zaměstnání a dokonce i rodině. Některá lépe (ekonomie), u některé to je velmi obtížné až prakticky nemožné (medicína). Zárukou dobrého platu jsou IT obory, právo, ekonomie, technické a přírodovědné obory...Naopak neveliký plat a problém s uplatněním bude na filosofických fakultách (např. „humanitní studia“ a podobné obory)
2. Jazyky
Základem je angličtina, ovšem žádaná je i němčina, ruština, francouzština a další jazyky. Tento požadavek je mnohdy klíčový, proto doporučuji věnovat se studiu jak jen je to možné.
3. Počítačová gramotnost
Proč vlastně mají starší lidé takové potíže najít si práci? Jsme si jistá, že to nesouvisí jen s datem narození. Starší lidé často jazyky neumí, zvláště ne angličtinu, a počítačů se bojí.
4. Schopnost stále na sobě pracovat
...a vzdělávat se, hledat si dobré kurzy a semináře. Mít zdravé sebevědomí a příjemné, slušné vystupování. Ono když do místnosti vstoupí žena a „zakníká“ potichu své jméno, příliš kladný dojem zřejmě nevzbudí.
Poslední z těch nejdůležitějších věcí je samotné hledání si práce. Aktivní kontaktování firem, u nichž bychom chtěli pracovat, nebo vyhledávání na internetu mezi stovkami inzerátů je rozhodně ta lepší varianta, než smutně vyhlížet nabídky na úřadu práce.
Tedy, stále jsem vás nepřesvědčila, že kdo opravdu chce, ten pracuje a nemusí to být za minimální mzdu?
...protože jste asi mladá, komunikativní, kreativní, standardní a ještě asi máte nad sebou nějakou ochrannou ruku. Vzdělání středoškolské ani vysokoškolské, ani počítačová gramotnost, ani znalost jazyků není zárukou, že člověk získá zaměstnání. V současné době je nejdůležitější krásné vzezření, bílé zuby a stálý bezdůvodný úsměv, rok na univerzitě v USA nebo v GB, určitá politická příslušnost a hlavně příbuzní a známí na vlivných postech. Pokud někdo místečko na úřadě získá, tak se sice musí na občany stále usmívat, ale zásadně je musí odmítat, zdůrazňovat, že není úřední den, že pro jejich věc je kompetentní kolegyně, která je na dovolené, nemocná, u zubaře nebo na poradě. Taková úspěšná trvale zaměstnaná úřednice(-ík) se musí intenzivně snažit neřešit požadavky občanů, aby se nedostal(a) do konfliktu s vedením úřadu a se svými kolegy a aby si sám(a) udržel(a) úřednické místo.
Typický příklad: Otec mladé ženy je vysokým hodnostářem na městském úřadě a tažena okamžitě po promoci dostane trvalou pracovní pozici v místní instituci, zatímco její kolegové bez protekce již několik let „bloudí“ od jednoho provizorního zaměstnání ke druhému.
Nevím, zda jsem standardní, jelikož nevím, s jakým standardem mě srovnáváte.
Věřte mi, že pro pozice, na kterých jsou důležité schopnosti (tj praxe, jazyky apod.), někdy podstatné vůbec pro správné fungování (tj. zisk) firmy, tak tam se opravdu na „stálý bezdůvodný úsměv“ nehledí. To by byl každý zaměstnavatel hlupák, neboť úsměv jeho zaměstnanců ho neživí. Stejně tak ho neživí jejich „politická“ příslušnost. Možná jsou taková kritéria zohledňována u pozic, v nichž není tolik zodpovědnosti. S praxí v cizině však souhlasím, je to neocenitelná praxe, kterou zaměstnavatelé vítají (mimochodem, dnes pro vysokoškoláky z velké části hrazená stipendijními programy - když se chce, tak se chce).
Co se týče známostí, tak ano, takové případy jsou. Ale to nic nemění na tom, že i ti další mají šanci, když nenadávají na podivná kritéria při výběru zaměstnanců, ale zjistí si ta pravá a začnou se dále vzdělávat.
Praxe versus Vaše pochybná optimistická teorie:
Absolventka VŠ a dalších kurzů, která se stále vzdělává, už tři roky marně chodí na pohovory do různých výběrových řízení, tři roky nemá práci. Důvod: má dvě malé děti.
Romantiku, vy jste ještě pořád bez práce? To snad už není možné ani teoreticky.
Je mi 55 let a jsem již od roku 1995, kdy jsem odešel z Vězeňské služby z funkce pedagoga v hodnosti majora pod vlivem šikany nadřízených ( kde jsem bojoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí za dodržování lidské důstojnosti vězňů až jsem neuhájil ani tu svoji... ) již poněkolikáté nezaměstnaným...jsem totiž takovým panem Tkalounem z Vratných láhví: když někde nejsem spokojen, tak prostě odcházím..a stávám se nezaměstnaným ...naštěstí si to mohu dovolit díky rentě od Vězeňské služby...on se totiž člověk vůči svému chlebodárci chová jinak, když je na něm plně finančně závislý a jinak, když pobírá vedle platu rentu stejnou nebo vyšší, než pobíraný plat...
Tak jsem nezaměstnaný na úřadu práce a ...nikdo mě nechce zaměstnat..., úřad práce mi neplatí podporu v nezaměstnanosti protože mám již zmiňovanou rentu...v podstatě jsem v dané situaci spokojen, protože se mohu s manželkou, která je už v důchodu věnovat svým vnoučatům...
Tak vidíte ... protože jste byl majorem, určitě pobíráte pěknou rentičku a přestože jste si v práci prožil svoje, s důchodem svým a svém ženy můžete vklidu a spokojeně žít ... a pracovat už nemusíte vůbec, nebo ne?
Když nemusíte, tak nedělejte.
Tak v důchodu ještě nejsem, pracovat sice nemusím, ale rád bych, na tom snad není nic špatného... bohužel funguje a to zcela běžně na pracovním trhu diskriminace! A tomu žádný antidiskriminační zákon, který nám EU vyčítá, n e p o m ů ž e! Protože je to vše o konkrétních lidech a odehrává se to mezi konkrétními lidmi: konkrétní lidé rozhodují o jiných konkrétních lidech...mám zkušenost z obou stran, protože jsem 2,5 roku dělal na pracáku zprostředkovatele a z druhé strany nezaměstnaný už jsem dlouhodobě podruhé...
...uvedu konkrétní případ: možnost zaměstnat se na úřadu práce.Existuje. Vše se děje formou výběrového řízení. stačí se přihlásit emailem a poslat strukturovaný životopis.Pokud se dostanete do užšího výběru, tak máte šanci...ale tam se určitě nedostanete ..a tím celé řízení pro vás skončilo, protože výsledek řízení se neoznamuje a všechny přihlášky se komisionálně likvidují... Píšu to z vlastní zkušenosti, stalo se to několikrát a vždy jsem splňoval všechny požadavky. Podával jsem přihlášky na funkce od 6. do 10.platové třídy a mám VŠ právního směru...závěr? Vždy jsem dělal křoví někomu jinému...Teď mám přihlášku přímo na zprostředkovatele, tedy funkci, kterou jsem dělal...vsaďte se,že budu zase dělat křoví!
zdravím, je mi 25, a úřad práce bych v současné podobě zcela zrušil. úřady práce totiž neslouží ke spojování těch co potřebují, a těch co můžou pomoct. úřady práce slouží k evidenci pracujících pro potřeby finančního úřadu a sociálky. stejně jako občanské průkazy, i tohle je komunisticko-fašistická (nelidská) zmrdovina.
na vejšce v praze jsem objevil způsob, jak dělat pracovní úředničinu. tehdy ještě studenti nemuseli platit daně, a tak když jsme věděli, že zítra budeme mít volno, šli jsme do agentury persea a dostali jsme na zítra práci. Odmakal jsem si tam snad všechno co jde - od dotazníků na ulici, přes zedničinu a stěhování, ještěrkaření ve skladech, až po noční dvanáctky u pásu v různých fabrikách - na těch býval při absenci zdanění největší vejvar 
Kde lítáš takovou dobu?
očkuju lososy v norsku
Paní Báro Š, domnívám se, že asi nevíte kolikátá bije.
Jsem středoškolačka,vdaná, středního věku, 3 děti, žijeme na venkově. Netušíte, čím jsem musela projít, než jsem sehnala přiměřené místo mému vzdělání. Od uklizečky po prodavačku. Maturitní vysvědčení, kurzy nejrůznějšího druhu zde většinou nikoho nezajímají.
Jsem ještě slečna
Chápu, že zřejmě na venkově nebo menším městě to bude s prací bídné....Ale dnes je běžné dojíždět do práce i delší dobu, než půlhodinku autobusem. Nechci se Vás dotknout, ale z jaké školy maturitní vysvědčení máte? Umíte jazyky a zvládáte práci na počítači?
Myslim,ze mate pravdu,ze se nejaka prace da najit ale jaka a za kolik,nekde v hlidaci firme za minimalni plat,coz je 8tis.hrubeho,myslite ze se da stim vyzit, ani bydleni si za to neporidite.Je ostuda tohodle statu,ze spousta lidi chodi do prace za minimalni plat,protoze jinou praci nesezenou a jeste ponizene musi zebrat o socialni podporu,neni to demotivujici?V normalnim state,kdyz uz nekdo pracuje na plny uvazek,by si za vydelane penize,mel zajistit skromne bydleni a jidlo.Myslite,ze za 8tis,hrubeho se to da?Ono se to neda ani za 10tis.hrubeho,mozna cisteho pri 150korun na den na jidlo,jako duchodce,ktery ma ale slusny duchod,protoze zeny maji vetsinou duchod pod 10tis.kdyz uz nejakou slusne zaplacenou praci najdete,tak Vam Soukromnik,plati ofico minimalni plat a zbytek vam plati kes,tnz.ze vas okrada na duchode i na nemocenske,jasne-muzete rict at tam dotycny nepracuje za tehle podminek ale co ma chudak delat,pracovat za minimalni plat?Vsichni nahore o tom vedi ale nikdo stim nic nedela jsou to Lumpove,kteri mysli jen na sebe a nezalezi jaka je to polit.strana.Nikdy jsem nebyl v KSC,pral jsem si revoluci,jako asi vetsina v tomhle state,cinkal jsem s klicemi atd.Sohlasim stim,ze se spoustu veci zmenilo k lepsimu od revoluce je demokracie,spousta lidi si zije lepe nez za komunistu i ja patrim k tehle skopine lidi ale co se tyce uplatkarstvi a hlavne zlodejny a okradani statu-to by se mohli komunisti hodne ucit od jakekoli dnesni a hlavne porevolucni demokraticke vlady.Hezky den.Jirka
Dojíždět do zaměstnání delší vzdálenost než 15 - 20 km (to je cca půlhodinka autobusem) kvůli pár tisícům navíc se zaměstnanci finančně nevyplatí, nemluvě o ztraceném čase a zdravotních rizicích (stres a zvýšené opotřebení organismu, problémy s krční a bederní páteří při dojíždění automobilem, zvýšené riziko virózy při delší jízdě v přeplněném autobusu nebo vlaku). V důsledku se to tedy nevyplatí ani zaměstnavateli, lidé jsou díky brzkému vstávání a dlouhé cestě nevyspalí, utahaní a psychicky unavení už po ránu. Ale vyplatí se to třeba podnikateli, co si náklady na dojíždění (včetně auta 
), narozdíl od zaměstnanců odečte z daní, nebo manažérovi co má služební automobil (taktéž odepsaný firmou z daní) a ráno v 7 nejde hned k ponku nebo k lince, ale dá si kafe a chvíli relaxuje.
Já naopak práci odpovídající mému vzdělání mám, protože jsem ji získala už před tím, než se mi narodily tři děti. A pak stačilo buď pořídit dítě před vypršením tříleté rodičovské dovolené (druhé dítě), nebo se vrátit nakrátko do zaměstnání a opět otěhotnět (třetí dítě). Pracovní místo mi tedy ze zákona muselo být zachováno.
A nevadí vám moc Jano, že nejen Váš zaměstnavatel, ale především vaši spoluzaměstnanci musí pykat za to, že jste se rozhodla hrát tuhle hru „na práci“? Je to hodně špatný zákon, který prospívá jen těm, kdo skutečný zájem o práci nemají, jen držet tu židli před opravdovými zájemci a na ostaní jen sypat práci, kterou nikdo neudělá, protože je místo tabulkově obsazené.
Moje kamarádka v této situaci je: práce je tolik, že maká po sobotách a nědělích a když uvidí další s břichem nebo potenciální, která, když zjistí, že je tam opravdu fuška, se pěkně uklidí na mateřskou, přestává používat slušné výrazy. A budete se možná divit, nadávají především ženy.
No to jste mě opravdu dojal. Myslíte si, že mít děti není také mou povinností? A kdy ty děti asi tak mám rodit? Počkat si na důchod?
Proboha, na mě tam čekají, protože lidí s mou kvalifikací se nedostává. A doufám, že jim budu teď dlouho platná. A nemyslete si, že můj šéf o mých životních plánech nebyl informován a s tímto scénářem nepočítal. I tak to považuje za dobrý obchod, myslím, protože je mu jasné, že s malými dětmi nikam neodejdu a zůstanu u této práce.
V prvním příspěvku jsem se zmínila, že kvalifikovanou praci již mám, ale čím jsem si prošla bych opravdu nikomu nepřála. Maturovala jsem v roce 1981 na zdravotnické škole, do mateřské jsem pracovala několik let v oboru ve velkém městě. Odstěhovala jsem se za manželem na vysočinu, po mateřské jsem sehnala místo v keramické dílně - zde jsem využila znalost ruštiny, pracovala jsem dva roky s ukrajinskými dělníky, - z důvodu nevyplácení mzdy jsem dala výpověď, pak následovala kariéra uklizečky, sázení stromků v lese a další dva roky jako prodavačka. V roce 2001 jsem absolvovala kurz podvojného účetnictví. Později kurz pedikérky.
