Malé úvahy o problémech kolem nás

Komentáře k článku

3.1.2007 16:19

Postaráme se o vás. Navěky.

Sešlo se to tak nějak naráz. Vánoce a tím pádem nálada, kdy se víc myslí na bližního svého. Nový rok a nadcházející sbírka Tříkrálová. No a do toho nepokoje v Somálsku, kde dokonce do dění vstupují ozbrojené síly z Etiopie. K tomu Súdán zmítající se v pernamentní krizi.

Tak jsem si uvědomil, že vlastně nevím, kdy se mění žebrání v charitu. Nemyslím to zle, jen prostě nedokážu posoudit zda člověk s nataženou rukou u vstupu do metra je žebrák a tisíce jemu podobných v cizině už charita, protože je nemáme denně na očích. Pomáhá se jim sice organizovaně, nicméně s nevalným výsledkem.

Nejsem ještě tak starý, ale co si pamatuju pořád bylo na koho vybírat. Za komunistů na to dokonce existovaly takzvané „známky solidarity“ v hodnotách maximálně několika desetikorun.

Jejich kupování bylo jaksi dobrovolně povinné a probíhalo často organizovaně v rámci členství v masových organizacích typu Revolučního odborového hnutí a podobně. Jak takto sesbírané peníze skončily si nedělám iluze. Většina z nich zřejmě padla na nákup zbraní pro revoluční režimy těchto zemí „třetího světa“.

Po změně režimu se u nás musela charita narodit takřka z ničeho, protože chudí lidé zde předchozích čtyřicet let oficiálně neexistovali. Navíc díky pracovní povinnosti by byly dnešní zástupy bezdomovců považovány za příživníky a na základě trestnosti by skončili ve vězení. Díky organizacím jako je Armáda spásy a jiné se i u nás o tyto lidi na okraji společnosti začal někdo odborně starat.

Možná proto, že domácí charita i její činnost a výsledky je víc na očích nebývají se sháněním financí až takové problémy. Jistě, všechno je relativní a o těžkostech financování by nejlépe mluvili ti kteří peníze pro charitu shánějí. Ovšem úspěchy například loňské Tříkrálové sbírky, při které se od dárců vybralo víc než padesát čtyři milionů korun mluví za vše.

Hůře jsou na tom sbírky pro obyvatelstvo v zahraničí. Ještě tak příspěvek na nějakou humanitární pomoc při přírodní katastrofě, ale koho dnes překvapí hladomor v Africe? Ruku na srdce. Do televizních zpráv už tak nějak patří záběry z ozbrojeného konfliktu mezi Palestinou a Izraelem, válka v Čečensku a různé nepokoje nebo hladomory v Africe. Je to kruté, já vím.

Ale třeba v Africe jsou některé humanitární organizace celá desetiletí. Proudí skrz ně pomoc a jediné na co se místní zmůžou jsou věčně hladové děti a samopal v ruce takřka každého kdo jej udrží.

Jak je možné, že v zemi kde není co do úst se pořád bojuje? Copak peníze určené na jídlo nebo zdravotnickou pomoc někdo utratí za zbraně? Nebo se tato pomoc stává součástí velkého kšeftu, kdy humanitární organizace předají pomoc a ta se potřebným prodává, jak o tom svědčí občasné hlasy znalců prostředí?

Jak je možné, že desítky let se jen bojuje a umírá hladem a přesto do země proudí pomoc, aniž by byla znát nějaká změna?

Ono to nebude jen tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Věřím i argumentům tvrdícím, že pokud by pomoc skončila bylo by to ještě horší. Šířící se terorismus, nemoci atd.

Ale z pohledu člověka, který zná situaci jen zprostředkovaně z médií mě prostě nemůže nenapadnout otázka, zda je vůbec taková pomoc efektivní. Myslím, že by to měl být cíl každé pomoci. Ne, jen dávat a pomalu odnaučit příjemce pomoci pracovním i jiným návykům.

Pomoc by měla v první řadě zabránit pádu na dno, nebo umožnit se ode dna odrazit. Nejenom vozit obilí, ale i naučit místní obilí pěstovat. Obrazně řečeno. Taková pomoc je efektivní a netrvá přece desítky let.

