Nefilozofujte u piva, přijďte na Svíci.cz!

Komentáře k článku

19.10.2007 15:49

Reforma školství - a k lepšímu?

Reforma školství - ale jaká?

Mnoho let může slyšet, že je nutná reforma školství, mnoho let také probíhá částečná a postupná reforma školství, ale kde jsou výsledky k lepšímu.

Dnešní systém financování, který lze velmi zjednodušeně pospat slovy: „Co kus, to peníz“ odpovídá celospolečenskému zjednodušování podstatných záležitostí v jehož důsledku dochází k jednání škol, které devalvuje vzdělávání, přičemž úspěšnost školy je posuzována právě podle kvanta žáků – „kusů“ směněných systémem za peníze.

Slyšíme hlasy z řad vědců, akademiků i zaměstnavatelů, že neexistuje měřítko kvality studentů, respektive absolventů vysokých škol. Volejme také po podobných výstupních hodnoceních i u škol základních a středních, protože se nám systém základního vzdělávání mění na kupčení s žáky.

Rozšiřování možností středoškolského vzdělávání je jistě chvályhodné, ale mocná soukromoškolní loby již několik roků brání zavedení státních maturit. Proč? Jsou-li složité, pak neuspějí všichni stejně, jsou-li jednoduché, pak budou mít hodnocení všichni výborné. Přesto jeho výstup bude objektivní, „nezfalšovatelný“ a nanejvýš rovný ke všem. Problém je právě v rovnosti, která se mnohým školám nelíbí v hodnocení studentstva. Ukáže-li se, že maturanti jedné školy prospěli a druhé nikoli, museli bychom hledat „zakopaného psa“, řešit problém a doporučuji také ubírat peněz, protože pak se problém s nekvalitním vzděláváním vyřeší sám. Standardizované střední vzdělávání bylo schloubou Česka, ale tomu předcházelo perfektní základní školství, kde dementi patřili na školy zvláštní, byli učeni speciálně – podle jejich potřeb a ostatní žáci nebyli jejich projevy rušeni při výuce. V systému dnešního měření úspěšnosti základních škole je s prominutím každý dement dobrý: „ Co je ve škole se počítá“. Mnozí jistě cítíte, že to není zcela v pořádku. Bránit se lze – rodiče a přátelé kvalitního vzdělávání musejí lobovat intenzivněji než nevzdělávající školy.

Všichni si musíme uvědomit, že učitelé nejsou jediní, kdo by měl vychovávat a vzdělávat mládež. Rodina, okolí, knihy, prostředí ve škole,ale v neposlední řadě také kvalita učitelů přispějí ke zlepšení kvality českého vzdělávání. Nebude to hned, ale mělo by to být cílem nás všech. Jde o nejlepší investici do budoucnosti, investice se ale nesmí ocitnout v černé díře současného neefektivního financování.

Úroveň se totiž nezvyšuje automaticky s více žáky či studenty, mělo by to být naopak, s rostoucí kvalitou vzdělávání roste zájem o onu školu. Počet zájemců se však u kvalitní školy nerovná počtu žáků. Měření kvality škol není tak složité, inspirací může být: kolik žáků té které základní školy se dostane na státní gymnázium ve městě (státní gymnázia jsou považována za stále nejkvalitnější všeobecně vzdělávací střední školu), hodnocení středních škol – podobné, kolik studentů té či oné střední školy je přijato na exkluzivní univerzity (v ČR i v zahraničí).

Výsledek – jasno, někde se učí, aby se odmaturovalo, jinde se maturuje, aby se zase další rok učilo.

Pak přijde otázka: „Proč financovat špatné školy, které de-facto nevzdělávají, jenom udržují sebe a žáky v dojmu, že jsou středoškoláky?“ Odpověď je tak jednoduchá – nefinancovat!


Řeknu Vám příklad zbloudilosti středoškolského vzdělávání. Několik roků jsme nechávali opravovat auta v učňovské škole, kde se tak na placených (pro zákazníka ale výhodně) zakázkách učili auta opravovat učni. Jaké bylo naše zděšení, kdy jsme do toho stejného učiliště přišli po letních prázdninách a pracovník autodílny (již zřejmě středoškolský učitel) nám oznámil, že během prázdnin škola získala statut střední školy a z učňů se stali středoškoláci, a ty přeci nikdo nedonutí, aby se umatlali od šmíru a opravovali naše staré vozy. Nejraději nebudou opravovat ani nové, protože k maturitě už to nebudou potřebovat.