Pracovat na počítači umím a vlastním řidičský průkaz. To všechno ale, milá slečno, nikoho nezajímalo. Roky jsem obcházela absolutně všechno: mezi první okázkou však většinou bylo: „Kolik máte dětí? Tři? No, my vám dáme vědět.“ Nyní pracuji v sociální oblasti a doufám, že se zde udržím až do důchodu. . .
Majko, proč jste nevykonávala práci účetní, nebo pedikerky ?.. tomu nerozumím. K tomu přece zaměstnavatele nepotřebujete. Ani nevím kolik má naše účetní dětí, občas přijede, sebere mareriály, zpracuje, řekne si kolik dostane, a je to. Pohlídá všechny platby, odvody, připraví daňová přiznání. My se staráme o svojí práci, ona o svojí. Tuším,že má krom nás ještě nějaký pneuservis a hospodu, ale ani to nevím jistě. Prostě, věci fungují, tak se ani moc nestarám o to jak. Každý děláme svoje. Bydlím na malé osadě - asi 40 lidí.
... s Bárou nemá smysl diskutovat. Ta má tak vysoké sebevědomí, že si myslí, že všichni ostatní lidé jsou proti ní nuly neschopné jakéhokoliv osobního růstu. Bára si myslí, že jen ONA je ta JEDINÁ, která ví JAK NA TO.
Konečně NĚKDO, kdo mě skutečně pochopil!!!Ach, ta chvilka sounáležitosti je nezapomenutelná Obdivuji Vás, že máte tak vysoké sebevědomí, že dokonce dokážete tvrdit, CO si myslím.
Milá autorko, z filozofickými fakultami pravdu nemáte. Naopak, nedávno jsem byla seznámena s výsledky průzkumu, podle kterého absolventi filozofických fakult nacházejí uplatnění na trhu práce téměř ve 100 procentech případů.
Kolik procent „filozofů“ pracuje v oboru, který vystudovali a kolik procent absolventů technických škol pracuje v oboru ?
Osobně co znám lidi z technik, tak všichni pracují v oboru, zato znám archeoložku, pracující v bance, arabistu pracujícího v pekárně atd. Takže těch 100% pracujících absolventů filozofických fakult bude spíše o tom, že tito absolventi prostě chtějí dělat, ale je jim úplně jedno kde. To že absolventi humanitních fakult chtějí pracovat je jistě chválihodné, ale v mnoha případech je otázkou zda těch 5 či více let studia nebyl jen ztracený čas.
Ztraceným časem bylo, že se Tvůj fotr vystříkal do Tvé mámy mámy, místo aby se vytříkal do pytlíku. Ty jsi nějaký debilní lempl z techniky, který hodnotu života vyjadřuje pouze na základě množství šroubků v soukolí.
Ona má k disopozici data ze statistiky, zatímco ty jen svoje stupidní bludy, mrde.
Kde je Ivan? Neví někdo, co se s ním stalo? Měla jsem jeho email, ale při totálním krachu starého PC jsem o ni přišla. Omlouvám se za přerušení tématu.
Ahoj Jani, Ivan zdraví Svíci a Tebe zvláště, má se dobře, s Evou zápasejí s doktorama a hlavně se sociálkou.
Právě jsem s ním mluvil, tak mi vyprávěl, co prožívají a domluvili jsme se na září, že bych ho navštívil. Chceš se zúčastnit? Dej mi vědět na
jana@krejcovstvi.biz
ahoj Pavel
Zdá se mi to stále dokola. Získat práci... co to je? Je třeba si uvědomit, že můžu pracovat sám na sebe. Zdá se mi, že stále lidé hledají dobře placená netahavá místečka, že někdo stále něco musí udělat za ně... Myslím, že by nejdříve musela většina padnout na hubu aby se vzpamatovala. Když něco umím a vím co chci, tak nezáleží na věku a jdu to dělat, jinak budu skuhrat do smrti. Pokud je někdo neschopný, tak nemůže chtít aby měl stejně jako ten, kdo je schopnější. Většinou to ten neschopný stejně nepochopí a bude jen nadávat. Spousta lidí je bez zájmů, podléhá konzumu. Je třeba žít, umět se dívat a své zájmy a koníčky proměnit v práci pro ostatní, kteří Vám za to přinesou to modré z nebe. Pak budete šťastní a získáte i bohatství. Jinak skončíte jako zaměstnanci za trest s podprůměrnými platy. Není to dáno každému a tak se ostaní chca nechca musí smířit se svým osudem. A s minimální mzdou se také dá žít úplně v pohodě. S pozdravem jK.
Takže vezmu to trochu jinak:
Ve svém okolí neznám ani jednoho člověka, který by měl vysokoškolský titul (i když dnes už je titul na kde co, snad i na odborníka pro kousání nehtů), uměl výborně jazyk a byl schopný pracovat na počítači...a byl nezaměstnán. Neříkám, že se takovýto člověk nemůže vyskytnou, ale kolik jich asi bude? Pracuji v personální agentuře a myslím si, že mám pojetí o tom, co zaměstnavatelé chtějí. Pokud to máte, bude pro ně cenná i žena s dětmi.
Jinak na filozofické fakultě studuji a že by tam bylo tolik studijních programů, s nimiž by student zůstal v oboru a nežil o chlebu a vodě, to se mi nezdá. Konkrétně programy typu Středoasijská historické nářeči a papuánština
Dodatek: Na Vysočině hledají jen uklízečky a Ukrajince?
Ne. Ty hledají už jen v Praze. S pozdravem jK.
Ano. S pozdravem jK.
Opravdu? Popiště ten případ. Jste si jistý, že udělal pro sebe maximum?
Bohužel, neznám případ, že by někdo žil jen o chlebu a vodě. S pozdravem jK.
Vsadím boty, že překladatelů z papuánštiny moc není. Určitě byhc místo našel, třeba práce pro archeology, nebo v kombinaci s angličtinou jako překladatel. Ony vůbec tyhle střelené věci jsou vždycky pro něco dobré ... třeba v diplomacii (dobře, uznávám, že Papua-Nová Guinea zrovna není strategický partner, ale nějací turisté tam jezdí ne?).
Berte to prosím jako příklad a s nadsázkou.
Některý člověk někdy taky chce mít pocit, že je jeho práce užitečná. Já si svojí prací nejsem tak moc jist - někdy mám pocit, že se podílím na činnosti, která jenom vymýšlí, jak vnucovat lidem něco, co by sami možná nechtěli (programujeme sw pro finanční organizace).
U takového pekaře je např. smysluplnost práce jasná - jednoznačně je to klad.
Jak jste na tom s hodnoccením užitečnosti Vaší práce? Já považuji personální agentury spíše za parazitičtější způsob obživy naž za užitečnou činnost. Navíc jsou v řadě případů indiskrétní a škodí svým klientům - uchazečům o práci (některé příklady mám ze svého bezprostředního okolí). Co si třeba myslet o personální agentuře, která se dovolá na sekretariát firmy, představí se jako personální agentura a chce přepojit na konkrétního zaměstnance? (naštěstí ten, kterému tohle udělali, nebyl ronantik, ale pro firmu cenný člověk, a tak mu to pomohlo ke zvýšení platu, protože se nadřízení vyděsili
Jinou personální agenturu a její nesolidnost zase někteří lidé využili cíleně - když se zjistilo, že dává naší firmě echo, když jí přijde životopis od některého ze zaměstnanců, někteří lidi tam poslali životopis jenom proto, aby vyplašili vedení a trochu si tak pomohli
Domnívám se, ža každý člověk může škodit (i ten pekař). A že každá práce může naopak pomoci. Nikterak nepopírám praktiky personálních agentur, ale vidím i druhou stránku věci - spokojené klienty (totiž firmy, které hledají kvalitní zaměstnance) a uchazeče (to jsou ti lidé, kteří chtějí práci).
Tak jako tak každý chce co nejlepší zaměstnance a zaměstnanec co nejlepší místo. Tudíž ani nevidím nic špatného na tom, když dostane cenný - již zaměstnaný člověk - nabídku na jinou pozici. Je vždy jen na něm, zda chce, nebo nechce jít.
Jinak ale studuji psychologii a hlásím se na práva. V HR dělám jen na poloviční úvazek. Ač to vypadá jako psychologie=dobrá věc, právničina=věc satanova, nenechte se mýlit.
Asi jsem špatně pochopila Vaši myšlenku. Pokud se takto zachová některá personální agentura, pak jde opravdu o indiskrétnost...
jak bude za pouhých patnáct let unavený.
Jaké si to uděláte, takové to máte...aneb jak si kdo ustele, tak si také lehne...
...aneb jak mu zaměstnavatelé neustelou, tak to bude mít.
Je to boj a soutěž. Nikdo se nemusí ponižovat kvůli práci, stačí se snažit byl tady příklad ženy se střední zdravotní školou (budeme předpokládat minimální znalost jazyků a praxi jen ve zdravotnictví). Pokud se na nějaké „kancelářské“ místo vedle ní postaví někdo s praxí v oboru a s vysokou školou, nejlépe s jazykovým certifikátem, kdo že to vyhraje?
Každý je svého štěstí strůjce. Buďme rádi, že si můžeme vybrat, zda pracovat chceme. A že jako za minulého režimu nemusíme pracovat...
A neříkejte mi, že pokud občan této republiky nenajde práci, která je hodná jeho kvalifikace... Pokud nemám vzdělání práci najdu špatně placenou, ale najdu.
Váš článek vyznívá tak trochu jak agitka z nástěnky na úřadu práce, myslím, že váš recept na štěstí je v praxi těžko použitelný. V podstatě říkáte toto: Nedokážeš vystudovat vysokou školu a naučit se pořádně cizí jazyk? Tak drž hubu a nestěžuj si. Jistě teoreticky se malý Sudánec může stát prezidentem USA, ale k čemu mu taková možnost je v praktickém životě?
K tomu, aby se snažil. A pokud se snažit nechce a má se špatně, tak může dávat vinu jen a jen sobě.
Můj recept snad tak nepoužitelný není. Říká jen a jen toto: buď pracovitý, nebuď líný a „jednou možná budeš dál“ Kdyby to byl tak nepoužitelný program, proč by tolik lidí, kteří se opravdu snaží, studovalo VŠ a učilo se jazyky? A skutečně je to tak nemožné to dokázat???
Pro někoho je to právě tak těžké, jako pro toho Sudánce, pouhá teoretická možnost. Příroda je aristokratická, každý nevyrůstá ve stejných podmínkách. Váš recept říká hlavně toto: Buď někdo jiný. Když se chce, tak to jde...Na studentku psychologie máte o možnostech změn lidské povahy, poněkud zjednodušené představy.
Nikomu nebráním, aby zůstal svébytnou línou osobou, která nemá dost vůle. Ale pak se tato osoba nemůže divit.
Mám snad omlouvat ty, co vychodili jen základní školu, že za to nemohou, protože „se takoví už narodili?“ Kdepak, jako studentka psychologie jsem už poznala, jak mocná může být vůle.
Myslím, že dnes už nikdo nemůže tvrdit, že se nemohl učit, nemohl vystudovat apod. Znám dost lidí, kteří při studiu pracují (jako já), aby studovat mohli. Ono to jde, když se chce...
Něco jiného jsou lidé, kteří skutečně nemohou, mentálně a fyzicky postižení apod. Ti si ty dávky od státu skutečně zaslouží.
Když jste už poznala jak mocná může být vůle, dokázala byste jistě vystudovat např. Harvard, když se chce..., kdyby se vám ovšem nechtělo, měl bych pro vás pochopení...
Z Vašeho pseudopsychologického hlediska tedy vyplývá, že každý může sám zvýšit svůj vlastní intelekt nezávisle na genetických předpokladech a sociálním prostředí. Stačí mít jen silnou vůli. Ještě že na to dvě třetiny národa dosud nepřišly a dál dřou jako voli za pakatel. Hlavně aby se to neprovalilo! Kdo by pak pro to moře pseudopsychologů, právníků, managerů atp. pekl rohlíky?
Tak tady jsem se upřímně celkem pobavil, ale bez urážky. Intelekt je brzdou jen tehdy, když je opravdu podprůměrný. Mnohem důležitější je přístup a jednání s lidmi.
To je fakt, což tak trochu, bohužel, nahrává také různým „vyčůránkům“, kteří umějí manipulovat s lidmi a využívat je ku svému prospěchu. Naopak génius může být naprosto nepoužitelným „sociálním debilem“.
Ono pokud je někdo inteligent, tak je to většinou podivín... může být k nečemu použit, ale když mu chybí sociální inteligence, sám není schopen využít svých schopností, aby mu něco vynášely. Něco jako, když má někdo farmu, kde se mu daří pěstovat jedinečné plody kvalitou i množstvím a když přijde na trh, nedokáže je prodat. Potom se zdá celý proces zbytečný. Nemůže konkurovat těm sociálně sběhlejším ať dělá co dělá.. Pokud se jej neujmou lidé společensky schopní, tak pro něj obstát v běžném životě není tak lehké:P
Intelekt rozhodně není hlavním klíčem k vystudování školy. Znám inteligentní lidi, kteří se prostě nikdy neučili a i když měli na víc, skončili bídně. Znám naopak i podprůměrné jedince, kteří kupodivu vystudovali. Díky inteligenci snad jde studium snáze, ale to neznamená, že ti méně inteligentní ho nezvládnou. Jen se prostě musí třeba učit o něco déle.
Studiem se intelekt opravdu nezvyšuje, resp ne ten fluidní (který se nezvyšuje se zkušenostmi).
Pokud je na tom člověk opravdu tak zle, že se učit nemůže (mentální retardace, poruchy...), pak si zaslouží podporu státu. Nikoliv člověk, který je jen neschopný.
Jinak opět zajímavá myšlenka o vykořisťování dělnictva právníky. Proč tedy ten pekař nešel taky na právnickou fakultu? Nebo se neučil jazyk a ekonomii a pak si nenašel skvělé místo? Protože uvažoval o společnosti a došel k závěru, že někdo ty rohlíky péct musí? Ale kdeže...