Tak si někdy říkám, jestli ovšem není chyba jinde. Ona i taková práce ve velké charitativní organizaci musí být v dnešní době pro mnohé lidi moc dobrý kšeft, který by asi mohl skončit jakmile by se lidé pro které je pomoc určena stali na ní nezávislí. Tak proč si pod sebou řezat větev...

Odp: Nesourodost
Bambus, 4.1.2007 9:11

„Jak je možné, že v zemi kde není co do úst se pořád bojuje? Copak peníze určené na jídlo nebo zdravotnickou pomoc někdo utratí za zbraně?“

Řekl bych že se tam bojuje právě protože nemají co do huby. Dovolím si i jednu nekorektní poznámku - titož že nemají co do huby protože se přemnožili, a ty jejich oázy je už neuživí. Do toho se Mugabe rozhodl udělat z obilnice Afriky - Rhodézie - jeden velkej rolnickej stát, a už nemají co do huby ani tam.

Já sem pro zrušení podpory, a přesun těchto financí do našeho západního vzdělávacího systému, který by tak hravě zvládl produkovat tisíce somálských inženýrů za rok. Jinak to totiž dopadá jako v Sierra Leone, kde prý měli pár měsíců po obdržení půjčky od Světové Banky největší spotřebu pravého Šampaňského na světě. Rubem světového hladomoru jsou ovšem také přebytky EU a US zemědělství, které se dostávají do chudých zemí hrubě pod cenou, a tak likvidují spoustu snahy o soběstačnost.

Zkrátka jediná pomoc, kterou bych jim dal je know-how. Peníze a jídlo to nevyřeší.

Odp2: Nesourodost
Bambus, 4.1.2007 9:14

...nevím odkud je ta „nesourodost“. asi nějaká počítačová klička

Odp2: Nesourodost
Deever, 4.1.2007 18:37

Smutná pravda, souhlasím s vámi. Černoši jsou pěkně „líní“. Většina lidí si myslí, že je to dědictví otrokářství, ale to dávno není pravda. Zní to zle, já vím, ale černoši prostě měli svůj životní styl, kdy si dělali co chtěli, jen si museli chránit život a shánět jídlo. Pak přišli bílí a donutili je dělat to, co chtěli oni - dřít na ně. A když v zájmu civilizovanosti odešli, chudáci černoši nevěděli co by.

Chuť k množení jim ale zůstala a nechuť k prezervativům taky. Neměli bychom být tak krutí a doufat že je všechny vyvraždí AIDS - měli bychom pomoci know-how, jak jste řekl. V zájmu vlastenectví bych jim ale radši pomohl „jak na to“. :-)

Odp3: Nesourodost
ivan, 5.1.2007 1:59

Za necelých 200 let byla rozvrácena rovnováha kontinentu ,,pomocí," o kterou nikdo nepožádal !
Evropsko-Americká civilizace snadno převálcovala Africkou,která byla vždy založena spíše na kmenovém uspořádání,než na pyramidálně strukturované moci evropského typu. Ještě před padesáti lety byla Afrika přecpána zvěří v nepředstavitelném množství.Lehký průmysl se bez těžkého vybudovat nedá. Proč by stavěli ocelárny,budovali železnici,vyráběli auta,obdělávali pole pro velkochovy když stačilo nevydracovat svoje bohatství? Nepořebovali elektrárny,a doly.Nic je nenutilo dopravovat megatuny náladů. Tak, jaká lenost ? Vývoj civilizací byl dán podmínkami a hlavně klimatem v němž vznikaly. Jejich tradice a strategie přežití,které jim zajišťolay obživu jsou dávno v P !!. Technologizovanému světu nikdy nebudou stačit! Dříve hrdí lidé,takto přišli o svoje tradice,léčitelství a zdá se ,že i o svoji budoucnost. Jakákoliv pomoc nepomůže!
Vždy poskytne někomu neoprávněnou výhodu,kterou jiný nemá a problém se pouze přesune na někoho jiného.Zdá se,že lékem je!.. Hlavně nepomáhat!!.

Odp4: Nesourodost
Bambus, 5.1.2007 2:38

Lépe bych to neřekl :)

Nejhorší na celé situaci ale je, že rovnováha s přírodou v Africe a Asii je za současných počtů lidí prakticky nemožná. My prý na jednu snězenou kalorii spotřebujeme deset kalorií benzínu, a chtě nechtě - společná evropská zemědělská politika pár desítek možná stovek miliónů lidí v Africe živí. Nechci dělat proroka, ale ropa dochází, klima se mění, planeta se množí, a možná je jen otázka kdy narazíme na vrchol. A až na něj narazíme, Afričani mají hlad už dneska...

