Nefilozofujte u piva, přijďte na Svíci.cz!

Poslední komentáře

Střípky z diskuse

Zajímavé odkazy

Novinky na Svíci.cz

  • 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
  • 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
  • 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Proč používat Linux

Komentáře k článku

19.1.2008 16:20

Děti - smysl života?

V poslední době se dostávám do situace, která mě nutí přemýšlet o tom, jaký mají děti v mém životě (i v životě každého jiného člověka) význam.

Začalo to s nástupem nové kolegyně do práce. Je to mladá třicetiletá paní na první pohled velice sympatická. Je komunikativní (ne přespříliš) a protože jsme v místnosti většinou samy dvě, směřuje svou konverzaci logicky ke mně. Ústředním námětem jejích hovorů (a zřejmě i jejího života) je však její šestiletá dcerka, což mi v poslední době začíná trochu vadit. Vypadá to, že dotyčná buď všechny ostatní zájmy obětovala dítěti, nebo se před jeho narozením o nic nezajímala (je to vůbec možné?).

Dalo by se říci, že každá monotematická rozprava se stane po určité době nudnou, ale já s tím nikdy problém neměla. Má přítelkyně je schopná při každém setkání mluvit o svých kurzech latinskoamerického tance, přesto se s ní dobrovolně stýkám několik dní v týdnu už pěkných pár let. Nikdy mi nedělalo potíže poslouchat to, co zajímá druhého, tak kde se ve mně bere ta averze nyní?

Vždy jsem si myslela, že dítě má vyrůstat vedle svých rodičů. Že rodič má být v první řadě člověk sám za sebe a tím, jaký je, vytvářet vzor pro své děti. Že nemá obětovat všechny své zájmy ve prospěch potomka, aby mu ten pak nemusel být vděčný. Mám pocit, že když se matka či otec příliš upne na dítě, jsou výsledkem často přehnané požadavky na úspěšnost dítěte, které má vyplnit to, o čem jeho rodiče snili a čeho se kvůli němu museli vzdát.

Na závěr bych chtěla podotknout, že děti nemám a minimálně dalších 5 let mít nehodlám. Jsem zvědavá, zda se s narozením dítěte změním a ten malý zmačkaný fialový tvoreček hned po porodu se mi bude zdát jako jediná věc stojící za pozornost všem okolo a to potrvá nejmíň do jeho samostatnosti (lépe do smrti).

Tak nevím, jsou děti smysl života, nebo jenom by-product? A je možné to vůbec pochopit, bez toho abych nějaké měla?

Narození dítěte by ale dle mého každého...
terka, 19.1.2008 17:59

Narození dítěte by ale dle mého každého z nás mělo změnit-vždyť je to úplně nová etapa našeho života...vy se dnes pravděpodobně také nechováte jako by Vám bylo patnáct...Vaše věta:Dítě má vyrůstat vedle svých rodičů-tak předně snad se svými rodiči,má se stát smyslem života-vždyť je na nás zcela odkázáno..já dítě mám,koníčky také-jen jsem se musela naučit vše si plánovat..pro mne je důležité se na chvilku vzdálit od toho kolotoče doma ,mít chvilku jen pro sebe,ale stejně tak je pro mne důležité trávit čas s dcerou

jen mě tak napadlo...
Eva, 19.1.2008 18:29

Polobotko, i když jste napsala až v závěru, že děti nemáte, poznala jsem to po přečtení prvních vašich vět. Vy nevíte, jestli jsou děti smyslem našeho života? Jaké bylo Vaše dětství?Nevzpomínáte si? Nebyla jse i Vy tím krásným a hlavním smyslem života svých rodičů?Já říkám otevřeně, ano, mé děti jsou mým smyslem života, ale „nic se nemá přehánět“. Potřebují i svou volnost, prosazovat se a ne jen plnit sny svých rodičů. Je to indiskrétní dotaz, nemusíte odpovídat, kolik je Vám let? děti plánujete nejdřív za 5 let. Hádám, že Vám v tu dobu bude lehce(2-3 roky) přes 30 let. Byla tady zajímavá diskuse, jestli budou z mužů jen dárci. Přeji Vám, aby Vás nepotkal „ osud“ nezadaných žen po třicítce.
Neodsuzujte svou kolegyni. I když vím, že někdy je otravné poslouchat, jak jiné děti jsou ty nejlepší, nejkrásnější, nejchytřejší...zkrátka nej. Znám to. Také jsem měla takovou kolegyni. A když jsem se poprvé setkala s jejím Supermanem, zjistila jsem, že je to rozmazlený, neposlušný a nevychovaný spratek, který si všecho vyvztekal.
A ještě jedna, ne nepodstatná, poznámka. Vychovávat děti není žádná sranda, jak pro děti, tak i pro rodiče ;-):-)

Odp: jen mě tak napadlo...
ivan, 19.1.2008 22:16

Evo, s tou srandou je to škoda, to by sranda měla být. Co myslíte?

Odp2: jen mě tak napadlo...
Eva, 20.1.2008 18:19

Jasně, že je to sranda. Proto ti smajlíci.:-);-)

Odp3: jen mě tak napadlo...
Lipovan, 20.1.2008 18:27

Ostatně, těch smajlíků by mělo být v nabídce více. Například chechtající se smajlík, nebo naopak zvracející smajlík. ;-)

Odp4: jen mě tak napadlo...
Growen, 20.1.2008 19:05

Zvracející proboha ne ! :-)

Odp2: jen mě tak napadlo...
Pavel od vody, 20.1.2008 22:55

Přesně tak. Děti se nevychovávají. Jen je seznamujeme s naším světem. Přijmou ho - nepřijmou? To už záleží na tom, jestli věřím a jesli žiju to, co jim ukazuju. A jestli dokážu být s nimi dítetem.
Ivane, zhruba v květnu až červnu jedu do JL. Rád se tam s tebou setkám, bude-li konstelace.

Odp: jen mě tak napadlo...
Polobotka, 20.1.2008 20:55

Je mi 24 (moc jste se nespletla). Také doufám, že mě nepotká osud nezadaných žen po třicítce. S mým přítelem jsme už 6 let a 5 spolu bydlíme, tak doufám, že si mě nechá až do konce. Momentálně mám nechuť jen k malým dětem, ne k partnerství, nebo závaznému vztahu.

Odp2: jen mě tak napadlo...
Eva, 21.1.2008 13:47

Polobotko, jsi s partnerem od svých 18-ti. Už si myslíš, že se dokonale znáte (omyl, nikdy nikoho dokonale nepoznáš, i kdyby ses snažila sebe víc). Kolik je jemu? Doufáš, že si tě nechá až do konce, no, tak doufej, protože dlouhodobé, nezávazné vztahy většinou jednou skončí rozchodem. To je pouhé konstatování faktu.