Třeba proto, že je to od přírody nadprůměrně inteligentní flegmatik introvert, který však neměl podnětné rodinné zázemí a který postrádá Vaši tzv. dravost. Jistě jste na přednáškách zaslechla cosi o vlivu výchovy na osobnost a o vrozeném temperamentu- lidé jsou různí- bohudík. Osobně si poctivých pekařů mnohdy vážím víc než kdejakých otitulovaných „inteligentů“ bez skrupulí.
Na přednáškách jsem zaslechla spoustu věcí, ale nic o tom, že studují převážně extroverti a draví choleričtí lidé. Navíc na takovéto zjednodušené škatulkování lidí na čtyři hromádky moc nespoléhám.
Rodinné zázemí jsem neměla já i dost mých kolegů studentů a na škole jsme taky. Někteří holt museli kvůli rodině pracovat, ale školu dělají při práci.
Osobně si vážím každého poctivého člověka a skutečně bych se neodvážila tvrdit, že pekaři jsou na tom lépe než vysokoškoláci.To máte odkud?
Nikde netvrdím, že pekaři jsou na tom lépe než vysokoškoláci- to máte odkud? Jen říkám, že mnohých poctivých „nevzdělaných“ lidí si mnohdy vážím víc než některých VŠ, ač jsem také VŠ.
V tom případě souhlasím Kvalita člověka se skutečně nerovná počtu jeho titulů
Ještě by mě zajímalo kolik je dost mých kolegů- jen přibližně. Díky.
Pokud nepočítáme brigády, tak v současné době přibližně polovina studentů u nás pracuje. Časem se toto číslo zvýší, ve vyšších ročnících se sotva najde někdo, kdo práci nemá. Tak je to u nás, ovšem pochybuji, že se učíme tak intenzivně jako třeba na Matfyzu. Máme více prostoru.
Ano, dokázala. I kdybych neměla zvednou zadek od učení. Špatné je, že zatímco u nás jsou školy ještě pořád bezplatné, Hardvard nikoliv
A sakra, tak já naivka myslel jaký jsme to národ švejků a hle, jsme jenom lenoši. Díky za povzbuzení. S pozdravem jK.
Ne, všichni ne....někteří mají fajn platy, jazykové certifikáty, praxi a vysoké školy
Ale no tak, když se chce, tak to jde, pořiďte si dílko Myšlením k bohatství, nebo něco podobného, tato veledíla jsou postavena na stejném principu jako ta vaše agitka: stačí se snažit, mít zdravé sebevědomí...
Přece nebudete sedět s rukama v klíně a čekat na sociální dávku, nebo nějakého sponzora...
Vy jste skutečná optimistka. To všechno myslíte vážně?
Mezi svými kolegy psychology budete asi vyjímka.
Já se s psychologem v životě potkal několikrát, vždy když jsem šel do nějakého zaměstnání, kde požadovaly testy osobnosti a jednou na úřadě práce. Jaký jsem, vím já sám nejlépe - věnuji se totiž zkoumání sebe samého už pár desítek let. Závěry psychologů byly
skutečně mnohdy k popukání. Např. ta z úřadu mi řekla, že potřebuji zaměstnání bez lidí, protože se těžko snáším s lidmi. Podotýkám že předchozí mé zaměstnání bylo mistr ov na učlišti... dnes pracuji u správy domu a přijdu denně do styku několika desítkami lidí.... Za co ta odbornice bere peníze? Mojí bývalé ženě, když byla ještě žačkou na ZDŠ, řekla v pedagogicko - psych. poradně, že bude ráda, když bude mít trojky a čtyřky a že ji rodiče nemají nutit do učení.
Ona ji neposlechla a učňák vychodila s vyznamenáním a potom si udělala maturitu. Takových příkladů práce psychologů znám desítky a nevěřím jim ani pozdrav.
Vás ale pozdravím. Dobrý den Báro Š! Zdraví vás P.S.
Můj článek nebyl o kvalifikovanosti psychologů a nehodlám se tím teď zabývat. Ovšem díky za Váš názor. S pozdravem Bára
Dobře jste to SLEČNĚ Báře řekl. Máme doma velmi podobné zkušenosti jako vy a dosud jsme nenarazili na psychologa, který by klienta opravdu pochopil, povzbudil, respektoval a pomohl mu.
Jinak se domnívám, že si je slečna Bára ve svém „takysvětonázoru“ tak sebevědomě a neotřesitelně jistá, jako si je jistá svou pracovní pozicí. Ví asi proč.
Proto asi ani pro Vás ani pro mne slečna Bára nemá „stejnou krevní skupinu“. Domnívám se, že diskutovat s ní znamená zbůhdarma ztrácet čas.
Zřejmě pro vás psycholog znamená jen psychologa pracujícího v ordinaci. A zřejmě jste narazil na někoho, kdo třeba nemusel být úplně schopný a generalizujete na celé povolání. Jak je libo, ale zdá se, že když nedokážete reagovat na názory, snižujete se na odsuzování čehokoliv, co je s člověkem spojeno.
Ano, jsem si jista, že se v životě neztratím, myslím si, že se docela dost snažím.
Pořád nechcete pochopit, že problém vzdělání je problém relativní...z určitého úhlu pohledu studujete na podřadné škole, z lenosti, či pohodlnosti, ovšem to vám nebrání v tom povyšovat se na ty, kteří nedosáhnou ani na maturitu, přitom pro někoho je pouhá maturita stejně vzdálená, jako pro vás špičková univerzita.
Berete to nějak osobně. Nad nikoho se nepovyšuji, i když mě pobuřují lidé, kteří nechtějí pracovat a žijí z našich daní. Koho ne? Jinak já jsme se svým vzděláním spokojená, myslím, že se lecos naučím a rozhodně si nebudu jednou stěžovat na plat. Tolik k mému povyšování. Studuji to, co studuji, protože mě to baví a protože pak jednou nebudu muset být na podpoře
Takže platí co jsem vám napsal výše, váš článek slouží pouze k tomu, zavřít ústa i těm, co neměli takové štěstí jako vy...proto se povyšujete. Jako recept je k ničemu.
Netuším, kde berete názor, že jsem měla štěstí. Já mám vše vydřené a zasloužené a vydělávám si, abych vůbec mohla studovat. Rodiče mě v tomto opravdu nepodpořili.
Pokud si myslíte, že doporučení, aby lidé studovali školy a jazyky a hledali si praxi je k ničemu a nepomůže v budoucím uplatnění, tak prosím
Štěstí jste měla např. proto, že vás rodiče nenutili od malička krást, že jste nevyrůstala v rodině alkoholiků atd, snad je jasné, kam mířím...setkala jste se někdy s takovými lidmi? Opravdu si myslíte, že by jim vaše doporučení k něčemu bylo?
Nezlobte se, ale o mém životě nevíte nic a ani ho tu nechci ventilovat Setkala jsem se však během praxe s lidmi, kteří vyrůstali v neutěšených podmínkách a dnes jsou samostatní jedinci, kteří pracují. A taky s lidmi, které to potopilo.
Pokud někdo trpí vyloženě asociální poruchou osobnosti a podobně, opět bych se nebránila pomoci od státu. Pokud se však usoudí, že jedinec je schopen o sobě rozhodovat...
Pokud se však usoudí, že jedinec je schopen o sobě rozhodovat...tak přece může aspoň vystudovat vysokou školu a naučit se nějaký ten jazyk, jasně...mějte se.
Zjednodušujete, nikdy jsme netvrdila, že jedinou podmínkou, která umožňuje studium, je schopnost o sobě rozhodovat....Mluvili jsme tedy o intelektu, o zdraví apod. Snad je vám jasné, že neženu postižené lidi na vysoké školy. Ženu tam ty, co si stěžují, že mají málo peněz nebo že nemají práci.
Hnát někoho někam nemáte ani právo ani schopnost. Právě tak nemají personální agentury morální právo nezaměstnané uchazeče o práci „pohovorovat“, tahat z nich jejich citlivé osobní údaje a pak o nich, jako dřívější domovnice, „referovat“ majitelům zahraničních firem. Pak není divu, že agenturami zaměstnaní lidé kradou, vraždí, pracují bez přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění apod. A ti bezúhonní nezaměstnaní zůstávají bez peněz sedět doma. Jen tak houšť a větší kapky. Personální agentury jsou zcela zbytečné, neefektivní a dělají více škody než užitku.
Jste naprosto mimo. Uchazeči o práci sdělují svoje „intimní“ údaje jako je kontakt na ně, vzdělání a praxe, zcela dobrovolně. Neboť se přihlásí, jelikož chtějí pomoci najít zaměstnání. Také podepisují, že souhlasí s tím, abychom jejich osobní údaje měli.
Takže ne, že my pohovorujeme nebohé uchazeče, ale uchazeči se nechají pohovorovat.
Možná, že bychom se obešli bez agentur, avšak firmy nemají čas ani možnost udělat x pohovorů kvůli jednomu místu, nemají odborníky, kteří by případným uchazečům zadali psychologické testy apod.
Mimo jste Vy, protože nesloužíte nezaměstnaným lidem ale podnikatelským boháčům, kteří chtějí být ještě bohatší, s ještě nižšími náklady, a proto s minimálními ohledy na morálku, na právní předpisy a na své bezbranné „otroky“. Agentury totiž donutí uchazeče, aby se nechali „pohovorovat“ avšak současně uchazečům neprozradí ani název firmy nebo podnikatele, který pracovní místo nabízí. Je to naprostá nespravedlivá nerovnováha informací v neprospěch uchazečů.
Vaše sebevědomí, s kterým se považujete za klíčovou „odbornou“ pracovnici psychologickými testy vybírající pro podnikatele vhodné uchazeče, je bezbřehé. Dle mých kriterií a zkušeností jste pro práci s lidmi zcela nevhodná.
Já ovšem nikoho testy nevybírám Neboť, jak jsme již někde psala, na to nemám kvalifikaci.
Jinak uchazeči za námi chodí samozřejmě dobrovolně a jméno firmy jim také rádi povíme. Navíc do ní jaksi musí jít na poslední kolo pohovorů.
A to, co vydělává, nemusí být nutně nemorální. Zdá se mi to užitečné, zaměstnanci i zaměstnavatelé našich služeb rádi využívají
Já ale samozřejmě mluvím o té části společnosti, která nemá nárok na žádné sociální dávky a zatímco vy se tváříte, jako by tato část společnosti měla plus minus stejné šance a máte pro všechny opět plus minus stejný recept, viz vaše otázky, tak já tvrdím, že v této tzv. normální části společnosti ani zdaleka nemá každý stejné šance, protože je rozdíl narodit se v harmonické rodině dvou vysokoškoláků anebo v rodině rozvrácené, kde oba rodiče mají nízké IQ a na děti zvysoka kašlou...Proto mi přijde, že když se někdo narodí v té šťastnější části spolešnosti, neměl by tak povrchně posuzovat ty, kteří to štěstí neměli...což podle mého názoru činíte vy, prostřednictvím svých otázek a jako radu jak dosáhnout změny nepříznivého osudu nabízíte heslo: Když se chce tak se chce...anebo: Je třeba mít zdravé sebevědomí...to mi přijde od někoho, kdo studuje psychologii naprosto neuvěřitelné, nezlobte se.
Děkuji za velmi smysluplný názor. V podstatě s vámi souhlasím. Jak můžeme odhadnout, jak moc má na nás vliv rodinné prostředí? Jsou sice lidé, kteří nepocházejí z extra podnětného prostředí a vystudovali, ale zřejmě mnohem víc jich skončilo na opačné straně spektra.
Jenže co se dá dělat jiného? Pokud je mi třicet a nejsem spokojen se svým platem, tak mi přece nezbyde nic jiného než si alespoň tu maturitu dodělat. Souhlasím ale, že tito lidé to mají mnohem těžší.
No já bych od vás pro takovéto lidi spíše očekával radu: Navštivte manželskou poradnu. (Bohužel u nás není zvykem se s podobným problémem obracet na svého psychologa, ale to bezpochyby přijde.) Protože představa, že si plivnu do dlaní a vystuduji školu, dobře se naučím cizí jazyk, nebo zničeho nic získám zdravé sebevědomí je nereálná. Přirovnal bych to ke snaze ryche zhubnout, to znamená trvalou změnu životního stylu, pro spoustu lidí je to bez pomoci psychologa nemožné a bude to asi o dost snažší než změny, které musí podstoupit člověk o kterém se bavíme, je to přece běh na dlouhou trať. Problém je nedůvěra v psychology (viz příspěvky zde) a stud (přece nepůjdu k cvokaři), ale to časem jistě pomine.
Jak můžeme odhadnout, jak moc má na nás vliv rodinné prostředí?
Pro mne je takový lakmusový papírek počet studujících Romů, představa, že se narodím v průměrné Romské rodině a vystuduji univerzitu mi přijde jako science fiction, i když nějaké výjimky jistě jsou.
Kéž není Vaše neochvějná jistota jednou otřesena! Rozhodně Vám to nepřeji, ačkoliv s Vašimi názory nesouhlasím.
Pokud bude hospodářská krize, tak možná bude. Ale zatím to stále vypadá relativně dobře.
Jistota není nikdy 100%, ale řekla bych, že víme, co udělat, aby se zvýšila.
Pokud něco umím, tak nepotřebuji tituly. Jde jen o to, co mne baví a jaký mám asi intelekt. Já bez titulů jsem za vodou a nemusím si zasloužit zaměstnání svými dovednostmi. Jinak, hlavně jde o zdraví. S pozdravem jK.
Samozřejmě zcela souhlasím. Vysoká škola mnohdy nenaučí nic užitečného a důležitá je tudíž i (třeba i jen) praxe v oboru. Pokud ji někdo má a něco tedy umí, diplomy nepotřebuje.
Titul z vysoké školy je především důkaz, že jeho nositel je schopen se relativně rychle naučit relativně složité věci. Přeci jen těch 50+ zkoušek nelze udělat pouhou náhodou.
Tedy vulgárně řečeno, šance že člověk s titulem pitomec je statisticky menší než člověk jen s maturitou.