Příběh
Kelt, 5.1.2007 8:16

Připomíná mi to jeden příběh, který jsem kdysi někde četl:

Leží domorodec na pláži, loví ryby a sbírá kokosové ořechy. Tu připluje loď s bílým mužem, který ostrov prohlásí za své vlastnictví, postaví továrnu na zpracování ryb a kokosových ořechů, domorodce zažene do továrny, kde úmorně pracuje, aby si ve svém drahocenném volnu mohl jít lehnout na pláž, chytat ryby a sbírat kokosové ořechy ...

Odp: Příběh
Jimmy, 5.1.2007 9:31

Problém je, že pokud by jsme dnes nechali toho domorodce ležet na pláži a nechali ho žít tak, jak žili jeho předci už tisíce let, tak se okamžitě spustí ohromný povyk pseudohumanistických organizací, jak se strašně špatně, že se ten chudáček domorodec dožívá v průměru 35ti a z jeho 10 dětí se dospělosti dožijí 2 a začnou mu pomáhat. Čímž vznikne problém už další generaci, protože volně rostoucí palmy uživí jednoho domorodce, ale ne 10 jeho přeživších dětí. Takže najednou to co fungovalo tisíce let už nefunguje a tomu se těch 10 přeživších dětí hrozně diví a ti pseudohumanisti s nimi.

Odp2: Příběh
Kelt, 5.1.2007 10:41

Souhlas. Jen s malou výhradou - dnes řešíme situaci, jejíž počátek leží několik století v minulosti. Naši předkové tehdy nevěděli tolik co my a řada z nich si skutečně myslela, že těm zaostalým domorodcům pomůže, když je naučí žít po evropsku bez ohledu na místní tradice. Na druhou stranu už i tehdy byli bezohlední ziskuchtivci, kteří helděli, jak na Africe vydělat - transport černochů do Ameriky byl pro některé oblasti Afriky hotovou demografickou katastrofou a nebojím se říci přímo genocidou.

Odp3: Příběh
ivan, 5.1.2007 17:21

V současnosti žije na Zemi podle odhadů OSN asi 170 milionů lidí v otroctví nebo v jemu podobnému stavu. Je to asi
stonásobek toho, proti době o které se hovoří jako o otrokářské! Přístav,pouta,řetězy,plantáže, je rádo přiživovaným obrazem z dob minululosti ,častokrát spojovaných s válkou severu proti jihu. Současnost je mnohem horší,ale nikoho moc nezajímá,je příliš plošná a naředěná,týká se často států,které by neradi přiznaly,že je i jejich problémem.
Umazanej je skoro každej,proto nikdo na nikoho neukazuje.Úředně otroctví neexistuje,tak co?

Odp4: Příběh
Kelt, 5.1.2007 18:42

Máš bohužel úplnou pravdu, o otroctví v dnešní době lidé jen neradi slyší, vždyť máme osvícené 21.století :-) Ale nepovažuji transporty otroků v 17. a 18.století do Ameriky za žádnou banalitu - odhaduje se, že bylo v Africe uloupeno kolem 20 miliónů lidí, což bylo v tehdejší době značná část populace, navíc v produktivním věku. Pro tehdejší společnost to musela být opravdová genocida.

Odp5: Příběh
ivan, 7.1.2007 5:00

Mnoho se nehovoří o tom,že lovci otroků byli většinou sami černoši,kteří dodávali svoje zboží na pobřeží bílým překupníkům. Ti se do vnitrozemí příliš nepouštěli,byli to většinou členové posádek pevností a ochránci přístavů.
Podílnictví černochů na otroctví se nikde mnoho nezmiňuje. Platí model,-bílý pán,černej otrok.Násilné únosy lidí,mají většinou černé svědomí a bílou organizaci a technologii . Byly všebarevné.

Odp6: Příběh
Kelt, 8.1.2007 7:38

To jsem nevěděl, ale zní to logicky. Jako vše na tomto světě - nic nebylo a není černobílé :-)

Odp3: Nesourodost
ivan, 5.1.2007 9:40

Svým příspěvkem ti dávám za pravdu. Souhlasím s tebou.