Odp3: jen mě tak napadlo...
Liška Ryška, 5.2.2008 17:21

Hehe - dlouhodobé „závazné“ vztahy taky většinou končí rozchodem, tak co! Co je na tom špatného?

Odp2: jen mě tak napadlo...
Janacz, 3.11.2008 14:27

nevím proč je takové strašidlo nezadaná žena po třicítce. Názor je zastaralý.

Normální věc
Lipovan, 19.1.2008 20:16

Nadšení rodičů ze svých dětí je normální. Také jsem jeden čas poslouchal od kolegy nekonečné vyprávění o jeho malém synovi. Jen mně trochu vadilo, že v úterý se mu vyklubal první zoubek, ve čtvrtek pátý a v neděli teprve třetí.

Měl bych se stydět, ale asi jsem...
ivan, 19.1.2008 22:10

Měl bych se stydět, ale asi jsem Herodesův potomek. S úplně malými dětmi se neumím bavit. Konec konců, když vidím skloněné ženské nad kočárem a slyším,..,,Editi madljá, no to jsou rutičky a vočíčka, a ťo máme kukadla. Nojo, nojo. Udějej kuk, no ťelej děďa, nojo, nojo, jeťo ťak,..... Tak bych nechal uzákonit, aby se děti rodily nejméňe šestileté. ;-) Kolikrát se divím, že se vůbec naučí mluvit.

Odp: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
Polobotka, 20.1.2008 20:33

Moje řeč, mám tříletou neteř a těším se až ještě trochu povyroste, naučí se líp artikulovat a bude klást takové ty zvídavé dotazy. Zatím s ní pro mě žádná velká zábava není:-).

Odp2: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
Juras, 20.1.2008 21:11

A nezkoušela jste si s ní trochu zablbnout? Zatančit si s ní nebo jen tak trochu ji rozdivočet? Zkuste to, třeba hned změníte názor :-)

Odp: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
Caprice, 20.1.2008 21:32

Já to zas vnímám opačně, děti mi připadají nejúžasnější do věku, něž ztratí svou bezelstnost a upřímnost a něž začnou přebírat dospělácké manýry.

Odp2: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
merlinn, 20.1.2008 21:36

Vidím to stejně.

Odp3: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
ivan, 20.1.2008 22:03

Manželka mého kolegy přebalovala svoje dítě na mém kancelářském stole a použité pleny hodila do koše vedle. Když jsem ji požádal jestli by je nevhodila do popelnice, tak mě řekla ..,,To jsou hovna našeho Honzíčka„... Mě smrděly stejně jako ty ostatní! Asi to bylo tím, že to nebyl ,,můj Honzíček“.

Odp4: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
merlinn, 20.1.2008 22:31

Přesně tak. ;-)

Odp4: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
Jana, 21.1.2008 17:35

To je dobrý. Opravdu, matka se dostane s narozením dětí do jiné reality. Musím říct, že mi miminčí kakání taky odporné nebylo, jak by taky mohlo, přišlo mi to jako meruňková marmeláda. Ale doufám, že jsem nikoho přebalováním neotravovala, snažila jsem se.:-)

Odp: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
Jana, 21.1.2008 17:36

Částečný souhlas. Děti bych brala tak od půl roku. Ale toho půl roku se dá vydržet, uteče to rychle...

Odp2: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
Lenka, 30.1.2008 4:47

Mám už dospívající dceru a s nadsázkou říkám,že nemám ráda malé děti...někdy žádné...Ale ty svoje stejně vždy milujeme,atˇ už jsou,jaké jsou;-)

Odp: Měl bych se stydět, ale asi jsem...
djskorpi, 17.6.2008 21:16

Ahoj plne souhlasim ,jednou sem musel za detskou pani doktorkou jenom neco zaridit ,a nez sem se dockal tak tam dosla mamca z deckem a porad do nej hustila jak ho zboznuje a jine kecy no des byl sem rad ze doktorka po chvili odevrela dvere ja jenom vzal recept pro zname a sel jeste chvili a uz bych ji neco rek djskorpi

Jsou děti smyslem života?
Jana, 20.1.2008 17:39

To je těžká otázka, ale myslím, že po biologické stránce opravdu nemůžeme udělat nic lepšího, než předat svoje geny dalším generacím.
Jiná otázka je, co víc je v našich silách. Určitě bych to viděla ve službě lidstvu jako celku. Nesmrtelným se člověk stává tím, co dělá pro blaho druhých. Ale s těmi dětmi se to určitě nevylučuje.
Jestli je normální, že rodiče jsou ze svých ratolestí celí pryč? Myslím, že pokud rodiče staví děti až na druhou kolej, je něco v nepořádku.
Ale určitě by se mohli naučit nehovořit o svém skvělém potomstvu tam, kde to nikoho nezajímá.;-)

Odp: Jsou děti smyslem života?
Lipovan, 20.1.2008 17:57

Co se s tebou stalo, Anonymko? Ještě jsi nepodala vysvětlení. :-)

Odp2: Jsou děti smyslem života?
Jana, 20.1.2008 18:21

Hmm, domácí problémy.

Odp3: Jsou děti smyslem života?
ivan, 20.1.2008 21:02

Janko, Tebe i Lipovana zdravím, jsem rád, že jste zpátky.

Odp4: Jsou děti smyslem života?
Jana, 21.1.2008 17:44
Odp2: Jsou děti smyslem života?
Ivo, 20.1.2008 19:55

Lipovane kdo je Anonymka a jaký vysvětlení má podat. Tady se má diskutovat ne hádat.
Říká se, že děti sou obrazem svých rodičů. Až budete polobotko mít svý uvidíte že taky budete o nich mluvit.

Odp: Jsou děti smyslem života?
Pavel od vody, 20.1.2008 22:44

Jani též zdravím ;-) a jsem rád, že ses zase ozvala. Přidám svoji vodu na mlýn.
Děti nemůžou být smyslem našeho života. Vyrostou, odejdou - a co dál?. Když byly malé a na mně závislé, byly středobodem mého života. Ale nejsem jejich vlastníkem a nemohu si z nich tudíž udělat smysl svého života. To by byla opičí láska a ta je zrádná.
Smysl života je v něčem jiném. Žít tak, aby moje okolí z toho mělo užitek. Žiju se svými dětmi? Udělám vše pro to, aby ze mne měly užitek. Žiju už jenom s manželkou? Udělám to samé.
Někdo řekne, že smysl života vidí ve víře v Boha. Hm...