O konkrétních znalostech a schopnostech titul nevypovídá vůbec nic. Tedy klidně může být člověk s maturitou schopnější než člověk s titulem, jen opět statisticky je pravděpodobnější opak.
Nenapadlo vás nikdy, že jste pouhým nástrojem a hlásnou troubou současné ideologie globálního trhu?
Vaše mysl slouží pouze k udržení teplé pracovní pozice - ne k hledání skutečné pravdy.
Je to opravdu podivná myšlenka, že osudem lidstva je fungovat jediným možným způsobem života, vlády, ekonomiky, kultury a víry, když dějiny jsou tak bohaté na konflikty a iracioální důmysl... Nic není věčné, ani láska k jedné slečně! A neblbněte lidem hlavu...
Všichni můžeme být vzdělaní... a trvalý růst a industrializace panety, zajistí nekonečný a blahobytný konzum všem? Postupná modernizace národních států, zplodí univerzální civilizaci, kde bude platit jen jedna soustava hodnot a ta bude nakonec všemi přijata?
Utopický mýtus - stejně jako komunismus! O budoucnosti lidského druhu, rozhodne spíše jeho soupeření o mizející přírodní zdroje... Končím P.S. Poznámka: Rád se budu mýlit - mám totiž dvě děti!
Asi jsme na stejný vlně, Budu opakovat jak už jsem někde uvedl PANA Václava Bělohradského: Víte, chceme vůbec abychom se měli všichni dobře? Představte si, že by se například v Číně všichni naučili používat toaletní papír - to by byla jedna z největších přírodních katastrof pro tuto planetu. A to je jen zrnko v písku. S pozdravem jK.
Netvrdím, že se můžeme mít všichni na planetě dobře. Celkem logicky se ale člověk v Čechách zaměřuje v první řadě na to, aby měl co k jídlu on, ne někdo v Číně.
Dnešní svět prostě funguje takto. Ale nikdo neříká, že se nemůžete věnovat ekologii a charitě. Věnují se jim však hlavně ti lidé, kteří nežijí v bídě a slumech.
Globální unifikovaný svět nepodporuji, můj článěk opravdu neřeší ekologii. A jinak - já osobně velice ráda čtu a kulturu sleduji Tudíž i když bych ráda chtěla to teplé místečko (kdo se nechce mít dobře), tak to neznamená, že mi jde JEN o výdělek a nic víc. Trochu stereotyp
Myslím si, že čím více si žijete „na vysoké noze“, tím více ubližujete právě tomu, za co chcete bojovat. Zkuste se zamyslet, nebo se zajeďte podívat na dálný východ. S pozdravem jK.
Opravdu netuším, komu by pomohlo, kdyby někdo (kdokoliv) se rozhodl míti se hůře, než by mít mohl. Například kdyby se vzdal vyššího platu (ve prospěch koho?)
A také bych řekla, že zrovna tudy cesta k napravování zítřku prostě nepovede.
Právě proto, že to netušíte, tak proto je svět jaký je a jiný nebude, je to stále opakující historie v jiném aranžmá. Proto také nic zdánlivě nedává smysl a musí se neustále nějaký vymýšlet a hledat. Je to tak v pořádku, ikdyž se nám zdá, že ne. S pozdravem jK.
Je třeba žít, umět se dívat a své zájmy a koníčky proměnit v práci pro ostatní, kteří Vám za to přinesou to modré z nebe. Pak budete šťastní a získáte i bohatství.
Myslím si, že čím více si žijete „na vysoké noze“, tím více ubližujete právě tomu, za co chcete bojovat.
Vážený pane Yardasane vám nepřipadá, že si tyto vaše dva výroky odporují???
Naopak, z mého hlediska spolu souvisejí.
1. Já jsem v pozici jedna (je třeba žít...). Za nic nebojuji a žiji v podstatě k ostatním v jakémsi flegmatismu, jinak bych se z těch „debilů“ okolo musel zbláznit, což nehodlám učinit vědomě. Snažím se žít po svém a nechávám ty „debily“ také žít po svém a zároveň jejich debilitu využiji ke svému prospěchu A ZDE POZOR - oni jsou ještě rádi. Takto to funguje normálně v přírodě.
2. Těm, co bojují, připadá pozice druhá (vysoká noha...). Ovšem je to marný boj proti přesile „debilů“ a proti přírodním zákonům. (Matka Tereza... Ježíš...)
PS. Život je příliš rozmanitý než aby se dal takto snadno škatulkovat, je to jen nástin. S pozdravem jK.
Váš první výrok nabádá k aktivnímu způsobu života, k seberealizaci, ten druhý naopak k nihilismu, proto si odporují.
Ano, první výrok nabádá k seberealizaci na úkor okolí a proti humanismu. Druhý je součástí jiných životů, kteří tak chtějí žít, tak jim to pane Shipper neberte, Vám do Vašeho života snad taky nemluvím. Žij a nech žít. Nic víc po nikom to nechce a přeci je to těžko uskutečnitelné, protože lidi jsou nenažraný. S pozdravem jK.
Skutečná seberealizace není nikdy na úkor okolí, naopak, víc společnosti prospět nelze, ovšem zjednodušování seberealizace na vysokou školu a jazyky, to vede k úvahám typu 50 000 tisíc manažerů, pekaři jsou na tom hůře než vysokoškoláci atd. Pokud chci nespokojenému člověku nabízet řešení, mělo by být odpovídající jeho životní situaci, ale nemůže být univerzální.
Nemluvím vám do vašeho života, pouze jsem reagoval na vaše dvě tvrzení, v kterých vidím rozpor.
Skutečná seberealizace je pojem asi tak jako smysl života. Pokud je někdo nespokojený a nedokáže s tím nic udělat sám, tak těžko někdy dosáhne pro něj samotného uspokojivého seberealismu. S pozdravem jK.
Nemáte rád psychology?
Zatím jsem je nepotřeboval, ale mám jednoho v příbuzenském vztahu a nechápu proč je u nás v rodinném klanu téměř celém tak neoblíben. S pozdravem jK.
Vy třeba ne, ale může je potřebovat ten debil, který je nespokojen, nadává a vysoká škola, ani cizí jazyky pro něj nejsou to úplně nejoptimálnější řešení...
Ano, optimálnější je chodit k psychoanalytikovi :-D A úplně nejoptimálnější je chodit si stěžovat na pavlač, ušetříte
Ani vy nemáte ráda psychology, zklamala jste mne
je surealisovat svůj potencionál ... Báro, Báro, vy své vzdělání prostě nezapřete
Neznám debila, který by se snažil sám od sebe vyhledat psychologa a chtěl něco se sebou dělat. Debil je debil. S pozdravem jK.
Váš debil není můj debil, ten můj se jen neuměl narodit, ale zas tak vypatlaný není, aby nevěděl, že když mu něco nefunguje a neví si s tím rady, měl by se obrátit na odborníka...
Pokud je někdo nespokojený a nechce s tím nic dělat, tak to je zřejmě jeho problém. Někdy si lidé myslí, že vše dostanou zadarmo, nebo se spoléhají na štěstí a náhodu. A zase někdo jiný ví, že nic není zadarmo (obvykle) a že bude muset vyvinout jisté úsilí. No, někoho to úsilí odrazuje, ale kdo za to může?
Pokud je někdo nespokojený, chtěl by s tím něco dělat a nemůže (např nemoc), pak ho upřímně lituji a doufám, že na příště půjdou finanční prostředky spíše sem než na „nemakačenka“
S prominutím - napsal jsem, pokud je někdo nespokojený a nedokáže s tím nic udělat sám... A NE, že nechce, jak píšete Vy... Některá slovíčka jsou opravdu důležitá... Jako „psycholožka“ jistě víte, že většiny lidí to je opravdu vlastní problém a opravdu nikdo za to nemůže, je to tak od přírody normální, že je více debilů a debilek. Ti co jsou u vesla se to jen snaží i díky Vám udržet na uzdě. S pozdravem jK.
Není více debilů a debilek. Jen lidem práce nevoní Většina lidí kolem mě není hloupých, ale než aby studovali a šli třeba na praxi, posedávají po hospodách.
Možná měli těžké dětství a tatínek notorický alkoholik s nimi třískal o schody. Ale i tací lidé mají tu vůli něco dokázat.
Jakožto studentka psychologie jsem se skutečně výše uvedenou tezi neučila. Jsem ráda, že jste našel mezery v mém vzdělání
Je pravda, že většina lidí není hloupých, ale pravděpodobně jsou šťastní tak, jak jsou a nepotřebují ke štěstí ty Vaše tituly a konzum. A pokud někdo nadává na ostatní, že jsou na tom lépe, tak je to zase jen „debil“. Podle sebe soudím Tebe... S pozdravem jK.
Pokud je někdo opravdu šťastnen, tak prosím. Psala jsem o lidech, kteří spokojení NEJSOU.
Jinak, nechápu, co je „ten můj konzum.“ Peníze? Ty potřebujeme každý. A že by nám stačilo těch peněz méně? Tak se zeptejte, jak je snadné uživit sebe a třeba děti z minimální mzdy. Konzumní může být ostatně člověk s deseti i se čtyřiceti tisíci. To není o výši platu, ale o nastavení myšlení.
Pokud někdo nadává na ostatní a ideálně připojí, že si to „nakradli“, tak si většinou nechce připustit, že on nemá peníze ne proto, že by byl tak častý poctivec, ale proto, že nehnul sedinkou.
Že se krade velmi, s tím souhlasím. Ale že by k slušnému platu bylo třeba něco si nakrást, to si tedy nemyslím.
Čím více peněz máte, tím jste konzumnější. Ledaže by jste z výplaty čtyřicet tisí, posílala třicet tisíc do Afriky. Pokud mám děti, tak nežiju jen z minimální mzdy. Opravdu poctivý člověk (co to je...), nebo alespoň ten který nekrade a nemá „patřičné“ vzdělání a schopnosti, se dnes upracuje k smrti, právě za tu minimální mzdu. Ale asi bychom se jen dohadovali, nemáte ještě životní zkušenosti, tak máte takové teoreticky naivní představy o světě, které ovšem také fungují pokud se do nich uzavřete a budete ovlivňovat ty, kteří se dají. S pozdravem jK.
Co si tak představujete pod pojmem konzum? Já myslím, že nejkonzumnější jsou spíš nízkopříjmové skupiny obyvatel trávící víkendy v hypermarketech a nakupující tamní náhražky normálního zboží. S pozdravem Juras
Připadá mi, že jste nikdy nebyl v nákupním centru. Nevím, kde by nízkopříjmové skupiny obyvatel vzali na miliónová auta a přeplněné nákupní valníky. S pozdravem jK.
To, že nakupuji potraviny, byť třeba vozík, to snad není konzum. Konzum by byl, kdyby ten člověk šel pouze po penězích a s tím spojeném majetku a to vše už by mu nebylo prostředkem, nýbrž cílem. Ovšem to vy sotva zjistíte, zda si člověk koupil něco drahého kvalitního pro tu věc samou, nebo to má další důvod (kvalitní auto - dál při menší spotřebě dojedu, rád cestuji...atd. versus kvalitní auto - můžu se pochlubit, mám na něj, líbí se mi, že ho mám, i když ho vlastně nepotřebuji...
Kdo neví kudy, obrátí se na můj nízký věk
Konzumní není člověk, který vydělává hodně. Konzumní je člověk, který nežije produktivně a tvořivě. Viz E. Fromm, Mít nebo být...
Báro, teď tomu ale nerozumím. Proč jsem konzumní když nejsem, nemohu, nebo nechci být produktivní ? Nevidím, příčina - důsledek.
Opak konzumního stylu života (nebo kořistnického, hromadivého charakteru člověka) je charakter člověka tvořivý, produktivní. Tudíž jedno vylučuje druhé...
Čím víc peněz máte, tím máte větší předpoklady ke konzumu a ničení životního prostředí. Budete-li mít sto tisíc měsíčně určitě neutratíte měsíčně míň než ten, kdo má deset tisíc a určitě to nebudou jen nezbytnosti. Koneckonců kdyby nebylo konzumu, nebylo by na čem vydělávat a nemohla byste vykonávat Vaší funkci. S pozdravem jK.
Yardasane s vašimi názory pod tímto článkem většinou souhlasím, ale toho Bělohradského byste už měl nechat spát, je to nesmysl. Pokud Číňané neumí používat toaletní papír, nenaučí se to lusknutím prstů, no a tím pádem má lidstvo čas něco s tím udělat, slyšel jste např. o moderních wc, kde toaletní papír je prakticky k ničemu, anebo o japonských topolech? Nevím jestli lze z takového dřeva vyrobit toaletní papír, ale vím, že vývoj v tomto směru se nezastaví. Lidstvo si zatím vždycky poradilo, ovšem to nebrání přivolávačům Armagedonu v jejich černočerných vizích.
Určitě takové WC bude výrobně ekologičtější a méně náročnější než toaletní papír a navíc se dostane v hojném počtu do každého stanu. Nu, a japonské topoly - už jste si je zkoušel sázet? Asi by jste s obhajobou byl opatrnější. Jinak, já opravdu žádný armagedon nevidím, to je jen realita všedního dne. S pozdravem jK.
Nejde o volbu WC versus toaletní papír, ale o volbu mezi WC (i když je to díra v zemi) s toaletním papírem a WC bez...Nu a jestli dnes něco roste tak rychle jako japonské topoly, tak jak bude to něco růst asi zítra...Můžete být s panem Bělohradským klidní, kvůli čínským zadkům planetu určitě nevykácíme.
Na úsporné vytápění malého domku potřebujete jeden hektar japonských topolů, což je potřeba pro jednoho člověka nebo jednu rodinu. A ve svém volném čase je třeba to naštěpkovat. Nu, ale třeba místo polí s výhledem na potraviny, budeme mít možná teplo, když budeme tak hubení hlady. Ale spíše bych řekl, že to stejně vyvezeme ven a pak to zpátky nakoupíme v ekobriketách. Nevidím v tomto ohledu žádnou poShipperovu budoucnost. S pozdravem jK.