Adresnost
Kelt, 4.1.2007 13:00

Já myslím, že hlavním problémem rozvojové pomoci Africe je neadresnost pomoci. Pokud dodám vládě země XY loď obilí, tak k těm, kteří to obilí opravdu potřebují, dorazí tak pytel :-) Zbytek zmizí na černém trhu, v kapsách úředníků atd.

Nejvěší úspěch mají organizace, které se angažují v jednom konkrétním projektu pro konkrétní lidi - např. postaví nemocnici v jednom městě, vyškolí personál této nemocnice atd. To má smysl, z toho mají prostí lidé opravdu užitek. Naštěstí si to většina neziskových organizací začíná uvědomovat. Tuhle jsem četl článek o úspěších Nadace Billa a Lindy Gatesových, kteří se vydali právě touhle cestou a jsou mnohem úspěšnější ve využítí vložených peněz než velké molochy typu UNICEF, WHO apod.

A jestli bychom měli Africe vůbec pomáhat? Myslím, že my jako západní svět neseme svůj díl viny na současném stavu v Africe, kdy koloniální velmoci původní domorodé primitivní ale fungující ekonomické systémy v podstatě zlikvidovaly a změnily tyto země v monokulturní plantáže a zdroje nerostných surovin. A s tímto dědictvím se tyto země potýkají prakticky dodnes. A to nemluvím o době studené války, kdy se z Afriky stalo neoficiální kolbiště mezi Západem a SSSR a kdy v Africe zdomácněl zvyk mít raději zbraně než něco k jídlu :-):-)

Co jim dát?
Geo, 11.2.2007 20:56

Afriku zachrání pouze informace a vzdělání jejich obyvatel . Prostě si musí pomoct sami až budou vědět na to jak. A zbytek světa pak může investovat . Ale nic zadarmo z toho je pouze korupce a stějně se jen zlomek dostane k potřebným. Už jim nedávat ryby ale učit je ryby chytat.

Adopce na dálku
Kareta, 13.2.2007 19:30

Myslím, že zatím nejoptimálnějším řešením v otázce pomoci obyvatelům zemí „třetího světa“ jsou adopce na dálku. Adoptivní rodič má přehled o tom, k čemu je jeho finanční dar použit (většinou je to investice do vzdělání), zná konkrétní osobu, které pomáhá, může sledovat, jak postupuje rozvoj její osobnosti a má možnost kontrolovat, zda nejsou jeho finance zneužívány. Adoptované dítě zná svého mecenáše, je s ním v písemném kontaktu a je si vědomé, že je jedním z mála dalších dětí, které měly štěstí v neštěstí. Toto vědomí a snaha nezklamat a neztratit svého dárce (potažmo i výhody s ním spojené) jsou pro tyto děti nezanedbatelnou motivací. Avšak adopcemi je zatím řešeno pouze mizivé procento individuálních případů a masivnější rozšíření tohoto fenoménu z reálného hlediska není příliš pravděpodobné. Obávám se, že takového stupně lidské solidarity „civilizovaná“ společnost, bohužel, v dohledné době nedosáhne.:-(

Odp: Adopce na dálku
ivan, 21.2.2007 14:22

Kareto,cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly.Poskytnuli někomu nezaslouženou výhodu,jenž nebyla výsledkem jeho aktivního snažení, ale nahodilosti, tak tím silně znevýhodním pozici jeho bratra,sestry,souseda,vrstevníka,....jenž takovouto podporu nemá a jejich pozici ve světě, v kterém by měli obstát ještě ztížím.
Takováto pomoc nepomáhá,ale selektuje.
Po tisíce let stabilní systém vzahů v Africe rozvrátila za necelých 200let právě ,pomoc„ o kterou nikdo nežádal.!!
Katolická církev a my evropané jsme spoluviníky tohoto stavu. Jakýkoliv zásah do přirozených vztahů a zvýhodnění někoho,je újma a porážka někoho jiného.Pocity poraženého člověka bez perspektivy se mohou přetransformovat v jeho pomstu ,,viníkům“ za jeho zubožený život.A někdy i právem.Umět pomoci, je uměním samotným a musí být doprovozeno zodpovědností. Myslím na to samé co Vy,na osudy lidí v beznaději a ponížení. Hlavně nepomáhat! Nebudeme muset zachraňovat.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.