Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

15.10.2007 9:19

Evoluce a sociální darwinismus

Evoluce druhů a tedy i naše existence je důsledkem dlouhodobého působení dvou základních faktorů – genetických mutací a přírodního výběru. Přírodní výběr je založený na nadprodukci potomků s různými dědičnými znaky, kteří jsou vystaveni selekčnímu tlaku prostředí. Jinými slovy, přežití jedince je podmíněno schopností přizpůsobit se životním podmínkám. Úspěšní jsou tedy přirozeně jedinci s nejvhodnějšími vlastnostmi pro přežití.

U živočišných populací je tento selekční tlak zárukou průběžného ozdravování a zkvalitňování genofondu. Chcete-li například zachování zdravé populace kaprů v rybníku, vysadíte štiku. Vytvořením příliš příznivých podmínek pro rozmnožování druhu dojde k postupné degeneraci a ztrátě genetické kvality populace. Pokud bychom například vystříleli všechny šelmy, dojde k přemnožení býložravců. I kdybychom neuvažovali omezené potravní zdroje, vedl by podobný zásah k jejich zkáze. Každá další generace by byla méně kvalitní, byli by stále pomalejší, nemocnější a v okamžiku, kdy by se opět objevil predátor, druh by nebyl schopen mu čelit a zanikl by.

Takové jsou přírodní zákony, které platí pro všechny organismy, tedy i pro člověka. I když se nám to může příčit, člověk je také jen živočišný druh a podléhá vývojovým změnám stejně jako jakékoli jiné zvíře.

Přírodní výběr je možné rozdělit na mezidruhový a vnitrodruhový. V prvním případě má člověk zatím vyhráno, neboť nepočítám-li některé bakterie a viry, nemá přirozené nepřátele. Vnitrodruhový výběr, který představuje konkurenci jednotlivých jedinců v boji o přežití člověk potlačil, neboť odstraněním selekčního tlaku zajistil relativně příznivé podmínky pro přežití i slabších jedinců. A zde bych viděl ten zásadní „lidský prvek,“ totiž enormně rozvinutou sociálnost. (to však nesouvisí se sociálním hmyzem, který je založený úplně na něčem jiném). S tím souvisí přirozená lidská solidarita, která má původ už v době lovců mamutů. Silnější jedinec se postará o toho slabšího. Zdravý pomůže nemocnému. Tak to zkrátka funguje.

Sociálnost a solidarita přímo souvisí s rozvojem inteligence, což můžeme sledovat i u jiných druhů. U rostlin a nižších organismů nelze o sociálnosti ani uvažovat. Týká se to tedy výhradně živočichů, především savců. Totiž u některých druhů savců je možné pozorovat jistou míru solidarity a to jak vnitrodruhové (např. hejna delfínů přijímají a starají se o cizí opuštěná mláďata) tak mezidruhové, kdy samice odchová mládě docela jiného druhu. Když budeme sledovat, kde se tato solidarita vyskytuje, zjistíme, že se jedná zpravidla o druhy považované za „inteligentní.“ To také částečně vysvětluje velkou míru solidarity mezi lidmi.

Jak jsem již vysvětlil, přemnožení druhu obvykle vede ke zhoršování genofondu a konečným důsledkem může být zkáza daného druhu. Vymření v důsledku degenerace je mimo jiné jednou z teorií zmizení dinosaurů. V současné době však neexistuje lepší příklad přemnoženého druhu, než člověk. Je to jako zmiňované stádo býložravců, které ztratilo predátora a vydalo se tak cestou zkázy. Není v tom jiný rozdíl než to, že lidstvo je poněkud větší stádo a tak jsou degenerativní změny pomalejší. Z tohoto důvodu nejsou tyto změny také vnímány jako globální problém a tak neexistuje vůle je řešit. Lidé jsou příliš zaměstnaní honbou za vlastním prospěchem, než aby se starali o problémy celého lidstva a tak ani skutečnost, že 99,9 % všech forem života, které kdy obývaly Zemi vyhynuly, nikoho příliš nevzrušuje.

