Nové články
Nejčtenější
Témata článků
Odběr, stažení webu
Podpora
Poslední komentáře
Střípky z diskuse
- Myslíš organizaci kvality života všech lidí na celém světě? Něco...
- Jestli to dobře chápu, tak jste na tom byl asi jako já, jenom já jsem...
- Jsem věřící, jsem za to ráda. Víra v Ježíše mi dává sílu.
- Navrhuji, aby nám odborník v pilotáži letadel také něco pověděl o...
- Mi se líbí to provední - senior smrk- potáhnutí nosem:-). No bohužel...
Zajímavé odkazy
Novinky na Svíci.cz
- 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
- 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
- 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Komentáře k článku
Zpovědní tajemství
Přiznám se bez mučení, že nejsem zrovna aktivní a praktikující katolík. Jsem sice pokřtěný a v dospělosti jsem byl i u prvního svatého přijímání, ale svoji víru nevyjadřuji prostřednictvím pravidelných návštěv svatostánků.
I přesto mě vždy zajímaly církevní obřady. Zvláště v dětství měly jistý nádech tajemna a něčeho nadpřirozeného. Asi tak měly i působit a potvrzuji, že na mou dětskou duši tak opravdu působily. Časem, kdy mé návštěvy bohoslužeb řídly a omezily se v podstatě na několik za rok, zůstala mi vzpomínka a v některých věcech i otazník.
Běžně jsem se setkával se situací kdy na můj dotaz ohledně důvodu „fungování“ toho kterého obřadu, mi bylo sděleno, že to tak prostě odjakživa je, aniž bych se dopátral něčeho konkrétního. Mnoho mi osvětlil až jeden kněz při přípravě na svaté přijímání.
Jednou jsem se však setkal s názorem, který opět rozvířil moje pochybnosti. Jistý známý mi tvrdil, že není morální a ani správné, když kněz nesmí vyjevit zpovědní tajemství ani jedná-li se o například závažný trestný čin. Pravda, nevěděl jsem přesně jaká jsou v tomto případě pravidla, ale nedalo mi to a začal jsem se po nich pídit.
Tak jsem se dozvěděl, že katolický kněz opravdu nesmí za žádných okolností – pod hrozbou exkomunikace - vyzradit třetí osobě co se dozvěděl při zpovědi. Zákaz se vztahuje na všechny činy, tedy i zločiny a to i ty těžké, které obvykle spadají do ohlašovací povinnosti. Tuto skutečnost uznává většina států i ten náš. Nehodlám polemizovat zda je to správné či nikoliv, beru to jako fakt.
Dále jsem se dozvěděl, že kněz může v tomto případě podmínit udělení rozhřešení přiznáním viníka k (zlo)činu. Potud je vše pochopitelné. Nevím však co by se stalo, kdyby se viník odmítl přiznat. Celý proces Svátosti smíření by se rázem octl ve slepé uličce. Kněz by věděl, ale neměl by dát rozhřešení. Viník by se sice vyzpovídal, ale bez důležité tečky rozhřešení.
Někdo může namítnout, že kdo spáchá těžký zločin, obvykle ke zpovědi nechodí, nemyslím však, že by to byla úplná pravda. A navíc nemusí se vždy jednat hned o vraha. Stačí pokud půjde například o finanční spekulace vedoucí třeba „jen“ ke krátké ztrátě svobody.
Je dávno jasné, že když se člověk vymluví, tak se mu uleví. Svátost smíření pro nevěřící v dnešní době nahrazují svým způsobem například i psychologové, kteří vás v rámci terapie vyslechnou a poradí. Jakým způsobem funguje u nich dodržování informací, které se od klienta dozvědí nevím. Zkušenosti nemám ani s lékařským tajemstvím a jeho mantinely. Jestli jsou odlišné od těch katolických, možná by stálo za úvahu zjistit proč. Jistě to někdo víte.
