Nové články
Nejčtenější
Témata článků
Odběr, stažení webu
Podpora
Poslední komentáře
Střípky z diskuse
- Na mě ta jolie působí od začátku jako reklamní kampaň a říkal jsem si...
- To víte, že jste potěšil. Je to vtipné. Ale je mi líto zdejší diskusi...
- Jestli jste měl na mysli most Klementa Gottwalda, tak z toho by se...
- Ono to vyznělo možná trochu jinak než jsem zamýšlel ,jen jsem chtěl...
- Rozdíl mezi časem a hmotou je v tom, že u hmoty víme, že ji nelze...
Zajímavé odkazy
Novinky na Svíci.cz
- 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
- 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
- 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Komentáře k článku
Co je to duše?
Jednou večer mě napadla myšlenka, nad kterou teď občas zapřemýšlím a rozhodně bych se o ní s vámi chtěl podělit.
Co je to duše? Proč je tak rozšířen názor, že je to něco jakýmsi způsobem odlišného nebo odděleného od našeho fyzického těla? Není to jen čistá biochemie v lidském mozku? Deje se něco po smrti s naší duší?
Tvrzení, že je duše něčím víc, je dle mého názoru pouze pokus o vysvětlení si jedinečnosti našeho inteligentního myšlení, o vysvětlení si zázračnosti uvědomování si sebe samého, o vysvětlení si co všechno dovedeme s naší „duší“ a o částečné utišení strachu ze svojí smrti a smrti svých blízkých. Myslím si, že duše je opravdu jen prostá biochemie v mozku. Že je to jen výsledek nepředstavitelně složité neuronové sítě s nespočetnými kombinacemi spojení. Někdo si jednou dal tu práci s hrubým vyčíslením, kolik možných kombinací spojů v takovém průměrném lidském mozku může být a vyšlo tak nepředstavitelné číslo, že nemá smysl ho psát, lepší asi bude říct, že je to vyšší číslo, než je počet atomů v nám známém vesmíru.
Myslím si, že pokud by byla duše jakýmsi způsobem nadřazena existenci našeho reálného těla, bylo by velice krkolomné, né-li nemožné vysvětlit, proč když se člověk opije, „pozmění“ se jeho duše, proč když si člověk zakouří marihuanu, „pozmění“ se jeho duše atd ... jak to že molekuly alkoholu nebo THC existující v našem reálném těle ovlivňují naši „nereálnou“, nad tím stojící duši? Ano, protože duše je jen výsledkem fungování našeho mozku který je reálný. To že se dá naše duše ovlivnit tím, že ovlivníme funkci našeho mozku, dle mého názoru dokazuje, že duše je jen výsledkem jeho fungování. Že není nic, co by se jaksi vznášelo někde jinde a bylo spojeno z naším tělem a řídilo ho nebo že není nic, co by sídlilo uvnitř naší hlavy ale bylo mimo naši realitu.
Myslím si, že pokud by někdo dokázal v jednom okamžiku sejmout obraz všech atomů tvořících můj mozek, míchu a vlastně asi celý nervový systém a dokázal by dále simulovat chování atomů tohoto neuvěřitelně obrovského modelu + zajistil by imaginární přívod a odvod „krve“ v tomto simulovaném „mozku“, vzniklo by také mé vědomí i se všemi mými vzpomínkami. Jasně, asi by bylo potřeba nakonec simulovat celé tělo, atom po atomu, ale jde mi o vyjádření myšlenky, že naše vědomí je prostě jen fyzika a biochemie.
A co se děje po smrti? Dle mého názoru nic. Prostě se naše „duše“ rozpustí do nikam. Nejsme, stejně jako jsme nebyli před naším zrozením. Smutmé že? Deprimující že? Ano, a proto jsme si jako lidský druh již od svých brzkých počátků vykonstruovali nebe, posmrtný život a další mýty, které nás částečně této deprese zbavují. Možná v tom hraje roli i to, že jsme teprve nedávno zjistili, že existuje nějaká biochemie, atomy a další záležitosti, které byly před nedávnou dobou (z pohledu doby vývoje lidského druhu) neznámé. Je pro nás lehčí věřit a doufat, že neskončíme nadobro ... Ano, slyším ty tisíce námitek - jsou přece zážitky z minulých životů, lety tunelem, vyvolávání duší a podobně ... No, popravdě, opět se jedná o pouhé vyprávění lidí vesměs v hypnotickém stavu nebo o zážitky ze stavu, kdy už mozku docházely živiny a kyslík. Jak bylo již nespočetněkrát dokázáno, hypnóza si často a moc ráda vymýšlí. Věřím že po probrání z tohoto stavu lidé popisují zážitky jako skutečné, ano, věřím že i já bych to udělal. Ale nemyslím si, že je to důkaz který mě přesvědčí o tom, že je něco po smrti. Bohužel.
Co si o tom myslíte Vy?
Existuje život po smrti a existuje lidská duše? Shromáždění vědců na proslulém California Institute of Technology naslouchalo lékařům nemocnice v Southamptonu, kteří přinesli přesvědčivé důkazy, že lidské vědomí pokračuje ve své činnosti i poté, kdy mozek přestal fungovat a pacient je klinicky mrtvý. Britští lékaři referovali o studii, která vyšla letos ve vědeckém žurnálu Resuscitation. Sledovali soubor 63 pacientů, kteří byli prohlášeni klinicky za mrtvé: jejich srdce se zastavilo, přestali dýchat a mozková aktivita zanikla. Po oživení, kdy se probrali z klinické smrti, s nimi lékaři dělali rozhovory. Část pacientů měla v době, kdy mozek nevykazoval jakékoli funkce, jasné a uspořádané myšlenkové procesy. Rozumně uvažovali a vytvářeli vzpomínky na to, že komunikovali a pohybovali se mimo tělo. Výsledky výzkumu byly tak slibné, že lékaři založili nadaci zaměřenou na to, aby zkoumala zkušenosti blízké smrti na širším vzorku. Zatím shromáždili shodné prožitky u 3 500 osob. Pacienti sdělovali pocity míru, radosti a harmonie. Pro některé se zrychlil čas, zbystřily se smysly, ztratili vědomí svého těla. Viděli jasné světlo, dostali se do jiného prostoru a hovořili se svými mrtvými příbuznými. Jeden, který se označil za pohana, referoval o setkání s mystickou bytostí.