Podzim chytřejší jara – kéž by to bylo tak jednoduché, jak to tady funguje.

Jan Havlíček

www.hajan.estranky.cz

ZLATÁ SLOVA
SENIOR, 20.10.2007 2:51

Proč vlastně dosud neukládáte své podněty k nápravě stavu ve školství v NÁRODNÍ DATABÁZI OBČANSKÝCH PODNĚTŮ ?
Klikněte na http://podnety.cz/formular-podnetu a pište.

devalvace
Vlastimil Čech, 20.10.2007 15:47

Ono nejen maturita byla devalvována, ono nestojí za mnoho i vysokoškolské vzdělání, myslím... kdysi kdo měl MATURITU, byl vzdělanec... znamenalo to, že má STŘEDNÍ ŠKOLU... zkuste se zeptat některého vyučence s „maturitou“ třeba co je to logaritmus, nebo něco primitivního, třeba co je to mýdlo... zeptejte se na vrh šikmý, nebo třeba mnoho-li je 100% stoupání...anebo z motorismu: co je to přechodnice... budete překvapeni, tak jako i já jsem byl... No ti bakaláři... je to ve skutečnosti zase jenom středoškolák , ovšem s „vysokoškolským“ diplomem... Dnes má taky maturitu kdejaký kominík, (pozor uznávám skutečné kominické pány mistry- ti se obešli bez maturity , ale zase uměli své řemeslo)...Potíž je podle mne v tom, že „maturitu“ chtějí dávat každému, kdo vychodil víc tříd než 8 a skoro každému vyučenci... a teď mi řekněte, které společné vědomosti na VZDĚLANECKÉ ÚROVNI by měl míti třebas
absolvent průmyslovky, gymnásia, zdravotní školy, konservatoře, kadetky...nebo alespoň v kterém školním předmětu by se našlo dost styčných bodů... no snad v cizím jazyce a zeměpise...Tož navrhuji v první řadě uznávat a za maturity označovat jen ty zkoušky, kterýni byla uzavřena skutečná střední škola... pro řemeslníky zachovat výuční listy, nebo pro ty lepší a šikovnější a vzdělanější mistrovské zkoušky... tak jak bývalo dříve Mistr tesařský... to přece zní dobře , ne? Státní školní inspekce je od toho, aby byl dodržován standard znalostí nejen u maturit ale i během studia, třeba tak, aby studenti mohli přecházet ze školy na školu stejného typu v jiném místě...tedy státních maturit není třeba. Ono mi to celé připadá trochu jako snaha opticky něco vylepšit: Maturita si získala dobré jméno, a kdo je maturant je vzdělanec-tož označme kdejakou zkoušku za maturitu a budeme mít plno, plničko vzdělanců... potřebujeme vysokoškoláky? Tož nechme středoškoláky ještě 2 slovy dva roky chodit do školy a ejhle, oni jsou to vlastně bakalové a bakalky, tedy VYSOKOŠKOLÁCI... a je to! ... no navrhuji zlepšení... místo titulů bakala a bakalka jim dávejme rovnou tituly doktor a doktorka... to bude teprve vzdělanců, to nám to bude celičký svět závidět...

Odp: devalvace
Jimmy, 21.10.2007 0:47

Technická poznámka.
Bakalář znamená tříleté studium.

A přeci jen bakalář musí složit ke svému titulu asi 30 zkoušek, u kterých většinou u zkoušejících není snaha aby zkoušený prošel na rozdíl od maturit. Tedy titul Bc. je důkaz, že jeho nositel se musel přeci jen trochu víc snažit než pouhý maturant a je tedy pravděpodobné, že bude průměrný bakalář schopnější a cílevědomější než průměrný maturant.

To že v současném systému jsou většinou bakaláři neúspěšní studenti magisterským programů je ovšem druhá věc, ale zároveň logická. Na Ing., Mgr. atd nemají, ale mají na víc než maturitu, tedy logicky mají Bc.

Odp2: devalvace
Vlastimil Čech, 21.10.2007 9:31

Ano, to je přesně to, co jsem chtěl, (asi trochu neobratně) říci... Protože byla maturita devalvována, PROTO byl vytvořen titul Bc., aby se oddělili ti, kteří jsou schopnější a cílevědomější než průměrný maturant. ... jak píšete...PROTOŽE ovšem ten průměr je počítán taky právě i z té „kominické taky-maturity“...
JInak se omlouvám, bakalář je 3-leté studium, samozřejmě...