Vyvolený národ, nikoliv Izrael, ale Česká republika muže jít příkladem. Nevměšujeme se ani do svých vnitřních záležitostí,cvokaře na americký zpusob netřeba,neb stačí navštěva první ceské hospody.Zažraný ateismus se vyrovnává hlubokou vírou v materialismus,takže o klasický ateismus vlastně nejde.
Katolíci sami sebe pověřili udělováním rozhřešení a z jejich strany jedná o podvodné jednání, také se možná jedná o klamavou reklamu („přijďte k Vám, my Vám dáme rozhřešení, bez nás vás čeká věčné zatracení, atd...“). Pokud existuje bůh, tak pochybuju, že by rozhřešením nějakého kněze považoval špatný skutek za vyřízenou věc. Anebo - pokud špatný skutek může být prominut - proč by k tomu člověk potřeboval nějakého kněze - podstatné je, co si té události odnese hříšník, jestli je mu to líto, atd...
Ale nechme téma smysluplnosti rozhřešení církevních slouhů, kteří vlastně ani pořádně neví, pro koho vlastně pracují. Podívejme se na věc technicky (právnicky to nedovedu a asi bych se divil, k jakému závěru je jeden schopen dojít 
) Když se jeden člověk druhému přizná ke spáchání trestného činu, může lhát anebo mluvit pravdu. Příjemce informace neví, jestli došlo ke spáchání trestného činu, nemá tedy co hlásit. Ve stejné situaci je i kněz. Bez ohledu na zpovědní tajemství kněz nemá nic, co by mohl nahlásit, protože o spáchaném trestném činu neví.
A navíc když to nahlásí, tak mu už příště nikdo vůbec nic neřekne. To je snad jasný.
Při těchto otázkách by možná nebylo od věci vzít do ruky Bibli.
Po přečtení písma svatého musím dosvědčit, že katolická církev doopravdy není křesťanská církev; ale jakýsi babylónsko/egyptský kult uctívání slunce. Slovo „anti“ samozřejmě znamená „místo-něčeho“; a proto je papež, zástupce Krista na Zemi, jediný známý antikrist.
Celá katolická církev je zase univerzální mocenská organizace, jejíž nástup na scénu znamenal konec starých dobrých časů, a začátek temného středověku. Kostel je odjakživa konstruován jako nejbytelnější bunkr na vesnici s pozorovatelnou; kazatelna plní funkci propagandistickou; a zpověď plní funkci informační. Katolická struktura je vskutku univerzální.
Pokud by někdo pochyboval o mých slovech, tak ať si prosím v (nekatolické) Bibli ověří následující informace:
Jediný křesťanský zákon je desatero a slovo Boží.
Od stvoření světa je 7. dnem vždycky sobota.
Ježíš výslovně zakázal jakékoliv okultní (skryté) praktiky, včetně vyzývání moci mrtvých. Proč tedy v každém kostele musí být alespoň jedna mrtvola?
Biblický Bůh výslovně říká, že nesnáší uctívání slunce (ostatně Bůh nemá rád jakékoliv modloslužebnictví). Proto doporučuji prohlédnout zblízka jakýkoliv katolický kostel, ať víte do čeho jdete.
PS: Doporučuji prozkoumat všechny historické atributy babylónských králů a egyptských faraónů. Jsou totiž do značné míry shodné s papežovými atributy.
AMON RA
Vaše názory mi připadají poněkud vykonstruované; ačkoliv katolická církev si vskutku žije vlastním životem, je možná více sektou, než leckterá jiná podezřelá organizace.
p.s. AntiNěco neznamená MístoNěco, ale ProtiNěco nebo OpakNěčeho.
1) Možná bys měl konzultovat starořecký slovník, než něco napíšeš...
2) Jak může být katolická církev pouhopouhou sektou, když papež víc jak 1000 let jmenoval do úřadu evropské krále, a posílal do boje největší armády? Jak může být katolická církev pouhopouhou sektou, když všechno co víme o vlastní historii, pochází z pera nějakého katolického mnicha? Proč má půlka Evropy ve znaku římskou aquillu?