O podobných stavech při přežití smrti existují zprávy staré i několik staletí. Zkušenosti pacientů, které shromáždil dr. Parnia, se shodovaly s těmi, které popsali před ním už lékařka Elisabeth Kübler-Rossová (O smrti a umírání) a psycholog Raymond Moody (Život po životě). Současná studie však pochází z prostředí velké renomované nemocnice a využila nejnovější technologické postupy.
Skeptici například tvrdili, že tyto prožitky vznikají následkem nedostatečného okysličení mozku při zástavě srdce. Jenže ve skutečnosti měli pacienti s prožitky vědomí po smrti větší přísun kyslíku do mozku! Parnia dodává: „Když má mozek nedostatek kyslíku, upadají lidé do naprostého zmatku, prostě odpadají, a obvykle nemají vůbec žádné vzpomínky. U našich pacientů jde o vážné poškození mozku, ale o dokonalou paměť.“
Skeptici také namítali, že vzpomínky pacientů pocházejí z doby, kdy vědomí ztráceli či se jim vracelo, tj. fungovalo. „Právě naopak,“ oponuje Parnia. „Okamžiky, kdy je mozek momentálně traumatizován záchvatem nebo nárazem auta, tedy bezprostředně před nebo po ztrátě vědomí, si nepamatujeme. Při zástavě srdce je poškození mozku tak závažné, že se srdce zcela zastaví.
Lidé říkají: „Pamatuji si, že jsem viděl auto. Potom si vybavuji až to, jak ležím v nemocnici.“ Soubor 3 500 osob už něco vypovídá. Nadto při shromažďování zkušeností se smrtí lékaři zjistili, že mnoho lidí o svých zážitcích nikdy nehovořilo. Báli se, aby nevypadali jako blázni.
V souboru je zachycena i zkušenost chlapce, kterému bylo při zástavě srdce po záchvatu dva a půl roku. Rodiče kontaktovali dr. Parniu, když chlapec začal kreslit obrázky, na kterých se dívá seshora na svoje nehybné tělo. „Když umřeš, vidíš jasné světlo,“ sděloval i chlapec.
Všeobecně se má za to, že ve stavu totálního bezvědomí mozek nemůže produkovat plynulé myšlenkové procesy nebo utvářet trvalé vzpomínky. Jenže tomu, jak mozek – orgán těla, složený z hmotných buněk - vlastně generuje nehmotné myšlenky, stále plně nerozumíme. Dr. Parnia vyvozuje z výsledků výzkumu, že lidské vědomí může pracovat nezávisle na mozku, když používá mozkovou kůru jako mechanismus k manifestaci myšlenek – tak jako televizní přijímač překládá vlny do světla a zvuku.
„Když poškodíte mozek a mysl funguje, napovídá to, že je poškozený pouze aparát. Což znamená, že mysl nemusí být nutně vytvářena mozkem.Může další výzkum v tomto směru skutečně odhalit existenci duše?“
Na internetu se dá vyšťourat hodně článků ale tenhle bych řekl je až trochu moc .. neuvěřitelný. K tomu „přestali dýchat a mozková aktivita zanikla“ .. můžu jednoduše namítat, že existují jiné studie, které vysvětlují, že když zaniká mozková aktivita, mozek se dostává do stavu euforie a uvolňuje neurotransmitery v úrovních za běžných podmínek nevídaných. To může způsobit procesy a jevy které pak mozek, který je znovu vrácen „mezi živé“, interpretuje tak jak je popsáno v článku. Navíc existují studie vysvětlující ono světlo v tunelu - náš mozek je hodně zrakově orientován a při jeho umírání se právě ve zrakovém centru dějí pochody, které způsobují náš vjem tunelu. Proto se na tom shoduje tolik lidí. Věřím, že kdybych se dostal do klinické smrti, taky Vám možná budu vyprávět o tunelu, ale pořád mě to nepřesvědčí o tom, že je duše něco víc než biochemie v mozku.
Kdybyste přežil klinickou smrt, již nikdy nebudete pochybovat o tom, že je duše, život po životě a především Bůh. Já jsem se změnila během asi 15 minut ze zapřísáhlého ateisty v naprosto věřícího člověka. První, co jsem udělala, když jsem byla přivedena k životu bylo, že jsem s velkou pokorou odprosila Boha za vše, co jsem kdy proti němu z nevědomosti řekla a prosila ho o vedení, protože jsem mimo tohoto posmrtného zážitku nevěděla o duchovních věcech naprosto nic. Stalo se to v roce 1988 a od té doby mne Bůh vede a ukazuje směr mé cesty stále. To, k čemu jsem se za těch dvacet let dobrala, je ve mně nesmazatelně zapsáno a podle toho jednám a žiji, tedy, alespoň se s většími, či menšími úspěchy snažím žít.Během prvních let učení jsem se zbavila všech svých nemocí i jedné, podle lékařů nevyléčitelné.
Již dávno a s velkými úspěchy učím lidi to, co jsem pochopila já a oni se uzdravují, když též pochopí a chtějí na sobě pracovat. Myslím, že každý, kdo prožil klinickou smrt se změnil a dá mi za pravdu a rozhodně se nebude posmívat. Eva.
Tak to s těmi atomy je trochu nesmysl, když samotný mozek je tvořen atomy, konkrétní čílo se odhaduje asi na 100 biliónů (10 na čtrnáctou) synapsí.
Jinak souhlasím, zastávám tu stejný názor. Duše je jen jednorázový výsledek mozkové aktivity, další cyklus už je zase trochu jiná a nebo už nemusí být vůbec. Taktéž souhlasím, že kdyby se hmota poskládala podle určitého modelu, vznikne to samé vědomí. Hezky formulovaný článek...
Ano to máte pravdu, ale mě jde o počet kombinací různých spojení a tam to potom roste geometrickou řadou... A děkuji za pochvalu .-)
cit.:„Taktéž souhlasím, že kdyby se hmota poskládala podle určitého modelu, vznikne to samé vědomí.“
Jak to myslíš, to samé vědomí? Že bys najednou ovládal dvě těla? Nebo myslíš jenom stejný typ vědomí (se stejnými schopnostmi), ale byla by to ve skutečnosti dvě různá vědomí?
Proč člověk věří tomu, že nejpravděpodobnější vysvětlení je to nejfantasknější? Takové, pro něž neexistuje žádná indicie a není znám ani jeden mechanismus, který by umělému vzniku vědomí na materiálním základu mohl nějak napomáhat?
Myslím, že tady rozjíždíte dost těžkou sci-fi. 
