Neptejte se co, ale proč

Poslední komentáře

Střípky z diskuse

Zajímavé odkazy

Novinky na Svíci.cz

  • 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
  • 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
  • 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Proč používat Linux

Komentáře k článku

20.6.2006 9:39

Co je vědomí?

Po hodinách a dnech strávených přemýšlením nad smyslem života jsem se pomalu dostával do depresí z toho, že jsem žádný jasný a nevyvratitelný smysl nenacházel. Na čas jsem skončil tím, že vím, že jsem. Postupně jsem došel k závěru, že nejenom jsem, ale jsem navíc schopen vnímat dobré a špatné okamžiky mého života. A tak jsem začal přemýšlet, jak to s těmi radostmi a strastmi je.

Spousta lidí věří, že člověk má duši. Já bych nešel dál než že člověk má pouze vědomí. Duše, jako něco neměnného uvnitř člověka, podle mě narazila na fyzické možnosti mozku. Jak je možné, že různé nemoci a úrazy mozku končí přeměnou něčí osobnosti? Drogy mají též schopnost měnit osobnost někdy ještě radikálněji než úrazy hlavy. Když si odmyslím zásah boží, jediná možnost je, že to co jsme, jak se chováme, a co děláme neřídí nějaká nadpřirozená entita, ale pouze náš mozek, přesně tak jak ho vidí lékaři. Od galaxií, přes slunce, planety, auta, počítače a živé bytosti - celý tento svět je tak materialistický, a vysvětlitelný, jak jen může být. To, co vysvětlené není, pravděpodobně vysvětlené bude. Třeba ne lidmi, ale něčím co tu bude za miliardy let - ale bude.

Existence vědomí mě fascinuje, protože je to něco co se materiálnosti světa trošku vymyká. Proto jsem si vytvořil teorii, ve které je vědomí otázkou paměti. Jestli člověk nějak vnímá během hlubokého spánku nebo v bezvědomí se asi nikdy nedozvíme, protože z doby spánku a bezvědomí nemáme žádné vzpomínky. Když se při vědomí zamyslím, co to je být při vědomí, vždycky existuje určitá kontinuita myšlenek. Ta nejzákladnější je že vím kde jsem a co dělám. I když člověk nemusí přesně vědět kde v tom „materiálním“ světě je, a co dělá, vždycky je si něčeho vědom a hlavně mu po tom musí zůstat vzpomínky, aby si toho byl vědom třeba o sekundu později.

Když někdo pije dokud nemá dost, kromě ztráty rovnováhy a rychlých reflexů nejprve ztrácí schopnost připomínat si různé zásady podle kterých se normálně řídí. Postupně mu ze všech principů chování zůstane jenom ten, že někde je a něco dělá, ale je mu úplně jedno co a kde. Už v tomto stavu si ale většinou skoro nic dlouhodobě nezapamatuje. Celé to končí bezvědomím, čili kompletním vysazením jakéhokoliv používání jakékoliv paměti.

Marihuana takhle moc lidí neodrovná. Dalo by se polemizovat, že zostřuje smysly. To považuji za důsledek důkladnější analýzy informací dodávaných smysly (které máme pořád stejné), a následné uložení těchto zvýrazněných a komplexnějších informací do paměti. Na kolik jsou takové informace přesné neřeším, ale myslím si, že informací (chuťových, čichových, myšlenkových, atd.), které se honí v hlavě zhulenému člověku je víc než u nezhuleného člověka, a že to je to co dává pocit zostřeného vnímání, a možná, kvůli fyzickým možnostem mozku i vyčerpává krátkodobou paměť (lékařsky ověřený fakt). Samozřejmě alkohol a THC dělají v těle ještě stovky dalších věcí. Toto přirovnání jsem napsal pouze jako ukázku toho, jaký má podle mě paměť vliv na vnímání světa z pohledu vědomí.

Vědomí je otázkou paměti. Tohoto názoru se držím, protože zapadá do mého materialistického pohledu na svět. Znamená to, že jakýkoliv informační systém, pokud má kapacitu na to, aby si uvědomil svou existenci, je schopen vědomí. Vědomí tak může vzniknout kdekoliv, jakkoliv a z čehokoliv. Po smrti člověka jeho vědomí zmizí, ale molekulám jeho těla brání ve znovunabytí vědomí pouze to, že nejsou opět uspořádány do systému schopného udržet si vědomí.

Úplně bych proto nevyvracel myšlenku, že vědomí je v každé částici tohoto světa, ale třeba kamen nebo mrtvola nemá žádnou informační kapacitu si to vědomí uvědomit. Nicméně třeba je celý vesmír při vědomí, a my jsme pouze malou součástí „neuvědomující“ si celek. Když použiji přirovnání - co když každá buňka našeho těla má svoje vlastní vědomí, a v životě by ji nenapadlo, že by člověk jako celek mohl něco vnímat. "Dyť to 'myšlení' přece dělaj spolupracovnice - buňky v mozku!„

Dle mého názoru neexistuje žádný bůh, ani posmrtný život. Jedinou možností vysvětlení existence boha je, že celý náš svět existuje jako jakási simulace vytvořená námi neuchopitelnou bytostí nebo bytostmi. Stejným způsobem jako ve filmu 13té patro (o lidech vytvářejících počítačové simulace), nebo přibližně stejným způsobem jako ve filmu Matrix. Boha v mých očích vyvrací především to, že se mi příčí představa žití v jakémsi matrixu, který na ten “skutečný„ svět nemá šanci dosáhnout. Jediný bůh, kterého uznávám, je svět samotný. Ale zpět k vědomí.

Dle mého názoru je vědomí proces, který ke své existenci potřebuje čas. Spánek a bezvědomí mě utvrzují v tom, že vědomí si nejsme schopni udržet nekonečně dlouho. K vědomí je potřeba trvající vstup informací do jakési operační paměti, která tyto informace drží v jednu chvíli najednou, a je schopná tyto informace ve stejnou dobu zpracovávat. Tento vstup může být z paměti stejně jako ze smyslů.

Pokud v člověku v bezvědomí existuje vědomí, nejsme schopni zjistit. V bezvědomí se proces ukládání do paměti zastaví, a po probuzení o tom neexistuje žádná “vědomá" informace. Pokud se informace do paměti uloží, vyhodnotíme to později jako bytí při vědomí. Proto si myslím že jakýkoliv systém, ať už z neuronů, nebo třeba z kapek vody, mající kapacitu kontinuálně nabírat a v tom samém momentu analyzovat a ukládat do paměti informace, je schopný vědomí. Mozek tuto schopnost má. Mrtvý mozek, ve kterém už tento informační proces neprobíhá, je na tom stejně jako kámen, který to s vědomím též nepřehání.

A tebe se ptám, milá svíce, co na to říkáš…

Moc zajímavé téma ...
Michal, 20.6.2006 11:47

Tento článek mne nadchnul! Zabývá se přesně tím, co mne velmi zajímá!

Důležitá je definice toho, co to vlastně je vědomí. Je to duševní stav popisovaný v psychiatrické příručce nebo je to proces determinovaný fyziologií živé bytosti nebo ... nebo ...?

Podle mého názoru je vědomí a uvědomnění si sebe sama vlastně neustálé dokazování si probíhajícího vnímání (tedy příjmu informací). Musím odkázat na článek Kmitočet lidského mozku, ve kterém se touto problematikou zabývám.

Co se týče vnímání, tak z našeho pohledu je svět vnímán 5 smysly, což ovšem vůbec neznamená, že „šestým“ nebo třeba „sedmým“ smyslem by nešlo vnímat něco, o čem nyní pochybujeme, protože to pro nás „neexistuje“. Takže ačkoliv je to přinejmenším absurdní, tak i kámen může vnímat, jen je naprosto mimo naše chápání, jak a čím by to dokázal. Pokud byl kámen omílán po staletí vodou, poznáme to na něm, protože si to svým způsobem zapamatoval. Jestli si to i uvědomuje, to nevím. Nehovořil jsem s kameny zatím. :o)

Co se týče duše, zde mám jednoznačný názor. Duše je nástroj k upevnění víry. Takže pro někoho je duše něco nadpřirozeného, protože je věřící, pro jiného je to jen vědomí, protože je atheista. Je to jen otázka víry.