Ve snaze najít řešení těchto problémů se objevilo několik názorových směrů, které se snažily aplikovat Darwinovy myšlenky o výběru druhů na člověka, například eugenika, kterou jsem se zabýval ve svém prvním článku (Zde je třeba dodat, že sám Darwin s těmito snahami nesouhlasil). Vedle eugeniky, která se snaží o zlepšování lidského genofondu šlechtěním, tj. umělým výběrem (= výběr dědičných znaků žádoucích pro lidské potřeby) se objevil směr zvaný sociální darwinismus, který měl kromě metody zlepšování lidského genofondu představovat také model sociálního uspořádání. Tento směr usiloval o vytvoření dokonale asociální společnosti, kde bude docházet k přirozené selekci ve vzájemné maximální konkurenci jedinců v boji o přežití. Žádný stát, který by se o někoho staral, pouze jedinec, který je buďto dostatečně schopný a přežije, nebo schopný není a tak zahyne. Tato teorie předpokládá, že silní a zdraví jedinci se prosadí, zatímco slabí nepřežijí a přirozenou selekcí se tak znova začne pročišťovat lidský genofond.

Se teorií sociálního darwinismu nesouhlasím ze dvou důvodů. V první řadě neakceptuje základní lidská práva (tj. právo na život a na lidskou důstojnost ), ze kterých při hledání řešení problémů chci vycházet jako z neměnných axiomů. S názory, které popírají lidská práva zkrátka nesouhlasím a rychle je zavrhuji. (za výjimku považuji právo na nekontrolované rozmnožování). Druhým důvodem je skutečnost, že by to nefungovalo. Vytvoření společnosti podle sociálních darwinistů by jistě vedlo k mnoha změnám, ale určitě ne k ozdravení a zkvalitnění lidského genofondu. Problém je v tom, že tato teorie úzce souvisí s ideologií neomezeného trhu a lze ji chápat jako druh extrému od liberalismu, vedlo by to tedy k vytvoření nepřirozených nerovností. Totiž rozvrstvení společnosti by nebylo podle toho, jak jsou jedinci zdraví, silní, pracovití a inteligentní, ale podle vlastnictví financí a komodit. Sociální darwinismus by mohl fungovat pouze tehdy, pokud by platilo, že schopní a inteligentní se vždy prosadí a naopak spodní vrstvu tvoří neschopní a líní. To je však jen idealistická představa, která má k realitě velmi daleko. Z tohoto důvodu není sociální darwinismus jako řešení problému populační degenerace použitelný.

Pokud cesta k ozdravení nebo lépe řečeno záchraně lidského genofondu nevede přes sociální darwinismus tj. přirozenou selekci, je třeba ji hledat jinde. Jako nejšetrnější alternativu jsem ve svém prvním článku předkládal eugeniku, ale k té mají lidé z nějakého důvodu přílišnou averzi, než aby se mohla v blízké době dostat do praxe. I přes její šlechetné cíle bude tato věda ještě dlouho v povědomí lidí spojená jen s jejím absurdním zneužitím a překroucením v době nacismu. Proto spíše než alternativu řešení předkládám tento článek jako upozornění na problémy související s degenerací lidské populace a jako otázku pro čtenáře, jak tyto problémy řešit. Za jisté považuji asi jen to, že nechat věcem volný průběh je v této věci cestou zkázy.

Jak jsem však rovněž zmínil ve svém minulém článku, nevidím budoucnost tak úplně černě. Jako poslední úsvit naděje vidím rychlé pokroky v genetice. Když se lidé naučí pracovat se svými geny a včas tyto poznatky správně aplikují v praxi, je možné že se jinak nevyhnutelnému osudu pomalého a bolestivého zanikání vyhnou.