Dvojčata jednovaječná mají stejně poskládané součástky a i srostlá dvojčata jsou dvě bytosti.
vedomi ma s mozkem spolecneho akorat to, ze na nem „beha“ jako software v pocitaci, neni jeho produktem. Jak to vim? Proste vim
Jasná věc, ale když se počítač rozbije příslušné programy přestanou existovat.
Jak jste na tohle přišel, to nechápu: „... né-li nemožné vysvětlit, proč když se člověk opije, „pozmění“ se jeho duše, proč když si člověk zakouří marihuanu, „pozmění“ se jeho duše atd “. Typický příklad toho, jak se „vědečtí skeptici“ otírají o věci, kterým nerozumí a je pod jejich úroveň zjistit si alespoň základní principy, se kterými kritizovaná disciplína pracuje.
Pokud byste chtěl skutečně o něčem debatovat, měl byste nejdřív nadefinovat slovník. Např. není vůbec odhadnutelné, čemu říkáte duše. Máte na mysli skutečně duši anebo spíš vědomí? Tam by to tvrzení nebylo tak nesmyslné - opojné látky skutečně ovlivňují činnost vědomí.
Jestli považujete duši za synonymum vědomí, tak Vám doporučuji ten článek opravit. Takhle jenom dokazujete, že absolutně nechápete význam pojmu duše. Ta je totiž definována jako něco, co je na hmotném těle nezávislé. Je smysluplné přemítat nad otázkou, zdali duše existuje či nikoliv, ale mudrovat, že duše existuje a je závislá na hmotě, je naprostý nesmysl
No a pokud bychom připustili, že můžeme svým tělem a vědomím změnit duši, tak náboženství hovoří o tom, že duši mění spíš lidké činy a myšlenky, než že by to mohla zvládnout nějaká zkonzumovaná látka.
Jsem rád za váš příspěvek. Dle mého názoru duše = vědomí a v tomto duchu je psán celý článek. Prosím o odkaz na věrohodný materiál, kde je definován pojem duše jako: „něco, co je na hmotném těle nezávislé.“ Pravděpodobně berete tuto definici (patrně sepsanou věřícími) jako dogma a nepochopil jste, že to se právě můj článek snaží rozebrat a prozkoumat. Duše(=vědomí) je závislá na těle, tělo dělá duši, není tělo, není duše, tomu říkám sakra velká závislost .-)
Doufám, že věrohodným materiálem je pro Vás třeba článek na wikipedii. Tak si to tam najděte. Jinak asi nemá cenu reagovat - když mluvíte o vědomí, tak už je Váš článek trochu rozumnější, i když většina jsou jenom Vaše předsudky. Trpíte materialistickými předsudky a k nim si ohýbáte veškeré argumenty. Např. cit.: „To že se dá naše duše ovlivnit tím, že ovlivníme funkci našeho mozku, dle mého názoru dokazuje, že duše je jen výsledkem jeho fungování.“ - tak to právě nedokazuje. Je v tom jenom Váš předsudek, berete v potaz jenom jeden z možných typů architektury. Pokud by měli pravdyu věřící, kteří termín duše zavedli, tak by to fungovalo trochu jinak. A v dnešní době už používáme takové technologie, které nám pomáhají si takový typ spolupráce několika komponent dobře představit. Zkuste si představit, počítač a program. Když poškodíte počítač, takže program bude dávat chybné výsledky, byl by to podle Vaší logiky důkaz, že se pokazil program. Nepřijde Vám to trochu divné?
Nechal jsem se inspirovat tím s HW/SW a původně jsem napsal odpověď sem, ale docela jsem to rozvedl a chtěl bych, aby to zde někde nezapadlo, protože je to velice zajímavé a kontroverzní. Rád bych slyšel názor ostatních, takže jsem z toho udělal nový článek - název „HW vs. SW - tělo vs. duše?“
Já myslím, že je to funkčně správné, i když media jsou různá.
Aha, tak materialismus opět vítězí. Článek je jistě dobrý, jen bych mu vytknul dvě věci: neobsahuje žádné osobní zkušenosti, je to jen čistá teorie, a je v něm pár myšlenkových zkratů.
ad 1) „A co se děje po smrti? Dle mého názoru nic. Prostě se naše „duše“ rozpustí do nikam.“
- máš nějaké zkušenosti s umírajícími lidmi, jako třeba zmíněná Elisabeth Kübler-Rossová, která doprovázela stovky lidí?
ad 2) - „Myslím si, že pokud by byla duše jakýmsi způsobem nadřazena existenci našeho reálného těla, bylo by velice krkolomné, né-li nemožné vysvětlit, proč když se člověk opije, „pozmění“ se jeho duše, proč když si člověk zakouří marihuanu, „pozmění“ se jeho duše atd “
- proč by se při tom měla měnit duše? Všechny stavy opilosti a změněného vnímání reality se dají dobře vysvětlit pomocí změn fungování neuronů (tlumivý vliv alkoholu na receptory). Duše s tím přece nemá nic společného.
- „To že se dá naše duše ovlivnit tím, že ovlivníme funkci našeho mozku, dle mého názoru dokazuje, že duše je jen výsledkem jeho fungování.“
- opět to samé. Z čeho usuzuješ, že můžeš ovlivnit funkci duše? Nebo kdo Ti to říkal? Jaké jsou pak podle Tebe projevy ovlivněné duše?
Abychom si rozuměli - já jsem pro vědu a Tvůj kritický postoj se mi líbí. Ale možná by nebylo špatné uvědomit si, že ne všechno je dnešní věda schopná vysvětlit. Proč? V současné době nemá tak citlivé přítroje, aby existenci duše mohla potvrdit (nebo vyvrátit). Jestliže nemám důkazy pro(ti) existenci duše, nemůžu ani říci, zda skutečně (ne)existuje. Jediné, co může opravdový vědec říci, je: nevím, možná existuje, možná ne, pátrejme dál.
To by byl ideální vědecký přístup. Bohužel současný přístup mainstreamu ve vědě je ten, jaký nám ukazuje český spolek skeptických vědců Sysfos - dávají své bludné balvany za matení veřejnosti na všechny strany (ano, už i např. Český rozhlas nebo knihkupectví Alman v Brně). Oni vůbec nemají v úmyslu diskutovat nebo se otevřít novým pohledům. Pro ně nic kromě jejich teorií neexistuje a basta. I Stanislav Grof dostal zmíněné ocenění za objev holotropního dýchání a když se za ty tři desítky let ukázalo, že jeho metoda pomohla tisícům lidí zbavit se naříklad depresí, najednou teď dostane i cenu Vize 97...
