Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

9.8.2007 15:08

Máte rádi správné dimenze?

Kdo by neměl? Zejména u něžného pohlaví; to hned srdce pookřeje, viďte? Jenže než se tu objevil Homo sapiens, příroda vůbec nevěděla, že má nějaké dimenze. A bylo jí to vcelku fuk. Vystačila si s elementárně lokálními pojmy kterým rozuměla: tady a teď. Dimenze ji vymyslel čověk hloubavý, když chtěl nějak popsat věci kolem sebe. Už když kopal jámy na mamuty potřeboval vědět jak musejí být velké, aby se zbytečně nedřel, ale zase aby ji mamut jen tak nepřekročil. K tomu potřeboval znát míry mamuta. A samozřejmě nejen mamuta. Aby mohl Homo sapiens solidně určit velikost a tvar těles vytvořil si, asi po mnoha pokusech a nápadech, jako nejpraktičtější, systém měřících přímek (os). Na ně si vyznačil své délkové etalony, které byly poruce (třeba svůj palec,loket, nebo rozpětí svých paží a nebo později 1 čtyřicetimilióntinu obvodu Země). Takových měrných přímek mohl jistě vést podél zkoumaného tělesa libovolné množství, v libovolných směrech a na všech odečíst příslušné rozměry tělesa. Brzy ale zjistil, že je to nadbytečné; pro dostatečně přesný popis uložení a tvaru tělesa mu plně postačilo zaměření povrchu, nebo objemu tělesa na tři sobě navzájem kolmé měrné osy; jednu podélně, zleva doprava, druhou zdola nahoru a třetí někam dozadu. Tímto způsobem si člověk „uvěznil“ přírodu do svého trojdimenzního, pravoúhlého systému souřadnic, který mu umožňoval celkem přesný popis reálného světa. A pak se děly v přírodě věci, ale o tom někdy jindy. Později, pro vyjádření průběžné změny polohy tělesa v čase, přidal A. Einstein ještě 4. „rozměr“, časový, ale ten mě dnes nijak nezajímá.

Při neustálém pitvání těles zjistil člověk koumavý, alias fyzik, že všechno co jest materiální má 3 prostorové dimenze: délku, šířku a hloubku. Souhlasím a odvozuji z toho, že zřejmě ani neexistuje reálný materiální objekt, který by měl jen dvě, nebo dokonce jen jednu nenulovou dimenzi. Proč si to myslím? Protože by takové jednodimenzní vlákno bylo ze směrů os udávajících např. jeho nulovou šířku i hloubku, což představuje jeho průměr, volně prostupné. Protože nemá z těchto směrů žádné měřitelné materiálno. Tzv. jednodimenzní „objekt“ je, podle mého názoru, jen abstraktní matematická úsečka bez materiálního obsahu a struktury. Sorry, páni fyzikové.

(Zřejmě tahle okolnost ale vůbec nevadí strunařům, hravým to fyzmatikům, jejichž fundamentální jednodimenzní vlákno je prý ve směru své délky „našponované“ přímo titánskou silou, aby mohlo kmitat astronomickými kmitočty, jak mu vypočetli a tudíž musí mít ve směru délky obrovskou tuhost a neprostupnost ale v příčném směru, světe div se, tahle struna vlastně neexistuje, protože má nulový průměr.)

Rovněž tzv. dvoudimenzní plocha s nulovou hloubkou, tzv. dvojbrána, také vděčný to objekt strunařů, kteří na ní dokonce „přilepují“ své struny, je podle mne stále pouze abstraktní matematickou plochou, která je ve směru třetí dimenze v celé ploše volně prostupná. Pokud někdo namítnete, že třeba chléb je také prostupný nožem a přesto je to materiální objekt, tak to vůbec není totéž. Ten nůž má ostří, které tlakem a smykem překonává vazební síly mezi molekulami chlebové hmoty. Ten chléb klade noži jistý fyzický odpor, ale hypotetickou dvourozměrnou plochou s nulovou hloubkou projdete i vy s rodinou naprosto bez odporu , aniž si toho povšimnete, protože v tomto směru nejsou v cestě, žádné materiální prvky, které by takovému průniku bránily. Pokud by tam nějaké materiálno bylo, nebyla by hloubka té plochy nulová! To dá rozum. Vždyť i ten údajně „dvourozměrný“ kabel, jak jej rádi prezentují vědcové, má 3 poctivé dimenze: délku, výšku a hloubku i když ta jeho hloubka a výška jsou si číselně rovné a geometricky představují průměr toho kabelu. Přesnou krychli, jejíž délka, šířka i hloubka jsou také číselně shodné, zatím kvůli tomu nikdo nepomlouvá, že je jen jednorozměrná. Proč tedy dvourozměrný kabel?! Proto vám radím: jedno a dvourozměrné materiální objekty nebrat!

