Nefilozofujte u piva, přijďte na Svíci.cz!

Komentáře k článku

25.8.2006 15:06

Seděli v pláči na úhoru

Je ve všeobecném povědomí desítky let trvající rozprava mezi režimními historiky a jejich oponenty. Ti kritici bez odborného portefeuille převážně žili někde na okraji společnosti nebo v exilu a nikdy nepřitakali ideologii – především té, která nacházela své predikáty v komunistické doktríně a děje, převážně dvacátého století, jí přizpůsobovala. Jedním z velmi rozhádaných střetů obou protikladů bylo vysídlení milionů sudetských Němců.
Dodnes je z těch žhavých polemik nejznámější ta, v níž měl na straně nesmiřitelně odsuzující zločin na československé německé populaci hlavní slovo zprvu ilegální Danubius a jeho polemiku pak prohlubující skupina odvážných intelektuálů jako Příhoda, Pithart, Hejdánek, Mlynář a další. Za poválečné Československo vedli při Hübl, Křen, Kohout a jiní. Tito nositelé komunistického světonázoru pak měli významnou oporu v pravicových exulantech, kteří stejně jako režimní historici odsun schvalovali. Tehdejší polemika byla uzavřena akcí StB, která spolu s režimní justici udělala řádění neposlušných přítrž a poslal je většinou za katr
Téma odsunu neutichlo ani na chvíli celých dalších málem třicet let, které od věhlasné polemiky uplynuly, a objevuje se s větší nebo menší naléhavostí soustavně.Započal jsem touto letitou připomínkou boj statečných o právo a z něj vzcházející morálku, abych mohl smysluplně povyprávět o událostí, ke které, jako jedné z mnoha podobných v těchto dnech došlo ve vysídlené vísce Rudíkovy v blízkosti Krnova.

Pan X a jeho sestra prožili truchlivé a dramatické vyhánění celé své rodiny jako nezletilí. Část příbuzných hroznou událost nepřežila a umřela ještě v jeho průběhu ( například na tyfus ve vystěhovaleckém lágru v Krnově). Větší část se po neuvěřitelných útrapách nakonec dostala do Bavor a tu si postupně za přispění nového německého státu a jeho spojenců vytvořila novou existenci.
Kdo se do Německa (předtím západního) někdy podíval, ví, že zdejší životní styl a standart se zdokonaloval a stoupal za obrovského nasazení Československých vysídlenců nesmírným tempem. Záhy – již po několika letech – vládl zde blahobyt a tolerantní demokratická spořádanost poměrů společenských a státních.
Všem, kteří před poměrně krátkým časem byli ještě vandráky s jedním ruksakem na hřbetě, hanobenými českými radikály a posléze odmítanými německými starousedlíky, to bylo obrovským zadostiučiněním. Dnes žijí stylem, který ještě stále ve všem důležitém vysoce přesahuje to, co bylo v jejich původní vlasti slovutným socialismem a nedomrlým postsocialismem vytvořeno.
A přece v srdcích a duších lidí, žijících tu opět jako slušní a ctění občané a na úrovni vyšší než v původním svém domově, nebylo a nemohlo být všechno v pořádku. Prožili strašlivé trauma z bezpráví (neboť nikdo v moderních evropských poměrech se nesmí stát obětí rozsáhlého kolektivního trestu a hrůz jej provázejících), které je trvale poznamenalo. Obrovský a neutuchající stesk po domově většiny z nich i vzpomínky na útrapy, jichž se jim dostalo, byl částí slušně obnovených životů. Nevím jak moc (určitě rozdílně a úměrně povahovým rysům) se probouzeli steskem po domově, palčivostí z utrpěné křivdy. Nevím jak často postáli nad rozdělaným dílem, aby zavzpomínali jaké to bylo tenkráte a tam doma, ale zcela jistě každodenně.
To ostatně potvrdili oba staří lidé – pán a jeho sestra, srdcervoucím dojetím ze svého těžce přetěžce odhodlaného exkursu do původního domova po padesáti letech. Slzy jejich i okolních lidí byly hojné, když oba hladili rodnou hroudu svou a generací předků, když nabírali prsti pro ty ze svých blízkých, kteří se nedočkali, i pro sebe, až jednou složí své kosti ve vlídné, ale stále cizí zemi, kam před půlstoletím doputovali se statutem kolektivních zločinců. Všichni účastníci, včetně nového majitele, který koupil a adaptoval ruinu, v níž se postupně po jejich odchodu proměnila rodná chaloupka, přijali oba staré lidi s pietou a úctou a byli dojatí málem stejně jako oni.
Všem svědkům události, kteří si to dosud neuvědomovali, se dostalo poučení o děsivém zločinu, kterým přispěl Československý stát a jeho mezinárodní protektoři evropským dějinám.
Až zase povedou někteří „učení“ debaty na téma „odsun“, měli by jim vypnout počítač a mikrofon a zavést je někam, kde se odbývají smutné a časté první návraty vyhnaných. Vím jistě, že ti slušnější pak na obhajobu odsunu do smrti neřeknou a nenapíšou ani slovo.