Tak si říkám, že celý svět je vlastně hlavně o vnímání. Otázkou zůstává, co už je vnímání a co ještě ne. Těžko to ovšem rozlouskne člověk, protože je omezen svým vnímáním.

Myšlenka, že jsme součástí vesmíru jako něčeho, co samo o sobě má vědomí, se mi velice zamlouvá. Pokud připoutíte, že vesmír a nebo lidská buňka může mít vědomí, proč ne tedy kámen? ;o) Snad ne jen proto, že lidé rozlišují organické a anorganické subjekty, protože ty „organické žijí“? My vnímáme, že něco žije a něco ne. Ale to neznamená, že není něco mezi.

Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
Ema, 20.6.2006 12:45

Mám pár důvodů nesouhlasit a není to jen kvůli tomu, že jsem jsem věřící člověk.

Odmítám příjmout materialistický pohled na svět z jednoho důvodu - pokud by věš bylo otázkou hmoty a fyzikálních zákonů s ní spjatých, svět by byl absolutně deterministický. Ano, můžete mi tu připomínat teorii neurčitosti o fotonech které projdou třeba dvěma štěrbinama najednou, ale pokud zde není nic nadpřitozeného, i procesy mikrosvěta by se řídily podle nějakých zákonů. Z toho by vyplývalo, že i naše vědomí - ROZHODOVÁNÍ - by byl proces sice složitý, praktický nepředvídatelný, ale předurčený, stejně jako koncový stav koulí na kulečníku hned po úvodním šťouchu. Já věřím, že se můžu rozhodovat, jinak by nemělo žádný smysl žít. Mám vlastní vůli, jestli ne, nezáleží na tom, co sem teď píšu, protože to stejně neovlivním já.

bla bla bla

Další důvod už není tak racionální jako ten první, ale v city, ve které věřím - jedná se o lásku - by pro mě neměli svou hodnotu, pokud by to byl jen fyzikální proces.

Země za pár (milionů) let stejně bude pohlcena Sluncem, nemá cenu se o nic snažit - pokud tu není něco, co i tohle přetrvá. Ano, víra v Boha mi dává smysl života. Logické argumenty tu však neuvedu, pak by to už stejně víra nebyla...

Odp: Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
Bambus, 20.6.2006 13:24

I když jste mě nepřekvapil odkazem na víru (v tom se asi neshodneme), první část Vašeho příspěvku udeřila hřebíček o hlavičku. Přiznáme-li si, že v kvantové fyzice existují pravidla stejně neměnná jako v té Newtonowské, chování všeho živého i neživého MUSÍ být předurčeno již velkým třeskem. To by korespondovalo s Einsteinem, který vydedukoval, že cestování časem je možné, protože čas je v takovém případě „okamžitý stav energie a hmoty v prostoru, který se bude měnit s ubíhajícím časem podle zákonů akce a reakce, gravitace, magnetismu, a všech ostatních sil a dějů.“ Cestování v čase by tak bylo skákání mezi jednotlivými stavy hmoty a energie v prostoru.
Mě se „předurčenost“ také nelíbí, i když zní logicky. Mám proto v zásobě ještě jeden nápad, který jsem v článku nezmínil. Co když v zájmu „kvalitnější výpočetní kapacity“ život objevil způsob jak obejít kvantovou mechaniku? (neboť život se odehrává na kvantové úrovni) Co když „vědomí“ je důsledkem porušování fyzikálních pravidel? Když vezmu například počítač, jediné co nám - lajkům - brání rozumět všem dějům uvnitř, je neskutečná rychlost a množství dějů které probíhají. Avšak počítač je pouze logický stroj, který sečítá a odečítá jedničky a nuly podle přednastaveného algorytmu. Počítače používáme, abysme zjistili matematický „výsledek“, který existuje již v zadání - protože zadání je pro nás nepoužitelné. A tak na závěr - třeba je vědomí důkaz svobodné vůle. To by se mi líbilo.

Odp2: Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
Ema, 20.6.2006 13:49

„Velký třesk“ - nevím jestli byl či nebyl, rozhodně je to ale téma hodně neuspokojivé... o tom se tu ale nebavíme.

Moc nerozumím co myslíte tím „obcházením kvantové mechaniky“ - ale zní to velmi iracionálně - NEMATERIALISTICKY.

Nemůžu nijak dokázat, proč věřím zrovna v křesťanského Boha, ale v nějakou „vyšší úroveň bytí“ věřit budu, protože materialistický svět je podle mě bez smyslu. Pokud mě však nepřesvědčíte o opaku...

Tak mě napadá - pokud by se podařilo udělat androida, který by měl v sobě v pravdě „Turingův stroj“, tedy že by nebyl rozpoznatelný od člověka, ale přitom bychom věděli, že to je pouze stroj, mohli bychom se smířit s tím, že i my jednáme pouze jako stroje. Pak by nebyl žádný důvod věřit v NEMATERIALISTIČNOST světa. Nicméně, ukažte mi kompa kterého robota, se kterým můžete opravdu sdílet nějaké pocity...

Odp3: Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
Ema, 20.6.2006 13:50

Pardon - ta opslední věta zni „ukažet mi robota, se kterým...“

Odp: Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
David12345678, 21.6.2006 11:16

A tebe neovlivňují pocity a vnější prostředí?
Myslím že tyto hýbou s myšlením člověka mnohem více, než si mnohý dokáže připustit.

Odp: Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
kahi, 21.6.2006 19:02

Ano, víra v Boha mi dává smysl života.

Jaký je smysl tvého života?

Odp: Mám pár důvodů nesouhlasit a není to...
Juras, 4.8.2006 22:36

Takže, paradoxně, do materialistického výkladu světa s jeho předurčeností podle Vás zapdají dobře takové pojmy jako numerologie, astrologie, jasnovidectví...

Mno...
Saw, 20.6.2006 22:26

Člověk (jako celek, včetně vědomí) je jen nástrojem své genetické informace. Jeho osobnost se však začíná vymykat původnímu záměru, a kdo ví, jak to dopadne. Každopádně plus mínus souhlasím, existencionalistické úzkosti se nevyhneme. Žijeme, abychom žili. To je jediné řešení co mne napadá, takže jsme docela samoúčelní...
Přeji hodně dalších úvah správným směrem, i když těžko říct, jestli to bude dobře nebo špatně...

x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 20.6.2006 23:07

Život žádný smysl nemá. Prostě jenom je. Začíná a končí.
To je všechno! Zdá se vám zo málo??...Mně taky.!!

Odp: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ema, 21.6.2006 8:16

Krasne na tim je to, ze to neni pro kazdeho stejne. Pro cloveka, ktery veri v neco, treba v Boha, ten Buh v zivote nezvratne existuje; ovlivnuje jeho chovani, naplnuje ho nejakym smyslem. Bezohledu na to, jestli Buh existuje, pro cloveka, ktery v nej neveri, proste jakoby nebyl... Chci tim rict, ze neci zivot smysl ma, pokud tomu veri, a hotovo.

Odp: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
sandál, 22.6.2006 10:52

Člověk je jediný tvor který si uvědomuje minulost (nejen svou vlastní) přítomnost a hledí do budoucnosti (zítra půjdu na návštěvu - dneska koupím kytku). Je logické že se musíme ptát proč tady jsme. Jestliže by naše bytí nemělo v našich očích žádný smysl, přiřadili bychom se např. k veverce která žije přítomností a jedná pouze instintivně.