Přímo rozjíveností lze ovšem nazvat další extrém strunařů, kteří „vymysleli“ pro přírodu asi 6 dalších prostorových dimenzí, které ovšem prý jsou, protože nejsou reálně měřitelné, „stočené“.(Je to jako s kvarky; nikdo je neviděl, tak se holt musí něco vymyslet proč jsou neviditelné) Už sama představa stočených dimenzí je, podle mne, scestná. Taková „stočená dimenze“ vůbec neslouží k účelu pro nějž byly dimenze vymyšleny - k měření přímočarých vzdáleností. Osy reálných dimenzí mají svůj počátek ve společném nulovém bodě, tj. v místě vzájemného průniku a končí kdesi v nekonečnu. Takzvané kruhové „dimenze“ jsou v geometrii těles odnepaměti nazývány obvody těles, nikoliv vzdálenostmi. Slyšel snad někdo, že by vzdálenost kruhu byla 2píR ? Pro mne to byl vždycky obvod kruhu! Takže milí strunaři, nazývejte ty své nadbytečné souřadnice třeba stočeným salámem, to je dobrá komodita, ale staré, dobré, přímočaré osové dimenze nám nechte napokoji! Dobře vám, vážení čtenáři, radím: ani stočené dimenze raději nebrat!

A co vy? Máte doma někde nějaké stočené dimenze, nebo kytaru s jednorozměrnými strunami? Pochlubte se!

Kupodivu nejsem jediný, kdo si myslí...
Vutak, 9.8.2007 17:42

Kupodivu nejsem jediný, kdo si myslí, že se moderní fyzika uchyluje jakýmsi nesmyslným směrem.

Pěkný článek :-)

Já si nemyslím, že by ty jevy, které Vy...
Aleš Janda, 9.8.2007 20:53

Já si nemyslím, že by ty jevy, které Vy vidíte jako nesmyslné, byly opravdu zcestné. Běžný člověk to totiž nemůže posoudit.

Prakticky vše, co běžný člověk v životě potkává, lze vysvětlit klasickou „newtonovskou“ fyzikou - jsou 3 rozměry, základní vztahy jsou lineární atd. Ale praxe je jiná. Pozorováním byly změřeny některé jevy (zejména v extrémních laboratorních podmínkách), které prostě nelze vysvětlit touto jednoduchou fyzikou - ta dává úplně jiné výsledky. Proto je jasné, že je „něco“ jinak než se uvádělo. Ale jak?

Einsteinova teorie relativity to zpřesnila, kvantovka taky něco přidala, teď jsou navíc „in“ ty struny... Každá „další“ fyzika se snaží zpřesnit tu fyzikální představu a přiblížit ji tomu, co skutečně je. Vtip je právě v tom, že ty změny v teorii / vzorcích se pořádně promítnou až v extrémních podmínkách (např. rychlosti blízké- rychlosti světlu) a pro „běžné“ podmínky jsou rozdíly zanedbatelné.

Proto se může stát, že běžnému smrtelníkovi se zdá vše, co se nedá odvodit selským rozumem, jako nesmysl. Pokud počítáte objem vody v nádobě, nesmysl to je. Ale zkuste počítat tuším např. síly vazby v atomech a tam už klasická fyzika nestačí.. ;-)

Odp: Já si nemyslím, že by ty jevy, které Vy...
Vutak, 10.8.2007 16:19

Podle mě jsou však strunové teorie nešťastným zapojením selského rozumu špiček fyziky, jenž se snaží za každou cenu násilím a přízemně spojit dvě nesourodé teorie. Dobře to vystihl Kelt, chce to asi jiný pohled na věc.