3)
Zjevení, 17.kapitola
Bible Kralická (1613):
1. I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Poď, ukážiť odsouzení nevěstky (žena v Bibli=církev) veliké, kteráž sedí na vodách (vody/moře v Bibli=národy a lidé)mnohých,
2. S kterouž smilnili králové země, a zpili se vínem (víno v Bibli=náboženská doktrína)smilství jejího obyvatelé země.
3. I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě (šelma v Bibli=království) brunátné, plné jmen rouhání, mající sedm hlav a deset rohů.
4. Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
5. A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, mátě smilstva a ohavností země.
6. A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých, a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
7. I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
8. Šelma, kteroužs viděl, byla, a není, a máť vystoupiti z propasti, a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchž jména nejsou napsána v knize života od ustanovení světa), vidouce šelmu, kteráž byla, a není, a však jest.
Copak je to za šelmu, která byla, a není, ale je?
Vím já? nevím, co to je za šelmu. Každopádně řecké antí znamená jak místo, tak i proti, a podotýkám, že ve smyslu slova antikrist to je proti-Krist, protože antí jako „místo“ se používá pouze v některých idiomech jako například antí pollon = za mnoho, nebo antí tu adelfu basileuein = vládnout místo bratra.
Za druhé nemyslím, že kdokoliv z nás, ani ty a ni já, nemáme právo tvrdit, že víme, co to, co se píše v Bibli, znamená, a jestli myslíš, že ano, tak jsi zmatený, možná nábožensky, ale zmatený. Můžeme se jenom domnívat a věřit. Věřit podle svého nejlepšího přesvědčení a nevnucovat své názory druhým, což je mimochodem jedna z nejzávaznějších chyb, kterou kdy katolická církev udělala....
A za třetí, Bible byla tolikrát přepsána a tolika různými autory. Tolikrát byla přeložena, z hebrejštiny, do řečtiny, z řečtiny do latiny, z latiny dál a dál.... a nikdo netvrdí, že překladatelé správně pochopili všechno... to ani nemohli
A pak někdo řekne, že ví, jak to je. že to je tak a tak... a je průser, protože to z poloviny není pravda... Takže jestli máte někdo nějaký názor, jak to všechno je, tak ho sdílejte s těmi, kdo vás chtějí poslouchat, a ty ostatní nechte napokoji. Nejste o nic lepší ani horší....
Co znamená AntiKa? 
anti=před
okw=„existující“
souhlasím.
Jeden známý z Moravy mi vyprávěl příběh. Jeho babicka, verici vesnicanka, mela pole a to ji za komousu sebrali. Kazdy rok sla na svoje byvale pole a ukradla si trochu urody. Sla za knezem, ten ji dal jako rozhreseni par otcenasu, babicka je odrikala a bylo.
Jednoho dne stary knez odesel a na jeho misto nastoupil novy, mlady knez. Plny idealu, s pokrokovy mi myslenkami. Kdyz se mu babicka vzpovidala, ze ukradla JZD trochu urody, a cekala zase par otcenasu, rekl ji „tak to vratte!“. Babicka se rozlitila: „Vratit! Vratit! Proc bych to teda kradla?!“
Můj postoj vůči katolické církvi zůstává zcela neměnný.
a tak jen ve vulgarisované zkratce: kněz je při svátosti smíření (lidově "zpověď) prostředníkem, on nejedná za sebe, ale jménem Krista. Právo udílet rozhřešení - zjednodušeně odpuštění hříchu - dal svým kněžím sám Kristus výslovně. Tím, kdo odpouští, není však kněz, je jím vždy Kristus sám. Ježíš hodně a rád odpouštěl a nikdy neudával. Kněz nemůže být udavačem toho, kdo jeho prostřednictvím žádá Ježíše o odpušění hříchu.
Podrobné a odborné vysvětlení lze nalézt na různých katolických serverech, například
http://www.vira.cz/rejstrik/
http://www.katolik.cz/kalendar/tyden.asp
http://www.christnet.cz/magazin/default.asp
http://www.radiovaticana.cz/index.php4
http://www.rcc.sk/dokumenty/CIC/
http://www.modlitba.cz/
http://www.tedeum.cz/
http://www.kebrle.cz/katdocs.htm
http://plzen.op.cz/
http://web.quick.cz/fsvbart/index.html
a další a další...
a kdepak Ježíš říkal, že při rozhřešení potřebuje prostředníka?