Odp2: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 23.6.2006 7:53

Vědomí třídí naše informace .Znich utváří vzorce
našeho chování (zkušenost ) tyto nám pomůžou nás
chránit a jsou našemi spojenci při řešení situací.
Padá na mně balkon?,-uskočím. Můj mozek,můj pán
má tuto situaci (a jim podobné)už zpracovanou,
pouze ji použije.Rychlost tohoto jednání nám zachrání,
kůži.Utvořením vzorců chování si chrání svoji volnou
kapacitu,,pro volná,,řešení.Neustálé je doplňován
novým poznáním o naší kondici.(starší lidé jsou bázlivější)takto nás převede naším životem na druhou
stranu.Smlouva končí .Během této cesty se někde zkopíruje ,a zmizí.Rád bych vědel kam?

Odp3: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
sandál, 23.6.2006 10:55

Padá na mně balkon?,-uskočím - nemyslíte že právě toto je věc instinktu a vlastně podvědomí? Základní instinkty jsou „naprogramovány“. Vědomím je můžeme ovlivnit, utlumit nebo naopak umocnit. Vemte si například skok s padákem z letadla. Podvědomí se brání - pud sebezáchovy. Vědomím si sami vysvětlíme že s padákem se snad nezabijeme (skáče přece tolik lidí a žijí). Potom sice se strachem skočíme. A když to bude po několikáté tak se nám to začne líbit.
Není to pouze nevědomá reakce mozku. A naše poznání? Můžeme ho předat někomu jinému ať mluvenou nebo psanou formou. A jako druh energie určitě nezanikne. Ale to už je asi pro jiný článek.

Odp4: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 23.6.2006 12:03

Sandále,nevím ,myslím si, že insktinkt neumí rozpoznat
důsledek.Jsem asi na svém limitu,víc toho asi dohromady nedám.Zdá se ,že zde je můj strop...Ivan.

Odp4: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Bambus, 23.6.2006 15:21

Jen mě napadá...
Když píšu rukou, co když jediné „informace“ posílané z mozku do ruky jsou A B C D atd. Ruka sama (všechny svaly) už ví, jak na to A nebo B zareagovat, a napíše to.
Stejně s těmi instinkty - co když ve chvíli, kdy se utrhne balkón a my to zahlédneme, probleskne tato informace celým tělem, a každá buňka v těle se pod hrozbou rozhodne co nejrychlejc utéct. Lidé si z vypjatých situací často nepomatují, co vlastně dělali, a tak třeba vůbec nic nedělali, protože „zdrhalo“ jejich tělo.
Jak říkám, jenom nápad :)

Odp5: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
sandál, 23.6.2006 21:47

Ano plně souhlasím. Je to tak. V případě instinktivního jednání naše tělo reaguje rychleji než si to my sami uvědomíme. Právě proto jsem napsal že je to program který je do nás vložen. V případě psaní je to trochu jinak. V první třídě jste se učil psát. To znamená správně chytit do ruky tužku, pero... a naučit se psát písmena. Častým opakováním se to naučíme dělat „automaticky“ jako třeba řídit auto, plavat, hrát na kytaru atd. Když jsem se učil na kytaru tak prsty bolely, neposlouchaly na hmatníku. Teď už nemusím přemýšlet nad tím kam položím prty když chci zahrát třeba akord C. Toto vše je naučené s vědomím. Instinktům přirozeným se učit nemusíme. Můžeme je jen vědomím mírně usměrňovat. Například kdo se naučí bojovému umění, utlumí část sebezáchovného instinktu. Naopak kdo se velmi bojí u toho pracuje pud sebezáchovy až zbytečně přehnaně.

Odp6: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 24.6.2006 2:02

Sandál,Bambus.vážení ostatní.
Domnívám se ,že je chyba právě v pojmenování tohoto děje.Za instinktivní považuji nevědomé chování.
Stavění hnízd ptáky.Delfín se musí ihned po narození
nadechnout,neví kde je vzduch ,nemůže jednat na základě vzorcového chování,utopil by se.Je vybaven
instinktem,který toto za něj řeší.Většina živočišných
druhů se nepáří pro potěšení,třeba jako lidé nebo
bonobo.Jejich jednání je nevědomé,neplánují další generaci.Hodím-li velmi malému dítěti míč ,jeho
obranná reakce je vedena instinktem,chrání si
rukama hlavu a přikrčí se .Neví ,že si takto chrání
důležité orgány a hlavu méně důležitými částmi těla.
Toto chování se nám během života nemění je vedeno
instinktem. V případě napadení takto zjískáme čas
k orientaci v nechtěné situaci.V případě pádu balkonu
z výšky by nám mnoho neprospělo,nepředpokldá
jeho důsledek.Starší děti a většina dospělých by
uskočila na základě vzorcového chování zjískaného
při hrách.(toto je také jejich smysl Pády,nárazy,střety,
zlomyslné úmysly,v nás utvoří vzorcová chování.Tyto
vyřeší ohrožující situce za ,,nás,,rychle a přesně.
Umí rozpoznat důsledek. Toto je smyslem výcviku
lidí pracujících v ohrožení.Proto se výcvik provádí! Vojáci,piloti,záchranáři,policisté,hasiči a jistě i další.
Pozůstalým po lidech,kteří podlehli v nevhodný okamžik
jednání insnktivnímu vyjadřuji lítost. Pustím knipl,
kreju si hlavu,přikrčím se,zavřu oči.....(na věky)
Už se tomu zase chechtám,až k slzám...
Patříte k lidem s kterejma bych rád seděl u jednoho
stolu.........Ivan.

Odp7: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 24.6.2006 9:39

Dokončím to,
1)vrozená výbava ,gen.přenosem=instinkt

2) Podvědomé, (není insktintem) je utvořeno zkušeností,zpracované do vzorového
chování umí rozpoznat nebezpečí. Neptá se nás jestli
o něčem nechceme popřemýšlet,-,,jedná za nás,,.

3)vědomé = plánovité,-dává možnost rozhodovat se
co chci .Půjdu po silnici,-vezmu to přes les.
Dnes koupím kytku,zítra půjdu na návštěvu.

Michale,sakryš,co ty na to?.........Ivan.

Odp7: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Bambus, 24.6.2006 9:51

Nápodobně :-)
S tím kniplem jste mě dostal. Jsem totiž „starý“ blaníkář, a tak vím o čem mluvíte. Můj děda nastupoval do ČS letectva v roce 1946, a vyprávěl mi, že standardní vybavení kabiny bývala železná tyč, kterou měl instruktor k dispozici pro případ, že se žák ze strachu zasekne a v křeči ustrne. To je problém když zrovna drží knipl. Ostatně mistr světa v letecké akrobacii, Martin Stáhalík, pravděpodobně doplatil na to, že u sebe tuto tyč neměl. Jeho žák knipl nepustil :(
Ale radši zpět k tématu. Ve svém článku jsem psal, že vědomí je otázkou paměti; a máte pravdu že instinktivní chování je prakticky vždycky nevědomé.
Já ale, při vší své skromnosti, použiji jiný příklad. O sobě můžu prohlásit, že matematika mi nikdy nedělala problém. Na základce i na gymnáziu to byl jediný předmět, kde jsem odevzdával písemky jako první (i když jenom občas). Právě počítání z hlavy mě asi přivedlo k následujícím myšlenkám.
Zjistil jsem, že když si přečtu 25 x 36, (prosím nezaměňovat s 254681 x 578620 - to opravdu nedám :) během 5ti vteřin mi hlavou proběhne 25 x 30 = 750; 750 + (25 x 6) = 150+750 = 900. Nejdivnější z mého pohledu bylo, že vteřinu po tom co mám výsledek, si už vůbec nepomatuji jak jsem k němu došel. To mi tehdy na gymplu „vadilo“ natolik, že jsem tomu výsledku přestal věřit, a pouštěl jsem se do opravných výpočtů, které nejenže trvaly dýl, ale potvrdily původní výsledek.
Zkrátka došel jsem k závěru, že při počítání je nejlepší nechat to plynout, a vykašlat se na přemýšlení jestli jsem na něco „nezapomněl“.
Další příklad - také z vlastní zkušenosti. Já vím, že moje vnitřní hodiny fungujou jak rolexky (když se teda zrovna nevracím z hospody). Večer před spaním si nařídím budíka na sedmou, a pravidelně se probouzím v 6:55. Pak si o víkendu nařídím budíka (třeba) na devátou, a vzbudím se v 8:50. No a pak si jdu dát snídani do mikrovlnky, nastavím 4 minuty, sednu ke stolu, čtu si, a pak mě čistě náhodou napadne zkontrolovat jestli se chleba neškvaří. Dojdu k mikrovlnce, a už jen koukám 4 - 3 - 2 - 1 - cink. Opravdu nevím jak to dělám.
A poslední příklad - lidi kecají v hospodě, zábava v plném proudu, a jedni jsou takříkajíc v pohodě a hýří vtipy, zatímco jiní se chovají jaksi „zakomplexovaně“ a slova jim těžko lezou z úst. Když se těch „vtipných“ zeptáte, jak je napadla zrovna tahle „vtipná“ připomínka, pravděpodobně na vás budou divně koukat. Vtipné připomínky se přece objevují v hlavě jen tak - žádné „vědomé“ myšlení je nezplodilo, prostě se najednou objevily. Právě ti, kdo nad tím moc přemýšlí, vůbec nebývají vtipní.
Odtud pramení můj pohled na podvědomí - člověk používá počítače k provedení výpočtů na které „vědomě“ nestačí. Co když je ale mozek plný podobných „výpočetních“ center, která akorát dostávají za úkol něco zjistit, a do vědomé mysli odevzdají už jen ten výsledek. A my - vědomá mysl - v tom potom máme zmatek, protože si jaksi nejsme vědomi odkud - a nakolik relevantní - ten výsledek je.