Sjednocení teorií
Kelt, 9.8.2007 22:28

V makrosvětě platí Einsteinova teorie relativity, v mikrosvětě platí kvantové zákony. Jenže tyhle dvě teorie nějak nejdou skloubit nějak dohromady - v mikrosvětě přestává platit teorie relativity a naopak v makrosvětě nelze použít závěry kvantové fyziky.

Proto se řada vědců snaží tyhle dvě teorie spojit a vymýšlí různé matematické teoretické konstrukce, které by mohly platit v obou světech. A tak se objevují struny, M-struny, upřesněné teorie strun a já nevím co ještě. Z mého pohledu laika je to pouze taková matematická hříčka nemající s realitou moc společného.

Fyzika se teď ocitla ve slepé uličce a čeká na nějakého nového génia, který se na věc podívá z úplně jiné strany, řekne všem strunařům, že je to nesmysl a vysype z rukávu jednoduchou formulku vysvětlující vše. :-) Takže nezoufejte a jen trpělivě čekejte, třeba se dočkáme :-)

Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Saw, 9.8.2007 22:33

Stočené dimenze a jednorozměrné struny budou někde na dně krabice spolu s tim tělesem se dvěma těžištěma, který sem vyráběl na hodinu fyziky :-)

Tak když už to bereme takhle, co odvodit něco ještě obecnějšího. Kde se vzala hmota, ta co tvoří ty naše tři rozměry? Aha, je to forma energie. Ale kde se vzala ta energie? A máme problém, kterej začíná a končí někde u existence nadpřirozený bytosti, počátku času a velkýho třesku. Že se ani moc nedivim že při tom pár rovnic dalo za výsledek kmitající struny a vícerozměrný brány .)

Odp: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Valonis, 10.8.2007 17:55

No, ty nadpřirozený bytosti to by snad bylo to nejhorší co by nás ještě mohlo potkat. Ale ony k nim nemají moc daleko třeba takové virtuální částice: maličko a uzříte mne, maličko a nevidíte mne, mlha přede mnou, mlha za mnou... Když nevíte jak něco funguje, nasadte tam virtuály!

Odp2: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Saw, 10.8.2007 21:17

Otázkou je, je špatně používat něco, co si neumíme vysvětlit? Systém ATV (aby to vyšlo :-) ) nás nakonec může dovést tam kam potřebujeme. Einstein nakonec sice také uvěřil, že kosmologická konstanta je nesmysl, ale co jsem o této problematice slyšel naposledy, nesmysl to vůbec nebyl. Nezbytnou součástí snad většiny věd je nutnost nelámat si hlavu s tím, že něco nechápeme, hlavní je, že to tak funguje. Jinak bychom asi zůstali u selského rozumu bez výdobytků vědy (o správnosti toho by se dalo dlouze polemizovat, ale řekněme, že poznání je fajn ;-) )...

Odp3: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Valonis, 10.8.2007 22:53

Já si myslím, že mezi Einsteinovou kosmologickou konstantou a konstantou lambda je funkční rozdíl. Einstein vložil do své rovnice kosmologickou konstantu jako repulzní sílu vyvažující kontrakční sílu gravitace mezi tělesy. Byl přesvědčen, že vesmír je stacionární. Konstanta lambda však představuje rozpínání vesmírného prostoru v němž jsou unášena tělesa aniž tím ruší gravitační interakci mezi těmi tělesy. Takhle nějak to chápu. Možná, že se mýlím.

Odp4: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Saw, 11.8.2007 12:29

Nejedná se o to samé, ale o stejný princip.

Co vy tedy přesně tvrdíte, že dnešní fyzika je záměrná nebo nevědomá demagogie a jste schopen říct, že některé závěry jsou blbost dříve, než je zavrhnou samotní fyzikové na základě matematických důkazů?