Odp2: Jsou děti smyslem života?
Yardasan, 21.1.2008 8:21

Stále s Vámi souhlasím, ale tady jsem se zasekl. Můj názor je ten, že děti jsou nejhlavnějším smyslem života - pud je od přírody, ne antikoncepce - Tím, že jim dáme život už jsou to individuality - jak jste psal výše - a jenom je seznamujeme se životem, oni sami si budou žít po svém. U nás to bylo to bylo režimem postavené proti přírodě. Děti se rozmazlovali a živili se z důchodů i když už měli svoje rodiny. U člověka od přírody to ale má fungovat tak, aby se děti posléze starali o rodiče aby mohli po jejich výchově v klidu umřít. Všechno ostatní je už nadstavba společností. S pozdravem jK.

Odp3: Jsou děti smyslem života?
Pavel od vody, 21.1.2008 16:12

A co ti Singles? Žijou sami nebo u rodičů, děti nemajíce kde smysl života hledají. Don't worry, be happy.
PS: píšeme TY děti, takže „děti se rozmazlovaly ...“ ;-)

...proč...
Eva, 21.1.2008 16:42

Naskýtá se otázka, resp. otázky: proč jsou sami bez dětí, jen s rodiči, nebo proč žijou sami?
Můžeš žít v rodině, mít děti a stejně víš, že ten „druhý“ (prvním jsou děti) smysl života je jinde...

Odp: ...proč...
Yardasan, 21.1.2008 17:28

Podle mne je to pokřivení přemnožením a tím pádem žití ve společnosti proti své vůli. S pozdravem jK.

Odp4: Jsou děti smyslem života?
Yardasan, 21.1.2008 17:29

Já píšu Ti děti ;-) S pozdravem jK.

Odp2: Jsou děti smyslem života?
Eliška, 29.1.2008 13:14

Je to zvláštní, říci vyrostou, odejdou... Mám tři a jak to vypadá, vyrostly už dost dávno. Ale jsou pořád se mnou, i když jedna 100km na sever, druhá 100 km na jih a třetí poblíž. Stále o nich vím, stále s nimi počítám, stále jsem tady, když mně potřebují a vím, že ony zase budou tady, když budu potřebovat já. A vnoučata - ten pocit, že je mám a když jsou se mnou, radost a štěstí, možná hodně silná slova, ale já to tak cítím. Když jsem měla v jedenačtyřiceti první vnouče, slova babička mi tak nechtělo z pusy, dnes mi to příjde jako nejkrásnější slovo, když mi má sedmnáctiletá vnučka napíše SMS, mám tě babičko ráda, když mě má tříletá vnučka bere za ruku a říká pojď, babi. Když jsem byla holka mladá, říkala jsem si, jak strašné bude, až budu stará, teď bývám velice šťastná. A čekáme šesté vnouče. Nevím, jestli jsou děti smyslem života, ale bez nich to musí být smutné. Jen mně udivují dnešní mladí, já toužila po prvním dítěti už v devatenácti, všechny mé děti se narodily jako vytoužené a v šestadvaceti jsem měla, jak jsem říkávala, rodinu pohromadě. A nevím jaké je to u jiných, ale já pocítila největší štěstí, když jsem stála nad postýlkou svého dítěte, není to žádné klišé, prostě je to tak, a myslím si, že to zná každá matka.

Odp3: Jsou děti smyslem života?
Eliška, 29.1.2008 14:12

Ještě k mému příspěvku: nejsem kvočna, pokud si někdo myslí, že mateřství je rovno kvokání kvočny, pracuji ještě dneska, v životě jsem stačila změnit několikrát povolání, při dětech pět let studovat, v pětačtyřiceti změnit radikálně bydliště, povolání i způsob života. Osm let jsem byla na děti sama, takže nemám pocit, že je mateřství o kvočnách. Ale teď už se těším moc, až tenhle rok skončí a já se stanu poprvé babičkou na plný úvazek.

Odp4: Jsou děti smyslem života?
Pavel od vody, 30.1.2008 13:04

Nádhera, Eliško. Tvoje slova mne pohladila. Děkuji. :-)

Odp5: Jsou děti smyslem života?
Pavel od vody, 30.1.2008 13:18

Teprve teď jsem si všiml, že to byla reakce na můj příspěvek, a tak se zeptám: Ve světle toho, co jsi Eliško napsala, dokážeš říct, zda jsou děti smyslem tvého života?

Odp6: Jsou děti smyslem života?
Eliška, 1.2.2008 9:58

Ne Pavle, to nedokážu, smysl života asi bude v něčem jiném, děti jsou snad naplněním, to asi není to samé, v poslední době začínám přemýšlet o všem dokola, přečetla jsem Anastasii, Hovory s Bohem, jsem nevěřící, ale hodně se mne tyto knihy dotkly a přemýšlím o nich. Smysl života bude v něčem jiném, děti jsou součástí života, a ani nemám pocit, že by byly pokračováním mne samotné, mých genů, žijí si svůj život, jsou samy sebou, já prostě to tak necítím a myslím si, že by pro mne znamenaly stejně, i kdyby nebyly moje, ale vychovávala bych je od malička. Ale smysl života bude v něčem jiném a myslím si, že v tom si musí odpovědět každý sám.

Odp7: Jsou děti smyslem života?
Pavel od vody, 1.2.2008 11:43

Myslím, že ses vydala správným směrem při tom hledání.
Bylo už tady řečeno, že cesta je cíl a já bych to upřesnil, že naše cesta je zároveň smyslem našeho života. Na té cestě potkáváme různé lidi, chvíli s nimi jdeme společně, pak zas jdeme každý jinou, tou svojí cestou. Mezi ty lidi patří rodiče, sourozenci a děti samozřejmě. A mnoho mnoho dalších. Ovlivňují nás a my zase je. Ale žádný z nich nejde s námi od začátku do konce.
Anastasii neznám, kdo to napsal a kdo vydal?