Rozvádím to tak proto, že Tvůj článek vlastně není o duši ale o přístupu k ní, nebo i obecně o přístupu k těmto neměřitelným věcem. Hledat duši „venku“ a pokoušet se ji změřit je nesmysl. Tohle už je oblast osobních prožitků, které se nedají sdílet...
Tak tato reakce mě jako jediná opravdu hodně zasáhla a přiměla k tomu, že nad vším ještě asi hodně popřemýšlím Opravdu díky za ní. Je napsaná tak, že necítím žádné napadání, ale spíš vůli vysvětlit jiný úhel pohledu a vůli diskutovat ... a ještě se sluší odpovědět na Tvé body:
ad 1) - jasně že nemám, ale prostě tohle mi nestačí. I kdyby mi Elisabeth Kübler-Rossová do očí tvrdila o svojí neoblomné důvěře v oddělenost duše od těla a o posmrtném životě, stějně mi to asi nedá a budu pochybovat. Já vím, chci důkaz v oblasti, kde se reálný důkaz nedá poskytnout, ale něco mi pořád říká, že je to prostě výsledek fungování našeho mozku, nic víc. Prostě zarytý materialista no. Já vím :)
ad 2) - no na tohle už narazila reakce jiného čtenáře ... jde o to že jsem asi nedefinoval použitý slovník - mám na mysli to, že v článku pojem duše = pojem vědomí. Nevím proč to oddělovat. Prostě duše JE vědomí. To co jsem, to že si sebe uvědomuji, to že namaluji na kus papíru hezký obrázek nebo přemítám o teorii relativity, to všechno je výsledek aktivity mého vědomí, mojí duše. Mě se prostě ty dva pojmy slévají v jeden a nevidím důvod proč to oddělovat.
Ano, materialismus požaduje důkazy a když je nemá, neuznává. Chápu že to není úplně nejotevřenější přístup. Ale tohle jsem se nesnažil vám sdělit ani rozebírat. Nehltám materialistické teorie. Tohle je jen a jen z mojí hlavy a tak to prostě cítím a jsem o tom (zatím) přesvědčen. Prostě jsem přesvědčen, že to že tohle píšu, to že si teď uvědomuji sám sebe a napadají mě tato slova, to všechno je jen a pouze výsledek toho, že mám v hlavě reálnou hmotou tvořený mozek a ten nějak (doufejme že jakš takš) funguje :)
Dobře, tak ještě pár řekl bych až dětinských šťouravých otázek pro tu skupinu lidí, kteří věří, že je duše oddělena od těla a že existuje posmrtný život:
1) duše tedy existuje před i po nás? - podle jakého vzoru se vybere kam jaká duše půjde? Když se spojí vajíčko a spermie, kdy je ten okamžik kdy se tam ta „duše“ nastěhuje?
2) řídí tohle losování, kam jaká duše půjde, někdo?
3) když pak moje tělo umře, duše zase odlétne někam ... kolik je duší? Kde se vzaly?
4) Předpokládám správně že i duše, když je ve stavu existence mimo „hostitele“ si sebe sama uvědomuje?
5) Z čeho tyto duše žijí? Něco jim přece musí dodávat energii aby existovaly, něco je musí tvořit. Nemůžou být přece „jednorozměrné“. To je jako by jste po jednom ozubeném kole požadovali aby se chovalo jako celé hodiny. Duše musí být tvořena nějakou dělitelnou platformou, protože jednorozměrná entita vám nevymyslí ty nádhery, které vymyslela lidská duše.
6) Když má duše tolik vzpomínek, kam je ukládá? Co vzpomínka, to nutnost tuto informaci někam zaznamenat a uchovat (a to raději nerozebírám že jedna vzpomínka patrně bude vyžadovat více než jednu jednotku uchování). Kde to je uchováno? Duše s více vzpomínkami je větší než ta s méně vzpomínkami?
Prostě a jednoduše ... celý život jsem zvyklý myslet docela analyticky ale zde je tolik protikladů a absurdních záležitostí kterými se nikdo raději dál nezabývá a řekne prostě .. „joooo, duše? ... ty existujou i po smrti, máme na to výpovědi 10 000 lidí“. Ale myslím, že pokud to myslíte vážně, asi by vás mělo zajímat i to, na co se tu (dosti dětinským způsobem) ptám. Prostě to není analyticky elegantní. A já tak nějak v hloubi duše(= vědomí) věřím, že to co je analyticky elegantní, je správně .-)
Já jsem na tom byl kdysi podobně. Od mládí do nás tloukli, že jsem se vyvinuli z opice a člověk to bral jako fakt - ani nad tím neuvažoval. Až když začnete přemýšlet nad hlubšími souvislostmi, tak možná prohlédnete a dokážete se takových balastů zbavit. Takže jsem se z materialisty stal nevěřícím a umožňuje mi to stejně kriticky hodnotit všechny názory - nejen ty, které jsou pro mne neuvěřitrlné. A z tohoto pohledu se taky nesnažím argumentovat pro nějakou konkrétní víru. Jednoduše proto, že nevím. Důkazy neexistují a já jsem (narozdíl od Sysifovců) skutečně skeptický ke všemu - odmítám jen tak něčemu uvěřit, to bych si připadal dost hloupě
Mno, řekněme, že jsou věci, ke kterým není vhodné se na veřejnosti vyjadřovat, protože by mohl dotyčný získat nálepku duševně chorého.
Ale přece jen se pokusím odpovědět na pár otázek - podle svého nejlepšího svědomí, podle toho co vím (a to se neustále mění):
1, 2) duše existuje neustále, je to forma energie. Termín „před i po nás“ tím trochu postrádá smysl, vezmeme-li v úvahu, že umírá pouze fyzické tělo. Odpověď by mohla znít: existuje před tělem i po těle.
Kdy se duše do těla nastěhuje - tak na to jsem slyšel více názorů. Někdo udává přesně měsíc, jiný zase dobu prvních pohybů, které pocítí matka (ale v porodnictví jsme se učili, že matka, která už těhotná byla, cítí pohyby o něco dřív než prvorodička - proto mi toto určení připadá pochybné).
Kam která duše půjde - to si vybírá ona sama. Vybere si rodinu, která jí poskytne zázemí, které jí umožní naučit se, co potřebuje (život je o učení). Je to složité, hrají tam roli karmické zákony (proto se někdo narodí jako postižený apod.).