Odp8: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 24.6.2006 17:04

V matematice malých čísel to mám taky tak.Výsledek
mám dřív,než sám pochopím jak jsem k němu dospěl.
Asi nějaká ujetost.Ve škole jsem byl často v podezření
z podvodu,málokdy jsem uměl zdůvodnit svoje postupy.!
Když jsem se o to pokoušel,byl jsem vždycky učitelem,nebo,,účou,,vždycky,,uzemněn,. Prohlásili
je za nemožné.Jednou jsem prudce vybočil s autem.
Podvědomí si všimlo chyby řidičky ,spočítalo a odhadlo reakce ostatních a konečné postavení aut,nějak mu
došlo,že auto za mnou nebude mít prostor k dobržbění.
Zůstalo stát na místě,kde bych jinak zůstal stát já.
Všichni na mně čumněli jako na vola,nikomu nic nedošlo,cejtil jsem se trapně!To tak mimo.Nemám
,,plachtařinu,,ale zklouznul jsem se v Blaníku s kámošema z letiště, asi to víš,ale svoje jméno má
Po hotelu a hospodě naproti výzkumáku Jawy .Toto je místo ,,jeho narození,,Ne velký Blaník jak si mnoho
lidí dnes myslí,radio už vůbec ne.Zase mně tečou slzy
smíchu.Po hospodách chodilo vědění a moudro,ale
to dneska asi taky jenom se hůře hledá.Mám výhrady
právě k metodice výuky mladých pilotů,Je příliš návodná,nedovoluje samostatnost myšlení,vyžaduje
pouhou podřízenost.Let je souborem spolupráce
techniky a vnímání,-přístrojově se jenom kontroluji!!
Moje hlava je VFR +chování a vnímání vytvořené
vlastními zkušenostmi.Nebojím se jim svěřit vlastní život. ,,Sakryšovi,,(moje pojmenování Michala)
jsem napsal ,že navrhuji tykání.Pro tebe to platí taky .Na svoje jméno docela dobře slyším,(vidím) zase se tomu chechtám.... Na jihozápadním prostupu do ATZ,..pravý base leeg...čtvrtá .dotáčím do osy VPD .jedna,-nula...
..pravá...krátké finále...potvrzuji...čau..Ivan...LKBU-122,2.. Železné tyče sebou nevozím!(nebo nelítám?)
Už se zase chechtám,tečou mě slzy a řvu smíchy.

Odp9: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Bambus, 29.6.2006 22:41

Tak si říkám, jestli se náhodou neznáme. V Bubovicích jsem před lety trávil docela dost času.
Jinak potěšilo mě, že ještě někdo jiný byl byt za „špatně provedené“ výpočty se správným výsledkem. Teď už se tomu směju, ale vykládat doma tátovi že učitel je vůl - to byla panečku noční můra.
No a ještě ta metodika výcviku. Já jsem v ní nikdy neviděl moc velký problém, protože mě většinou vzdělávalo mé početné letecké příbuzenstvo. Spíš mi vadí, že papírově je piloťák to samé co řidičák. Nebudu na nikoho ukazovat prstem, ale už jsem viděl člověka po 5 pivech lítat přemety se Slukou - naštěstí nad polem. Občas mi připadá, že podobných excesů přibývá s tím, jak přibývá lidí, kteří vidí letadlo jako motorku - přístroj k zábavě co umí hodně rychle lítat. Bez respektu k faktu, že člověk nemá dar nesmrtelnosti. I když v autoškole se o bouračkách taky nikdo nedozví.
Líbilo se mi vyprávění jednoho dopravního pilota, co má Tůčka i Boeingy. Prej když ještě za komunismu odletěl do ruska dělat piloťák na Tu-154, nevycházel z údivu když zjistil, že celé výcvikové středisko je pokryté nástěnkami, na kterých bylo akorát kde, jak, a proč desítky tůček popadaly. Když se ale za pár let školil na 737 v americkém Denveru, jediné co mu instruktoři odpověděli na otázku „jak, kde a proč to kdy spadlo“ bylo, že "všechny mouchy už vychytali, a že to v žádném případě spadnout nemůže. Shodou náhod to samé na potkání vykládá naše ultralightická lobby - odpusť Ivane jestli lítáš ULL, jako blaníkář jsem si to neodpustil :-)

Odp10: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 30.6.2006 8:06

22sezon silniční závody motocyklů a krátce ,,ledy,,-
sport opravu ,,pro dospělé,,.Po zestárnutí a odchodu do
,,závodnické penze,, jsem najednou neuměl žít ve
většinové společnosti,nerozuměl jsem ji.Letadla
se stala mojí životní záchranou.Cesta k nim byla
zřetězením neuvěřitelných náhod,radši je nikde nevykládám.Když tak někdy.(nebyla plánovaná)
Moje hlava to dávala asi takto 36x100=3600
Součastně ,,něco,,si spočítalo(uvědomilo),že 25 je
1 /4 celku. Tedy 3600:2=1800:2=900 To vše skoro
najednou školní postup byl samozřejmě jiný.
Některé výsledky byly soubory takovýchto zozkladů
a ještě jejich složeninou.Hlava to dala nějak dohromady,ale mně nikdy neřekla jak.Vždy jsem
vypadal na to,že jsem to někde opsal.Moje snahu
vysvětlit,že je to přece tak snadné ,nikdo ,nikdy
nevzal jako vysvětlující ,neodpovídala osnovám!
O vstazích na letištích bych velice rád pohovořil.
Jsou tak komplikované,že je nechci dělat veřejným
tematem.Vysvětluji si je přílišnou koncentrací
individualit. Rozhodně nejsou vedeny stádním pudem!
Musím končit pokrač. příště......Ivan.

Odp2: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 25.6.2006 17:17

Sandále,
Náš život může býti v kterýkoliv okamžik ukončen. Jeho délka nezvyšuje jeho hodnotu,a má důležitost pouze pro jeho nositele.Důkazem je že život
třicánníka nemá jinou hodnotu než život čtyřicátníka

Odp3: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Ivan Placák, 25.6.2006 18:07

,,Samoodpal způsobený bouřkou,,
Smysl života by byl (Je?) tedy vázán pouze k životu jedince.Sdílejí společný osud ,se zánikem života zaniká
i jeho smysl. Prostě začíná a končí to je všechno!
Zdá se ti to málo?......Mně taky!! Ivan.