Opravdu chceme "zachovat lidský...
plihalik, 15.10.2007 16:41

Opravdu chceme „zachovat lidský genofond“, nebo jsou naše cíle lidštější? Určitě musíme respektovat předpoklady nám onou lidskou genetickou výbavou dané, avšak zachycení cíle zachování rodu (který jistě z naší přirozenosti vyplývá) v jakémsi racionalizovaném abstraktním pojetí „pro dobro lidstva“ může nebezpečným způsobem sklouzávat k ideologii (v negativním smyslu slova).

Soustředit se na konkrétní lidskou bytost nikoliv na celek - minimálně dle jistých historických zkušeností. Přestože máme jistě zafixovánu touhu předat své geny dál, po nějakém zachování lidstva pravděpodobně toužit nemusíme. Pokud se budeme snažit žít a budeme žít co nejlépe, nemusí nás fakt, že lidstvo za x let nebude tuto planetu obývat, nijak zvlášť trápit (jak se v tomto pohledu uplatnili jednotlivé přístupy ke světu, které pro svou potřebu označuji za náboženství, nechávám k individuálnímu posouzení).

"Za jisté považuji asi jen to, že...
deTroska, 15.10.2007 19:23

„Za jisté považuji asi jen to, že nechat věcem volný průběh je v této věci cestou zkázy.“

Já bych si tak jistý nebyl ;)

Myslím že „nechat věcem volný průběh“ (a počkat na přirozené nepřátele) je právě ta nejlepší (možná jediná možná) „cesta k ozdravení“...

Odp: "Za jisté považuji asi jen to, že...
Genom, 15.10.2007 23:16

To nepochybně, tohle období hojnosti pro všechny jednou bude muset skončit. Epidemie, přírodní katastrofy a s tím spojené konflikty potom lidstvo pořádně pročistí. To ale nebude nic příjemného a tak jsem místo čekání na přirozené nepřátele pro hledání šetrnějších řešení.

Zdá se mi, že přirozená selekce...
Yardasan, 12.12.2007 0:00

Zdá se mi, že přirozená selekce neustále probíhá, včetně rozvrstvení společnosti, které se bude více a více prohlubovat. Eugenika by se s velkou pravděpodobností dala aplikovat na malé procento celosvětové populace bez přechodu demokracie v jiné systémy. Humanismus je sice brzdou vývoje jedinců, ale ani eugenika nedokáže zastavit degeneraci vývoje, pokud nedojde ke značné selekci člověka jako takového - bez výběru - protože by měla rozhodnout „příroda“ a ne inteligence. Tedy IQ neznamená kvalitu života jako takového ani „zdravého“, takže bych se přikláněl chcanechca k živočišnému přírodnímu řešení, které musí stejně přijít samo. Eugenika těžko pomůže k ozdravení a zkvalitnění lidského genofondu pokud nedojde k redukci lidstva jako takového nebo ji využije jen elita „nadlidí“, kteří se nenápadně již dávno tvoří. S pozdravem jK.

Odp: Zdá se mi, že přirozená selekce...
Genom, 3.1.2008 2:27

Takže v naznačeném sporu šlechtění vs. přirozený výběr jste pro druhou možnost, tedy čekání, až přijde nějaká událost, která drasticky zredukuje lidskou populaci? Zde je třeba říci, že příroda, na které to chcete nechat by člověka vedla jiným směrem, než je žádoucí pro lidstvo. Uvedu příklad: Kdyby člověk nešlechtil pšenici, nikdy by neměla tak velká zrna. Na druhou stranu však ztratila schopnost volně přežívat v přírodě a její přežití závisí na člověku. Se šlechtěním má člověk tisícileté zkušenosti a myslím, že už je schopen ho humánně aplikovat na vlastní populace. A není pravda, že při současném počtu by to nemělo smysl. Tak například v současné době dramaticky přibývá lidí, kteří sociálně parazitují na společnosti. A nejde o žádné pracovité intelektuály. Kdyby se jejich rozmnožování zastavilo, po určitém čase by ta úspora byla znát. A existuje řada dalších možností, např. potrácení defektních plodů. K zastavení degenerace by to nestačilo, to uznávám, ale prospěch by z toho byl.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.