Odp5: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Valonis, 11.8.2007 15:47

Netvrdím, že dnešní fyzika je záměrná, nebo nevědomá demagogie a nejsem, bohužel, schopen říci které závěry jsou blbost dřív než je zavrhnou samotní fyzikové. Jenomže kteří fyzikové? Např. Hugh Everett přišel s hypotézou mnohočetnosti světů při každém kolapsu vlnové funkce. Jiří Svršek ve stati Determinismus a koncepce mnoha světů m.j.napsal :„Většina odborníků je jiného názoru. Everettova koncepce paralelních vesmírů ale našla zastánce mezi některými vědci zabývající se kosmologií, protože nevyžaduje žádného vnějšího pozorovatele.“ Také pádný argument! Téměř platí: co fyzik to jiný názor. A jiný názor říká: nová teorie vítězí nikoliv silou svých argumentů, ale prostě tím, že odpůrci vymřou. Co k tomu dodat?

Odp6: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Saw, 11.8.2007 16:09

To mi připadá trochu nepřesné. U věcí které se zatím ověřit nedají to je tak jak popisujete, na druhou stranu už jsou to věci, kde hodnocení „síly argumentů“ je čistě subjektivní záležitost, protože selský rozum můžeme odložit už u zjišťování tvaru času. Jenomže technika i výpočty v teoretické fyzice pokračují, a přežijí pouze ty, které jsou přesnější...

Odp7: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Valonis, 11.8.2007 19:59

Nepodceňujte, prosím, „selský rozum“. Kdyby toho dbal P.A. Dirac nezavedl by ho jeho smysl pro matematickou krásu k oceánům záporné energie. Jeho atrofované matematické myšlení mu říkalo, že jestliže mohou existovat stavy se zápornou energií libovolné velikosti, jak mu vyplynulo z jeho rovnice, tak také reálně existují. A tak se dostal k absurditě bezedným oceánům záporných stavů.
Stejně tak strunaři. Víte proč má jejich prostor 9 prostorových dimenzí? Protože jim to tak pasuje do jejich rovnic. Prostě do přírody „narvou“ 9 dimenzí. Co k tomu dodat; je to vítězství matematiky nad fyzikální kauzalitou.

Odp8: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Saw, 11.8.2007 20:05

Jediný jistý způsob jak zhodnotit jestli má nebo nemá cenu tahat selský rozum do složitých výpočtů je, uvést všechny pro a proti případy... To tu asi budeme dlouho... Na druhou stranu, můj názor je, že navíc pár teorií, které působí nesmyslně a mohou i nemusí být správné, je lepší, než je rovnou zatracovat.

Odp9: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Valonis, 11.8.2007 20:34

Myslím, že jste, zejména tou poslední větou, uhodil ten pověstný hřebíček přímo na hlavičku. Tady nezbývá než vřele souhlasit. Přeji dobrou noc (nebo ještě dobrý večer? Venku už se tmí.)

Odp10: Stočené dimenze a jednorozměrné struny...
Saw, 11.8.2007 22:47

Sice moc nechápu, jak jste to myslel :-) ale vypadá to že už to dále řešit nebudeme, takže taky přeju dobrou noc .)

a co Ether?
Vlastimil Čech, 9.8.2007 23:31

nebo možná se píše správnějí Aether... prostě ta nehmotná substance co je rozptýlena ve všehomíru? Svými záchvěvy přenáší světlo a teplo a vůbec všechny na dálku působící síly....
Možná některým obtížně vysvětlitelným jevům by připuštění existence Etheru mohlo přinést řešení... snad taková ta existence jako imaginární číslo....nevíme, že existuje, ale jeho předpoklad umožňuje výpočty....co si myslíte? o tom Etheru psal kdysi WM-magazín... zaujalo mě to... Co si myslíte?

Odp: a co Ether?
Valonis, 10.8.2007 23:01

Chudák éter je od té doby co nám A. Einstein „uřezal“ schody do suterénu světa na indexu. Ovšem s tím jak narůstají problémy s nalezením teorie všeho, tu a tam opět vylézá šídlo éteru z pytle poznání. Nedavno proběhla na Neviditelném psovi mohutná diskuse kolem článku D. Streita, Něco je cítit v éteru. (něco přes 1500 příspěvků) No, jisté je, že pokud někdy vezmou fyzikové éter na milost, bude muset velice změnit svůj „imidž“.