3) kam jde, to nevím, odborníci na thanatologii mluví o „světle“. Spíš je důležité, co se děje, když tam nejde. To už je ovšem hodně „alternativní“ a nechci se o tom rozepisovat. Snad jen - mám pár známých, kteří tyto duše vidí a zajímavé je, že se shodují (i když se vzájemně neznají). Ovšem musí si dávat pozor, aby je psychiatři nezavřeli, protože halucinace jsou jedním z příznaků paranoidní schiofrenie. Jenže oni to mají pod kontrolou (a navíc v nemocnicích ani v léčebnách není pro tyto benigní případy kapacita).
4) duše není vědomí. Ten vztah je komplikovanější. Ano, duše si sebe sama uvědomuje. Fyzické tělo si pomocí mozku uvědomuje fyzické tělo, duše si uvědomuje duši (když je mimo) - na to už mozek není potřeba.
5) nemyslím si, že by duše vyžadovala nějaké občerstvení ;) Je to energie, ale víc nevím.
6) uchování informací, to je též pro mě velká neznámá. Existuje na to řada teorií (viz např. [url=http://http://www.quantum-psyche.cz/Nula4.htm]kvantová duše [/url]).
Na závěr: napsal jsem, co vím. Nemám v úmyslu vás přesvědčovat. To, co si myslíte, je vaše věc, váš pohled, vaše cesta, váš vývoj. Já mám svoji cestu, svůj vývoj. A když je člověk otevřený a ochotný se změnit, uvidí svět kolem sebe takový, jaký je - ne takový, jaký je podle jeho představ nebo teorií. Samozřejmě, to, co jsem psal, je opět jen teorie. Ale když se začnete scházet s lidmi, kteří něco „vidí“ a něco „cítí“, pochopíte, že reálný život je o něčem jiném než o tom, co se člověk učí ve škole.
Analytický přístup je dobrá věc a bez ní bychom určitě nepřežili, ale jsou věci, které rozum nepřekousne. Viz třeba zenové koany - nemyslné výroky, které se nedají logicky vyřešit - analýza je k ničemu. Ale když na tím ten mnich tráví týdny, měsíce, najednou to „pochopí“ - a toto poznání není o logice, je nesdělitelné.
Je to vždy volba - můžu se vymlouvat na analytický přístup, jakkoliv elegantní může být, ale je tu také možnost, že začnu sám pátrat, jak to tedy vlastně je. Ale není to jednoduché - člověk se musí změnit („celý život jsem zvyklý myslet docela analyticky “), protože beze změny zkoumat názory a zkušenosti jiných a a priori je odmítat - to nikam nevede.
To je hrozně zajímavé, děkuji za tuto reakci.
Zajímavá vysvětlení. Jsem ochotný se změnit, ale zatím mě nic nepřesvědčilo. Můžu mít ještě několik otázek? Zajímá mě jak se na to díváte.
a) kde se všechny ty duše vzaly ... já vím, je to jako ptát se kde se vzal vesmír, ale zajímá mě co si o tom myslíte
b) je stěhování duše do těla jednorázová náhlá změna nebo postupný proces. Je někde popsáno jak k tomu fyzicky probíhá? Prostě mi to všechno nějak nesedí a je to hrozně krkolomné
c) věřím že v tom obrovském vesmíru nejsme sami. Viděl někdy někdo z Vašich známých i duše jiných inteligentních bytostí? Jak vypadají? Co jim sdělují?
d) duše je tedy energie. Hm. Ale ona něco provádí - myslí a uvědomuje si sama sebe - to musí stát nějakou energii ne? Myslím že určitě potřebuje „občerstvení“, ne?
e) existuje plno náboženství a každé si to vykládá trochu jinak. To je docela zmatek. Tolik často protichůdných nebo nestejnorodých názorů. Jak to je? Kdo má pravdu? Není tohle takový nepřímý důkaz toho, že je to pouze výmysl lidského vědomí, které se prostě nedokáže smířit s tím že až umře tělo, nebudeme a proto se uchylujeme k takovýmto teoriím?
Děkuji za Vaše názory
:) to už jsou na mě moc odborné otázky.
a) to nevím, ale můžu nastínit, jak to chápou na Východě. Exituje něco, co má mnoho jmen (Bůh, Prozřetelnost, Tao...) a toto Něco poznává samo sebe. Je to kostrbatě napsáno, ale třeba Indové (konkrétně hinduisté) tomu říkají líla - božská hra. Z tohoto jednoho zdroje vznikají duše, inkarnují se, vyvíjejí a smyslem jejich existence je poznání zdroje, ze kterého vzešly (viz Alan Watts: „Poznání je funkcí bytí“). Všechno je energie - jejich zdroj je energie, i ony samy jsou energie, i jejich okolí je energie. Pokud se na to budete dívat tímto způsobem, odpadá otázka, odkud duše bere energii. Na úrovni subatomárních částic už neexistuje pevná ohraničená hmota, ale vše je jakési rozmlžené, vlnové. O částicích nejme někdy schopni říci, kde se nacházejí. To znamená, že oddělenost, jak ji známe ve svých rozměrech, vlastně neexistuje, vše je propojeno (doporučuju knihu od Ervina Laszla - Věda a ákašické pole - Integrální teorie všeho).
b) inkarnace je pravděpodobně jednorázová záležitost.
c) co se týká života mimo Zemi, dle mého názoru je velmi málo pravděpodobné, že jinde ve vesmíru neexistuje. Nicméně to, o čem mluvím, se týká spíš všedního života, roviny psychologicko-duchovní. O tom, že by měl někdo z mých známých napojení na bytosti mimozemského původu nevím, jsou to lidé, kteří žijí běžný život a stojí oběma nohama na zemi. Také oni mi říkají jen to, co mají osobně vyzkoušené. Abych pravdu řekl, dělalo by mi velký problém uvěřit, že někdo komunikuje s „vesmírnými lidmi“ - viz Ivo A. Benda a celý ten nesmysl kolem. Měl jsem na mysli jen duše, které vidí na určitých místech (např. v nemocnicích). Jak je vidí - většinou vnímají postavy a konkrétní vzhled závisí na citlivosti. Někdo naopak nevidí nic, jen cítí nepříjemný pocit, mravenčení, chlad - každý má své vlastní vnímání.
e) podíváte-li se na mystickou část každého náboženství, zjistíte, že jsou si velmi podobné (v islámu súfismus, v křesťanství je také mystická ložka např. Mistr Eckhart, sv. Kateřina...) - to je to, co se nazývá philosophia perennis - věčná filozofie.