Odp: devalvace
Mudr., 21.10.2007 14:16

Státní příspěvek školám se odvíjí od počtu žáků. Čím více studentů ve škole, tím více peněz od státu. Stát tedy nutí školy, aby nabíraly co největší počet studentů a snižovaly na ně své nároky tak, aby jich prošlo studiem co nejvíc. Úroveň škol tedy logicky klesá. Ale stát se pak může na mezinárodní úrovni pochlubit faktem, že u nás počet absoloventů s vysokoškolským titulem (včetně bc.) neustále vzrůstá (nedostatek vysokoškoláků nám je EU už pár let předhazován). Co na tom, že odmaturované ekonomky s nástavbou pak sedí 8 hodin u pokladny v diskontu a automechanici s maturitou skončí u pásu v japonské továrně. S maturitním vysvědčením si můžou utřít zadnici. Hlavně že se vkl nažral.

A pane Vlastimile, vy, který máte potomky roztoušené v Americe a Austrálii, byste přeci měl vědět, že tenhle školometský trend sem přichází právě z toho „rozvinutějšího“ světa. Tam taky všichni chtějí být odiplomovaní. A my se opět musíme opičit a přijímat nesmysly. Jeden příklad. Léta u nás stačilo pro vykonávání funkce zdravotní sestry čtyřleté středoškolské studium ukončené maturitou a získáním odznaku. Takové sestry vykonávaly své úkoly po zaškolení a nezbytné praxi (tak jako všude) přímo v oboru naprosto fundovaně. Nyní si absoloventky zdavotnických škol musejí ještě bakalářským studiem doplnit svou kvalifikaci, jinak zůstanou bez diplomu a skončí ve špitálech a LDN aj. zařízeních jako pouhý pomocný zdravotnický personál- „špinavější“ a fyzicky náročnější práce, nižší plat- taková posluhovačka s maturitou. S takovou perspektivou by museli být rodiče šílení, aby své děti na SZdrŠ přihlašovali. Pak se divíme, že máme neustálý nedostatek sester.

Podobné požadavky se prý chystají i pro budoucí učitelky MŠ, a čert ví, kde ještě...:-(

100% souhlas
Vlastimil Čech, 21.10.2007 19:12

ANO, ANO... tak to prostě je...

Rozvinutější svět ?
Vlastimil Čech, 21.10.2007 19:42

Pane Mudr, běžte mi k šípku i s tím „rozvinutějším světem“ ;-)
nemluvím o Austrálii, tam jsou ty děti ještě malé a do školy nechodí... a ani jsem tam nebyl... ale pokud se týká severní Ameriky a US speciálně je to hodně často obraz bídy a utrpení... Bída pro většinu žáků a utrpení pro většinu učitelů... pobýval jsem v US něco přes rok a jako až nezdravě zvědavý člověk jsem se zajímal i o ty školy... (tehdy jsem ovšem nevěděl, že se jedna dcerka vdá do Californie a druhá do Ontaria...) ale můj boss měl tehdy syny školou povinné a tak jsem měl příležitost je sledovat co se učí, co dělají a jak se s tou (ve městě nejlepší!) školou perou...Ani nevíme, co v našich školách máme za poklad! Oni mají ne „Schola ludus“ ale „Lazy school“... jo, a když dokončí „Vysokou školu“ (high school), tak mají vědomosti jako náš takový lepší absolvent ZDŠ... ovšem mají ohromnou slávu s barety a taláry...že to jako zvládli...tam chodili synové mého bosse..Viděl jsem i střední školu (Middle school) ale to jsem měl dojem bylo spíš nějaké učiliště (?)... nevím... jinak tam je asi dost problém s učňovským školstvím, vlastně jsem nabyl dojem, že se každý jen tak nějak na něco zaškolí...pak ovšem ta běžná řemeslná práce vypadá často podle toho...;-) Je to asi bohatší svět...určitě je to svět uznávanější a obdivovanější... ale rozvinutější a lepší si myslím že ten svět není.