Odp2: x!xxxxxxxxOxxxxxxx
Jiří Klaus, 26.7.2006 14:19

Blbost, jak víte že šutr si vlastní minulost neuvědomuje? A třeba i na rozdíl od člověka ví, že se na něj zítra vykálí vrabec. Přesto neodejde, jednak protože nemá nožičky, jednak protože mu to nevadí.

Proč myslíte že člověk NEJEDNÁ instinktivně? Člověk si je jenom trénoval delší dobu než jiné druhy zvířat, a měl kliku že byl na správném místě ve správnou dobu.

Duše je iluze, inteligence je iluze, Život je iluze.

Smyslem může být pomáhat
romantik, 21.6.2006 9:48

Jste šťastným člověkem proto, že můžete bádat pouze o významu slova VĚDOMÍ a o smyslu svého života. Existuje mnoho lidí, kteří musí denně řešit problém, co si za to málo peněz, co mají v peněžence, mohou dovolit koupit k jídlu, a jiní, zda příští noc na ně zbyde místo na přespání v azylovém domě, v nádražní hale nebo pod mostem. Pokuste se ze svých duševních i materiálních přebytků pomoci potřebným tak, aby napříště nepotřebovali almužny a stali se opět soběstačnými osobami s navrácenou sebedůvěrou a s vírou ve smysl svého budoucího života.

multiodpověď
Bambus, 21.6.2006 10:14

Než abych tu větvil diskusi, rozhodl jsem se to všechno vzít šmahem. Co je vědomí a proč tu jsme mě zajímá snad už od základní školy, a proto jsem rád, že se tu najdou lidé, se kterými o tom můžu pokecat.
Nejprve odpověď pro Emu: Všiml jsem si na Vašich stránkách, že mluvíte anglicky. Ohledně velkého třesku doporučuji navštívit stránku http://www.umich.edu/~gs265/bigbang.htm Je tam hezky popsáno co o tom vlastně víme.
Co se kvantové mechaniky týče, je to z velké části stejná teorie, jako ta o velkém třesku. Přesné zákonitosti neznáme, a proto ani nevíme, co všechno je na atomové úrovni možné. Jisté je jen jedno - naše neznalost je tak velká, že pro obcházení (nám známých) zákonů je v kvantové úrovni větší prostor, než si vůbec dovedeme představit.
Co se týče toho robota, se kterým bychom mohli sdílet city - je to sice blbá odpověď, ale jiná materialistická mě nenapadá - zkuste polknout LSD, a budete sdílet city třeba s kuchyňským mixérem.
A co se boha týče - na toto téma se zde odmítám bavit, protože vím, kam taková diskuse vede. Nikam.
Jsem ateista, kovanej. (tečka)

Kmitočet lidského mozku jsem si přečetl a je to pro mě zajímavé téma. Co se týče neustálého dokazování si probíhajícího myšlení, došel jsem ke stejnému závěru. Někde jsem četl, že mozek špatně rozeznává, která informace do něj dorazí dřív. Když si třeba bliknete baterkou do oka, a půl vteřiny na to se píchnete špendlíkem (který nevidíte) do temene, je dost možné, že si budete myslet, že píchnutí přišlo dřív. To mě přivedlo na myšlenku, že mozek kašle na pořadí informací, které dostává, protože se je snaží „analyzovat“ všechny najednou.
Pro náš intelektuální, sportovní, a jakýkoliv jiný mentální výkon je nejdůležitější, aby každá informace byla v reálném čase konfrontována se vším co víme (jak hýbat rukou, jak funguje matematika, co víme o osobě se kterou se bavíme, atd.). To lze udělat pouze tak, že každá příchozí informace probleskne celým mozkem (vědomím), a zasekne se pouze o to, co je vůči ní relevantní. Nebo obráceně - pouze to, co je pro příchozí informaci relevantní, má „právo“ tuto informaci použít a využít k ovlivnění budoucí akce. Budoucí akce může být jak uložení do dlouhodobé paměti, tak pohyb, nebo třeba změna názorů (vědomí?).

Souhlasím také se Sawem, že člověk je nástrojem své genetické informace, a že se naše osobnost začíná vymykat původnímu záměru. O genetice jsem toho přečetl hodně, a fascinuje mě ta chemická „jednoduchost“ s jakou jednotlivé živé buňky pracují. Jsem přesvědčen, že například dvě pohlaví existují proto, aby spolu genetické kódy (DNA) mohly komunikovat. V zájmu přežití druhu je potřeba, aby byla udržena skupina homogenních jedinců - a to bez „komunikace“ nejde. Je také známo, že čím rozdílnější genetické kódy, tím jsou si lidé navzájem přitažlivější. To jsem viděl v TV dokumentu BBC o sexu, na název si nevzpomínám, ale dokládá to snahu (nejen) lidského druhu udržet si homogennost. Spolu s evoluční teorií, která říká že nejlepší jedinec (kód DNA) přežije, to skoro vypadá, že člověk není nic jiného než jakýsi procesor genetické informace - ona nás stvoří, díky nám nějakou dobu přežije, zjistí, jaké genetické novinky je potřeba zavést (viz. Tomáš Rosický, jehož otec byl skvělý fotbalista, a jiní), a pak se během sexu přepošle dál na další pokolení. A tak dále, a tak dále.

A na konec, romantik má taky pravdu. Jsem šťastný že můžu bádat nad blbostma. Svého času jsem bez peněz bydlel na Strahově v autě, a proto si dobře uvědomuji jak je těžké cokoliv udělat, když není co jíst, ani kde bydlet. Možná proto si dnes myslím, že život smysl má. Avšak s podporou ostatních vyčkávám na dobu až dostuduji, zatím nejsem úplně zabezpečen.

Hodně štěstí
romantik, 22.6.2006 22:29

Hezky jste to napsal. Přeji Vám po dostudování, abyste sehnal práci a mohl a měl prostředky alespoň část svého smyslu života naplnit pomáháním méně šťastným lidem.

Odp: multiodpověď
Vladek, 23.6.2006 12:23

Bambusi,

Možná že si to neuvědomuješ. Píšeš článek. Velmi dobré téma. Avšak diskutující diskriminuješ. Ti kteří zapadají do Tvých představ, jsou oprávnění. Ti jako třeba já, protože věřím v existenci Boha ne. Proč?
Na jedné straně chceš se dopátrat pravdy „co je vědomí, kdo jsme, kam směřujeme…“ Na druhé straně máš svou představu, kterou už předem nechceš měnit.
Vím, že jsi inteligentní a vzdělaný. Také si rád přečtu Tvé články. Avšak přistupovat k jakékoliv diskuzi zaujatě, tě automaticky odsuzuje k nemožnosti se dopátrat pravdy. Jestli, tak jen té kterou jsi i tak před diskuzi věřil.
Pak si ovšem kladu otázku, jaký má smysl celá diskuze?

Jestli dovolíš, rád bych se dotknul některých otázek, které zde zazněly.
Osobně se domnívám že to co nazýváš vědomím, je naše „já“. Bible to nazývá duši.

Před časem na Čt 2 byla vysílaná studie klinické smrti, kterou prováděly specializované a nejmoderněji vybavené lékařská střediska v Německu a USA. Vědci se zde pokoušeli hájit názor, že v okamžiku smrti mozek ještě nějaký čas pracuje a vytváří vjemy tunelu, světla nebo pekla …
Byly sesbíraný záznamy a svědectví lidí kteří prožili klinickou smrt napojení na nejmodernější lékařské přístroje.
Výsledek byl pro vědce šokující.
Zjistili, že mozek člověka ve smrti je úplně mrtvý, bez jakýchkoliv signálu.
Dále, že prožitky které pacienti zažili, se nedaly ničím racionálním vysvětlit.
Pacienti opouštěli své tělo, pozorovali sebe i lékaře z výšky, cestovali po pokojích také mimo nemocnici. Byli pak schopni přesně popsat co se kde dělo a mluvilo, zatím co jejich tělo bylo upoutáno na lůžku, či v operačním sále. Dále se začali velkou rychlostí přemísťovat jakýmsi tunelem, na jehož konci bylo velmi příjemné avšak intenzivní světlo. U některých se na konci tunelu objevil oheň a smrad síry.