Tak je tomu i s dušemi - to není problém náboženství. Pokud Vám můžu dát v těch svých třech příspěvcích jen jednu radu, pak říkám - zapomeňte na náboženství. Ptát se na duše svého faráře nemá smysl. On sám o tom ví možná ještě míň než Vy. Ale zatímco Vy o tom diskutujete, on Vám podá výklad z Bible a tím to pro něj končí. Víra není poznání.
No, nakonec to bude stejně jen na Vás ;) Nejlepší cestou je osobní zkušenost - pokud máte zájem zjistit, jak to je, ptejte se lidí, kteří mají v tomto ohledu zkušenosti. Doporučuju např. chat - místnosti jako duchovno, alternativní medicína nebo i reálné setkání. Pravděpodobně obdržíte spoustu různých názorů, ale v tom to je - být otevřený, přemýšlet, vybírat si, co cítím, že je správné a co ne.
Já jsem Vám sdělil v podstatě to hlavní, co vím. Ještě by se možná něco našlo, ale věřím, že i takové základní informace zvednou spoustu lidí ze židle s otázkou - jak to můžeš dokázat?! Tedy usnadním jim práci - v této formě to nemůžu dokázat. A prosit přátele, aby nevěřícím podali důkazy, to je ztrátou času. Oni mají svoje zkušenosti, oni ví, jak to je - a to, že tomu někdo nevěří, už není jejich problém. Energie se dá využít lépe, než jí takto plýtvat.
Je to prostě vždy dilema na úrovni: teorie vs. osobní zkušenosti.
Děkuji za Vaše odpovědi. Vážím si Vašeho času, který jste mi věnoval. Zase mám na dlouho nad čím uvažovat .-)
Velmi zajimavá diskuze, to co mne zajímá už hodně dlouho.Porovnání člověka s počítačem je asi to nejlepší .Spoustu lidí si vubec neuvědomuje to, že jsme jen a jen chemický počítač samostatně myslící, i když to samostatně není až tak jisté.Koukni na můj web je tam tyky hodně dobrejch článečků.Kings
add 3
ta dimenze se tusím nazývá tretí Astrál, je tady „primo na zemi“ a proto lide, kteri maji v neporadku tu „3d clonu“ vidi duchy kolem. Jsou to duse, ktere nemeli povedomi o Svetle, nebo jejich vibrace nedovoluji postoupit vyse. Vetsinou se na nekoho nalepi a vysavaji ho. Pokud se „nahraji“ na mozek, vznika mnohocetna osobnost, kterou fanatici materie „leci“ v blazincich a vedci hledaji priciny trebas v genovych dispozicich. Mnohdy se jedna o vlastni pribuzne, nebo trebas pomstychtive z minulych zivotu ...... a mnoho dalsich.
Co je duse a vedomi je na dlouhe tema, je treba brat tuto otazku holotropne. Existuje mnoho teorii popisujici empiricky dokazane skutecnosti. Co to cele ma znamenat je ale precejenom asi nemozne pochopit, protoze jsme omezeni. 3d prostor je jenom dimenze-virtualni realita. Nekdy vsak dokaze byt primo bozsky prijemna
Osobne si myslim, ze duse ci spise vedomi je „prideleno“ ihned po koitu. Moje zivotni zkusenost me dovedla k temer absolutnimu presvedceni, ze nas zivot neni autenticky. Pohybujeme se v karmickych vzorcich jakesi hry-potkavame lidi z minulych zivotu, rodime se do stejnych mist ve stejne dobe...jsou nam predkladany „skutecnosti“ na ktere musime reagovat. Existenci karmickych mnozin mam potvrzenou zkrze rodinne konstalace (metoda zalozena na informacnim- morfickem poli) stejne jako samostanou (na tele nezavislou) existenci vedomi. Moje zazitkova zkusenost konvenuje s tim, co jsem precetl. Líla a mája. Ano, já si myslím, ze nejak tak to bude. Ovsem co je „dal“ ci „nad tim“ netusim. Myslím si ale, ze jedno jsme.....
Přečtěte si dílo Rudolfa Steinera, ten ledacos na co se ptáte vysvětluje.Eva
Jako bych to psala já. Vidím to úplně stejně, pesimisticky (?), ale ve světě, jak jsem ho zatím měla možnost poznat, není pro nějakou nesmrtelnou duši prostě místo.
Ó jak já jsem rád že jsou lidé, kteří přemýšlejí stějně jako já
Také souhlasím. Zrovna dnes jsme se na toto téma bavili s přáteli (a učitelkou biologie). Podle ní je duše 1) cosi s lymfatickými uzlinami , ... , ... , ...
2) něco neprozkoumaného, tajemného, související s transem a hypnózou .... jednouduše to, co si myslím i já.
To s tou „simulací“ je dobrý nápad, nevím však, jestli reálný. Dívám se na to ze stejného pohledu, pohledu člověka, který dokáže přiznat svou „neexistenci“, který dokáže vyvracet svoje názory, které předtím složitě vymýšlel .... prostě něco jako bývali filosofové v době minulé
Ano přátelé,dovolte,abych i já přispěl svou troškou do mlýna.Také jsem stěhoval a málem jsem se z toho převtělil( mezi titány).Měl jsem totiž daný termín a „stěhoval jsem se (nepřevtěloval,prosím)docela reálně v reálném světě jsem se stěhoval z jednoho prostoru do druhého a to prosím vše při vědomí!No už je to to jak se říká “v cajku" - jsem přestěhován....stačí ?? Nejni to hlubokomyslná úvaha,alébrž půstá realita,to stěhování. No vám přjí to vaše stěhování,musí to být velmi blažený pocít,občas tak potkávám ty co mají přestěhovanou mysl,tváří se tak nějak divně....no však víte,jste odborníci - na to stěhovaní!
Já už se taky několikrát stěhoval. Při plném vědomí, z jednoho prostoru do druhého. Vždycky bylo okolo plno krabic a bolely mě z toho záda
A teď vážně - cit.: „potkávám ty co mají přestěhovanou mysl,tváří se tak nějak divně“ ... můžete to trochu více rozvést?
Stěhování vede k rozmnožení osobnosti pro Úřady, které mě hledají v různých bydlištích přechodných a trvalých a taky tam kde jsem se narodila.