Elegantní vesmír
Jimmy, 10.8.2007 5:23

Pokud někomu přijde dnešní Fyzika nepochopitelná a ujetá, doporučuji si přečíst knihu Elegantní vesmír kde je kde je logicky a jednoduše krok za krokem vysvětleno jak se k současným teoriím došlo. Několik klíčových kapitol je online dostupných např. zde
V knize je vše vysvětleno tak, že to pochopí i laik.

Odp: Elegantní vesmír
Valonis, 10.8.2007 13:40

Jimmy jsem velmi rád, že jsi tu vzpomněl knihu Elegantní vesmír. Je tam i tahle úsměvná až prostinká historka ze života jednoho elektronu na cestě k dvojité štěrbině: „...každý elektron, který se k fosforeskujícímu stínítku dostane, fakticky prošel oběma štěrbinami. To zní ďábelsky, ale prosím o trpělivost, neboť dospějeme k tvrzením ještě divočejším. (???) obhajoval tvrzení, že při cestě od zdroje k danému bodu na stínítku každý jednotlivý elektron ve skutečnosti letí po každé myslitelné trajektorii současně (pár trajektorií ilustruje obrázek 4.10). Prolétá krásnou a uspořádanou drahou skrz levou štěrbinu. Zároveň však ukázněně letí i systematickou drahou skrz pravou štěrbinu. Kulhá směrem k levé štěrbině, ale těsně před ní si to namíří do štěrbiny pravé. Potuluje se nahoru, dolů, dozadu a dopředu, a nakonec proskočí levou štěrbinou. Vydá se na dlouhou cestu do galaxie v souhvězdí Andromedy, vrátí se zpátky a levým otvorem doletí ke stínítku. A tak bychom mohli ještě dlouho vyprávět, jak podle (???) elektron současně “čmuchá„ na každé možné trase spojující startovní pozici s cílovou zastávkou“.
Hádanka pro všechny. Kdo myslíte, že napsal tuhle půvabnou a bohužel „smrtelně“vážně myšlenou historku?

Odp2: Elegantní vesmír
Pavel od vody, 10.8.2007 14:58

Myslím, že to byl Richard Phillips Feynman, americký fyzik. Narozen 11.5.1918, zemřel 15.2.1988.

Odp3: Elegantní vesmír
Valonis, 10.8.2007 17:44

Ano, Pavle, je to přesně on, spoluotec kvantové mechaniky. Musel mít pořádnou depku, když ho napadaly podobné, no, řekněme ptákoviny. Kdybych tohle napsal já, tak bych byl „ozdoben“ titulem mašíbl se zákazem psát na kterékoliv fyzikální fórum. A podívejte se, Feynmanovi to prošlo. Inu, co je dovoleno bohovi ...

Odp4: Elegantní vesmír
Jimmy, 11.8.2007 2:02

Ten citát je hned na první straně mého odkazu (dole) ;-)
Jinak si nemyslím, že by musel mít depku. Obecně stačí si položit správnou otázku a pak k ní hledat logickou odpověď. A ve Feynmanově případě si nejspíš položil otázku, zda opravdu prochází foton jednou či druhou štěrbinou, když pokusíme-li se zjistit kterou štěrbinou prošel nám vyjde experiment úplně jinak. Pak logickou aplikací principu neurčitosti musel dojít k tomu, že foton musí projím oběma štěrbinami zároveň. Pokud toto tvrzení vezmeme jako fakt, tak pak není důvod ho nerozšířit na tvrzení, že prochází jakoukoliv možnou trajektorií.

Jak je to? Vaše teorie je šílená, ale není dostatečně šílená na to aby byla pravdivá. Některé teorie jsou zjevně dostatečně šílené :-)

Odp5: Elegantní vesmír
Valonis, 11.8.2007 16:03

Že musí „něco“ z té částice projít oběma štěrbinami to je evidentní, ale dovozovat z toho nějaké kličkování, klopýtání a přidat k tomu ještě cestu k Andromédě, to svědčí o veliké bezradnosti Feynmanově. Zejména ta cesta k Andromédě je zcela mimo jakoukoliv kauzalitu.