Odp: Rozvinutější svět ?
Jana, 21.10.2007 19:52

Jenom pro upřesnění - high school je obdobou naší střední školy, ne vysoké, jak by to mohl někdo z Vašeho příspěvku pochopit:-). Ale s úrovní absolventů máte asi pravdu, tvrdí to více lidí, i když sama osobní zkušenost nemám

Odp: Rozvinutější svět ?
Mudr., 21.10.2007 19:56

Proto jsem dal ten „rozvinutější“ svět ve svém prvním příspěvku do uvozovek.;-) Vaše charakteristika „vzdělávání“ v takovém světě je naprosto výstižná. Přesně to jsem měl na mysli, vyjádřil jste to za mě. Díky.

Mnoho otázek
Juras, 22.10.2007 8:49

Předestíráte příliš mnoho otázek najednou. Sněkterými Vašimi názory souhlasím, s jinými ne.

Tak především - souhlasím s názorem, že je obecně snižována hranice požadavků na znalosti a schopnosti a že je to špatně.
Snaha mít v populaci co největší procento vysokočškoláků vede k tomu, že jsou vysokoškoláci i z lidí, kteří by před nějakými padesáti lety nedokázali ani odmaturovat.

Druhá poznámka, vlastně dovětek k...
Juras, 22.10.2007 8:50

Druhá poznámka, vlastně dovětek k předchozímu.
Špatně mi připadá už známkování. Známkování neříká, jak který žák ovládá látku. Každému, kdo umí dobře, dají jedničku. Jedničky se považují za normál. Myslím, že to je špatně. Kdo umí dobře, měl by dostat trojku. Jednička by měla být něco výjimečného, když se žák projevuje neobyčejně, když studuje sám a jeho znalosti převyšují probíranou látku.

Odp: Druhá poznámka, vlastně dovětek k...
Mudr., 22.10.2007 18:50

Pak si ale nedovedu představit, jak by takovým systémem hodnocení procházeli ti, vámi dost nevhodně označovaní, tzv. „dementi“, kteří by dle vašich slov neměli být ze základního vzdělávání vylučováni.

Odp2: Druhá poznámka, vlastně dovětek k...
Juras, 23.10.2007 10:16

Ona je taky otázka, jestli by základní školství mělo vůbec nějaké hodnocení vydávat. Základní škola je povinná, nemá žádné vstupní předpoklady, co si z ní kdo odnese, je jeho věc. Kdo málo, nemá dobré předpoklady k navazujícímu vzdělání a neuspěje. Schopnosti by měli učitelé základních škol probírat přímo s žáky a jejich rodiči a pomoci jim při výběru střední školy.

Já myslím, že by ani to vysvědčení na základce nemuselo existovat. Dokonce už teď někde píšou slovní hodnocení bez známek - ale ani to by podle mě být nemuselo.

Odp2: Druhá poznámka, vlastně dovětek k...
Juras, 23.10.2007 10:25

Mudře, mě ti dementi v článku taky nadzvedli. To Vám skutečně nedošlo, že když jsem proti jejich separaci, tak vlastně polemizuju i s tím označením? Pravda, nenapsal jsem to tak, aby to bylo hned jasné, ale protestovat byste měl spíš u původce takového označení - to je autor článku.

Nesouhlas - státní maturity
Juras, 22.10.2007 8:51

S čím nesouhlasím, jsou státní maturity (Obzvláště, když v nich není matematika). Myslím si, že střední školy jsou tak rozdílné, že nemají společné maturity smysl. O kvalitě lidí vycházejících z konkrétní školy by měla hovořit spíš schoopnost uplatnit se v návazném vzdělání či praxi.

Nesouhlas - zvláštní školy
Juras, 22.10.2007 8:53

S čím nesouhlasím znovu a mnohem ostřeji, je separování dementů do zvláštních škol. Mluvíme o základní škole, kde nejsou žádné zvláštní požadavky na kvality jedince, které by mělo být poskytováno všem. V základním školství by nemělo být prioritním cílem vychovat nějaké výkvěty inteligence, ale poskytnout podmínky pro možnost získat základní všeobecné vzdělání. K tomu patří nejenom rozvíjení rozumových schopností, ale také společenských. Myslím, že separování dementů a nedementů je ke škodě všem. Dementům je tím zdůrazňováno, že jsou jiní, nedementi se s dementy nenaučí žít.

Odp: Nesouhlas - zvláštní školy
Jana, 22.10.2007 16:57

Juras, co to je za terminologie, dementi? Když si představím, že to čte nějaký rodič dítěte s nízkým IQ, musí se mu otvírat kudla v kapse.