Já jsem klidný i proto, že věřím, že Amíci to občas někde vymlátí (nebo to alespoň zprostředkují). Akorát nevím, jak dopadne boj o Antarktidu. S pozdravem jK
Skutečnost existuje,tou nic neotřese. Ale pravd, totiž slovy vyjádřených mínění o skutečnu, je bezpočet, a každé je zrovna tak správné jako chybné. Autor citátu Herman Hesse.
Dosud si lidstvo vždy nějak poradilo /souhlasím/, zda z toho vybruslí vždycky - to už je pozitivní víra...???
------------------------------------------------------------------
Vzkaz pro paní Báru Š. Ženská touha je svorníkem konzumní společnosti. Ženám se ze všech stran nabízí potěšení. Všude se hledá, kupuje, úhledně balí a konzumuje ženská touha. Příslib dosažitelnosti ideálu tzn. např. ideálních nohou, ideálních vlasů, ideálních domovů, ideálních ještě krémovějších dortů, ideálních vztahů... atd. Situace může být špatná, život těžký, vztahy neuspokojivé, můžete se cítit podceňovaná, práce vám nemusí přinášet uspokojení, ale pořád je tu naděje na zlepšení. Všechno lze změnit a je skoro jisté, že se budete cítit lépe - hlásají reklamní slogany!
Problém v žádném případě nehledejte v sociální struktuře, ale v tom, že nejste ve formě. V jednom kuse je žena tlačena ze všech stran, aby cítila touhu po něčem lepším, po dokonalém předělání toho, co existuje. Namísto nespokojenosti nastupuje nekonečně velká touha po ideálu. Nikdo jí ovšem neřekne, že ideál je nedosažitelný a proto je tato cesta trýznění vlastního těla a duše /a také celého okolí/ marná a hloupá...
------------------------------------------------------------------
Princip lhostejnosti jako sebeobrana - funguje na 100%
Lhostejnost je psychický obranný mechanismus, bez kterého bychom nemohli žít. Chrání organismus před neúčelnou námahou a opotřebováním. Chrání nás před zbytečným rizikem a nebezpečím, zoufalstvím a nadšením. Nebýt lidské schopnosti téměř ke všemu nakonec zlhostejnět, umírali bychom v ranném jinošství a diagnóza by zněla: roztříštění hlavy o zeď. Jak bychom mohli přežít, když nás nemiluje nejkrásnější dívka na světě, že rodiče umírají, že byli odsouzeni nevinní lidé, že někdo týrá vlastní dítě, že jsou na světě fašisté, že šéf je idiot, že v Africe vypalují vesnice, že lidé, kteří hospodaří s našimi společnými penězi, ovládají sotva malou násobilku, že lidstvo má stejné morální problémy jako před tisíci lety, že se nikdy nedostanu na Mars, nezískám Nobelovu cenu a vůbec nic velkého po mně nezbude...?
Jak tohle všechno bychom mohli přežít a neuštvat se přitom v marném zápase, nebýt moudrých vět jako: já to stejně nevyřeším... a mně se to netýká, které se později vyvinou ve vrcholnou moudrost: co je mi po tom!?
Atrofie lhostejnosti vede v mládí k sebevraždě, v dospělém věku k donkichotství nebo schizofrenii. S lhostejností může člověk prožít klidně stodvacet let, aniž by si někdo - včetně subjektu samého - všiml, že ještě žije. Báseň: K.H. Krchovský
Dnes mne nemá už co bolet, jsem schopen žít třeba sto let.
A možná i o den déle - je mi všechno u prdele.
Paní Báro Š. přečtěte si i mé ostatní příspěvky na Svíci. cz. Už se těším na vaši diagnózu, kterou obdržím. P.S.
Pozn. Omlouvám se za případné chyby a překlepy.
Děkuji, zvláště článek o tlaku na ženy se mi velmi líbil. Zcela souhlasím, a dokonce bych to podobně viděla i u mužů. Ovšem ne každý, který chce dál, podléhá tlaku reklam. Nicméně, je to pravda.
Bohužel netuším, jak by někomu pomohlo, kdybych se dobrovolně zřekla lepšího platu. Ve prospěch koho? Těch chudých Číňanů? Nesouhlasím, že svět je tak hrozné místo, dělala jsme dobrovolníka a vím, kolik lidí opravdu CHCE pomáhat. Tj. nevěřím na katastrofické vize, ale ani na to, že „tento svět je ten nejlepší možný.“
Jinak diagnozu vám asi nestanovím, nejsem a ani nebudu dělat poradenského psychologa
Zrovna jsem se chtěl u vás objednat na pohovor, abych zjistil vaši pravou identitu. Vy jste opravdu vystudovaná psycholožka? O tom dost vážně pochybuji...
Kterej pitomec vás nutí, aby jste se zřekla vlastního platu ve prospěch neznámého Číňana? To určitě nedělejte! Pokud tedy náhodou nevíte co z penězi, tak je pošlete na můj účet. To byl samozřejmě vtip... Kdo chce jít dál, nepodléhá tlaku reklam? A kam jako dál?
Já mám k spotřebnímu zboží všeho druhu velmi vlažný vztah. Kdyby nás bylo v republice takových většina, tržní hodpodářství by už dávno zkrachovalo. Mám ovšem děti a ženu a tito členové rodiny, zase trh se všemi lákadly docela podporují. Ať se mládí vydovádí...
Jestli věříte tomu či onomu je nakonec jedno. Už jsem to napsal při jiné diskuzi. Můžeme si myslet cokoliv a věřit čemukoliv, ale důležité je pouze to, co jsme skutečně udělali.
-----------------------------------------------------------------
A ještě se vrátím k původnímu tématu diskuze... Na samém počátku jste tvrdila, že pokud se bude člověk snažit a není postižený mentálně, může vystudovat a najít si dobré zaměstnání atd. bla bla bla... Takže jen čistě teoreticky. Kdyby se rozhodlo 50.000 lidí nynějších zaměstnanců, že stanou manažery a podařilo se jim to, potřebovali by každý asi 10 zaměstnanců, aby měli koho řídit tzn. 500. 000 lidí! atd. atd. Je to zkrátka nesmysl!
Ideály i neviditelná ruka trhu funguje jen na papíře.
V teplé kanceláři se dobře udílejí moudra a ještě snáze se plácají nesmysly přes internet. Navíc anonymně a tudíž bez jakékoliv zodpovědnosti vůči svému okolí.
Čest práci a rukám klid. V dokonalé úctě P.S.
Jsem studentka. S jakým stereotypem či představou typického psychologa mě srovnáváte, to je mi věru záhadou. Mám raději, když lidé bojují, než když se vzdávají. Je to příliš nepsychologický názor?
Jinak lidé netouží po vyšším platu jen za účelem hromad spotřebního zboží. Člověk by rád bydlel, něčím jezdil do práce a dětem zaplatil kvalitní vzdělání. A na to si jaksi musí vydělat.
Vaše teorie o nefungování neviditelné ruky trhu je asi tak stejně utopická jako představy, že se všichni mohou mít dobře. Nikdy, leda v teoretickém konstruktu, nedojde k tomu, že by všichni byli manažery. Nemá cenu o tom ani přemýšlet. Co kdybyste se vrátil k „obyčejnému člověku“, který by rád bydlel (například). Neříkám bydlel luxusně, stačí jen bydlel.
Myslím si, že většina lidí, kteří všechno mají, tak stále mají málo. Budete s teorií trošku mimo. Dnes, kdo chce tak má možnost přiměřeně dle svých schopností všechno, co jste vyjmenovala, mít. S pozdravem jK.
O bydlení v Praze bych třeba celkem pochybovala Ale to už se odchyluji od mého původního záměru. Komu stačí to co má, pro něj článek není. Ten, kdo si stěžuje, ten ať se trochu snaží. Bez práce nejsou koláře, říkávala babička :-D
V Praze seženete byt za deset tisíc korun včetně poplatků a mzdy jsou zde vyšší. Já konkrétně pražské 3+1 pronajímám za 11 až 13 tisíc. Na Vysočině seženete byt za tři až čtyři tisíce včetně poplatků. Hypotéka v Praze kolem sedmi tisíc a ručíte tím, co kupujete. Prostě kdo chce, tak se veze... S pozdravem jK.
Nu, potkala jsem ženu, která prostě zaplatila jen nájem a další poplatky a pak žebrala, aby měla na jídlo. Její mzda musela být tedy max 10tis.
Jinak samozřejmě, někdy se dá žít i z ruky do úst, aby se vše poplatilo. Ale dle mého nemusí. Žití z ruky do úst bude nepochybně u člověka, který bere 14 tis hrubého, chce někde bydlet, mít (jaká troufalost) rodinu a sem tam i jíst
Možná jste si nevšimla, že na rodinu jsou potřeba dva. A pak jsou to dva platy, popřípadě sociální dávky - tedy třeba minimálně dvacet tisíc měsíčně. Je třeba se naučit žít s tím, co mám; a ne chtít furt víc, když na to nemám buňky. Ovšem Ti, co se jich to týká to stejně nikdy nepochopí. S pozdravem jK.
Děkuji za informaci, že jste teprve studentkou...
Typický psycholog je především zaměstnanec nějaké organizace a řídí se jejími interními pravidly, aby tam zkrátka mohl pracovat. Kdo chce s vlky býti... atd.
Proto např. psycholožka úřadu práce bude uchazeče vést tam, kam ho potřebují upíchnout, aby se ho zbavili a měli procenta úspěšnosti a prémie - bez ohledu na zaměření dotyčného uchazeče o zaměstnání.
Lidem by obecně stačilo levné jídlo, bydlení a trochu zábavy. Že se i z tohoto stává luxus je politováníhodné
Já napsal článek Chci založit sektu? Ale zatím jej administrátoři neschválili. Proč? Tam nabízím aktivní řešení. Může to fungovat, aby se lidé cítili dobře, ikdyž žijí obyčejně dole při zemi. Jen musí zmizet z dosahu klamavých manipulátorů tržní ekonomiky, která je nabádá k věčné nespokojenosti s tím, co již mají, aby mohli vyrábět a prodávat donekonečna. P.S.
Nevím, kolik psychologů pracuje soukromě a kolik ne. A taky jsem do této doby netušila, že na úřadu práce funguje nějaký psycholog. Pokud, tak to bude leda výsada Prahy.
Nevím, co by obecně lidem stačilo, ale třeba já bych levné (často nekvalitní) jídlo nekupovala a co se týče bydlení, to je dle mého docela finančně náročná záležitost.
Jinak, co se týče Romů. Poznala jsem mnoho dětí z dětských domovů. Ne, nebudou mít zřejmě nikdy desetitisícové platy, ale věřím, že na podporách nebudou. Často jde o opravdu snaživé a pracovité lidi. Část Romů žije prostě jiným stylem života a na horentní sumy ani nemyslí, část jich pak nadává na svět, i když si myslím, že na vychození školy mají schopnosti stejné jako někdo jiný. Jde o to si uvědomit, kdo že to řídí můj život. Jsem to jen a jen já...
Třeba chce admin zabránit tomu, aby se klamavý manipulátor stal z vás...když myslíte, že můžete myslet za ostatní, proč tu sektu rovnou nezaložíte?
Báro, Báro ... nevěřím svým očím... tak vy mne, starého psa zkoušíte? Já na tu hru rád přistoupím, i když vám nevěřím ani tu studentku!
Chcete vědět na kterém úřadu práce pracuje ta psycholožka? Mohla jste se zeptat. Není to Praha, ale okresní město Kroměříž. Ta psycholožka je úplně ta stejná, která před desítkami let, řekla mé bývalé ženě o tom, jak se nemá učit / asi tenkrát potřebovala strana šičky do Šohaje v Hulíně/, no a vidíte, s takovým přístupem ke klientům se dostala až na teplé místečko ve státní správě po revoluci. Dobrý ne?
Levné jídlo je teď nekvalitní, dříve bylo jídlo levné ve všech kategoriích. Bydlení je finančně náročné - ano teď ano. Dříve se panel 2+1 dával za 20.000Kč a panel 3+1 za 30.000Kč. Jen na těchto příkladech sama vidíte, že problém není třeba hledat v lidech, ale v systému.
O Romech? Že by mne nějaké problémy Romů zajímaly? Ani ne. Já vím jediné. Ze strany vlády - politiků je dost trapné, co nazývají řešením nezaměstnanosti.
Víte kdy bude většina lidí dobrovolně pracovat? Na dnešní dobu, aby byl zaměstnanec motivován k práci je minimum 8,000Kč čistého /a to nikdo v obci na veřejně prospěšné práce nedá/. Všechno ostatní jsou pohádky.
Svůj život neřídí člověk sám, protože nežije ve vakuu. Působí na něj celý Vesmír a to je taková směsice sil, ve které se nikdo nevyzná a jen na to nějak reaguje...
Sakra nemůžete někam napsat nebo mi poradit, jak mám sdělit správcům svíce.cz, že jsem napsal nejméně 10 komentářů a oni tvrdí, že žádný?
Víte, co na svíci chybí nejvíce? Nadhled a humor. Váš P.S.
Pane Shipper. Já nechci být klamavý manipulátor, já chci zájemcům ukázat cestu. Ta cesta spočívá v odhalení vlastních bludů ve kterých často žijeme. Člověk mnohdy žije v kleci vlastních iluzí, falešné morálky, předsudků a neúčelně trpí...
Já se domnívám, že jako psychoanalytik amatér, bych mohl být někomu prospěšný a to docela netržně -zdarma / jen pro své potěšení /. Založit komunitu /sektu /, aby to znělo tajemně, by se mi moc líbilo. K tomu potřebuji splnit samozřejmě několik podmínek:
1/ zjistit nějakým způsobem zájem lidí
2/ zájemce prověřit
3/ učinit pokus
4/ akce!
5/ výsledek?
A to je vše... nic víc a nic méně...