Odp6: Elegantní vesmír
Jimmy, 11.8.2007 16:29

Ta Andromeda je pitomost. Sice se pravděpodobnostní vlna může pohybovat nadsvětelnou rychlostí, ale i tak je Andromeda moc daleko.
Nicméně vzhledem k tomu že ta částice prostě projít oběma štěrbinami, tak nějak nevidím důvod, proč by musela jít zrovna tou nejkratší možnou cestou. To by platilo, pokud by procházela pouze jednou. Protože musí projít oběma štěrbinami, tak si je musí nějak „osahat“ a proto mi přijde logické, že musí projí jakoukoliv možnou trajektorií. Jak by se jinak trefila do těch pouhých 2 míst ?

Odp7: Elegantní vesmír
NEMO, 11.8.2007 19:31

Předpokládejme, že všechno je informace. Tak proč by částice, tedy informace, nemohla letět k Andromedě? :-)
Ona může „vnímat“ svět kolem sebe naprosto jinak.
Co takový Orel nebo Jestřáb, vnímají okolí svým okem mnohokrát rychleji než člověk, četl jsem, že obraz na televizi se jim jeví jako statický sled fotek. Tak proč by částice nemohla letět k Andromedě? Vždyť nikdo neví jak to funguje...
Nebo si vemte kritickou situaci, třeba při havárii auta, tam se taky okolí svým způsobem zpomalí a člověk všechno vnímá rychleji, i když už nemůže nic dělat.

Jsou to stejně všechno jen teorie. Praktický význam dnes moc nemají.
Jak tu bylo někde napsáno, chce to nový pohled na věc, ale hlavně praktické využití. Dokud nebude v provozu alespoň teleport nebo nějaký podobný prostředek, tak si vědci můžou bádat jak chtějí, ale jsou to jen teorie.

Odp8: Elegantní vesmír
Valonis, 11.8.2007 20:29

K té Andromedě, pokud něco vůbec, „letí“, tak pouze ta matematická vlnová funkce. Ale to opravdu nemá praktické využití. Naproti tomu přesný pohyb elektronu je základem např. televize. Mám na mysli tu starší s elektronovým dělem. Kdyby si mohl elektron klopýtat a kličkovat při cestě k přesným otvorům masky obrazovky, nikdy byste nespatřil solidní televizní obraz.(Ten teleport by se mi také hodil)

Odp8: Elegantní vesmír
Jimmy, 12.8.2007 1:10

K Andromedě doletět nemůže ani ta pravděpodobnostní vlna, protože platí že rychlost částice krát rychlost rychlost pravděpodobnostní vlny je rychlost světla na druhou (tj. u fotonu se obě rychlosti rovnají rychlosti světla).
To by ta částice musela téměř stát aby se pravděpodobnostní vlna stihla dostat za zlomek vteřiny až k Adromedě.

Odp9: Elegantní vesmír
NEMO, 12.8.2007 16:01

Máme to ale starosti...
Taková loď na nepravděpodobnostní pohon, to je věc.

Stejně žijeme v simulaci, tak je možné všechno co si vymyslíme a co se nám líbí... ;-)

Odp10: Elegantní vesmír
Jimmy, 12.8.2007 17:41

Stačí přesně spočítat, jak moc nepravděpodobné je stvořit loď na nepravděpodobnostní pohon a je to, ne ? ;-)

Odp7: Elegantní vesmír
Valonis, 11.8.2007 20:19

Víte, ono vždy záleží na úhlu pohledu, jak tady už někdo napsal. Vtip je v tom, že ten „holý“ elektron, který se stal černou můrou pro Feynmana, opravdu projde přímo jen jednou štěrbinou, ale oběma štěrbinami projde to makro co ten elektron obklopuje. David Bohm to viděl tak, že je to materializovaná vlnová funkce, neustále interagující s tím „holým“ elektronem, která po průchodu štěrbinami interferuje stejně jako elmag. vlna a vede ten elektron ve směru interferenčního maxima na displej. Oprášil a zpřesnil tak de Broglieho představu: vlna-pilot.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.