Odp2: Nesouhlas - zvláštní školy
Juras, 23.10.2007 10:04

Použil jsem stejné slovo, jako autor článku. Měl jsem ho dát spíš do uvozovek, aby bylo jasno, že se s ním neztotožňuji.

Odp3: Nesouhlas - zvláštní školy
Jana, 23.10.2007 16:29

lJejda, promiň, to mi vůbec nedošlo, omlouvám se.

Odp2: Nesouhlas - zvláštní školy
Juras, 23.10.2007 10:20

Jiná věc (která s tím ale často souvisí), jsou nezvladatelné děti nebo děti se závažnými poruchami chování. Asi budeš vědět, o čem mluvím. Ty naopak do zvláštních škol patří, i když - kdyby byly možnosti, bylo by pro ně lepší být v normálním kolektivu.

Odp: Nesouhlas - zvláštní školy
Mudr., 22.10.2007 18:56

Podle použitého slovníku usuzuji, že ve vašem případě byl asi ve vzdělávání důraz na rozvíjení sociálních schopností velmi opomíjen.;-)

To není můj slovník, viz odpověď Janě...
Juras, 23.10.2007 10:06

To není můj slovník, viz odpověď Janě. Jenom jsem to nešikovně napsal :-)

Stav součastného školství
Pavel7, 23.10.2007 19:48

Stav současného školství je výsledkem působení různých vlivů. Nutno konstatovat, že po několika desítkách let reforem je naše školství vlastně ve výborném stavu, protože jinak by bylo již po klinické smrti.
Naše školy jsou financovány přísně normativně a je logické, že počet žáků je pro fungování a přežití školy zásadní ukazatel, který je často významnější než kvalita absolventů.
Své udělaly nedávné snahy o posílení všeobecného vzdělání a roubování anglosaského modelu na náš rakouský model školství.
Můžeme jen doufat, že nový ministr školství bude víc na místě než předchůdkyně.

Reforma školství?
vi.tr, 27.10.2007 13:24

S hlavní myšlenkou článku, tedy, že dochází ke značnému propadu vzdělání, lze jen souhlasit. Nemohu ale souhlasit s některými tvrzeními:

„...mnoho let také probíhá částečná a postupná reforma školství...“
. Ujišťuji vás, že žádná reforma neprobíhá!!! Nebo si opravdu myslíte, že přepisování učebních osnov v rámci zpracování vzdělávacích programů je reformou? Vzdělávací program musí být písemným vyjádřením změn, které proběhli v mysli lidí (žáků, rodičů a učitelů) a ne přepisováním nařízených formulí a časových dotací na jiný formulář!!! Obrovské nebezpečí je taky v tom, že na školách nejsou kognitivní psychologové (kdo by je zaplatil) a pak na základních školách nelze fundovaně rozhodnout, která látka v osnovách je vhodná pro který ročník. Dochází k nenapravitelným chybám. Přitom „Výzkumný ústav pedagogický“, který toto centrálně pro školy dělal, se stále víc stává samoúčelným zařízením.
Je potřeba si taky položit otázku, proč je potřebná reforma školství. Tato souvisí poznatky v oblasti kognitivní psychologie a hlavně s prosazením tzv. konstruktivizmu. Nové poznatky o tom, jak se lidé učí, musí (nebo měly by) zákonitě přinést změny v tom, jak učit. Odpovězte si sami, zda se toho dosáhne přepisováním školních osnov (určitě by bylo zajímavé provést průzkum mezi současnými učiteli, zda vůbec vědí, co to je konstruktivizmus a co z něj plyne). Navíc došlo k rozbití jednotných osnov! Když jsem se o tom zmiňoval v USA, nechápavě kroutili hlavami a říkali, že u nich o jednotné osnovy už léta usilují a že se jim to doposud nepovedlo prosadit.