Dodatek / pro serioznost / - admin Svíce.cz se mi již ozval na můj e.mail a já mu odpověděl. Čekejte... uvidíme, co bude dál. Klidný spánek všem lidem dobré vůle přeje P.S. A zvlášť srdečný pozdrav pro p. Yardasana, protože s ním souhlasím, asi v největším počtu názorů / tedy až na tu zatracenou víru /o kterou vlastně ani nejde, protože jde o to, co s tím, co nosíme v hlavě uděláme. Začínám se opakovat... Dobrou noc i pro Báru Š. Zdar a sílu!!!!!
Dobře, to samozřejmě chápu, počkám na článek.
Psychoanalytik amatér? Nelibujete si náhodou v mysteriozních žvástech a tajemnu, které dělá každého hnedle důležitějším? Nic proti psychoanalýze, ale dnes je jaksi poněkud jinde než Freudovy některé věty typu „Ženy závidí mužům penis“
Jej...tím jsem nechtěla říci, že to jsou VAŠE názory....jen že jsem pár psychoanalytiků amatérů znala a mám vůči nim jaksi podezřívavý postoj. Obvykle psychoanalýzu důkladně zbaví nánosů všeho rozumného a tudíž přízemního a pak hurá do světa Jinak si hlubinné psychologie vážím, zvláště u dětské psychologie či u rodinné terapie je velmi cennou.
V mysteriózních žvástech si tedy Barunko nelibuji / doufám, že alespoň nejste škaredý, tlustý a plešatý chlap, když jsem vás tak hezky oslovil /, nu což anonymita je zaručena - viďte/. Byl bych raději, kdybyste se vyjadřovala k podstatě komentářů. Pořád fňukáte např. nad cenami bytů v Praze a pan Yardasan se směje, když počítá peníze za pronájem. Štěstí jednoho, je založeno na neštěstí druhého. Lidé jsou zákeřná hladová klíšťata, jsou na svých prdelích vzájemně přisátá. A když se poslední na první přilepí, tak z jeho prdele vlastní krev saje si. Kauzalita všech jevů - co s tím chcete dělat? Od Sigmunda Freuda se mi líbila pouze jedna knížka: Nespokojenost v kultuře.
S jeho popisem skutečnosti a závěry plně souhlasím.
Ještě více mne ovšem oslovila Karen Hornyová...
Hezké ženy určitě penis mužům nezávidí, jejich pohlaví jim zajišťuje velmi často dosti nadstandartní živobytí.
Doporučuji přečíst Ester Vilarovou - Muži na vodítku.
Dost knih? Ale ne ještě jednu... Napsal jsem svou vlastní knihu života a dal ji mezi lidi. Já jsem pro odhalování ne pro tajemno. Za svůj život se nestydím a nemusím tudíž před světem nic skrývat. Víte, jaká je to úleva, když dojdete k tomuto poznání? Můj styl psaní se podobá Martině Formanové v knize Skladatelka voňavého prádla / je však ještě daleko otevřenější ve všech rovinách příběhu /. Nobelova cena ani balík peněz sice nepřišel, ale byl to čin - akce a proto nelituji.
Kdybych teď měl zvolit váš styl diskuze, ukončil bych svůj příspěvek např. zvoláním: a co okurky .... máte radši sladkokyselé nebo kyselé? Zkrátka já o koze a ona zase o voze. Končím, protože musím napsat ten článek o sektě. Už mi tam plácli nějaké komentáře, ale zdaleka ne všechny. Pokud to bude nutné - tak to lidem znovu někde naklepu... Tak se zatím mějte a hezký víkend / budu mimo PC a internet /. P.S.
Vzdělání, jazyky, počítačová gramotnost a schopnost na sobě pracovat. To je tak asi 10%, i když někdy rozhodujících. 30% je o štěstí a 60% o konexích. Na druhé straně, jak krásné je žít a pracovat ve virtuální realitě. Takže, slečno Báro, trochu vám závidím tu vaší pozitivní motivaci. Každopádně, ať vám vydrží co nejdéle.
Já bych ještě dodal, že Bára Š. určitě nevěří ani sama tomu, co píše. Možná se už nyní připravuje na svoji roli psycholožky, kdy bude nešťastným lidem radit, jak se např.vyrovnat s malou výplatou a vysokým nájmem nebo cenou bytu. Může to vyzkoušet nyní na sobě. Pokud bude úspěšně zaměstnána za 30. 000 čistého a ona při své snaze jistě bude, potom snadno dá např.panu Yardasanovi za pronájem 3+1 jeho 13,000 Kč a všichni budou spokojení... Nevidím problém.
Já kdybych ty zmíněné peníze vydal tak jsem v pr....!
No jo... vím, málo jsem se snažil a rád tápu v tajemnu.
o.k. Ve svém pokročilém věku dělám podnikatele. Podnikám každý den kroky do zaměstnání, aby má rodina přežila do další výplaty. Není někde chyba? Jistě. Ta chyba je vždycky ve mě - svět ve kterém žiji je naprosto v pořádku. Když tomu uvěří dostatečný počet lidí a budou se takovou myšlenkou zabývat a chtít ji řešit /odborně /, bude mít Bára Š. plnou čekárnu a na své výplatní pásce několik desítek tisíc. Její klienti budou mít prázdnou kapsu a v hlavě plno pozitivních blábolů, které nic nevyřeší... Končím P.S.
Vtipné, až na to, že nikdy nebudu klinický psycholog Ovšem někteří lidí si prostě nedají vymluvit, že psycholog nesedí jen v poradnách a právník v advokátních kancelářích (ale také ve vězění...atd :-D)
Každopádně tomu, že ten, kdo hne zadkem, se má většinou dobře, tomu věřím Proto studuji na vysoké škole, snažím se zlepšit jazyk, vycestovat do zahraničí a mít praxi. Pochybuji, že bych to dělala, kdybych si myslela, že to je stejně v rukou osudu. A nejsem jediná. Zdravím!
Slečno Báro, a jak okomentuje, a pozitivně optimisticky vysvětlíte a zkritizujete chování a nedostatky lidí, kteří stále a pouze „ hýbou zadkem“ (dle Vaší odborné hantýrky), a přesto se jim žádný úspěch nedostavuje ani nerýsuje ?
Tak mi je jmenujte a řekněte, co to znamená, že se „hýbou zadkem“
Děkuji
Zajímavé....u nás se konzultanti rvou o lidi s praxí a jazyky, a to je ani neznají
V životě je potřeba mít kliku! Dnes vím jak důležitá byla drobná rozhodnutí kterým jsem nepřikládal obzvláštní význam, a jak selhaly strategie. Průvanem přibouchnuté dveře, a jimi způsobený posun v čase pošlou náš život úplně jiným směrem.
Žít uspokojivý život máme za výsledek svojí snahy a píle pokud se nám daří, ale neradi připouštíme, že i intelekt a naše vlastnosti jsou výsledkem genové nahodilosti o které jsme se nemuseli nijak zasloužit. Pokud někdo dostane jen polovinu tohoto daru, buď pouze pilnost, nebo talent, tak málokdy přesáhne průměr.
Život v průměru příliš neuspokojuje, nic nám tam nehrozí, ale nic zajímavého tam taky neprožijem.
V konečném důsledku bude záležet na tom, z které strany mříží se právníci nebo manageři na naše životy budou koukat. Nebo ne?
Všem štěstí, a hlavně pořádnou kliku !
Moudrý příspěvek s povzbudivým přáním. Děkuji.
Někomu by stačil i ten tzv. průměr. Na jmění Billa Gatese je třeba klika ohromná, u platu třiceti tisíc jsem tedy neviděla žádné klikaře. Prostě se učili a snažili
A že je třeba mít nějaký intelekt, to je rozhodně pravda.
No ahoj Ivane, kde jsi, pořád?
Nemám na tebe email, rozbil se nám totálně počítač a všecka data zůstala uvnitř. A v diskuzi to nemůžu najít, bylo to dávno, co jsi tam kontakt dával a možná to bylo někde pod článkem, který jsem smazala.
Jak se máte?
Pavel od vody psal, že je s tebou v kontaktu, protože jsem se o kousek výš ptala, jestli o tobě někdo něco neví.
Ahoj Jani, IvanPlacák@ seznam.cz
Pavel psal o mém boji se sociálkou, skutečnost byla úplně jiná, nebylo bojovat s kým !
Zamčené kanceláře sociálky v jejich úředních hodinách,neschopnost odpovědět na jednoduché dotazy, a hlavně nečinnost! Přes pět měsíců trvalo než Evě byla vystavena karta o povolení stání na nemocničních parkovištích. Přesto, že bylo jasně vidět, že je na vozejku a že nemá nohu, tak krom nohy neměla doklad o tom ,že ji nemá. Museli jsme velmi často riskovat, že budeme odtaženi a pokutováni . Ostatní je naddlouhé povídání. Ivan.
Janko, měj se pěkně a piš.
Lidé se dají zjednodušeně rozdělit podle toho, jak vidí důsledky svého jednání na svůj život: Jedni (např. Bára) si myslí, že úspěch (či neúspěch), ať už v zaměstnání nebo i v životě, je především důsledkem jejich počínání. Jiní se zase vidí jako pouhé kocábky na rozbouřeném moři a svůj život pouze fatalisticky sledují jako v divadle(např. romantik).
Připadá mi, že lidé z první skupiny jsou většinou jaksi úspěšnější než ti z té druhé (nejen lidé, ale s trochou nadsázky i celé národy).
To, že většina lidí je má blíže k té druhé skupině, je přinejmenším částečně způsobeno tím, že nic pro zlepšení své situace nedělat a místo toho nadávat na okolní svět je přece jen snažší, než hledat alespoň částečnou příčinu neúspěchu v sobě a podle toho se změnit ( samozřejmě k lepšímu ;)). Byť je třeba přiznat, že úspěch/neúspěch a aktivita/pasivita mají tendenci se navzájem posilovat, takže je jednoduché po několika „ranách osudu“ sletět do spirály fatalismu. Rovněž je pravda, že my mladší to máme poněkud snažší.
Nakonec bych možná podotknul, že schopnost najít práci nespočívá ani tak v trojici VŠ/jazyky/počítače, ale předeším v schopnosti umět něco, o co má někdo jiný zájem, umět to lépe než ostatní (podle poměru nabídky/poptávky po dané schopnosti) a umět o tom přesvědčit potenciálního zaměstnavatele. A tady už není tak velký rozdíl mezi dobrým soustružníkem a dobrým právníkem. Protekce atd. má spíše význam u relativně méně kvalifikovaných zaměstnání ( např. administrativní prace na úřadech nebo velkých firmách).
Uh. Jak složitě se dá vyjádřit jednoduchá myšleka - proto se snažím nepsat do diskusních fór ;).
Já mám stále víc dojem, že zaměstnavatelé mají největší zájem o dvanáctihodinovou pracovní dobu zaplacenou hrstkou rýže. Stejně si myslím, že v našich podmínkách se ekonomickým výkonům asijců nemůžeme ani přiblížit. Jsem vyučený truhlář , snažím se o maturitu, docela to jde. Občas něco udělám pro kamarády nebo příbuzný. Zájem je dost velký, ale sám bych do toho nešel. Kdybych se dostal do finančních potíží, podle současných právních předpisů to odnese celá rodina, dokonce i příští generace. Kamarád dělal kuchyně, využíval nějakou účetní firmu, která ho nakonec okradla. Posledních 70 tisíc dal za právníky, teď je na mizině. Co teď. No hlavní je, že se lidi mají dobře a jsou docela spokojený. Protože makat se musí a stěžováním se člověk neuživí.
Nedělil bych to na dvě skupiny, ale viděl bych to spíš jako spektrum s vámi popsanými typy na obou koncích. Ovšem to mluvíme o tom, jak lidé vidí sami sebe...nevypovídá to nic o tom, zda mají objektivně všichni stejné startovní podmínky. Podle mne nemají a je to tak správné, protože něčí rodiče se snažili, něčí ne, a to by nemělo přijít vniveč.
Já bych to zdovolením zjednodušil na lidi, co jsou kreativní a nekreativní. Jednoduchý příklad třeba s pekařem (můžete dosadit jakoukoli nevyčůrankovanou profesi):
1. Nekreativní pekař peče furt dokola ty samé rohlíky a chce zbohatnout na jejich množství - dřině, což se mu samozřejmě nikdy nepodaří - bude se mít relativně stále stejně dle politické situace.
2. Kreativní pekař peče jako nekreativní, ALE zároveň vytváří nový a nový sortiment se zaměřením na náročnější zákazníky a tudíž je mu jedno jestli je dražší elektřina, mouka, voda... A koneckonců ve své kreativitě může pokračovat i mimo svůj původní obor.
S pozdravem jK.
Pro Yardasana:
A nejkreativnější pekař se dá na politiku ke správné straně. A pokud ta strana prohraje volby, ihned přehodí výhybky a přihlásí se k jiné straně, a to k té, která volby vyhrála. Zkrátka „schopnost“ a „inteligence“ znamená vždy ÚSPĚCH a peněz jako sr.ček. „Schopní“ tedy jasně a vždy vítězí. Holt komu není „bezpáteřnost“ shůry dána, v apatyce nekoupí. Ještě si pořiďte do té vody, za kterou jste, jednu vzácnou Lochneskou příšerku, abyste tu vodu měl turisticky přitažlivou a zdvojnásobil své zisky.
krátka „schopnost“ a „inteligence“ znamená vždy ÚSPĚCH a peněz jako sr.ček.
Ano, blbý a neschopní budou vždy chudí a neúspěšní (což není nic divného, že ? ), ale jak souvisí schopnost a inteligence s bezpáteřností je mě záhadou.
Udavači za nacismu i komunismu byli chytří i blbý a naopak lidé držící se svých zásad byli úspěšní i neúspěšní a není mezi tím žádný vztah.
Neschopnost není důkaz žádné ctnosti a naopak úspěch není žádným důkazem bezpáteřnosti.
Podle mne souvisí asi jako špinavý a čistý prachy. S pozdravem jK.