Nejsem křesťan, přesto považuji katolickou zpověď za velmi důležitou službu demokratické společnosti. Myslím totiž, že je naprosto nezbytné, aby jakákoliv společnost dovedla respektovat tajemství jednotlivce. Žádné svědomí nemůže být ani při sebehorších zločinech veřejnou záležitostí! Jakkoliv si katolická církev zasluhuje přísnou krtiku je také třeba ocenit její společenské působení v oblasti lidské duše. Církevní svátosti a služby jsou zcela neocenitelné, to co bych výrazně kritizoval je „kvalita“ a „profesionalita“ katolických kněží, to jsou často ignoranti, blbci a o jejich morálním kreditu lze maximálně pochybovat:)))
Možná, že to bude tím, že jsou to v podstatě obyčejní lidé, stejně jako Vy nebo já. Znám jich spoustu. Až na vyjímky - které také znám - jsou to nemakačenkové a ochlastové. S pozdravem jK.
Jestliže je svědomí každého z nás nedotknutelné, bratře Davide, tak ať se v něm nikdo nevrtá. Myslím, že se touto službou pověřila církev sama. Nebyla nikdy, nikým, pověřena, ani požádána.
V dnešní době je to o svobodě. Ke zpovědi lidi chodí dobrovolně - církvi už v tomto směru není co vyčítat. Dokud za výčitky upalovala a mučila, tak by to smysl mělo, ale to si troufl jenom málokdo. Reformovaní, možná Hus... Je to sice zločinecká organizace par excelance, ale tímto směrem se do ní v současnosti rýpat nedá.
Za komančů bych neříkal nikdy... S pozdravem jK.
No to mi prosím vysvětlete, to opravdu nevím! Snad nemáte na mysli Pace in Terris. Ti dostali státní souhlas na jejich žádost!.. nebyli žádáni- spíše trpěni. A také dobře využíváni, tedy vytěžováni, abych byl přesnější.
Vy si opravdu myslíte, že by komunisti nechali církev, kdyby nespolupracovala? S pozdravem jK.
Oba říkáme,- tvrdíme totéž. Psal jsem, že si to nemyslím.
Vidím „nepochopitelnou“ podporu církve od státu. Asi stát potřebuje aby alespoň část lidí udržel za její pomoci „na uzdě“, navíc v církvi bude „uklizenejch“ spousta lidí. Nevedou účetnictví, odmítají sdělit výši a počet odměn svých „nad oveček“. Nejraději bych viděl, aby si žili jen z příspěvků svých věrných, a ne z našich daní. Chtějí zpět majetky, ale stát je má udržovat. S pozdravem jK.
Nehovořil jsem o víře, ale o pověření instituce ,,Církev. O jejím zmocnění!..sama sebou. Moje poznámka je k vyhrazení si přístupnosti k nejcitlivějším stavům duše, tedy svědomí. Je porušením zpovědního tajemství trestné podle občanského zákona? Má kněz oznamovací povinnost v případě ohrožení státu nebo veřejnosti, nebo je postaven nad občanskou povinnost. Otázkou je, na čí straně bude stát jeho morálka? Stát?.. nebo tajemství? Oboje není možné!
Pro ,,Juras,,-nepropojeno.
Já jsem taky mluvil o církvi - o té katolické. O víře si nemyslím, že by to byla organizace, natož zločinecká
Pokud mluvíte o víře Vy, tak jak jsem to pochopil, pak, ano. Jinak si myslím, že víru využívají především a jen „zločinecké“ organizace. S pozdravem jK.
Co je pro kněze vyšší priorita, když se dostane do střetové situace? Platí zákon? ..nebo jeho závazek daný slibem. Kde je pravda?
Myslím, že pravd je tolik kolik je kněží. Měl by to být ten závazek, ale vždyť jsou to také jenom chybující lidé. S pozdravem jK.