„... řešit problém (v kvalitě vzdělávání) a doporučuji také ubírat peněz...“ Co když jsou to právě peníze, resp. jejich nedostatek, které jsou příčinou nízké kvality vzdělávání? Systém financování škol podle počtu žáků je zrůdný a mohl se zrodit jen v hlavě diletanta nebo sabotéra. Počet žáků může být jedním z kriterií pro financování, nikoliv však jediným. Dohánění nedostatku peněz zpracováním různých grantů není řešením (učitelé pak neučí, nemají na to čas) a ukazuje, na impotenci v řízení. Je to prostě jednoduché vypsat peníze na to co chci dosáhnout a ono se to udělá samo, než promýšlet různé efektivní strategie a zapojit do nich celé administrativní aparáty na ministerstvu (498 pracovníků!!!?), na krajských a městských úřadech. Mimochodem, co tito lidé vlastně dělají? Dříve přepisovali metodické pokyny ministerstva na jiný papír, případně k nim zpracovávali různé směrnice, jenomže dnes téměř žádné pokyny nechodí.
Jsem hluboce přesvědčen, že problém našeho školství souvisí především s kvalitou jeho řízení. Neexistuje většinově akceptovatelná koncepce, teoretická základna je totálně odtržená od praxe a stala se samoúčelnou, kopírují se různé koncepce především z USA (často i se špatným překladem: kompetence - místo schopnosti) a přitom si naši bohorovní ministři a poslanci neuvědomují, že když se v USA zaváděla povinná školní docházka, tady se už 100 let vědělo co s tím! Dovolím si tvrdit, že tento handicap dodnes nedohnali, ale bude-li pokračovat „erudované“ řízení resortu, které nás nutí couvat, „doženeme“ je za pár let.

Úroveň se totiž nezvyšuje automaticky s více žáky či studenty, mělo by to být naopak, s rostoucí kvalitou vzdělávání roste zájem o onu školu. S tím lze souhlasit, jenomže je potřeba dodat, že s rostoucím počtem taky klesá kvalita. Prvotně nedojde ke zvýšení počtu tříd, ale ke zvýšení počtu žáků ve třídách! To musí způsobit pokles kvality. Ideální počet žáků ve třídě podle mých zkušeností v základním školství nepřesahuje počet 18. Každý žák, který do třídy přibude nad počet 20, vydá za dva žáky. Větší počet žáků než 25 by měl být zakázán (bylo-li by vzdělávání skutečnou prioritou státu, určitě by se tak stalo). S tím taky souvisí problém soukromých škol, který zmiňujete v článku. Soukromá škola je podnik, ze kterého musí být zisk. Jinak by to nikdo nedělal. Jejich cílem je co největší počet žáků ve třídě, protože to přinese větší zisky. S tím však klesá kvalita, co vede k potlačení všech aktivit, které by je mohly konfrontovat s jiným typem škol. Být rodičem žáka, nikdy bych nedal dítě do školy, která má v třídě větší počet žáků než 25! Větší důvěra rodičů v soukromé školství jistě souvisí s nekritickým názorem o jejich vyšší kvalitě, větší reklamou a nesporně má i hlubší pozadí, do značné míry související s „dvojkolejností“ českého školství, co považuji za popření demokratičnosti ve vzdělávání. Konec konců, není jen můj názor. Dovolím si citaci, co říká současnému stavu v našem školství OECD:

„Usiluje-li česká společnost skutečně o využití všech schopností svých členů, nemůže segregovat v jedenácti letech, kdy o úspěšnosti žáků rozhoduje převážně jejich sociální a kulturní zázemí.“
Dále se v uvedeném dokumntu píše:
„Důsledky selekce již v jedenácti letech jsou ještě o to závažnější, že přijímací řízení je založeno na jednorázové zkoušce, kterou konstruuje škola individuálně a o jejímž výsledku v podstatě rozhoduje ředitel. Rozhodování o další vzdělávací dráze dítěte může být individuálně i společensky odpovědné jen při respektování výstupního hodnocení nižšího stupně školy založeném na dlouhodobém sledování žáka.“