Nesmíte být zkrátka tak nenažraný. Prostě ten Váš bezpáteřní blbec na rozdíl od bezpáteřního inteligenta si rozbije většinou hubu sám. S pozdravem jK.
Už jsem myslel, že tady nenapíše nikdo nic rozumnýho a hele taková úroda! Ivanův příspěvek je dost dobrý a Dark: Dva druhy lidí / taktéž zajímavé /. Je těžké něco vyjádřit dokonale a krátce. Každopádně tedy musí existovat nejméně tři skupiny lidí pane DARK. Ti první věří, že vše závisí na nich / jejich úspěch či neúspěch /, ti druzí věří ve fatalitu osudu a jen reagují na vnější podněty. No a my třetí / tedy alespoň já /, věřím, že jistě záleží na každém z nás. Tzn. píli, vzdělání, jazyk. vybavenosti a znalosti PC. Jenže také záleží na tisících známých i neznámých příčinách, které také nemalou měrou ovlivní náš život. Jak říkají křesťané: člověk míní, ale pánbůh mění. Já například ve svém pokročilém věku začal dělat docela obyčejný řidičák skupiny B. Testy jsem udělal na 100% tzn. 50 bodů z padesáti. Ústní zkoušku z ovládání vozidla a údržby jsem rovněž zvládnul napoprvé. Potom přišly jízdy. Napoprvé nás vyhodil komisař 8 z 11 uchazečů? Byl mezi nimi i jeden VŠ / ten neudělal ani tu údržbu /.
Minulý čtvrtek jsem se dostavil s dalšími na opravnou jízdu. Výsledek? Vyhodili nás opět všechny. Magistrát vybírá 400Kč za každou opravu, tak tuším, že je to dobrý bysnys. Někteří si ještě připlácí 500 Kč za další kondiční jízdu, takže cena autoškoly vesele narůstá. Při mé první jízdě mi po 7 minutách jízdy sdělil komisař, že se mu moje jízda prostě nelíbí a ahoj příště... Ten druhý byl mnohem serioznější. Jízda trvala celých 30 minut a na poslední křižovatce při výjezdu z vedlejší na hlavní, jsem si prý celou jízdu pokazil? Je tam pěkně ukrytá stopka pod větvemi stromů, jako super chyták na vybírání peněz. Že by šlo úředníkům o zvýšení bezpečnosti provozu? Asi ne - spíše půjde o ty čtyři stovky... Stejně tam musíte zastavit, když auto po hlavní pojede. Ale když nic nejede a vy značku nevidíte ... máte prostě smůlu a magistrát má zase vaše čtyři stovky. Mám se víc snažit? Komu mám zaplatit a kolik, abych měl pokoj a nemusel si brát zbytečné volno z práce? Poraďte! P.S.
Ten článek o sektě mi šéfové svíce. cz smázli, takže případní zájemci mají smůlu. Asi tady ukončím své působení... nechtějí mě mít tady, tak ať si trhnou nohou. Já se z těch bl..., určitě dobrovolně nezblázním. Takže pane Shipper - nic nebude! Zkuste napsat Alešovi proč? Možná smázne i tento komentář... no coment...
Zkrátka: ať žije demokracie made in Czech Republik.
Myslím, že k určitému věku patří trochu nadhledu, přece se nebudete urážet kvůli jednomu zamítnutému článku. Já nevím jak to funguje, žádný článek jsem zatím nenapsal, ale předpokládám, že nějaké zdůvodnění jste dostal, všechny nabízené články admin určitě zveřejňovat nemůže, někde tu psal, že mu občas chodí pěkné kraviny, tím nemyslím váš článek, mně osobně připadá téma sekt velmi zajímavé, ale asi je těžké odhadnout potencionální atraktivitu z hlediska diskuze...
..., které také skončilo neúspěšnou zkouškou. Žák jel po městě zkouškovou jízdu s učitelem a komisařem. Dostal od komisaře pokyn, že má zabočit doleva, kam nebylo pro stromy vidět. Hned po zabočení s hrůzou uviděl přechod pro chodce, uprostřed kterého sedělo cikánské bezstarostné dítě, nehodlající ani přijíždějící auto respektovat, ani vstát a z vozovky odejít. Učitel šlápl na brzdu, komisař zkoušku neuznal, žák musel zaplatit a dělat zkoušku znova, ale dítě zůstalo živé a zdravé a jeho rodiče nebo opatrovníci neznámí a nepotrestaní.
Podle prasat za volantem na silnici se mi zdá, že papíry dostane opravdu každý. S pozdravem jK.
Neříká se přeci koňské dítě, vraní dítě, židovské dítě, žabí dítě...
říká se v českém jazyce: hříbě, vráně, žídě, pulec a CIKÁNĚ... třeba v říkance. "pršelo, jen se lilo, CIKÁNĚ se narodilo...
Jenže v té Ladově říkance se uvádí: „Zima byla, bláto bylo, cikáně se narodilo...“, což by měl přece lingvista a purista vašeho formátu bezpečně znát!
Jen aby to nakonec nebylo romě... S pozdravem jK.
nebo romátko. Potom stačí trochu rýmy z plískanice a na světě je robátko
Sakr, došlo mi to až teď, co je vlastně za slovo - robátko.
Ještě bych poděkoval za krásný komentář pisateli s přezdívkou eurolopata / tak to už jsou ty absolutně drsné konce/- ještě, že žiji tak při zemi...
A reakce na dva komentáře pana Shippera?
1/Široké spektrum ve společnosti existuje - to je jisté.
Určitě nemohou mít všichni stejné počáteční podmínky. To bych já mohl cítit jako nespravedlnost skutečnost, že můj zaměstnavatel má velký majetek a já malý.
Jestliže jeho dědeček postavil osmipodlažní dům v krajském městě a jeho otec jej dokázal udržovat a pronajímat -- potom logicky sdědil tuto nemovitost a tak to budou dědit a možná rozmnožovat ti následující. Můj děda postavil dům na vesnici. Mojí rodiče tam žijí a pečují o něj. A jednou zdědím tento domeček se svojí sestrou napůl. Je to logické a naprosto spravedlivé!!! Jak to změnit pro své děti? Alespoň byt pro syna? No... měl jsem si vzít dceru majitele a bylo vystaráno na příští generace. Ale to jsem prošvihl, tak teď musím zkrátka makat a poslouchat. O.K.?
2/ Myslím, že určitý nadhled vzhledem ke svému věku mám. Já se neurážím, jen mi trochu vadí, když autorovi někdo klade jisté podmínky za kterých...
Nemyslíte si, že je lepší nechat vyjádřit společnost, než něco předpokládat, co kdyby... Jak jinak chcete získat jejich názory na dané téma? Pan Aleš nic neriskuje. Pokud žádná diskuze nebude, tak prostě nebude a ztrapnit se mohu pouze já. Nemyslíte??? Dobrou noc. P.S.
1/ OK.
2/Pan Aleš riskuje...pověst svého serveru.
Pane Shipper, právě jsem naposled upravil svůj příspěvek na Svíci.cz a dále to nechám na na panu A.
Název článku nyní zní: Neexistuje lepší systém než kapitalismus? Už vidím, jak si nějací čtenáři myslí - no jo... nějaký bývalý komouš. Moc vtipné! Kdybych někdy k této partě patřil, patrně dnes bych se měl mnohem lépe. Nikdy za mnou nepřišli a o spolupráci nepožádali.
No a já si žil docela v pohodě a na politiku z vysoka kašlal... asi jako většina z nás. To dělám dodnes a nemám se nijak mizerně... / tedy občas to docela zaskřípe /. Můj příspěvek si nechejte od pana A. přeposlat, když jste s ním v tak dobrém vztahu a můžete sám posoudit, zda jeho zveřejněním riskuje pověst svého serveru. S pozdravem servus... váš oddaný P.S. Dodatek! Ještě musím nachystat plavky na večerní koupání - to víte: ve zdravém těle zdravý duch! Uch - to je vedro.
No jistě, že existuje Nejlepší je systém, kde by se měli všichni rádi, byli k sobě solidární, všichni by měli stejně (stejně hodně), neexistovala by nenávist a svár, kol by vládl jen mír...
Jestli to zní moc ironicky, tak se omlouvám. Mně by se to skutečně tak líbilo. Jenže je to nějak nereálné. Tak se aspoň snažme každý za sebe býti co nejlepší. A jednou budeme dál
... ale pak nebuďme překvapeni, až to ti, co nezvládnou býti za sebe co nejlepší, třeba vezmou zase do svých rukou (1789 - 1917 - 20??)
Já ale neříkám, že býti za sebe = býti lhostejným k okolnímu světu.
Já bych ještě s dovolením odvedl pozornost k bodu 1/. Alespoň byt pro syna...
To je podle mne špatně! Syn se má postarat o vás. To je jedna z mnoha věcí, které by se měly změnit abychom myšlením byli dále. S pozdravem jK.
Váš komentář se mi moc líbil. Je to vůbec možné, abychom se nakonec shodli? Ještě, že se tady neprobírá Kámásůtra... než bychom, se totiž všichni shodli, která poloha je nejlepší, tak už bych byl možná v důchodu.
Váš komentář nezní vůbec ironicky a já s jeho obsahem plně souhlasím. Co s tím dál uděláme? Zdravím P.S.
To co doposud Mluvit s lidmi, snažit se jim něco předat, pokusit se obohatit se jejich pohledem na danou věc....žít co nejlépe je možné (což je uznávám relativní pojem).
Nevím, co se dá dělat více...raději nic, aby to pak někdo nevzal skutečně do svých rukou...
Trošku jsem se nechal unést v předchozím komentáři. Doufám, že to návštěvníci svíce. cz unesou bez větších obtíží. O vašem smyslu pro humor a profesionálním nadhledu ani nemluvím - ten předpokládám.
Já chtěl jen zdůraznit, že bývá skutečně vyjímečné, když se lidé na něčem shodnou a potom něco udělají.
Shodné poznání o většině věcí, jevů, událostí atd. je takřka nemožné, protože existují:
1/ různé vnímající bytosti
2/ různí lidé s různě ustrojenými smyslovými orgány
3/ rozdílné stavy a situace v nichž člověk poznává
4/různé polohy, vzdálenosti a místa od poznávaných předmětů
5/různé souvislosti poznávaného a nemožnost jeho izolace od těchto příměsí
6/ rozmanité vzájemné vztahy mezi poznávanými jevy
7/ relativita všech jevů
8/ závislost na tom, zda se setkáváme s jevy často nebo zřídka
9/ závislost poznání na zvycích, míněních a předsudcích
10/ rozpornost mínění
11/ nemožnost provádět důkazy do nekonečna
12/ relativnost našeho poznání
13/ nedokazatelnost výchozích předpokladů
14/ úsudkem v kruhu
A ... proto jsem byl tedy překvapen, že jsme se vůbec na něčem shodli... Další diskuzí by ovšem vyplynuli naše odlišnosti a tak dále pořád dokola. Já bych byl rád, kdyby to vzal někdo rozumně osvícený do svých rukou a všichni jemu podobní, aby se přidali... Jenže také vím, že ve skutečnosti nevládne rozum a morálka, nýbrž peníze a moc! Bohužel - sorry P.S.
Nechcete si vzít nějaké téma na svůj nový článek z mé diskuze? Třeba: Humanizace kapitalistických pracovišť
Víte, že o 6 pater nad mojí kanceláří budou otevírat psychoterapeutickou ordinaci? Docela zvláštní shoda.
Od 12.7.2008 mám týden dovolené na Slovensku.
Přeji vám hezké prázdniny. P.S.
Zajímavé, zajímavé Jak přesně by mělo vypadat humanizované pracoviště? Jako místo, kde je hodně zástupců homo sapiens? No, máte pravdu, že někde je příslušníků rodu homo s oním přídomkem poskrovnu, ale co naděláme
Výborně. Jste docela milá a vtipná! Já bych tu vaši myšlenku ještě více zlidověl.
S blbci se sice dělat vůbec nedá, ale dělat se s nima někdy prostě musí...
Pozn. k vůli jednomu našemu 4% zaměstnanci jsem přidal nakonec příspěvek do diskuze o homosexualitě.
Končím. Musím telefonovat na e.on. Klid a zdraví přeje P.S.
Tak navrhněte téma Mimochodem, příspěvek jsem nenašla, ale co měla orientace toho zaměstnance co dělat s prací?
Mám navrhnout téma diskuze? Přečtěte si až dokonce mé komentáře k mému vlastnímu článku a tam otázky i témata naleznete v hojném počtu.
Já nemohu trávit tolik času na svíci. Co jsem zde chtěl sdělit, to jsem již sdělil a proto dám šanci na vlastní projevy dalším zájemcům. Mám jako všichni docela běžné problémy a dnes jsem neudělal ani napotřetí řidičák! Takže vidíte, kde to u mne skřípe. Nejsem žádný super hrdina ani génius, ale obyčejný člověk.
Příspěvek o kterém jsem hovořil se nachází na konci diskuze na téma: není homosexualita skutečně nemoc?
Jinak lze přeci snadno všechny komentáře registrovaných diskutujících najít kliknutím na daného autora na hlavním menu svíce. cz.
Orientace našeho zaměstnance s prací souvisí tak, že se s ním jako jeho nadřízený bavím a proto jsem mu doporučil k přečtení zmíněnou diskuzi na svíci a dodal tam svůj komentář, aby si ho mohl náš zaměstnanec přečíst. Je to nyní vše vysvětleno? Ještě večer sednu k PC a ráno fičíme směr SLOVENKO... P.S.
Tak mne právě navečer před odjezdem napadlo jedno letní téma. Psychologie, filozofie, politiky už mají diskutující dost. Chybí tady jasně sport a ženské! To jsou témata pro chlapy jak stvořená. Takže například článek:
Jsou skutečně ženy slabším pohlavím a přitom to mají v životě těžší než muži?
Jako návnadu k diskuzi bych uvedl názvy jednotlivých kapitol z knihy Ester Vilarové - Muži na vodítku...
Snad by to téma zabralo i na ženské, které tady diskutují ve velmi omezeném prostoru. Co na na můj tip říkáte nyní? S pozdravem P.S.