Což to zkusit z této pozice?
Celý vesmír,jak nám teď říkají vědci(a ne ledajací),není ničím jiným než zm ěnou,činností a procesem,tedy? Souhrnrm plynutí jež by mělo být základem všeho,takže - každá subatomická interakce se bude skládat z ničení původních částic a vytváření nových subatomických částic?Dle toho by měl být tento subatomický svět neustálým tancem tvoření a ničení,přeměn hmoty v energií a zpět,energie v hmotu.Takže lze definovat.Buňky našeho těla odumírají,neurony v našem mozku se rozkládají(začínám již pociťovat ve svém věku),i výraz mé tváře se postupně mění to dle nálady a „odsloužených let na Zemi“.Dávám si otázku,co může být nevypočitatelnějšího než naše myšlenky a city,tedy v tom že nemáme ponětí,na co budeme myslet a co cítit příště?Z toho by mělo vyplynout,že naše mysl je ve skutečnosti stejně prázdná,stejně nestál,á a stejně přechodnjá,tedy jako sen.Třeba myšlenka,příjde,zastaví se a...co?Prostě odejde.Minulost je minulostí,budoucnost zatím nenastala a i přítomná myšlenka se už ve chvíli,kdy jí zakoušíme,stává co? No?Přece minulostí. Potom by z této úvahy logicky mělo vyplynout to ,že „ To jediné,co opravdu máme je současná chvíle,NYNÍ.(?)A potom si říkám ,kde je ta duše - mrška jedna? Co vy na to? Pozn.Trochu jsem při tom “laškoval„ i s tibetskou filozofií a dalšími “okoličnostmi„Sám za sebe mohu říci,že nemám v tomto smyslu vytvořen pevný názor,těch “okoličností" je prostě tolik,že to nelze(mluvím za sebe) postihnout.Těším se vás,kteří přispějete k této mé úvaze.Dík.Mimochodem zde je člověk v světě slušných lidí a strašně moc si toho váží.Jen ta hrůza a úroveň diskusí na jiných servrech - zděšení a stálé nepochopení primitivismu myšlení jisté skupiny druhu homo sapiensis.A ta hrubost jednoho k druhému.
Mozek je možná jen aparát, který duše používá k myšlenkám. Máte inteligentní vědce, ale i zločince. Jak je možné, že schopný mozek jedna duše použije k dobrému, druhá ke špatnému? Mám na mysli dva lidi, (například), kteří mají vysoké IQ, ale jeden zachraňuje, druhý škodí. O tom asi bude duše.
Duše je vytvořena touhou po nesmrtelnosti.
Lidská osoba, stvořená k Božímu obrazu, je zároveň bytost tělesná i duchová. Biblické vyprávění vyjadřuje tuto skutečnost symbolickou řečí, když říká, že „Bůh vytvořil člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem“ (Gn 2,7). Celý člověk je tedy Bohem chtěný. Výraz duše označuje v Písmu svatém často lidský život nebo celou lidskou osobu. Označuje však také to, co je v člověku nejniternější, co má v něm největší cenu, to, v čem je člověk obzvláště Božím obrazem: „duše“ znamená duchový princip v člověku.
Tělo člověka se podílí na důstojnosti „Božího obrazu“: je to lidské tělo, právě proto, že je oživováno duchovou duší a že celá lidská osoba je určena stát se v Kristově těle chrámem Ducha svatého. „Člověk je jednota duše a těla. Jakožto tělesná bytost v sobě zahrnuje prvky hmotného světa; v něm dosahují svého vrcholu a pozvedají hlas k svobodnému chválení Stvořitele. Člověk proto nesmí pohrdat tělesným životem, nýbrž naopak je povinen považovat své tělo za dobré a hodné úcty, poněvadž bylo stvořeno Bohem a posledního dne má být vzkříšeno.“
Jednota duše a těla je tak hluboká, že je třeba považovat duši za „formu“ těla; to znamená, že díky duchové duši je tělo, které je složené z hmoty, lidským a živým tělem; duch a hmota nejsou v člověku dvě sloučené přirozenosti, ale jejich spojení tvoří jednu jedinou přirozenost.
Církev učí, že duchová duše je bezprostředně stvořena Bohem - není tedy „zplozena“ rodiči - a že je nesmrtelná: nezaniká při smrti, ve chvíli svého oddělení od těla, a znovu se spojí s tělem ve chvíli konečného vzkříšení.
Někdy se rozlišuje duše od ducha. Tak svatý Pavel prosí: „Sám Bůh ? kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista“ (1 Sol 5,23). Církev učí, že takové rozlišení nezavádí v duši dvojakost (dualitu). „Duch“ znamená, že člověk je už od svého stvoření zaměřen ke svému nadpřirozenému cíli a že jeho duše je schopna být bez vlastní zásluhy pozdvižena ke spojení s Bohem. Duchovní tradice církve mluví také o srdci, které v biblickém smyslu označuje onu „hlubinu bytí“, kde se člověk rozhoduje pro Boha nebo proti němu. Odkud vychází modlitba člověka? Ať je způsob modlitby jakýkoliv (gesta a slova), modlí se celý člověk. Avšak když chtějí Písma označit místo, odkud vyvěrá modlitba, hovoří někdy o duši nebo o duchu a nejčastěji o srdci (více než tisíckrát). Je to srdce, které se modlí. Je-li daleko od Boha, pak je vyslovování modlitby marné.
„Tělo je stěžejním bodem spásy.“ Věříme v Boha, který je Stvořitelem těla; věříme ve Slovo, které se stalo tělem, aby vykoupilo tělo; věříme ve vzkříšení těla, dovršení stvoření a vykoupení těla. Při smrti se duše odděluje od těla, ale při vzkříšení Bůh navrátí našemu proměněnému tělu nepomíjející život tím, že je spojí s naší duší. Jako Kristus je vzkříšen a žije navěky, tak i my všichni vstaneme z mrtvých v poslední den. „Věříme v opravdové vzkříšení toho těla, které máme nyní.“ Nicméně zatímco se zasévá do hrobu tělo pomíjející, vstává z mrtvých tělo nepomíjející, „tělo zduchovnělé“ (1 Kor 15,44).
To jsou strašný žvásty, neuvěřitelný v tomto století. S pozdravem jK.
Až tak strašné bych to neviděla.
Jenomže mám podezření že Pán Bůh se stvořením člověka moc nevyznamenal. Ten kdo stvořil třeba kočku nebo psa má lepší výsledky.
