Neptejte se co, ale proč

Komentáře k článku

16.9.2006 15:30

Masaryk -pravda i legenda

Blíží se opět slavné výročí. Privilegovaní si na hradě pověsí navzájem cetky na kabát za rozličné zásluhy .Mystifikace lidí, dítek hlavně, legendou bude naléhavější než bývá za nevýročního všedna. V televizi poběží kultovní filmy. To není náhoda. To je symptomatické.

Někteří slaví, někteří jsou neteční, někteří přemýšlejí. Patřím k těm posledním. Protože pocházím z Těšínska přímo od dnešních hranic, vnímal jsem od děcka kritický názor předků na vznik Československa a jeho důsledky. Češi tam předtím vlastně nikdy nežili. Původními obyvateli stejně jako na dnešním okolním polském území byli Slezané.Český zábor znamenal porobu původních obyvatel. Nastalo hromadné počešťování a invaze Čechů z vnitrozemí – hlavně z Hané a Brněnska. Ti záhy vytvořili privilegovanou vrstvu určenou k ochraně zdejších zájmů nového státu a k počešťování domorodých. V tamních vesnicích jako houby po dešti vyrůstaly vily přivandrovalých, kteří byli velmi dobře placeni za to, že zde udržovali českou provincii. Kdo nehrál z místních na českou loutnu, měl sakra těžký život.

Dosud se o těchto událostech nemluvila pravda. Je na čase s tím začít. Vyjímám proto ze svých letopisů svůj někdejší článek o TGM, napsaný jistě už před čtyřmi roky. Má co říci i nyní v čase, když někteří opět budou slavit něco, o čemž valné vědomosti nemají.

T.G.M. - pravda i legenda

Kdo se musel celá desetiletí dívat – a nejen dívat – na duchem nepoznamenané obličeje našich nebo jim nadřazených ruských komunistických samozvanců, utrpěl estetickou i expresivní újmu. I z tohoto důvodu se zjemnělá intelektuální vizáž TGM a všechny podoby jeho intelektu staly útočištěm těch, kteří hledali skutečné hodnoty ve veřejném životě a v tak zvulgarizované branži, jakou je politika. Lidé se za bolševika k Masarykovi v soukromí nepřestajně utíkali. Mít Masarykovu knížku někde v kredenci bylo snobským dokladem ilegální neloajality s režimem a jeho ideologií. Veřejná inflace “Masaryka” přišla se společenským uvolněním v druhé polovině šedesátých let a před i po převratu v osmdesátém devátém. Masaryk doslova zachvátil české bytí a mediálně-literární produkci všech podob. Stal se nezbytnou rekvizitou, totemem, modlou, amuletem všude a za všech okolností. Opojení Masarykem šlo tak daleko, že i v řeznických výkladech se nacházely girlandami špekáčků opletené jeho podobizny. I tam se bylo na co dívat, protože Masaryk byl svého druhu fenomén. Měl styl, jehož nikdo z novodobých evropských státníků nedosáhl.
Dnes je opět Masaryk připomínán převážně jen v odborných diskusích a jeho prefabrikované busty zachráněné z prašných půd, zdobí pracovny českých intelektuálů.

Vzhledem ke společenskému uklidnění je proto možno zamyslit se nad Masarykem hlouběji a úplněji a tudíž i neobdivně. Snad bez rizika, že vám někdo nafackuje. V úzkém spektru se o jeden takový pohled pokusím:

Ve své filozofii a ve vztahu ke světu je Masaryk pozitivista, kritický realista, empirik, praktik, odpůrce přílišného teoretického filozofování a německého racionalismu. Žádná velká filozofická hvězda není.Jeví se ale i jako dokonalý praktik ve svém programu rozbití Rakousko-Uherska a vytvoření Československa. Krok po kroku, koncepčně, prozíravě a vcelku bezchybně uskutečňuje společně s Benešem a Štefánikem tento projekt.

Masaryk jistě znal tehdejší středoevropské vývojové trendy a síly, které je určovaly. Rozpad mnohonárodnostních států, v nichž dominovaly národní většiny (převážně německé) a bránily ve svobodném rozvoji národním menšinám, se i letmým pozorovatelům evropského pohybu jevil jako neodvratný. Znaje tuto okolnost, rozhodl se i TGM obstarat Čechům a Slovákům společný vlastní stát, jako podmínku jejich dalšího všestranného rozvoje. Ve službách tomuto cíli si počínal i přes svůj stařecký věk více než obětavě. Nelze jinak, než obdivně ohodnotit toto snažení.