Byli bychom stejní
Deever, 26.8.2006 19:40

Dojemné a inspirující. Ve vašem profilu jsem si přečetl, že jste zhruba pětkrát starší než já a proto je zajímavé konfrontovat mé názory s vašimi.
V lecčems lze s vámi souhlasit: ano, uplatnění kolektivní viny nebylo, není a nebude správné. Nebylo by však po desítkách milionů mrtvých za druhé světové války pochopitelné a tudíž ospravedlnitelné, že se Češi zachovali takhle?
A kdyby se ti nahoře zachovali v správně (tzn. neodsunuli sudetské), jak byste asi vysvětlil své rozhodnutí těm dole? Těm statisicům Čechů, těm milionům Evropanů? Mám pocit, že jen stěží.
Uplatnění kolektivní viny nelze než odsoudit, to máte pravdu, ale stěží lze očekávat, že bychom se mi ve stejné situaci zachovali jinak.

Mluvíte mi z duše
Kelt, 28.8.2006 7:21

Souhlasím s každým slovem a myslím, že snad ani není co dodat. Uplatňovat na komkoliv princip kolektivní viny je zločinem, ať si to má třeba stokrát oporu v zákonech či rozhodnutích vítězných mocností.

Díky za pěkný článek. Je důkazem, že...
Vladimír Kindl, 28.8.2006 10:57

Díky za pěkný článek. Je důkazem, že odpuštění bližním je největší vlastností člověka. Je mi hořko, když vidím českou stranu která ještě neodpustila a asi už odpouštět nechce. Ke smíření je třeba obou stran, jinak se nikam nehneme.

Vyhnání - odsun?
sandál, 28.8.2006 16:56

Nucený odsun sudetských Němců je problematický také z generačního hlediska. Myslím že v době odsunu většina Čechů vřele souhlasila. Nastupující generaci bylo „vtloukáno“ do hlavy že chalupy a vesnice byly vráceny do českych rukou - opět dezinformace. Skoro 50 let jsme byli strašeni že se Němci ( ti zlí z NSR ) budou chtít vrátit a znovu získat to co bylo vráceno porobeným Čechům. Není se co divit že k odpouštění a to doslovnému není moc vůle. Jistě - Němci se hlásili k Říši. Kolik Čechů se v zájmu udržení pozic, své bezpečnosti a životní úrovně hlásilo ke KSČ? Jako je proti lidskosti uplatňovat kolektivní vinu tak i odpouštění se nedá dělat „globálně“ ale případ od případu. Že republika vydá nějaké memorandum že odpouší druhému národu je pro mě samotného jen diplomatickým činem který nemá s opravdovým odpuštění mnoho společného.

platí hlavně pro první odpověďna článek
juzek, 31.8.2006 21:59

nikoho se nezastávám, kdo páchal zlo, měl být za ně ztrestán, ale to je úplně jiná věc, než se vyřádit na milionech malých lidí (ano většinou to byli ti malí, kteří to, co se přihodilo, odnesli ). Bylo jednáno v rozporu s prvotními principy civilizace. Bylo zdeptáno právo a s ním i nejelementární morálka, kterou se musí řídit každy slušný člověk nejen v zájmu vlastním, ale nás všech

Odpuštění ?!?!?
Ivan Placák, 2.9.2006 16:07

Vykonaná msta na nevinných,je lumpára.!!
Odpustit se dá jenom viníkům,co?.. kdo?.. chce odpouštět nevinným ?! Když už,tak se odpouští srdcem a ne deklaracemi.
Deklarativní odpuštění je politikou,-ne odpuštěním!!Nemám pochybnost.

Můj (je možné, že nesprávný) pohled
Nero, 30.9.2006 12:46

Zdravím,
Ano, oné informaci o vstupování českých lidí do řad KSČ, kerou zde p. Ivan Placák vyjádřil, se opravdu nedá nic vytknout. Je zcela pravdivá.
Ale ať již to byla KSČ, NSDAP či jakákoliv jiná, zato však „bludná“, zrůdná ´partaj´ s totožnými záměry předešlých přídavných jmen, oni noví členové o této skutečnosti povětšinou věděli.. Mýlím-li se, nechť mne někdo, prosím, okoriguje.
Pokud jsem členem jakéhokoliv politické uskupení, přihlásím se, stanu se následně jeho členem, dávám mu tak pak své jednoznačné ANO!
A pokud vím, že se někde děje bezpráví a příkoří, masakry, potupy etc na nevinných lidksých bytostech, pak tedy nedám své ANO! a nebudu v onu frakci vstupovat.. Závěr: každý si byl vědom aktivit té které strany. Dotknout jsem se přitom nechtěl nikoho. S pozdravem

Nero

Omlouvám se, ne p. Placák, nýbrž p. s...
Nero, 30.9.2006 12:51

Omlouvám se, ne p. Placák, nýbrž p. s nickem Sandál. Jeho příspěvek měl jsem na mysli.