Odp8: Jsou děti smyslem života?
Eliška, 4.2.2008 13:24

Všechno u mne začalo hledáním návodu, jak se postarat o jednu rostlinku. Při tom hledání jsem objevila stránky Ekozahrady.com, které pojmenovaly v podstatě to, co jsem vždy cítila a po čem jsem toužila a tam se zároveň objevily odkazy na Anastasii. Autor těch stránek tam píše o hromádce zelených, kýčovitě vypadajících knížek, které si přinesla jeho žena, o neustálých odkazech návštěvníků jeho stránek na tyto knížky, nakonec on sám objevil v knížkách to, co sám vyznává, rodový statek, permakulturu, ačkoli slovo permakultura v těch knihách nenajdete. Byla jsem na knihy série Zvonící cedry Ruska podnikatele Vladimíra Megreho moc zvědavá a koupila jsem všech devět knih o Anastasii. Byla to pro mne, podle mne zarytou materialistku, věc nevídaná, některé věci mi přišly maximálně naivní, některé mi absolutně promlouvaly z duše a u některých mi bylo moc líto, že jsem si takovou knihu nemohla přečíst dříve. A zůstala ve mně otázka, kdo tu knihu napsal a proč? Z Hovorů s Bohem mám pocit, že to je něco jako Anastásia, která je určená Rusům, tak tato kniha je psaná pro Američany. Megre stejně jako Walsch vystupuje v roli naivního a nic nechápajícího tazatele, Megre v knize daleko více působí jako méně chápající, Walsch mám pocit, že občas zastupuje bigotního Američana, sám ale takový není, ale obě knihy působí na člověka tak, že opravdu začne hodně přemýšlet. U Anastasie je to více o návratu k přírodě, ale obě knihy jsou velmi působivé, moc. Myslím, že z obou knih si člověk hodně vezme a také začne vyhledávat podobnou literaturu a hledat odpovědi. U Anastasie asi hodně odrazují obálky celé řady a to, že knihy z ruštiny do češtiny přeložila Ruska, její čeština je poněkud kostrbatá, ale pro mně je důležité, že mi otevřela okno někam, kam by mne v životě je nenapadlo otevírat už jen proto, že slovo Bůh v titulu knihy by mne jindy zcela odradilo takovou knihu číst. A celou tu řadu knih mi muž koupil v knihkupectví Dobra, jinak se dá objednat na stránkách Anastasia.cz

Odp7: Jsou děti smyslem života?
Juras, 4.2.2008 16:23

Asi mluvíte o dětech, které již nejsou dětmi. ;-) Osobně si myslím, že když matka malého dítěte nepovažuje svoje potomstvo za svůj smysl života, je něco špatně a matkou by raději neměla být. Když začnou být děti samostatnější, bylo by naopak špatně, kdyby smyslem života rodičů zůstaly.

Odp8: Jsou děti smyslem života?
Yardasan, 4.2.2008 17:14

Myslím si, že zejména v naší republice je to právě obráceně. S pozdravem jK.

Odp9: Jsou děti smyslem života?
Juras, 4.2.2008 17:46

To nedokážu posoudit. Nemám k dispozici širší data - znám dobře jenom vztahy mezi rodiči a potomky ve svém nejužším okolí.

Odp: Jsou děti smyslem života?
Annmn, 8.2.2008 16:42

Myslím si, že na otázku, co je smyslem života, nemůže nikdo odpovědět, aniž by k tomu měl někdo výhrady. Možná že ani žádný smysl života neexistuje. Kdyby byla smyslem života smrt, nemělo by smysl žít. Kdyby měli být smymslem života potomci, co by to bylo? Přivedení na svět? Výchova? Vnoučata? Proč se tedy někteří lidé svých dětí dobrovolně vzdávají, nebo jim ubližují, někdy dokonce zabíjejí a takových případů není zrovna zanedbatelně. Proto se domnívám, že neexistuje žádný smysl života. Jen chceme věřit, že exisuje, aby bylo lehké pochopit, proč žijeme. Podobné je to se smrtí. Většina lidí věří, že po smrti je ještě něco dalšího. Snad že je špatné pomyšlení, že by jsme žili a snažili se přežít a něco dokázat a jedou by byl prostě konec. Všechno by zmizelo. Také snad pro to, že není lehké si představit konec.
Jako je lidská přirozenost snaha zůstat naživu(pud sebezáchovy), tak je lidská přirozenost přivést na svět potomka a vychovat ho k obrazu svému. Špatně se to připouští, ale představte si muže, vojáka, policistu nebo dělá jiná povolání, která se vyznačují fyzickou silou a kde přebývá agresivita, nebo šikana. Chodí do hospody, s kámošema vede tvrdý řeči, za každou sukní se rád otočí, ale přetrvává v něm obraz muže nadřazeného nad vším, a teď má syna, který ve svých 16 letech touží dělat balet, nebo psát poezii a nebo je gay. To by bylo pro takového muže nepředstavitelné. Nebo pro většinu prarodičů, když jsou starší, takříkajíc ze staré školy a když jejich dítě, nebo vnouče se rozhodne být punkerem, nebo tak podobně. Objevili se i doměnky, že člověk žije, aby mohl vychovávat vnoučata, ale to by musela být novověká záležitost, protože dříve se lidé tak vysokého věku nedožívali, že?
Myslím, že i když hledáme rozumný, ligický důvod, proč tu jsme, tak je všechno jen velká náhoda, která nemá žádný smysl. Nemá smysl žít, ale žádná živá bytost, kromě lidí, nepáchá sebevraždy, jenom proto, že nemá smysl žít, ani si to neuvědomují. Lidé můžou spáchat sebevraždu, ale naše pudy, to celkem zdravému jedinci nedovolí. A jelikož jsme lidi, měli bychom být lidský, pomáhat jiným lidem a své děti vychovávat humanitárně, jakož to lidi a soběstačně a průbojně, jakož to živé bytosti, kteří mají přežít.
Nezbývá, než si najít víru, protože člověk bez víry je nenaplněn a takový je nešťastný. A nemusí to být vírá v boha, nebo víra v nirvánu. Může to být právě víra, že máme smysl života a že ho naplníme.

Odp2: Jsou děti smyslem života?
Yardasan, 8.2.2008 17:40

Pud sebezáchovy je i: zabiješ. S pozdravem jK.

Odp3: Jsou děti smyslem života?
Annmn, 9.2.2008 17:30

Samozdřejmě

Odp2: Jsou děti smyslem života?
Yardasan, 8.2.2008 20:01

Víra je prostě berlička. S pozdravem jK.

Jasněže
Juras, 20.1.2008 21:08

Jasně, že děti jsou smyslem života. Ale když člověk otravuje svoje okolí jediným tématem a nedokáže pochopit, že to téma je zajímavé jenom pro něj samotného, tak je to natvrdlík. Vaší kolegyni by možná prospělo nemít jedináčka. Ale to byste taky mohla slýchávat v budoucnu dvojnásobnou verzi téhož ;-)

Lidi by si měli vzít příklad ze mě. Mám tři nejúžasnější děti na světě (kam se na ně všechny ostatní hrabou! ;-)) A taky se dokážu bavit o něčem jiném. :-)

Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 20.1.2008 21:34

Odpověď zní jasně - ne, nemůžete pochopit ani za mák, dokud nebudet mít děti. Ale až je mít budete, naučíte se konečně milovat. A obětovat se pro druhé. Budete mít nutkání povědět své kolegini, že vaše dítě má nádherné oči, do kterých byste se mohla dívat věčně. Nejspíš se bojíte toho, že se změníte. Doufám, že ano, jinak byste byla španá matka. Nejste náhodou jedináček :-) ?