Zde bychom mohli tuto oslavu aktivit českého politika ukončit. Na toto téma není nedostatek odborných i ryze oslavných pojednání. Jakkoli Masaryk volal vždy po svobodě (a přinášel tomu po celý svůj život i jiné oběti, než jakými byly rozličné ústrky a útrapy v průběhu války) jako formě plodného bytí jedinců i lidských kolektivů a tudíž i jako bezpodmínečné podmínce politických projektů a činů.Ve svém velkolepém řešení české otázky se však choval jako nepraktický fantasta a z pohledu jiných národů, žijících na územích nového státu (a vlastně i v jeho okolí), jako násilnický větroplach. Jeho finální výrobek - Československý stát byl v lecčems tak podstatně disfunkční, že nemohl mít - a to i při korektním a přiměřeně demokratickém řízení, delší trvání.

Prvotní neuvážeností bylo začlenění ryze německých území do nového slovanského státu. Nebylo-li vyhnutí, měli tito Němci od samého počátku požívat zvláštní privilegia, měli se přiměřeně podílet na řízení celé země a být zákony a jejich důsledným dodržováním chránění před trpkými reminiscencemi na vzájemné vztahy a útlakem nyní většinových Čechů. Totéž mělo platit pro fragmenty dalších národů, začleněných do nově vytvořeného státního celku. Je těžko vysvětlitelné, jak se mohl prozíravý politik světového formátu, jakým Masaryk byl, domnívat, že loajalita čtyřmilionové menšiny k novému státu, ovládanému Čechy a Slováky, jimž se cítila být od pradávna kulturně a etnicky nadřazena, se bude vyvíjet a tužit spontánně bez každodenní péče státní a místní správy a zákonodárství.

Nechce se mi věřit, že Masaryk spoléhal na trvalost tvrdého versailleského diktátu a poválečné uspořádání Evropy. Rozhodně se tak choval - a to i tváří v tvář růstu zhoubných separatistických tendencí v něm.
Za zády obrovské německé moře a oni se tu šplouchají v české a slovenské louži – takový byl základní pocit Němců, jejichž soubytí mělo už po staletí obrovskou, přímo mýtickou sílu. Když člověk naslouchá hořekování předcházející a provázející “Mnichovskou smlouvu ”, musí se ptát: “To jste předtím chodili se šátkem na očích? A to i s tím dědem vševědem Masarykem?”

Katastrofa, která na čas rozmetala i Československo, má mnoho původců. Masarykova a Benešova koncepce společného Československého státu, do níž uzavřou i všechno, co oškubali kolem, lehkovážnost a nadřazenost ve vztahu k menšinám a obhroublé pokusy o jejich asimilaci patří k významnějším příčinám, neboť byla zneužitá k rozpoutání násilí a tragického světového rozhádání.

Já nevím, ale mám pocit že to začalo už...
Bambus, 17.9.2006 12:17

Já nevím, ale mám pocit že to začalo už za třicetileté války, kdy Habsburkové rozhodli že poněmčí a zkatolizují nepoddajné protestantské České království; v čemž uspěli do té míry, že zahynul i náš původní jazyk. A obviňovat Masaryka za to že pomáhal vytvořit demokracii, která se nerozpadla zevnitř, ale byla náslině zničena fašisty a nacisty zvenčí, mi připadá poněkud troufalé. Můžeme si stokrát opakovat jak to či ono nebylo v cajku, ale nakonec stejně skončíme u toho, že Lužičtí Srbové, Kurdové, američtí indiáni, Baskové, Irové, a stovky dalších národů dopadli mnohem hůř než sudetští němci. Ti podle mě doplatili na to, že českou většinu během války dostatečně rychle nezredukovali na menšinu. A navíc se mi zdá celkem logické, že naše (obnovéné) české hranice leží na stejném místě už snad tisíc let. To takzvané ryze německé území se shodou okolností nacházelo na územním celku historického českého státu. Jen si to srovnejte s Poláky... Osobně jsem toho názoru, že my Češi toho s Moraváky, Slezany a Němci máme tolik společného, že hledání problému na základě linguistické mapy je pochybné a vede akorát k úvahám jako je tato - k úvahám které mají tendenci problémy vyhledávat a nabalovat se jako koule na sněhuláka. Jako dneska na Slovensku...