V tomto dokumentu hovořilo několik vědců a lékařů, všichni se shodli na jednom:
„…v současné době věda nemá nic, čím by se dal tento fenomén vysvětlit.“

Vladek

Odp2: multiodpověď
Bambus, 23.6.2006 15:07

Jestli moje příspěvky někomu vyzněly tak, že se řadši nemá vůbec ozývat, tak toho lituji. Samozřejmě si rád přečtu všechno, co sem lidi napíšou. Místo odmítám jsem měl napsat „nechci se tady bavit o bohu, protože vím kam taková diskuze se mnou vede.“ Asi tak jako já zde nikoho věřícího nepřesvědčím, že bibli napsali obyčejní lidé hledající „smysl světa“, tak mě zase žádný nevěřící nepřesvědčí o opaku. Čili, byla by to diskuze do nikam. Ale uznávám, že jsem trochu sebestředný, a vadí mi to.
Co se klinické smrti týče, četl jsem, že existuje spousta lidí, kteří žádný tunel neviděli, takže těžko říct co se tou dobou v hlavě děje. Můj postoj vystihuje poslední věta tvého příspěvku „…v současné době věda nemá nic, čím by se dal tento fenomén vysvětlit.“ Já si myslím, že neurony využívají ke komunikaci jak chemii, tak elektriku. Když člověk „zemře“, elektrika se vytratí, ale třeba jsou ještě chvíli buňky schopné posílat nějaké molekuly. Takže komunikace se v mozku chvíli po smrti nevytratí, ale výrazně omezí. Funguje dokud všechny neurony nevymřou. Moje otázka je, jestli zkušenosti z klinické smrti nejsou způsobeny „neobvyklostí“ této situace pro lidský mozek?

Odp3: multiodpověď
Vladek, 23.6.2006 17:28

Ano, avšak jak si vysvětlit, vidění sebe sama a všech v místnosti i mimo ni. Sledování práce lékařů a sester mimo vlastní tělo. Tito lidé se snažili komunikovat s okolím, avšak nikdo na ně nereagoval. Slyšel jsem svědectví od narození slepé ženy. Srazilo ji auto. Najednou opustila tělo a začala se vznášet nad vlastním tělem. Co bylo pozoruhodné začala VIĎET, jak se nad ní sklánějí lidé, jak přijela záchranka, jak ji lékař oživoval. Slyšela perfektně co kdo říkal, snažila se na ně mluvit a vůbec nechápala co se sní stalo. Viděla vše perfektně a barevně. Jak jsem už napsal byla od narození úplně slepá. Když se „uvolnila“ s těla začala vidět. Pak se začala více a více vzdalovat, až letěla velikou rychlostí jakýmsi tunelem, na jehož konci bylo velice intenzivní ale příjemné světlo. Avšak než se k němu dostala, bylo ji řečeno, že ještě není její čas. Začala se vracet zpět. Až znovu ji obklopila tma. Probrala se z komatu. Když popisovala lékaři co vše viděla a slyšela, lékař byl překvapen, protože přímo na místě tragédie konstatoval smrt. Jak se později ukázalo, klinickou.
Já netvrdím že toto je důkaz, že existuje Bůh. Také vím, že tyto svědectví jsou tak 50/50. To znamená že přibližně polovina těch, kteří zakusili klinickou smrt, měla podobné prožitky. Druhá polovina si nic nepamatovala.
Já jsem se nestal věřícím na základě těchto cizích prožitků. Sám osobně jsem se setkal s Bohem. To dramaticky změnilo můj život. Nyní už vím proč jsem tady a kam jdu.

Vladek

Odp4: multiodpověď
Laďa, 28.6.2006 21:22

Souhlasím. Taky mi psala jedna kámoška, že dělá seminárku o prožitkových metodách (studuje psychologii) a že prý v jedné knížce je napsané tohle a v druhé zas něco jiného a jak to teda ve skutečnosti je. Nakonec se přiklonila ke skeptikům. Ona byla trochu skeptická už od začátku, ale to jsme asi všichni. No zkrátka připomněla se mi, když jsem si přečetl názor autora tohoto tématu - jsem ateista a basta. To je nějaké zkoumání? To je jako kdybych si dal klapky na oči a začal z této temnoty vyvozovat závěry o okolním světě... Jestli chceme zjistit, jak to opravdu je, měli bychom být maximálně otevření. Vždyť podle mě názory jsou od toho, aby se měnily. No... hmmm... jedna věc je filozofování a druhá je pak osobní zážitek. Je dobré zkusit třeba holotropní dýchání nebo Silvovu metodu a uvědomit si, že člověk není jen tělo s mozkem, ale je v tom i něco víc. Během několika hodin se člověk může naučit naladit se na někoho jiného a zjistit během chvilky jeho zdravotní stav nebo i náladu...

Odp5: multiodpověď
Bambus, 28.6.2006 22:49

Co je to za zkoumání když neotevřu svou duši bohu? Snažím se držet jedné zásady: Nedovolit mému úsudku, aby rozhodoval na základě něčeho co nevím. Já vím co mě baví, co je pro mě důležité; vím co mi dává, a co naopak nedává smysl. O bohu jsem se dozvěděl od lidí, kteří své tvrzení dokládají tisíciletou knihou, a osobní - ryze intimní zkušeností. Bůh mi smysl moc nedává.
Posmrtné zkušenosti jsou pro mne ze stejného soudku. Heroin taky odstaví mozek, a taky po něm zůstanou náramné barevné vzpomínky.
Já zkrátka při zkoumání neberu osobní svědectví z bezvědomí na vědomí.
Snažím se vyvarovat ještě jedné maličkosti, která je náhodou zřetelná z Laďovo příspěvku. „Kámoška dělala seminárku, studovala co už zjistili jiní (možná i moudřější), a nakonec se přiklonila ke skeptikům“. Nevím jestli jsem špatně nepochopil, „skeptiky“ jsou míněni lidé, kteří nevyzkoumají existenci boha nebo nesmrtelné duše? Docela by mě zajímalo, jakým způsobem zkoumáte Vy, Laďo? Otevřete své srdce světu, a rázem všechno pochopíte?
Jsem si vědom toho, že se v této otázce neshodneme. Proto doufám, že mě za mé názory nebudete označovat jako skeptika. Jsem totiž docela optimista.

Odp6: multiodpověď
Vladek, 29.6.2006 7:09

Souhlasím, také by jsem se neotvíral jen tak něčemu. Můj příspěvek neměl za cíl přesvědčit někoho o existenci Boha. Byl pouhou reakci na materialistický názor. Chtěl jsem ukázat, že kromě toho co vnímáme svými smysly, čeho se můžeme dotknout, co si můžeme ověřit, existuje našim smyslům neviditelný duchovní rozměr. Ale tak jako v materiálním světě platí určité zásady a principy, tak i v duchovním.

Vladek

Odp6: multiodpověď
Laďa, 3.7.2006 17:10

Skeptiky míním osoby, které a priori zaujímají odmítavé stanovisko bez toho, aniž by jej postavily na zkušenosti. Proč jsem zmínil ten atesimus apod.? Zjistil jsem, že pravda je v podstatě jednoduchá, to jen lidé si ji komplikují, vytvářejí systémy (náboženství), která je mají přiblížit k bohu a přitom vlastně neví, zda bůh existuje nebo ne... Podle mě ta „duchovnost“ souvisí ne se slepou vírou, ale s poznáním. A k tomu, aby člověk poznal, se potřebuje zbavit předsudků. Z toho důvodu mi připadá fanatik-věřící úplně stejný jako fanatik-ateista (teď si to prosím neberte osobně). Zkrátka v obou případech jde o víru, ne o poznání. Věřit můžeme čemukoliv.
Naboženství tvoří řada různých lidí a často se v něm objevují názory, které si vzájemně protiřečí. Bůh Vám moc nedává smysl.. ok, mně taky ne - pokud nad tím budu přemýšlet v kontextu našeho náboženství... Otázkou je, do jaké míry náš západní filozofický systém (naše náboženství) odpovídá realitě. Třeba na Východě nemají Boha, ale Tao. Zatímco Bůh rozhoduje, Tao je vnitřní princip, jehož základem je spontaneita - žádné složité rozhodování, žádné desatero jako u nás, prostě jednání. Chci tím říci, že existuje docela velký rozdíl mezi Vaším (naším) způsobem myšlení a myšlením třeba zrovna na Východě. U nás je důležitá víra, u nich poznání - meditace.
Není tomu tak, že bych „otevřel srdce“ a hned bych všemu rozumněl, to ne. Je to běh na dlouhou trať, na celý život. Líbí se mi výrok Allana Wattse: poznání je funkcí bytí.
Chci se Vás zeptat - do jaké míry si myslíte, že je možné vysvětlit tento svět jen na základě logiky - čistého přemýšlení?