Díky Jardo, jsme rád za ten vklad. Mluvit o duši lidem totiž jde strašně dobře, ale jakmile se něco sdělí o Bohu, Bibli či Církvi už mají třesavku. Že by autorita Boží vadila?
Dnešním lidem by zřejmě bylo nutnu tento poměrně dlouhý a hůře čitelný příspěvek vysílat formou nějakého dynamického klipu v televizi, jako znělku v rádiu a polepit jím veškeré myslitelné plochy, aby jim doputoval dál než za oko, nebo ucho.
Myslím to tak, i naopak.
No s tím je třeba počítat. Dobré je to, co splní účel.
Axióm Tomáše Akvinského " Co je dovoleno bohovi - není dovoleno volovi,Jardo!
Myslím si, že to není dovoleno, ale, že si za to můžeme sami. S pozdravem jK.
Tak si dovolíme i když to není dovoleno.
A co Genius loci. Pojem, který se váže spíše k místu, ale dal by se použít i na nás. Určité místo vyzařuje nějakou atmosféru, stejně tak i člověk. Není to nic fyzického, hovořil bych spíše o duchovnu. O duši toho místa, toho člověka.
Takhle silný ovládavý pocit jsem měl vždy když jsem vystoupil z autobusu v ,,Jankách". Vzduch, vůně čistě napadlého svěhu, hudba v ,,Belví baru,nebo saxík z Astorky. A byl jsem tam doma.! Bylo to moje místo. Cítíl jsem to.
Jo, dneska bych to tam asi ani nepoznal. Určitě vypadají jinak, ale já bych si přál vrátit se do těch které znám. (JL) Možná bych byl zklamnej.
Samoodpal, jedna z legrácek mého připojení.
Pavle, jo, dneska bych to tam asi ani nepoznal. Určitě vypadají jinak, ale já bych si přál vrátit se do těch které znám. (JL) Možná bych byl zklamanej. Znám je jako klidné místo, přesto plné života.
No to máš Ivane pravdu. Za tu dobu, co tam jezdím, má náměstí už třetí podobu. A taky vzpomínám na tu z dětství. Pošlu ti pár obrázků, jestli chceš.
To by mě udělalo velkou radost. Opravdu velkou! Na jaře drapnu letadlo, až budou použitelné i horské RWY a všechno to obrazím. Chrudim, Janky, letiště je ve Vrchlabí, odtamtud se už dostanu. Už to planuju spoustu let, ale jak nad sebou nemám karabáč, tak houninx..... Poručím si, ale neposlechnu.
Rád bych přidal swůj názor (příspěwek) ale neodwažuju twrdit něco když o tom sám nejsem přeswědčený naplno..Jinak tahle diskuze je jedna z těch nad kterýmy sem se o5 zamyslel nad sám sebou. (děkuji mnohokrát)
Ta energie je tam we wesmíru, i zde, je wšude.
w míru s každou duší a ať nám prawda odkryje oči.....
Zajýmavý pravopys, ještě bych to zdokonalyl zavedeňým jednoho „y,ý“ (
Přidej swůj názor a s Odwahou !! i bez přeswedčení, do toho .
Asi máš pravdu
Ha ha. Kolik je podle vás atomů v našem vesmíru?
S autorem souhlasím.
Žížala nemá na to aby dohonila zajíce a kdyby to tvrdila tak řeknete že je cvok. Lidi nemají na to aby pochopili věci které přesahují možnosti jejich myšlení a kdo to tvdí je také cvok. Ale kecat se o tom dá donkonečna. Kecáte a machrujete žížalky!!!!
No tomu se právě vysmívám... Doufám, že jste mě pochopil.
Čemu tomu- dohoní nebo nedohoní?
Napsal jsem na téma duše a vědomí sérii článků. Pokud vás tyto otázky více zajímají, koukněte na http://sagan.blog.cz/rubriky/duse-a-vedomi.
Už jsem zařadil do oblíbených, potřebuju na to více času. Sagane, budu mít nějaké dotazy o fanthom syndromu. Zatím jsem nepřečetl, ale v krátké době to udělám.
Pár článků jsem přečet, v pár komentářích Vás upozornil na chyby nebo zbrklé vývody.
Celkově si o Vás myslím, že jste z nějakého důvodu pevně přesvědčen o tom, že žádná duše neexistuje, a že jsou nesmysly i další jevy, které lze vysvětlit pomocí existence duše (dokonce shazujete i jevy, které je možno vysvětlit i jinak než existencí duše.
Tomuto svému předsudku potom podřizujete veškerou argumentaci a nejste si vědom toho, že je argumentace validní jenom pro člověka trpícího stejným předsudkem, objektivně ale není správná. Přečetl jsem asi čtyři Vaše články (odhlédněme od formy a jazykových kvalit - tam Vám nemám co vytknout) a nesouhlasím ani s jedním z nich. Nesouhlas neznamená, že bych myslel, že to je jinak, ale Vaše články neobsahují validní argumenty.
Jestli duše existuje nebo ne- tedy oddělitelná od těla- to Skutečně nemůžeme vědět. Ovšem o to lépe se o tom můžeme bavit. Čím více je to jasné, tím je to méně zajímavé, exituje diskuze že je tráva zelená?
To jsou krásné stránky s poděkováním T.
Slovo DUŠE pro mne znamená krásnou vzpomínku na někoho. Hlavními vlastnostmi DUŠE, kterými se projevovala, jsou SOUCIT, POROZUMĚNÍ a OBĚTAVOST.
Myslím že JardaChovanec to vystihl výstižně. Je třeba dát pozor na rozdíl mezi duší a duchem. Což je dobré pochopit že samo tělo nic osobě neznamená není-li živé.
Nezapomínat na Duchovno!
Duše je závislá na mozku ale duch ne. Není to tak?
Ahoj, prosím tě, když člověk spáchá sebevraždu, otevře se jeho duši také tunel, aby mohl do něho vstoupit?Byla bych ti nesmírně vděčná, kdybys mi odpověděl na mail, mockrát ti děkuji
Na tunel má právo každá bytost podle mojí teorie.
K tomuto tématu nabízím následující odkaz: http://kfcmtf.upol.cz/petr/machula.html.
Je to velmi zajímeé. Zvláště pro věřící materialisty, protože materialismus je také víra.
Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!
Přidat nový komentář
Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.
Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.
články přes e-mail | RSS komentářů tohoto článku | RSS článků od tohoto autora | jiné...