Separatisti a vlastizrádci
Juras, 18.9.2006 7:48

Nebudu hodnotit konkrétní osoby - to si netroufnu. Někteří měli možná ušlechtilé úmysly při rozbíjení tehdejší vlasti - Rakouska. Ale v souladu s článkem „Zaslouží si naši důvěru?“ si myslím, že většině strůjců samostatnosti Československa šlo především o koryta.:-)

Národnostní otázka
Kelt, 18.9.2006 8:07

Nejsem profesionální historik, jen vím ze všech knih, co jsem o období první republiky četl, že nevyřešení národnostní otázky vytýkají Masarykovi snad všichni historici. I samotná idea jednoho „československého národa“ byla postavená dost na vodě ...

Druhou otázkou zůstává, zda šlo za dané situace jednat jinak. Jestli byla doba zralá na jisté formy autonomie či dokonce federace. To si netroufám tvrdit ...

zakladatel
Vladimír Kindl, 3.10.2006 7:31

Masaryk vskutku založil stát,který po nějaké době zkrachoval a nedokázal odolat vnějšší síle, která ho zničila. Každý stát trvá na takových základech, na kterých je založen, takhle to Masaryk i snad nějak říkal. Za to , co Tgm započal mu patří dík a na nás je, abychom jeho odkaz dotáhli s pomocí Evropské unie do jakžtakž přijatelného stavu.

Pro mne je zklamáním, že si vládnout neumíme a nedokážeme.

Odp: zakladatel
tlapka, 25.5.2009 8:54

Masaryk to myslel dobře, v Rakousku bychom se poněmčili. Chtěl zachovat Zemi Českou Domov Můj.

Mám úctu k lidskému duchu jako...
ivanplacak, 14.10.2006 0:41

Mám úctu k lidskému duchu jako takovému, některých lidí si vážím pro jejich pracovitost,vědění a um.Nacionalismus a teritoriální začlenění ve mně vzbuzují spíše pocity omezení než pocity hrdosti.Za celý svůj život jsem nepřišel na to,na co by jsem měl být hrdý? Že moji předkové zmasakrovali jiné lidi,aby jinde podlehli jiným?Kde, kdy, a kým bylo nějaké území rozdáváno, aby si na něj mohl někdo dělat nárok jako na svoje dědictví? Nikdy a nikým!! Každé bylo zdoláno násilím,nebo zjískané zradou!Rozpad monarchie je takovým příkladem.A cena za tuto sviňárnu musela být zaplacena,-byla vysoká!! Změna a přeskupení politických vlivů a vojenských sil otevřela cestu k další tragedii,už druhé!I tentokrát zvítězilo jedno zlo nad druhým!Porážka nacionalismu otevřela cestu komunistům. Je to jako když musím neustále platit za službu,kterou jsem si nikdy neobjednal! Mít trvale nějakého nepřítele je pro pyramidální moc nezbytné.Je to dobrý kšeft, na kterém se dá velice snadno parazitovat.Za prokázané služby nikomu neděkuji,ani TGM, u nikoho jsem si žádnou neobjednal!...Vy ano? S tím naším češstvím je to tak,že se neumíme ani sami pojmenovat!Jsme národem hokejových skákačů,kteří si rádi přivlastní o co se jenom sami málo zaslouží.Pracovitým přeju úspěch a z jejich práce radost.

TĚŠÍNSKO A MORAVA
moravius, 23.12.2007 17:26

Dějiny Těšínska jsou pohnuté. Ale upozornil bych na další věc - moravskou otázku. I Morava prošla drastickým počešťováním. V článku se např. o obyvatelích Hané píše jako o „Češích“. Ale původní Češi byli pouze v Čechách. Moravané byli prostě počeštěni.

To si Masaryk částečně uvědomoval, když napsal: „...moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky. Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní.“

T.G.Masaryk, Problém malého národa.Čas 6, 1907, č.22


Těšínsko i Morava - následky českého expanze jsou viditelné doposud.



AŤ ŽIJE MORAVA A MORAVSKÝ NÁROD!

http://moravak.bloguje.cz/

http://www.mnk.cz/

http://dalsimoravak.bloguje.cz/

Odp: TĚŠÍNSKO A MORAVA
Hrdý moravan, 24.5.2009 21:05
Ještě něco
Hrdý moravan, 24.6.2009 19:51

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.