K oběma závěrům bych došel taky, jsou zřejmé. Yardasane, co myslíte?...jak byste se zachoval vy? (Šlo by o vážné nebezpečí ! )
Může být nesplnitelný závazek podvodem na důvěře ?.. Nebo je jeho dodržení spoluúčastenstvím na zločinu ?
Těžko definovat abstraktní pojmy. Když něčemu opravdu věřím, tak se snažím naplnit svoji víru - ale stejně by záleželo na konkrétní situaci. Když jako člověk mohu někomu pomoci a víra mi v tom bude bránit, tak já volím pomoc - ale nejsem „věřící“. Navíc v konkrétní situaci, kdy je třeba rozhodnout rychle za nestandartní situace, člověk předem neví jak se zachová - a pak třeba hryže svědomí, že. Ovšem pokud se rozhodnu pro cestu víry a jsem zaslepen, pak by mělo být na prvním místě její naplňování - pokud není, tak asi s tou vírou nebude něco v pořádku... Ovšem pokud se rozhodnu pro cestu víry a nejsem zaslepen, pak budu jen využívat výhody, které mi poskytuje...
Podle naší legislativy si myslím, že by to mohlo vést až k spoluúčastenství na zločinu, pokud bych mu mohl zabránit, ale myslím si že ve zpovědnici se řeší až proběhlé hříchy. S pozdravem jK.
Spoluúčast v případě mlčení, se nedá ani dokázat. Bylo by to tvrzení proti tvrzení - a navíc koho proti komu, když „nikdo nic neví“. S pozdravem jK.
Věřící člověk považuje morálku své víry za nadřaazenou světským zákonům. Pokud by ho světské zákony postihovaly za něco, co je z pohledu jeho víry OK, bude mučedníkem.
Jurasi, v případě křesťanství by se tak dostal do rozporu daný slib, - o tajemství zpovědi s přikázáními ,,nepokradeš, nezabiješ". Co s tím?Rozpor v morálce? Upřednostnění účelovosti? Jestli v tom má někdo jasno, nebo ví jaká je skutečná praxe, tak ať to sem cvakne.
Myslím, že právě jste popsal praxi dost přesně. Mám kamarády i kamarádky i tam a říkají, že než by šli někam makat, tak radši budou „věřit“. V podtatě jde o ulejvavý život ve společnosti se zneužíváním spoluobčanů ve svůj prospěch. S pozdravem jK.
V čem vidíš rozpor? To jsou věci, které spolu nesouvisí. Že kněz udrží tajemství, přece neznamená, že nekrade a nezabíjí. Nebo to myslíš na toho hříšníka? Z přestoupení božích přikázání se právě hříšník zpovídá, čin už byl vykonán, když se o něm kněz dozví. Jaký je tam podle Tebe morální rozpor?
Jurasi, ve zpovědnici se kněz může dovědět klidně o úmyslu provedení nějakého činu, nebo o možnosti jak mu zabránit. Rozpor je jasný, nebo ne? Já ho vidím v tom, že proti sobě stojí dvě morálky. Nezabránění újmě někoho, třeba na zdraví nebo na životě je spoluvinou minimálně v morální rovině, neli porušením zákona - podle závažnosti.
Kde není žalobce, není soudce. S píše by mne zajímala reakce církve, pokud by nějaký farář oznámením zabránil zločinu. S pozdravem jK.
To by mě teda nenapadlo, že by u zpovědi někdo říkal, že se chystá něco provést. Až doteď jsem měl za to, že u zpovědi hříšníci líčí věci, které se už staly.
Mě to napadlo. Někdo se svěří psychiatrovi, někdo knězi. Proč by to nemohlo být možné?
Kdo tvrdí, že to není možné? Samozřejmě se někdo svěří knězi, že plánuje třeba vraždu. To ale není zpověď. Zpověď je akt, kdy kněz vyslechne hříchy, které hříšník spáchal a následně ho obelže slovy, že když odříká dvacet otčenášů, bůh mu odpustí.