Teď mi dochází, že ten můj komentář je...
Nero, 30.9.2006 13:01

Teď mi dochází, že ten můj komentář je poněkud naivní

Pomsta nebo satisfakce?
sysel, 23.1.2010 2:21

Pokud bychom chtěli z odsunu Němců někoho vinit, pak na prvém místě samotné Němce a hned po nich vítězné mocnosti Británii a sovětské Rusko. Němci byli ti první, kdo se rozhodli sebrat méněcenným - Židům i Slovanům - jejich domovy a ješte je, jen tak mimochodem, více či méně vyhladit. Dějiny, málo platné, však píší vítězové, a těmi jsme byli ještě méně než Poláci či Francouzi. Takže rozhodnutí o poválečném odsunu nevyšlo z našich hlav, ale z politické vůle, nebo pokud si přejete - z politické nevůle, především Britů a stejnou měrou Rusů. Jedni byli vedeni snahou zastřít (spíše než odčinit) svůj podíl na nejprve meziválečné ekonomické decimaci Německa a tím jeho radikalisaci, a nekonec hlavně Mnichov. Rusové se zase chtěli vrátit na hranici z doby před první světovou válkou. Američané nakonec kývli s pragmatickým nadhledem, protože po válečných ztrátách bylo Německo dosti vymřelé.

To že se vina (opět kolektivní!) svaluje na Čechoslováky a jejich vládu je naprosto nečestné a nesportovní a je to lež stejného kalibru, jako padělaná statistika, která k Němcům, zemřelým během odsunu, připočítává všechny německé vojáky, kteří zemřeli na území naší republiky během léčení v nemocnicích na následky válečných zranění.

Ke každému srcervoucímu vyprávění sudetských Němců o nelidských podmínkách odsunu, o cestování v dobytčácích, o vysilujících pochodech pod bajonety nesmlouvavých katanů českých, je dobré si pololožit vyprávění těch několika málo přeživších o jejich cestě do koncentračního tábora, o selekcích, o plynových komorách, o pochodech smrti, o pronásledování uprchlíků a hlavně si uvědomit ten základní rozdíl v cílech těch nesrovnatelných utrpení: nový domov v Říši, (již si sami zvolili), a svobodu pro ty první, a vězení, nucené práce, mučení a nakonec smrt v koncentračním táboře pro ty druhé.

Dojemné vzpomínání na heimat si mohou dovolit děti těch odsunutých, protože jim ledacos mohli povyprávět jejich rodiče, zatímco vzpomínání židovských a lidických sirotků na vyprávění rodičů kočí u poslední chvíle strávené se svými blízkými na návsi, vedle palandy v Theresienstadtu nebo na peróně v Birkenau, a jejich slzy jsou mnohem hořčí.

Kdoví jaké tiché dohody s Němci si nechali vnutit pravdoláskovci a za jaké osobní výhody, ale jedno je zjevně viditelné - Poláci nečekali a ihned po sjednocení Německa si nechali potrvrdit všechny výsledky kapitulace poválečné, včetně územních, přestože hrubým odhadem se ze současného území Polska stěhovalo nejméně stejné množství Němců jako ze Sudet, zatímco Českoslovenští politici si nenechali ujít příležitost posypat si hlavu popelem a takto upraveni se cpát do nově se otevírající řitě. Za takových podmínek je těžké být hrdý na příslušnost k tomuto národu, respektive jeho representaci. (S takovými postoji není daleko k omluvě za zákeřné vytvoření 311 bombardovací perutě a odebrání všech vyznamenání jejím hrdinům.)

Odmítám jakékoliv osočování z podílu na vině za odsun Němců a opovrhuji politiky, kteří se za mě snaží „omlouvat“, namísto aby se hlasitě snažili připomínat dosud nezaplacené válečné reparace, které Německo, jako pražený stát a prokazatelný viník nesmyslného válečného konfliktu mělo zaplatit. Zkonfiskovaný majetek sudetských Němců přitom představuje pouhý zlomek materiálních škod, které zde Říše napáchala, o nenapravitelných škodách na morálce a vzdělání ani nemluvě.