Odp: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Petra Neomi, 21.1.2008 1:08

No, nevím, mám dítě, ale pokud vypadnu z domu, poslední, o čem se bavím, jsou oči mé dcery :))

Jistě, že narození dítěte spoustu věcí změní, ale jaksi přirozeně. Člověk prostě nemůže všude, kam by chtěl, ale to neznamená, že chtít přestal a hučet do někoho monotematicky je známkou nízké sociální inteligence, ať už je tématem vlastní potomek, papoušek, nebo Škoda Octavia Combi.

Odp2: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Yardasan, 21.1.2008 8:25

Já bych řekl iteligence vůbec ;-) S pozdravem jK.

Odp3: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
ivan, 21.1.2008 9:03

Ta s tím vůbec nesouvisí, proto je naše osobnost tvořenana IQ + EQ = (vy, já, my.) V posledních letech se konečně přisuzuje EQ, tedy sociální inteligenci daleko větší význam než dosud. Jejím významným projevem je velmi ceněná schopnost spolupracovat ve skupině.

Odp4: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Yardasan, 21.1.2008 17:31

To je podle mne již ale výmysl „lidí“, tudíž proti přírodě. S pozdravem jK.

Odp2: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 21.1.2008 12:44

:-)Nebylo to myšleno doslova. Navíc jsem napsal, že by mohla mít nutkání něco sdělit, ne že o tom bude klábosit jako ta paní z článku. Myslím to tak, že když někoho milujete, vaše vědomí je toho plné. Není to úplně jako vztah mezi mužem a ženou. Já jsem se zamiloval v prvním okamžiku, kdy mi dali v porodnici děťátko do ruky. Do té doby jsem takový druh lásky prostě neznal. Proto si myslím, že to nedokáže pochopit člověk, který děti nemá.

Odp2: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Jana, 21.1.2008 17:38

Dávám si pozor na hovory o dětech od té doby, co mě pěkně sjela kolegyně na mateřské. Potkala jsem ji a ptám se jí na její dítě. A ona spustila výlev typu: Už mě to doma nudí, pořád jenom o dětech, proč se mě někdo nezeptá na něco normálního...

Odp: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
ivan, 21.1.2008 8:44

Merlinne, přestože mám bráchu, tak ve všech, tebou, stavovených kriteriích odpovídám ,,špatné matce". ;-)

Odp2: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 21.1.2008 12:49

Doufám, že jsem žádná kritéria nestanovil :-) Ale připadalo mi, že autorka článku příliš kalkuluje a baví se o dítěti jako o nějaké věci, která by jí byla na překážku. Z toho, jak na mě článek působil jsem si jenom typnul, že je paní jedináček.

Odp3: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
ivan, 21.1.2008 13:19

Opravuji: kriterium = popis

Podle popisu jsem špatná matka.;-)

Odp4: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 21.1.2008 14:10

Třeba špatná matka=dobrý otec :-)

Mě se prostě nelíbí obrázek emancipované kariérychtivé ženy, která má dítě z povinnosti až tak v 35 letech, protože později už by ho mít třeba nemohla. Po prvních pár měsících si najme chůvu, protože musí dohnat, co v práci zameškala. Dítě jí slouží k posílení jejího ega, asi tak jako drahá kabelka.

Co se týče otázky - děti, smysl života, tak o tom se nemusí polemizovat. Smyslem života je předat své geny. Kdybychom se na evoluci dívali z hlediska genetiky, tak je to zápas genů o vlastní reprodukci. Podle darwinovi teorie vyhrávají evoluční závody ti nejsilnější jedinci. Kdyby v Darwinově době byl rozluštěn genetický kód, možná by přišel na to, na co vědci přišli až dávno po něm. Totiž že evoluční závody se odehrávají na úrovni alel genů, a že vyhrává jedinec, který se dokáže nejefektivněji množit.

souhlasím
Eva, 21.1.2008 15:05

merlinne, souhlasím s tebou. Proto jsem také napsala, aby Polobotka nedopadla jako spousta žen po třicítce, tedy sama.
P.S. Tvůj první odstavec podepisuji do puntíku.

Odp: souhlasím
Shipper, 21.1.2008 18:02

Pokud se žena rozhodne naplnit svůj život jinak, než plozením dětí, může se stát, že z hlediska smyslu života obstojí lépe, než pouhá kvočna.

Odp2: souhlasím
Eva, 22.1.2008 16:30

Kvočna?! Ale máš pravdu, než-li být matkou jen proto, že jsem žena, vlastně jen proto, že se to ode mne čeká a nic k mateřství necítit, tak snad raději ne.

Odp3: souhlasím
Shipper, 22.1.2008 16:49

Ta kvočna, je kurzívou a myslím tím profesionální ženu v domácnosti s naprosto normálním mateřským pudem.

Odp4: souhlasím
Eva, 22.1.2008 17:17

Jo táááááák:-):-):-)

Odp5: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Shipper, 21.1.2008 17:31

Smyslem života je předat své geny.

Život Franze Kafky neměl smysl?

Odp6: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Yardasan, 21.1.2008 17:39

Paradoxně, když se podívám na kořeny života, tak pro přírodu smysl svého života nenaplnil. Pro určité společenství lidí, které se přírodě snaží vymykat, se zdá, že ano. S pozdravem jK.

Odp6: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 21.1.2008 17:41

Ono se řekne smysl a smysl.
Ve smyslu zachování druhu neměl smysl.

Odp7: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Shipper, 21.1.2008 17:51

...rodič má být v první řadě člověk sám za sebe a tím, jaký je, vytvářet vzor pro své děti. Že nemá obětovat všechny své zájmy ve prospěch potomka, aby mu ten pak nemusel být vděčný...

Myslím, že z toho je jasné jaký smysl měla autorka na mysli.

Odp8: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 21.1.2008 18:48

Tak nevím, jsou děti smysl života, nebo jenom by-product? A je možné to vůbec pochopit, bez toho abych nějaké měla?

Tak zněla otázka. Moje odpověď - ano, z biologického hlediska jsou smyslem života. Ne, není možné to pochopit bez toho, abychom měli děti (teoreticky ano, prakticky ne).

Smysl života jako takového je plození dalšího života. Člověk ale má oproti jiným živým tvorům dar (nebo prokletí?), a to je vědomí. Díky mému vědomí a vědomí mých předků mohu dnes mluvit o genech a evoluci. Díky němu vím, že to příroda tak zařídila, aby smyslem života všech živých bylostí bylo plození dalšího života. A díky němu mohu hledat a také hledám smysl mého vlastního života. Ale o tom jsem se vyjádřil, myslím dostatečně, v komentáři k článku od Sawa - O smyslu života.
Cituji:
Hlednání smyslu života je cesta. A ta cesta je důležitější, než cíl. Protože se během té cesty rozvíjíme, poznáváme sami sebe a svět a procházíme procesem seberealizace (v ideálním případě). Odpověď na otázku smyslu života už tak důležitá není, protože jsme každý jiný, můžeme poznat každý jiný smysl života. Někdo třeba, že žádný smysl není...