No dobrá. Jenom se podivuju nad tím, že stát je přispěvatelem instituce, která má ve svých pravidlech porušení zákona. - (Ohlašovací povinnost. ) Něko tu psal i o nevedení účetnictví.
Taky se mi nelíbí, že těm katolíkům přispívám. Raději bych byl, aby z mých daní šlo víc peněz třeba do zdravotnictví nebo do školství, než k parazitům, kteří berou jméno boží nadarmo a zneužívají ho k vlastnímu prospěchu.
Ano a ano. S pozdravem jK.
Do jaké kategorie jej lze uložit?Po světě se totiž toulá tolik „věřících“,že som z teho akýsi zmetený„.Co církev to věřící,A když učiníte sice malou,ale jistou analýzu,zjistíte,že tam o tom “věření„nic moc není.Budhista,dle mne je věřící,Výklad Aláha pro Střední Východ - je o ve věření v něho.Jehovista=věříci.No a na závěr naše církev svatá neposkvrněná má také“své„ věříci,kteří ve svém svatém zápalu (ne všicí)odhazují s pohrdáním ostatní “věřící„.Tak sakra KDO je ten pravý věřící????No???Chcu být spasený a “takňák" se v tom zmatku věřících nemohu zorientovat!
Oni za to nemohou, oni nevědí a nechápou, tak jim nezbývá než věřit a chápat dané. S pozdravem jK.
Slovo věřící si obecně všichni spojují s vírou v Boha nebo bohy. Ve své podstatě každý člověk v „něco“ věří. Tak např. zloděj věří že ho nechytnou, tedy je také věřící. V Bibli se píše že i satan věří v Boha ale třese se. Někdo věří že Bůh není – taky věřící.
Jak se v tom orientovat? Co je pravda?
Stejnou otázku položil Pilát Ježíši. ( Jan 18,38 ) Tato otázka zaměstnává lidstvo celé generace.
Vždyť každý jsme přesvědčení o „své“ pravdě. Jsme schopni se o „ni“ hádat, bojovat, milovat i nenávidět. Za „pravdu“ mnozí byli věznění, nebo položili své životy. A přece jde o subjektivní vjem, pocit, přesvědčení…nebo jak bych to vyjádřil. Přesto pravda zůstane jen jedna i když má mnoho úhlu pohledu.
Setkávám se z mnohými lidmi, kteří byli přesvědčení že Bůh neexistuje, že v něho věří většinou jen nevzdělaní a na rozumu slabší jedinci. Byli si jisti „svoji“ pravdou. Avšak jen do okamžiku, kdy se s Ním sami setkali osobně. Nyní i já vím, že Ježíš je víc jak skutečný, avšak nemůžu tuto svou zkušenost někomu vložit do jeho srdce, do jeho života a věřit za něj. Můžu jen svědčit o této pravdě. Jsem si vědom, že je to ryze „má“ pravda, má víra. Tím ale nikoho nepřesvědčím. Je na každém aby se přesvědčil sám. Nemluvím zde o náboženství, nebo příslušnosti k nějaké organizaci či společenství. To co zde nazývám vírou je ryze osobní jistota, zkušenost, která se stále vyvíjí, když víc a více osobně poznávám Ježíše jako zachránce a spasitele. Když s Ním můžu mít denně vřelý vztah a kontakt. Když můžu z Jeho síly žít život o kterém jsem již jinde psal jako o naplnění a smyslu.
Dovolím si citovat Ježíše: Mat.11,28 „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtížení břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží“
To je má víra.
Vladek
,, Neb jsem tichý a pokorného srdce".
Když Ježíš vletěl do Božho domu a začal převracet stoly penězoměnců, tak si ho představím spíš jako hlučnou povodeň, než jako jako jezírko v lesním zátiší.
snažím se žít podle svého svědomí, nepotřebuji k tomu žádnou církev
To je přesný
Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!
Přidat nový komentář
Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.
Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.
články přes e-mail | RSS komentářů tohoto článku | RSS článků od tohoto autora | jiné...