Odp7: multiodpověď
Bambus, 3.7.2006 19:33

Souhlasím. Asi jsem zase dal trošku větší průchod mojí alergii na mormony a podobné bytosti, které mávají nad hlavou jednou knihou a říkají „tohle je ta jediná pravda“. To, že „poznání je funkcí bytí“ by se dalo považovat i za „moje“ motto.
Podle mě zvířata přemýšlejí úplně stejně jako lidé, akorát se nedostaly na naší úroveň abstraktního myšlení. Základní smysl přemýšlení je v naplánování a provedení „akce“, která bude nejlépe sloužit cílu živé bytosti - tím je většinou přežití. Člověk jako tvor však objevil jednu zásadní věc - totiž že je možné komunikovat velice sofistikovaně za pomoci řeči. Abstraktní myšlení je schopnost simulovat různé scénáře v hlavě, a pro „mluvenou“ komunikaci je naprosto nezbytné. My lidé jsme se již osvobodili od základní komunikace ve stylu „bacha na mě!“, protože jsme schopni poslechnout si a pochopit celou zkušenost někoho jiného - třeba tisíce let mrtvého.
Ovšem svět je od myšlení nezávislý, a sebelepší příprava člověka nepřipraví na to, že zrovna dnes na IP Pavlova spadne dvoukilová kroupa, a zabije ho. Lidé sice chápou (pro zvířata) neskutečné souvislosti, a jsou schopni toto poznání rozšiřovat - možná do nekonečna. Nicméně toto poznání nikdy nemůže obsáhnout celý svět ve vší své celistvosti.
Podle mě je jedna z nejzajímavějších věd statistika (i když to je pěkná nuda). Lidé totiž pochopili, že matematika má univerzálně platná pravidla, ale že nikdo není schopen pobrat dostatečná „zdrojová“ data, (a koneckonců ani provést kompletní rovnice), aby matematické výsledky aplikované na svět měly 100% platnost.
Stejně je to i s lidským myšlením - člověk sbírá data celý život, ale to co ví určitě neodpovídá realitě na 100%. U někoho to je 90% (v rámci jeho prostředí - ?), u někoho 50%, a někdo je úplně mimo (třeba nějaký autista který venkovní realitu ani nezaregistruje).
Já chápu logiku jako realitu - čili nelogické myšlení neodpovídá realitě. Proto si myslím že svět se dá logicky vysvětlit zcela, akorát jaksi nemáme dost času k prozkoumání, a ani dost „očí“ které by to všechno zkoukly. Můžeme se ale snažit přiblížit pravdě (pochopení reality) co nejvíce.
Tak, teď už nevím, nakolik se mi podaří přetransformovat „jak to vidím já“ do několika slov, ale zkusím to. Podle mě první život nějak vznikl, a od té doby nachází lepší a lepší způsoby jak „fungovat“. První jednoduché bakterie postupně zjišťovaly jak udělat lepší mitochondrii, jak se zabezpečit proti (třeba) kyselině, jak udělat lepší cytoplazmu... atd. Pak se některé bakterie dohodly a vytvořily mnohobuněčný organismus. A zase nejdřív zjišťovaly jak se nejlépe organizovat (jestli postavit páteř, nebo ulitu), jak se bránit kyselině, a samozřejmě jak se bránit ostatním. My lidé jsme přišli na svět s další revoluční novinkou - naučili jsme se „komunikovat“ jinak než chemicky a posunkama. A tak zase zjišťujeme jak se nejlépe organizovat, jak se nejlépe bránit „kyselinám“ - prostě jak se nejlépe chovat v realitě (třeba jak udělat dobrou loveckou pušku).
Mě připadá (v rámci statistické chyby :-) ), že tato tendence hledat lepší a lepší způsoby „chování“ je vlastní celému světu od pradávna. Například savci zavedli úžasnou novinku - stabilní teplotu těla. Chemické látky mění vlastnosti už při změně teploty o jeden stupeň, a proto stálá tělesná teplota umožňuje savcům specializovat svoje enzymy a bílkoviny bez ohledu na „funkčnost“ v rozmezí 0 - 40°C. Jak je vidět, plazi přes svou zjevnou dokonalost postrádají schopnost rychlé změny metabolických činností - a proto se pomalu ale jistě vytrácí.
Se získáváním lidských „abstraktních“ znalostí to je stejné - nejdřív jsme se naučili kolektivně pěstovat obilí, potom orat, a nakonec „vyspělé“ západní civilizační „vědomí“ skoro zničilo zbytek světových kultur. Stejně jako „vyspělý“ antický Řím.
Zkrátka za pomoci přírodního výběru přežívá to, co je zrovna „nejlepší“, a život jako celek „to nejlepší“ (ideál?) docela intenzivně hledá a vyvýjí. A já chci být součástí tohoto hledání. Vím že to může znít jako nějaká vědně-ideologická snůžka keců, ale já osobně „vím“ o spoustě důkazů. Nevěřím že existuje bod, ze kterého člověk nebude mít možnost pohnout se svým „věděním=vědomím=chováním“ dál. Něco takového však shledávám v mnoha náboženských naukách - například ve vizi ráje jako něčeho odděleného od reality, kam se člověk bez dostatečné zásoby „dobrých“ skutků nedostane, a kde cesta končí.
Už se v těch slovech začínam ztrácet :-)

Odp8: multiodpověď
Laďa, 5.7.2006 20:23

:) Je to moc myšlenek najednou, ale rozumím tomu. Doporučuji Vám k nahlédnutí knihu od Erwina Laszla - mluví například o tom, že ty bakterie se nejen „dohodnou“ a vytvoří něco vyššího, ale že prostě čím komplikovanější struktura o vyšším stupni uspořádání, tím vyšší úrověň vědomí. Ne nadarmo se říká, že náš mozek je nesložitějším orgánem ve vesmíru... Stejně tak lidé, když se jich na Zemi soustředí velké množství na jednu věc, produkují energii, která se odrazí v generátorech „náhodných“ čísel (GCP).
Zkrátka podle mě toho ještě nevíme o světě tolik, abychom na něj mohli v plné míře aplikovat logické myšlení. Jak říkáte - záleží na množství a kvalitě zdrojových dat.

Co víme?
xy, 23.6.2006 21:57

Kde sídlí vědomí? Kdy řeknu „Já“,kam ukážu prstem, na čelo nebo doprostřed hrudi?

Odp: Co víme?
Saw, 24.6.2006 0:11

Nevim nevim, ale pravděpodobnější je podle všeho to čelo...

Neviem, ci vsetko ma vedomie, ale viem...
Cocodrillo, 6.7.2006 11:16

Neviem, ci vsetko ma vedomie, ale viem, ze vedomie som mal, aj ked som bol v bezvedomi, vedomie som mal aj po smrti, vedomie som mal aj pred narodenim, vedomie moze mat aj rastlina, aj kamen, aj kvapka vody ... a netvrdim to podla ziadnej z knih ci vierouk, iba z vlastnych zazitkov ... vyskusal som alkohol, marihuanu, lysohlavky, adrenalinove zazitky, holotropne dychanie, joginske dychacie techniky, regresne techniky ... a dnes pouzivam uz iba regresne ... VERIT ZNAMENA NEVEDIET ...