Odp9: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Shipper, 21.1.2008 19:18

Opravdu si myslíte, že autorka měla na mysli biologický smysl života? Na tom přece není co řešit, nejsme krysy, jak správně poznamenáváte. Potíž je v tom, že tyto dva smysly se velmi často dostávají do konfliktu, zejména žena (bohužel ještě stále) je nucena ke kompromisu, čemu dát přednost, seberealizaci, nebo dítěti? A odpověď není jednoznačná, vám myslím nemusím vysvětlovat pojem individuace, myslíte, že ji dnešní žena může naplňovat jako kvočna? To asi ne. Podle mne pro dnešního člověka jsou děti jen součástí smyslu života, ne tou nejdůležitější.

Odp10: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
merlinn, 21.1.2008 19:45

Nevím, jaký smysl měla autorka na mysli. Teď si může vybrat ;-)

Odp9: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Caprice, 21.1.2008 19:29

Jo, to sedí, moc pěkně řečeno.

Odp7: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Yardasan, 19.2.2008 20:20

Ve smyslu zachování druhu má smysl i jeho likvidace. S pozdravem jK.

Odp3: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Jana, 21.1.2008 17:40

Myslím, že autorka změní názor, pokud se poblíž zjeví ten správný chlap. Aspoň tak to z okolí znám. Zavilé odpůrkyně mateřství pak najednou rodí jako na běžícím pásu.

Odp4: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Petra Neomi, 22.1.2008 13:17

Možná nezmění... Mám dítě a na mém pohledu na svět se nezměnilo skoro nic. Není to univerzální.

Odp4: Odpověď zní jasně - ne, nemůžete...
Lipovan, 24.1.2008 14:21

Znám podobný případ ze svého předchozího působiště. Milá kolegyně neustále tvrdila, že děti nesnáší a není mateřský typ. Pak potkala dalšího kolegu, okamžitě opustila svého přítele a zůstala se zmíněným kolegou. Do roka pak byla nabouraná. :-)

jen malá poznámka...
Eva, 21.1.2008 13:52

Dítě, každopádně změní náš život. Člověk žasne, jak takový malý uzlíček s námi dokáže zacloumat. A co teprve, když poprvé řekne MÁMA...ten pocit a tu chvíli bych nevyměnila za nic:-):-):-)

Odp: jen malá poznámka...
terka, 21.1.2008 18:59

Na 100% souhlasím..někdy mám všeho dost a pak přijde ta moje princezna a třeba mi dá jen tak pusinu nebo se usměje,je mi hned o něco líp..

Odp2: jen malá poznámka...
Pítrs, 26.1.2008 12:16

Naprosto Vás dámy chápu, je to konec konců Vaše životní poslání ale nezapomínejte na to , že veškeré city a pocity které v životě prožíváme jsou pouze výsledkem biochemeckých reakcí v mozku který prostě v určité situaci vyloučí určitou chemikálii a my se pak cítíme dobře nebo špatně. :-)) To je celý :-)

Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pítrs, 26.1.2008 12:11

Díky tomu, že nemám děti žiju si podle sebe naplněný život, procestoval jsem 19 zemí, poznal mnoho žen, věnuju se sportu, hudbě, rybaření, a turistice, dělám si co mě napadne. Když slyším jak se ženský u kafe rozplývaj nad pokaděnejma plínama a celej den posedávaj kolem pískoviště, děkuju Tomu nahoře za každej svobodnej den.

Odp: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Lipovan, 26.1.2008 12:47

Také zatím děti nemám, ale jinak jsem názoru, že je zcela přirozené děti mít, jak pro ženu, tak pro chlapa. Nelze to nijak okecat, ani křečovitě racionalizovat výhody bezdětného stavu. Proto také chápu feminacistky, které si „medí“ bez dětí a když jim lékař sdělí diagnózu neplodnosti - hle, jaká klika - k velkému překvapení svého okolí se pokusí o sebevraždu. ;-)

Odp: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Ivo, 26.1.2008 19:01

Seš přízemní sobec. Když někdo děkuje tomu naroře, že nemá děti je přízemní sobecký tvor!

Odp2: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pítrs, 28.1.2008 21:48

Děkuji za upřímnost :-) Pokud jste z harmonické fungující spokojené rodiny, máte ze svého pohledu pravdu.

Odp2: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Yardasan, 28.1.2008 22:05

Mně se zdá, jestli není sobecký zrovna ten, kdo přivede děti na svět do takového bordelu v současnosti a kolikrát se ani o ně nedokáže postarat. ;-)S pozdravem jK.

Odp: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pavel od vody, 26.1.2008 21:00

Taky se tomu dá říct „prázdný život“. To ale člověk pochopí k stáru.

Odp2: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pítrs, 28.1.2008 21:40

Já to risknu ;-)

Odp2: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Yardasan, 28.1.2008 22:42

Například prázdný život Franze Kafky ;-) S pozdravem jK.

Odp: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
merlinn, 27.1.2008 15:30

A pak jedou zestárneš a přepadne tě samota ;-)

Děkuju tomu nahoře, že mi dal poznat zázrak stvoření nového života. Bez dětí by byl můj život prázdný a smutný...

Odp2: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Yardasan, 27.1.2008 19:51

Mám zkušenosti, že se to stává právě s vlastníma dětma. ;-)S pozdravem jK.

Odp2: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pítrs, 28.1.2008 21:38

Možná máte s tím stářím pravdu ale stává se to i lidem kteří děti mají, jen se jim jaksi nevyvedli :-(

Odp3: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
merlinn, 28.1.2008 21:58

To se samozřejmě stát může. Mluvím z pozice člověka, který děti má, z celého srdce je miluje, a bez nich si nedovede život představit. Když jsem byl ještě svobodný mládenec, tak se přiznávám, že jsem přemýšlel jako vy.

Odp4: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Yardasan, 28.1.2008 22:06

Pak to bývá ve stáří ještě horší, když Vás zklamou. S pozdravem jK.

Odp4: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pítrs, 28.1.2008 22:46

Upřímě Vám to přeji, možná na své pozici svobodného mládence opravdu trochu lpím ;-) ale každý na něčem ulpívá. Snad kromě osvíceného mnicha s prázdnou myslí :-) Myslím, že je ve společnosti určité procento lidí, kteří
když založí rodinu, dělají to plánovitě, zodpovědně a výchově dětí se dostatečně věnují. Ale pak je tu většina, která sice taky prožívá po narození dítěte patřičné emoce nad plínkama jak píše autorka článku ale kvalitní výchovu jim neposkytne, protože ji prostě sami nemají. Chci tím říct, že mít rodinu se má dělat buď na 100% nebo vůbec. Kdybych měl mít děti, musel bych do toho dát všechno a zatím se mi prostě nechce.