Ženský vydrží víc než zvíře a mají to v životě vždycky jednodušší, protože myslí jen rozkrokem S pozdravem jK.
výborně, pustím se do toho
Každému, co jeho jest
http://www.samuraj.cz/clanek/25--muz-nebo-zena---vcem-je-kdo-lepsi-.html
Odpověď určená Yardasanovi.
Přes tu knížku od Ester Vilarové by to bylo mnohem otevřenější, zajímavější. Zkrátka kontroverzní téma!
Nemyslíte Caprice? Zkuste do ní nahlédnout a zjistíte, že autorka vykecala naplno skutečnosti, které většina žen před muži bedlivě tají. I vy pěkně mlžíte a odvádíte téma do bezpečného bezvětří... Hezký den P.S.
I vy pěkně mlžíte a odvádíte téma do bezpečného bezvětří...- mlžení jsem neměla v úmyslu, jen jsem svým odlehčeným odkazem chtěla naznačit, že každé pohlaví má své plusy i minusy. Ale neodvažuji se odhadovat, zda-li to mají v životě těžší muži, nebo ženy. Prostě to nevím. Mám jen jednostrannou zkušenost
E. Vilarová mě neláká, děkuji. Ale dostaly se mi před časem do ruky Haussmannovy Základy mužského šovinismu, přečetla jsem je a celou dobu mi přitom naskakovala v hlavě stejná otázka: „Když si muži připadají utlačovaní a jsou si vědomi manipulace ze strany žen, proč se jim nedokáží bránit a opakují stále stejné chyby?“
Já osobně se snažím hledat u lidí místo nedostatků ty lepší stránky. Zkuste to taky, je to příjemnější.
Ty lepší stránky bývají velmi dobře zamaskovány.
Díky Caprice za tip na knihu. Hned si ji půjdu vypůjčit.
Proč se muži nedokáží bránit ženám? Ale oni se nějak brání, jenže je to tak nějak úmorné a pořád dokola. V zájmu klidu a falešného pohodlí to buď vzdají nebo se vykašlou na ženské úplně a jdou na fotbal a do hospody.
To nekončívá taky moc dobře. Víte proč Bůh stvořil ženu? Protože Adama už bolela ruka... To je počátek proč muži usilují o kontakt se ženou a často za to zaplatí vším co mají. Proto je Slayd a E. Vilarová varuje! Tolik na vysvětlenou. Dík za pozornost.P.S.
Na tu Hausmannovu knihu tu byl kdysi odkaz - někdo ji vyvěsil na své stránky.Škoda, že už to nedohledám. Ale četla jsem s ním rozhovor.
Přišel mi nejenom naprosto bezcharakterní, ale také úžasně škaredý. Jeden z nejškaredších chlapů, co jsem kdy viděla.
Díky Jani za komentář k Haussmanovi. Moje přítelkyně mi knížku zkusí vypůjčit tento čtvrtek, protože mají otevřeno o prázdninách jen v Po a ČTV.
Až si knížku přečtu / tedy pokud bude vůbec stát za přečtení/, sdělím zde svůj názor. Díky. Ahoj. P.S.
No, myslím, že je zde mnoho žen od kterých se rád poučím, stačí naslouchat. Např. Jana, Caprice, Kareta. Ženské nebourají staré světy a nevytvářejí jiné, nepotřebují se vytahovat. Vždy lépe ovládají svoje blízké okolí, nežli strategie postupu na jiných kontinentech. Tak nevím, je to přednost nebo nedostatek ? Na svatebních fotkách téměř vždy vypadají jako vítězové. Pánové !!
Škoda, že je jich menšina. S pozdravem jK.
Proto radím Ivane všem mužům. Neženit se!!!
A máte o dva problémy v životě méně. Svatbu a rozvod.
Pokud jste mezitím stihli ještě dítě... jste otroky ženy na dalších 15 - 20 let. Ženské jsou materialistické pijavice, které nelze nikdy ničím trvale uspokojit. Pokud na jejich hru přistoupíte, skončíte vyčerpaní a vymačkaní jako citron, který vaše ženuška odhodí do koše a půjde hledat na trh partnerů nového sponzora.
Tak nějak... P.S.
No, je to pech, kdyz si clovek takovou vybere. :-! Ale nezobecnoval bych to.
S pozdravem jK.
Odpověď určená Caprice.
Samozřejmě existují vyjímky. Pan Yardasan má dobrou ženu... Moje současná žena je 33% bestie, 33% vzorná matka a 33% výborná pracovnice. Mám se dobře?
Já si říkám. Napodruhé jsem mohl dopadnout i hůř...
A to je vrchol mého optimismu vůči ženám. P.S.
A to jedno procento je čím?
Také mne napadlo, že se někdo na to zeptá. Kdybych to rozdělil na 33.333 x 3, potom by se mohl ptát a co je to 0.001 %? A tak dále...
Takže mohlo by to být 1% tajemství / vražedné sklony /
a nebo méně dramaticky to 1% znamená, že takovým způsobem se zabývá mojí maličkostí. Nemohu přeci všechno vykecat. Myslím, že jsem na svíci.cz i tak dosti úpřimný... Tak čao Tony zdraví tě P.S.
Víte, co je na tom nejvtipnější? Jak tyhle dané vlastnosti se generalizují na celé pohlaví. Znám muže, kteří jsou materialisti a vysávají své ženušky úplně stejně. Pokud máte takový odpor k těmto svazkům, asi jste se fakt neměl ženit...
:-D Děkuji, daří se mi dobře, a Vám?
Skvěle. A tu fotku?
Teď už to vím taky Báro Š. Příliš pozdě! Dík za radu...
P.S.
No tak snad to nebude tak horké, ne? To je mi líto, pokud to u vás skutečně vypadá takto......Co takhle nový koníček, dovolená a nebo vlastnoručně připravená večeře?
Dobře Barunko. Romantická večeře pro vás. Muž uvaří polévku s masovými knedlíčky od Maggi. Na konci vaření stačí přidat dvě vejce a trochu pepře a Pepík se nám snad po večeři rychle vzepře.
Muž si oblékne nové slipy, které zakoupil v luxusním butiku. Jsou čerstvě zaříznuté do zadku a na přední straně mají symbol piráta z Karibiku.
Po příchodu ženu svlékneme a namažeme se vzájemně řeckým olivovým olejem. Zkonzumujeme polévku která nás dokonale rozehřeje... a ... a... zkrátka, jak se říká jazyk do pusy a přímo na dělohu.
Při třetím orgasmu ženy, začínáme recitovat úryvky básní K.H. Krchovského: Ach, život je tak trapný Bože, jak uprdnutí do soulože. Naše těla klouzají po sobě jako hadi na mýtině a náhle je konec. Znáte to - ty mužský nic nevydrží. 3/4 hodiny a dost! Nevadí. Příště to můžete zkusit dělat třeba s Vitanou, ale jeden můj známý tvrdí, že úplně nejlepší je KNORR. Vyzkoušejte a dejte mi vědět... Těší se P.S. alias Slayd. Hezké sny.
můj bože....já to opravdu nemusím vědět do detailů
No - prosím Báro? Vždyť já dal jen na vaši profesionální radu! Udělejte své ženě večeři a zkuste nového koníčka.
Ta poloha na koníčka se nám moc neosvědčila... P.S.
Určitě se na ní dá najít i mnoho dobrého co Vás přitahuje. Zamyslete se nad tím proč jste si ji vzal. Jisté je tím čím byla v té době pouze jste to přestal vidět.
To je pro mne Báro Š a Tony? Já si svoji druhou ženu nevzal a ta první odešla za štěstím sama....
Já myslím, že obě dvě zmíněné ženy mají dost kladů.
Jestliže E. Vilarová ve své knize vydefinovala absolutní ženskou mrchu. Potom bych tu první klasifikoval jako 40% mršku a tu druhou jako cca 30% mršku. Takže jak vidíte na procentech - většinu v nich tvoří to dobré!
Je to vysvětleno? P.S.
Ano
No a až uznáte, že i muž je z x % ten podloun, či může být, tak tu bude rovnováha sil
Rovnováha sil? Že existují chlapi idioti, to nemusím dokazovat ani zpochybňovat. Zajímavé ovšem zůstává, jaké rozdílné manipulační až agresivní a právní úskoky jedna či druhá strana používá... Já uvádím do reálného světa žen své syny. Jiný ať poučí své dcery o mužích.
Ať jsou připraveni k životu bez falešných iluzí o opačném pohlaví ... To je tedy úkol a cíl. P.S.
Já musím říct, že se slečnou Bárou Š. v zásadě souhlasím. Jen bych rád dodal ještě jednu „maličkost“. To, že člověk umí jazyky, je počítačově gramotný a má potřebné vzdělání je sice pozitivní reference, ale i bez těchto kvalit je možné být žádaným, schopným a dobře placeným zaměstnancem. Mám na mysli to, že zdaleka nejdůležitější je pracovitost, preciznost, vůle pracovat (občas práci i něco objetovat) a zkrátka nebrat práci jako „nutné zlo“, které musím vykonávat určitý počet hodin denně, abych přežil. Znám několik lidí, kteří výše uvedené body kvalifikace splňují, najít práci problém nemají, ale i tak putují z jednoho zaměstnání do druhého. Často mluví podobně: „Ale tam jsem nedostal stravenky... A já jsem musel 2x přestupovat než jsem se do práce ráno dostal...“ Takhle to prostě nefunguje. Každý musí něco objetovat a právě ta pohodlnost lidí je podlě mně často klíčová. Když u nás do firmy příjmám nového zaměstnance, např. na pozici obch. zástupce, z 30ti uchazečů jen 8 umí opravdu to co na životopise tvrdí, že umí, z těch chce být 6 doma v každém případě po páté hodině a případná práce o víkendu (za slušné finanční ohodnocení) je z jejich strany chápána jako vtip a zbývající dva jsou použitelní. Práce je, jen je třeba ji chtít najít a dělat i přes určité překážky, které se nachází ve všech lidských aktivitách. :-P
Dodatek: S těmi stravenkami je to skutečný příběh. Na posledním konkurzu jsem měl uchazeče, kterého na celé práci zajímalo jen jestli dostane stravenky. Náplň práce ho nezajímala vůbec. Uměl špatně anglicky (to by nevadilo), počítačově gramotný, vysokoškolák. Zkrátka „papírově“ žádaný zaměstnanec, ale svým přístupem se sám odepsal. Pokud se v té práci nechce realizovat, ale odškrtávat si hodiny stylem „dostanu tohle za tamto“, tak se nedivím, že na pohovorech plno zaměstnavatelů odradí.
..., protože ze třiceti uchazečů vybere podnikatel jako „použitelné“ pouze dva. Kdyby měli uchazeči o práci právo selektovat podnikatele, tak by to dopadlo mnohem hůř, protože většinou představitelé firem mají nižší kvalifikaci, než uchazeči o práci, a neumí nejen cizí jazyky, ale ani česky. Dokladem toho je pan MaKos: ten ani neví, že slovo „obětovat“ je odvozeno od slova „oběť“ a ne od nějakého neznámého patvaru „jetovat“; asi by měl spíše hledat ve velehorách Jetyho, než šéfovat firmě a selektovat uchazeče o práci na použitelné a nepoužitelné. A jaké protiprávní pracovní podmínky v jednotlivých firmách existují, je hrozné. Nejsou dodržována pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, noví zaměstnanci jsou zaučováni velmi nedbale nebo vůbec ne, na zaměstnancích je požadován podpis hmotné odpovědnosti bez provedení inventury, nejsou vypracovány normy výkonů a mnoho dalších nepořádků je ve firmách, o kterých se na veřejnosti mlčí. Podnikatelům dokonce stačí k odmítnutí uchazeče i to, že uchazeč má trvalé bydliště v jiném kraji.
Nezlobte se, ale to je spíš vizitkou těch zaměstnanců, že si nechají „srát“ na hlavu. A pokud si myslí, že jsou lepší, tak ať tedy sami něco podnikají a nenatahují jen ruce. S pozdravem jK.
Snad poprvé Vás mohu bez výhrad pochválit. Naprosto souhlasím
Omlouvám se za pravopisnou chybu. Zbytek Vašeho komentáře však považuji za silně emotivní a nesmyslný. Souhlasím s kolegou, který na Váš komentář reagoval jako první. Uvědomte si, že zaměstnavatel není povinen uchazeče přijmout. Není dokonce ani povinen vysvětlit důvody svého rozhodnutí stejně tak jako potenciální zaměstnanec není povinen do zaměstnání nastoupit před podpisem smlouvy o pracovním poměru. Bohužel podle Vašeho komentáře spadáte přesně mezi ty, kteří pouze nadávají na „managery a právníky“. Netvrdím, že všichni zaměstnavatelé jsou andělé, a že se chovají ke svým zaměstnancům nejlépe jak je možno, ale „hajzla“ najdete jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Je přirozené, že nikdo nechce pod „hajzlem“ pracovat a na druhou stranu nikdo nechce „hajzla“ zaměstnávat. Proto je třeba vybírat jak zaměstnance, tak povolání vhodné právě pro jednu konkrétní osobu. Pokud tuto skutečnost neakceptujete, držím Vám palce s hledáním planety, kde se k sobě všichni chovají jen vstřícně.
To drozdovo se podobá romantikovi. Nestojí mi to ale za to, abych si vyhledával a porovnával IP adresy. Jestli jste v diskusích narazil na romantikovy příspěvky, tak by Vás takové názory jako že by měli mít zaměstnavatelé povinnost zaměstnat romantika nebo drozda, neměly překvapit
Narážky na překlepy nebo pravopisné chyby jsou trapné. To dělá někdo s potřebou hojit si nějaký komplex.
A mimochodem, píše se „Yeti“. :-P
V testu IQ jste neobstáli. Pak se divíte že nemáte práci.
Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!
Přidat nový komentář
Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.
Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.
články přes e-mail | RSS komentářů tohoto článku | RSS článků od tohoto autora | jiné...