Moje prateta, ač rodem Němka, přijala po svatbě národnost svého manžela a během války odmítla (byť chatrnou češtinou) možnost vrátit se ke své rodné národnosti, ačkoliv byl v té době její manžel již po smrti. Také ona měla možnost a zvolila. Ona svým neokázalým způsobem nastavila laťku všem ubrečeným Sudeťákům. A taky zrcadlo!

Odp: Pomsta nebo satisfakce?
ivana Kozárová, 7.2.2010 20:02

To udělala moje babička Albína taky a dokonce hodila po německém důstojníkovi hadr na podlahu - za protektorátu. Jenomže jí to nebylo nic platno. Žádné sankce ji od němců nepostihly. Zato si nesměla doma ponechat svého otce,kterému už bylo přes devadesát a umřel v dobytčáku. Nesrovnávám hořkost slzí,které byly hořčejší. Jeden můj děda umřel na následky věznění v koncentráku - a druhej - praděda - v dobytčím vagonu při odsunu. Koho mám nenávidět? jednou to musí skončit,jinak nás tady všechny ta nenávist převálcuje...

přesně jak jsem napsal
sysel, 8.2.2010 0:54

Rozhodovalo se bez nás a kolaboranti, kteří čekali na příležitost uchvátit cizí majetek nebo si alespoň do ležícího kopnout se u nás vždy našli - často to byli titíž, kteří už kolaborovali před tím s nacisty. Ale své kolaboranty měli i Norové, Holanďané, Poláci a dokonce i Židé - existovala dokonce i židovská SS divize!!

Jsem pro, aby se s osočováním a s krevní mstou přestalo, ale sypat si hlavu popelem za něco, co jsem nespáchal nehodlám a výměna řití mě také nepřitahuje.

Milá Ivano, osud Vaší rodiny mne jen utvrzuje, že „velká“ politika jen bezohledně ničí obyčejné životy. Moji předkové také procházeli těsně kolem oprátek a sekyr, ale Hospodin je uchránil, a tak mám od nich celkem pestrou sbírku vzpomínek na lidské osudy, zasahující až do doby první světové války.

Odp: přesně jak jsem napsal
ivana Kozárová, 8.2.2010 15:20

Já mám taky sbírku vzpomínek... A udání počestných obyvatel jedné vísky,kdy jeden druhýho bonzoval,kdy byla na černo zabíjačka a kde kdo v lese schovává partyzány. Ta udání se hromadila dědovi v šuplíku,byl vrchní strážmistr....Ale to už jsem tady někde psala... Obyčejní a normální lidi sypání popele nevyžadujou,neradi na tu dobu vzpomínají...

platí hlavně pro první odpověďna článek
Neuvedeno, 7.2.2010 22:23

Jak já jsem byl informován, tak odsun Němců se konal především z důvodů velmocí. Těžko tvrdit, že patnáctimilionové Československo o kterém rozhodovali mocnosti téměř ve všem, tedy i při vzniku Československa, tak při Mnichovu, tak i při opětném uznání a vzniku Československa po 2. světové válce, že by o takových věcech jako je vysídlení Němců rozhodovalo. Konečně se nevysídlovali menšiny Němců jen z Československa, ale také z Polska, ale myslím také ze Slovinska, Chorvatska, Srbska a Maďarska a Slovenska. Prostě vítězné mocnosti si přáli, aby zde ve východní Evropě nebyla pátá kolony, která by zajišťovala ovládání východní Evropy Němci, aby opět za dvacet let nevznikla na tomto prostoru další světová válka.
Dále odsuny Německého obyvatelstva byla konpenzace za hrůzy, které provedlo Německé a Rakouské obyvatelstvo v těchto zemích. Je pravda, že to byl především národní socialismus a jeho teorie, které zfanatizovali Německý národ, podobně jako komunistická teorie zfanatizovala národy ovládané Sovětským svazem a náboženské teorie, které sfanatizovali věřící obyvatelstvo k boji proti obyvatelstvu neuznávající jejich víru.
Jenže je pravda, že národní socialismus zavinil obrovské materiální škody v druhé světové válce. Je také pravda, že tento Německý národ měl začít proti této diktatuře - vládnoucí národně socialistické straně začít bojovat. Jenže místo, aby bojoval, tak si řekl, že je to pravda, že oni, teda Němci jsou vyšší rasa a začal se tak opravdu chovat k ostatním národům. Začal se na ostatní národy koukat jako národ, který je určený k ovládnutí středoevropského prostoru. Začal pozvolna ostatní národy likvidovat v koncentrácích, né v malém, ale přímo ve velkém měřítku a zcela cílevědomně.
Je to poučné, jak Němci dopadli také pro nás, když se nyní díváme na některé části obyvatelstva na našem území a na gasarbaitry podobně povýšeně, jak můžeme dopadnout.
Je to také poučné pro celé Nato.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.