Odp5: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Shipper, 29.1.2008 0:53

Stoprocentně vychované dítě by byl bůh, je přirozené, že se člověk celý život pere se svými nedostatky, i vy tak činíte.Jistě existují důvody proč nemít děti, jen ne ty vaše, 19 zemí, mnoho žen rybaření... pokud vám ještě nebylo 33 (obrazně) nic se neděje.
Plete si život s užíváním, problém je, že si nemůžete stanovit podmínky pro život podle sebe a být podle nich štastný, něco máme v sobě už minimálně od pramáti Evy.

Odp6: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Yardasan, 29.1.2008 8:35

Když si uvědomíte, že ráj je teď tady na zemi a v přítomnosti, tak zjistíte, že vlastně na ničem nezáleží. Všechno jsou to jen Vaše předsudky, které se snažíte vnucovat bůhvíproč ostatním, stejně jako společenství ve kterých jsme nuceni žít. S pozdravem jK.

Odp6: Díky tomu, že nemám děti žiju si podle...
Pítrs, 11.2.2008 21:28

Proč si nemohu podle vás stanovit podmínky pro život podle sebe??? Jestli zmiňujete Pramáti Evu tak nezapomeňte, že Bůh dal člověku svobodu.

Vím o čem mluvíš,,
Maja, 28.1.2008 15:57

Musím ti dát za pravdu,přesto,že dítě mám.Zrovna včera jsem mluvila s kamarádem o tom,jak mě známá „terorizuje“ s vyprávěním příběhů co jeji dětičky! Někdy mám dojem,že zapoměla žít,nevidí už nic kolem sebe jen dítě.Je to špatně ať se na mne zlobí kdo chce!Tím,že se mi narodí dítě,přece nemusím ztratit „své“ já,nehledě na to,že je dost manželství,které to neustojí.A řečičky o tom jak se miminko hezky vykakalo,jak nám hezky papá,mě přivádějí k šílenství ! ;-)

Neplánuji děti
Manara, 2.2.2008 23:16

Od malička jsem tvrdila všem v okolí,že až budu velká,nechci děti.Ani si nepamatuji,proč.V přibýváním věku stále otázky :a co děti? Stále odpověd´-nechci.Nyní je mi přes 30 a děti pořád nechci-myslím si,že mít dítě jen proto,že jsem žena a přece ženy mají děti,je nesmysl.Necítím potřebu ,jak mi každý říkal-až budeš starší,tak to přijde.Ale asi to nepřijde.Přítele mám,ale můj názor respektuje,navíc už děcko z předch.manžels.má. Proč tedy porodit dítě,když vím,že takovou budoucnost nechci?

Odp: Neplánuji děti
Pítrs, 7.2.2008 12:32

Smím se zeptat jak na váš postoj reaguje Vaše okolí ? Já coby svobodný mladý-starý mládenec ;-) často slyším od vrstevníků různé narážky ale je mi to jedno protože jsem dal přednost cestování, svým zálibám, sportu prostě Svobodě. Myslím, že z nich nejčastěji mluví závist a tak v pohodě veškeré poznámky v tomto smyslu odpálkuju ale co Vy jako žena ?

Odp2: Neplánuji děti
Ivo, 7.2.2008 15:46

Já se ženíl ve 25. Mám 3 děti. Je mě 38 let sem šťastne že děcka mám. Kámoš je starej mládenec taky nelitoval že děcka nemá.je sám. Všchny přítelkyně děcka chtěly.
Pítrs jak se k bezdětnosti má tvá manželka?

Odp3: Neplánuji děti
Juras, 8.2.2008 8:19

Pítrsově manželce bezdětnost nevadí, když je neexistující ;-)

Odp4: Neplánuji děti
Ivo, 8.2.2008 12:51

Pítrs je gay?

Odp5: Neplánuji děti
Juras, 8.2.2008 14:04

nevím, jestli je gay - to IMHO s manželstvím vůbec nesouvisí. Psal, že je svobodný mladý-starý mládenec.

Odp6: Neplánuji děti
Ivo, 8.2.2008 16:07

svobodný mladý-starý mádenec nevylučuje že je gay. IMHO? Neznám

Odp7: Neplánuji děti
Juras, 10.2.2008 0:37

A co vylučuje, do toho ti už vůbec nic není ;-)

Odp5: Neplánuji děti
Pítrs, 11.2.2008 21:16

No a je to tady :-):-), jen to pár dní nesleduji a už je tu tento milý dotaz někoho kdo si prostě nedokáže vůbec představit že se dá žít i mimo stádečko že?? ...On se nechce ženit...on nemá děti, on není dokonce ani rozvedenej??....On si dovoluje žít jinak...bezstarostně? Tak to ho označíme aspoň za buzíka...........

Odp3: Neplánuji děti
Pítrs, 11.2.2008 21:22

Čtěte pozorněji ;-) Pojem starý mládenec vidím znáte...Moje přítelkyně je tak spokojená..

Odp4: Neplánuji děti
Ivo, 13.2.2008 10:45

tvoje přítelkyně patří do stavu ženskejch ktré nechtějí děcko? pro mě jsou tydle ženský nepřijatelný. sou sobecký všechno jen pro sebe typický slepice

Odp5: Neplánuji děti
Juras, 13.2.2008 13:17

Ivo, to je náhoda, kolik toho máme společného. Já jsem se oženil, když mi bylo 25, teď je mi 38 a mám 3 děcka (o kterých vím;-). Ale jak tady hloupě bušíš do Pítrse, to nechápu a přivádí mě to v úžas. Odvozovat a kritizovat morální kvality na základě touhy/netouhy nemít děti (teď hned), kterou sis sám vyfabuloval, to mi přijde trochu drsný. Pítrs Ti něco provedl? Nebo proč to?

Odp6: Neplánuji děti
Pítrs, 13.2.2008 14:10

Pan Ivo zjevně hodnotí ostatní lidi dle svého velmi úzkého pohledu na okolní svět a zřejmě považuje lidi kteří nezaložili rodinu za nebezpečné padouchy ;-)

Odp5: Neplánuji děti
Pítrs, 13.2.2008 14:05

Ty slepice si nech a i veškeré další urážky ! Pro tebe je zřejmě nepřijatelné všechno, co se odlišuje od tvého životního stylu, který jsi povýšil na jediný správný. Odlišný způsob života někoho jiného tě vidím velmi provokuje. Dost černobílé vidění, řekl bych. Nebo závist ?