Kromě toho v duálním systému školství dochází k vytvoření jakési „elity“ žáků ve víceletých gymnáziích stojících mimo hlavní vzdělávací proud, přičemž základní školy tvořící hlavní vzdělávací proud získávají stále víc aspiraci škol praktických!!!
Ve vzdělávání musí být uplatněny dva důležité principy. Princip rovného přístupu ke všem, plyne z listiny základních lidských práv a svobod, a princip rovných šancí plyne z národního programu ve vzdělávání. Lze vůbec mluvit o uplatňování těchto principů v našem systému duálního školství? Jsem přesvědčen, že je popřením obou principů a že se jedná o přímý útok na lidskou svobodu!
Zdá se, že rovný přístup ke všem a rovnost šancí jsou dva pojmy, jejichž obsah se ve společnosti vylučuje. Bude-li se učitel v učebním procesu stejně věnovat všem žákům, plní požadavek na rovný přístup ke všem. Jenomže šance chytřejších a slabších žáků na uplatnění se nejsou rovné! A obráceně, pokud se bude učitel věnovat slabším žákům, aby měli stejné šance na uplatnění, nedodržuje zásadu rovného přístupu ke všem. Při bližším pohledu na věc však zjistíme, že se jedná pouze o problém organizační, jenž je ale v podmínkách českého školství neřešen.
Nicméně ve světě existují modely, v nichž je v rámci běžné výuky uplatňován princip rovného přístupu ke všem a v mimoškolní době, v rámci konzultací a řízeného studia, jež je pro slabší žáky povinné a žáky zdatnější dobrovolné, uplatňován princip rovnosti šancí. V podmínkách našeho školství by však uplatnění takového modelu představovalo apel na dobrovolnou, nezaplacenou práci učitele, a to v podmínkách tržní ekonomiky, navíc při poměrné nízkém mzdovém ohodnocení učitelů, nelze očekávat. Učitel je pak postaven před dodržování dvou principů, jež se skutečně vzájemně vylučují.
Vědí vůbec příslušní ministři a ministryně, čeho se jim povedlo dosáhnout za peníze daňových poplatníků (peníze, o kterých se většině z nás ani nezdá)? A jsme zase u řízení! Jsem proto hluboce přesvědčen, že první kroky v nápravě českého školství musí směřovat do oblasti řízení a to nejdříve u nejvyšších managementů.
Určitě by pomohl zákon o profesních požadavcích
na ministra školství a jeho poradce (obecně na ministry a poradce vůbec), jenž by předepisoval bohatou praxi na všech stupních v českém školství. Dále pak mnohem větší ochrana učitelské profese! Léčit mohou jen lékaři, ne lidé kteří to umí, stejná praxe je v justici, v armádě, u policie ... Tak proč ne ve školství? Proč se učitelem může stát kdokoliv, kdo má (a často i nemá) vysokou školu?

Prosím to, co zde uvádím na zamyšlení berte jen jako špičku ledovce. Vyčerpávající pojednání by vydalo za několik knih.

Odp: Reforma školství?
Pavel7, 30.10.2007 21:39

Ono vlastně probíhají reformy dvě:

První je „formální reforma“, která má pouze papírový charakter a živí se jí různé výzkumné ústavy a šediví z ní ředitelé a učitelé sepisováním nesmyslů (z donucení a zadarmo).

Druhá je „antireforma“, která spočívá v postupném odchodu schopných pedagogů (mimo rezort, do důchodu ap.) a stále horší možností je nahradit. Další je postupné ekonomické vyčerpávání škol úspornými opatřenými. Provozní rozpočet roste o procenta a ceny rostou o desítky %.

Klasickým příkladem je současný návrh rozpočtu - nárůst platů o 1,5 %, inflace 5 %. Hlavně, že vláda ušetří nějaké drobné. Pak až to bude někdo dávat dohromady a lákat kvalitní pracovníky zpět, tak to bude stát desítky miliard. Ono se snadněji šetří na učitelích než se staví dálnice za stejnou cenu jako v Německu (u nás je to asi dvojnásobek).

Reforma školství?
vi.tr, 31.10.2007 22:11

Máte pravdu. Avšak protože rád nazývám věci pravým jménem, neříkám tomuto paskvilu reforma. Má-li proběhnout skutečná reforma, musí v první řadě zmizet diletanti z řízení resortu - ukrývají se pod maskami politických nominací, často jenom proto, aby si užili divácky požitek z olympiády, aniž by to museli financovat z vlastní kapsy. V čele resortu musí stát odborníci, kteří ovšem vědí jaký obsah má pojem odpovědnost. Musí být ochotni brát ji na sebe, ale taky se ze své činnosti zodpovídat. Vždyť pokud je vedli ušlechtilé motivy, určitě se dočkají odpuštění i když se všechno nepovede. To ale doposud nikdo neučinil, i když určitě je z čeho se zodpovídat. Vždyť v společnosti došlo k obrovskému poklesu úrovně institucionálního vzdělávání.

Odp: Reforma školství?
vi.tr, 31.10.2007 22:14

Vložil jsem to blbě. Měla to být odpověď na příspěvek Pavla7 z 30. 10.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.