Odp6: Neplánuji děti
Yardasan, 13.2.2008 16:28

To je normální. Většina lidí si myslí, že jsou „bůh“. S pozdravem jK.

Odp5: Neplánuji děti
Janacz, 22.10.2008 15:36

Třeba ty ženy co nechtějí děti dělají jiné dobré skutky nedá se to vyloučit.

Odp2: Neplánuji děti
Manara, 16.2.2008 19:49

Já dávám přednost také SVOBODĚ!!!A to okolí-občas do mě hučí můj otec,proč budujeme,že to tu zůstane cizím,až budu stará,že žádní vnoučata za mnou nepřijdou,budu sama ......atd atd. Většinou reaguji slovy,že jeho starosti bych chtěla mít a zavádím hovor jinam nebo prostě odejdu.A vzhledem k tomu,že většina lidí okolo mě mě zná,tak se mě ani neptá--si tak vlastně uvědomuji,že se mě ptají asi jen naši... :-)

Odp3: Neplánuji děti
Janacz, 22.10.2008 15:42

Ta vnoučata stejně by neměla čas přijít. Mají svoje problémy.

Polobotko,
dasa, 3.2.2008 7:55

jsem už velká holka, mám syna ve vašem věku. Byli jsme spolu spíš parťáci a vztah máme hezký pořád. Když se kolem sebe rozhlížím, tak špatné vztahy s dětmi zasahují lidi na nejcitlivějších místech. A ti lidé jsou jinak velmi velmi úspěšní. Ale dobrý vztah není o šišlání na mimino nebo tání nad tříbareným bobkem v nočníku. Neboj.

Smyslem života je život. Například...
Liška Ryška, 5.2.2008 17:34

Smyslem života je život.

Například děti, nebo žádné děti a něco jiného. Hovory těhotných a matek malých dětí beru jako zákonité - prostě jsou v určité fázi života a je dobře, že jsou v ní naplno. Ale mluvit dokola o šestiletém dítěti a ničem jiném, to je pro mě slabota ducha.

smysl života - děti? Krásně se tady...
nebrec, 10.2.2008 8:37

smysl života - děti? Krásně se tady říká, že by člověk měl být sám za sebe a žít svůj život, ale co když se vám narodí jedno dítě komplikované a druhé ještě komplikovanější, odejde vaše druhé já a musíte ty hladové komplikované krky uživit a zaplatit hypotéku a inkaso a i když máte volbu všechno to prodat a usadit se v paneláku, nemůžete to udělat, protože se bojíte o poslední jistotu pro ty vaše komplikované potomky a taky pro vás, protože rozbít si hubu ve vlastním domě, mi připadá tak nějak víc udýchatelné?? Chtěla bych vyletět někam nad pole, co mám za barákem a letět daleko .. ale bojím se o ty moje komplikované miláčky... ano jsem opičí matka, měla bych chtít být tvrdší, silnější a pyšnější, ale kde brát tu sílu, když můj strach je obrovský ?????

Odp: smysl života - děti? Krásně se tady...
Yardasan, 10.2.2008 11:18

Je to proti přírodě, starat se o takové děti - to je ta přehumanizace falešnou společností; ale správně uvádíte, že i dnes máte možnost volby; paradoxně čím větší svoboda tím těžší rozhodování. Dnes je pomoc státu dost velká aby se dalo žít i takto. Má příbuzná má také dvě postižené děti - je furt s nimi, dostala auto, výtah do domku a jiné „výhody“, které jí pak ostatní jen závidějí. S pozdravem jK.

Odp: smysl života - děti? Krásně se tady...
ivan, 10.2.2008 22:52

Nebreci, přeju vytrvalost, odolnost a sílu. Trochu toho štěstí by taky neuškodilo.

Odp: smysl života - děti? Krásně se tady...
Pavel od vody, 17.2.2008 21:23

Tak tohle není projev opičí matky, to je projev Matky. Jsi úžasná a mohu-li říct: Jsem s Tebou a rozumím Ti.
Moje maminka byla ve stejné situaci, když jsem byl malý, vypiplala mne a dala mi svůj život. Pro mne je svatá. A Ty taky. Díky za Tvoje slova. Díky.

Každý, kdo se stará...
Eva, 11.2.2008 10:49

Každý, kdo se stará o postižené dítě (většinou jsou to matky, které otec dítěte ve většině případů opustí) má můj obdiv a hluboce se před nimi klaním.

Odp: Každý, kdo se stará...
Pavel od vody, 12.2.2008 12:50

Já taky. Můj táta to nevzdal a byl mámě obrovskou oporou. Když odešel do nebe, máma od té doby říká, že je jí jen půlka.

Jasně že děti jsou smyslem života...
Janacz, 22.10.2008 15:32

Jasně že děti jsou smyslem života stejně jako vejce jsou smyslem pro slepice. To je ta biologie.

Odp: Jasně že děti jsou smyslem života...
Alfons, 1.11.2008 20:54

Vaše matka byla blázen, že vás porodila. Už jste to u ní reklamovali? Stojí za to být na světě nebo ne? Když ano, proč to vašim potencionálním dětem neumožníte? Jen vy si chcete užívat světa a vaše možné děti ne?

Odp2: Jasně že děti jsou smyslem života...
Janacz, 3.11.2008 14:31

Ano byla sama mi to řekla.

Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
Janacz, 3.11.2008 14:30

Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď: Jak pro koho a jak kdy.

Odp: Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
Alfons, 8.11.2008 15:37

Děti jsou zhouba lidstva. Nebudou mít práci a nebudou mít kde bydlet. Bez dětí je svět krásnější a pohodlnější. Kdo se má o ty haranty furt starat? To je demokratický realizmus.

Odp2: Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
merlinn, 8.11.2008 19:44

Důchodci jsou na obtíž, kdo se má o ně pořád starat, nejsou žádným přínosem pro společnost, jsou s nimi jen starosti... :-):-):-) To jsou ale žvásty, což? Nejsou ani demokratické ani realistické.

Odp3: Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
Yardasan, 8.11.2008 21:18

Důchodci nebudou, protože na důchody nebude. Budete pracovat dokud nepadnete ;-) S pozdravem jK.

Odp4: Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
Alfons, 13.11.2008 16:21

To to trvalo!!! :-(

Odp3: Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
Janacz, 14.11.2008 11:44

děti jsou na obtíž a důchodci taky a lidi jsou vůbec obtížní jak pro přírodu tak pro sebe navzájem.

Odp4: Na dotaz „jsou děti atd“ je odpověď:...
merlinn, 14.11.2008 17:58

Kdyby to bylo řečeno takto, nic proti tomu nemám. Jakmile se začne separovat, vyzvihovat jedny nad druhé, tak se mi z toho dělá zle...

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.