Meditace
bhagavan, 13.7.2006 16:19

Já jsem dokonalý a vše je k dobru.
Opakovat
Nepochybovat
Zpovědnice.cz
Číst vše co zde ode mě je.

Co je vědomí a co duše
Juras, 4.8.2006 22:55

Ptal jsem se onehdá emailem Jiřího Grygara, který je skeptikem a věřícím křesťanem v jedné osobě, na nějakou otázku ohledně vědomí. A on mi odpověděl, že neví, co se pojmem vědomí myslí, že to není definováno. Z pohledu své víry má názor na to, co je to duše (to mi taky napsal v odpovědi). Podle známého vědce se jedná o dva odlišné pojmy - lehkost, s jakou je zde někteří jedinci zaměňují, znamená, že by se skutečně měly oba pojmy přesně vymezit, neboť každý takhle mluví o něčem jiném.

Ateismus je víra
Juras, 4.8.2006 22:59

:-)teď se Vás možná dotknu na citlivém místě - spousta věřících ateistů je přesvědčena o tom, že jejich názor je materialistický, vědecký, skeptický, logický a jánevímco ještě. Chyba. Ateismus je náboženství jako každé jiné, jenom má jiný počet bohů než většina ostatních. :-)

Pikantní navíc je, že si ateisti někdy říkají „nevěřící“. Přitom jediný pravý nevěřící, kterého znám, je Juras. Všichni ostatní lidi, které jsem kdy poznal, žili v zajetí nějakého náboženství (a spousta z nich ještě navíc svázána rétorikou nějaké církve).

Odp: Ateismus je víra
Saw, 4.8.2006 23:59

Docela souhlas, proto jsem přesedlal z ateismu do krásného a nekonfliktního agnosticismu (pokud je to tedy správný název) :-)

Odp2: Ateismus je víra
Juras, 7.8.2006 13:33

A proč cítíš potřebu někam se zařazovat? :-)

Odp3: Ateismus je víra
Saw, 7.8.2006 14:16

Pokud vim, tak už ani žádná jiná možnost neni ;-)
„Existuje podle Vás bůh?“ „Ano, ne, nevím/je mi to jedno“
:-)

Odp4: Ateismus je víra
Juras, 7.8.2006 14:54

Tak jsem odpověď zařadil omylem jako nový thread.

To je nesmyslná otázka. Existovat je...
Juras, 7.8.2006 14:53

To je nesmyslná otázka. Existovat je slovo spojené s naší realitou, bůh (pokud nějaký je), je nad touto realitou v metarealitě. Z pohledu naší perspektivy tedy zcela jistě neexistuje, ale možná nás stvořil a možná si s náma hraje. ;-)

Odp: To je nesmyslná otázka. Existovat je...
Saw, 7.8.2006 15:38

Mám dojem, že „je“ a „existuje“ má v tomto případě ten samý význam, a nemusí se nutně vztahovat pouze na naši realitu, bohatě přece stačí, že se s „naší“ realitou ovlivňuje, resp. je jejím původcem...

Odp2: To je nesmyslná otázka. Existovat je...
Juras, 7.8.2006 16:27

Sakryš, zase jsem si nedal pozor. Ten formulář vypadá jakože patří k příspěvku a přitom jsem teď na jiné větvi...

Odp3: Smysl vs Nesmysl
Juras, 7.8.2006 16:26

Myslím, že to nemá ten samý význam. Schválně jsem se podíval, co o existenci píše wikipedie a myslím, že to chápu stejně. Cit.: „Existence (z latinského existentia < ex-sistere spočívat vně, vyskytovat se) je ontologický pojem, který popisuje, že něco skutečně je ve fyzickém světě.“

Podobná situace je třeba v zákonech nebo pravidlech. Ony jsou, platí nebo neplatí, ale neexistují. Existovat může jenom nějaká konkrétní věc a musí být tedy součástí naší reality.

Ale nemá cenu to rozebírat - je jasný, cos myslel a že já jsem jen tak trochu zaftipkoval ;-)

Odp4: Smysl vs Nesmysl
Saw, 7.8.2006 19:42

Díky za vysvětlení, ono to totiž většina lidí s takovejma připomínkama myslí naprosto vážně :-)

Duše je právě to vědomí. To je...
La Theu, 18.4.2009 12:41

Duše je právě to vědomí. To je nesmrtelné. Po smrti organické hmoty (těla) vědomí jako forma energie přežívá. Většinou se spojuje s „univerzální energií“ (s jednotou, bohem nebo s energií podobné frekvence, jak kdo chce) a vrací se k ní. Stává se, že mnohé bytosti po smrti pod tíhou strachu nebo výčitek ze svých činů se k jednotě nemají odvahu vrátit a zůstávají v „pozemské“ sféře. A právě změny osobnosti po úrazech nebo pod drogami nebo u alkoholiků nebo podivínů jsou způsobeny tím, že do frekvence jejich vědomí pronikají taková vědomí poutaná k našemu „pozemskému“ světu. To vše v souladu s frekvenčním naladěním - podobné přitahuje podobné.

Odp: Duše je právě to vědomí. To je...
Alfons, 18.4.2009 18:02

Duše neexistuje. Je jen ODUŠÍ silné 1cm, bílé barvy a to pokrývá celé tělo. Základy experimentální psychologie.

vědomí člověka
Johnny_Cmoud, 6.2.2011 10:03

Vědomí je věc, kterou bych definoval pocitem. Jen ten fakt, že jsem si vědom, že existuji. Když navrhnu skvělý počítač totožný funkcím člověka, předpokládám, že dokáže sledovat prostředí, vytvářet abstraktní model světa, dokáže komunikovat, dokáže věřit v boha, nedokáže si ale uvědomit vlastní existenci, je to jen předmět, něco neživého, a jen tento jednoduchý aspekt je vědomí.
Zajímalo by mě, proč většina lidí neustále tvrdí, že zvířata jsou jen souborem instinktů, zatímco člověk je opravdu schopen rozhodování a vymyká se determinismu. Někteří se to dokonce snaží dokázat tím, že některá zvířata se nepoznají v zrcadle. Přijde mi to hloupé, protože pokud vaše chování není determinované, jak se rozhodnete pro to či ono? Prý máte „svobodné“ rozhodnutí (ve smyslu nedeterminované ničím), ale podle čeho se pak chcete rozhodovat, když ten impuls odnikud nepřijde? A proč by vědomí nemohlo mít i zvíře, ačkoli se nepozná v zrcadle nebo že neumí mluvit? Stejně tak by si netopýr mohl říct, že člověk si nemůže být sám sebe vědom, protože nedokáže přijímat rádiové vlny.

Odp: vědomí člověka
tlapka, 7.2.2011 12:39

;-)Jsitěže mají zvířata vědomí, rozlišují sebe a ostatní bytosti a tvoří s nimi vztahy, uvažují logicky a takto se rozhodují správně. Lidé na rozdíl od zvířat zvažují více možností a do té logické se málokdy trefí

Odp2: vědomí člověka
ufonek, 7.2.2011 15:03

Zvířáta uvažují racionálně , vědí totiž co je pro ně dobré .
Člověk je tvor iracionální , ten neví co je pro něj dobré .

Tak např . v Jižní Americe byly učiněny pokusy s GMO potravinami na zvířatech .
Na jednu kupu byla nasypána prasatům kukuřice geneticky zmanipulovaná (GMO ) na druhou zcela běžná .
Geneticky zmutované kukuřici se prasata zcela vyhýbala .Sežrali pouze geneticky neupravenou kukuřici .

Odp3: vědomí člověka
ivan, 7.2.2011 17:53

Jak by se zachovala prasata, Ufonku, kdyby jim byla předložena pouze modfikovaná strava a jako alternativa 1% směska? Taky by ji odmítla? Myslím, že se nevědomky podílíš na šíření mýtu. Nakonec bychom museli postavit na hanbu starou pravdu o tom, že dobré prase všechno spase.

Odp4: vědomí člověka
tlapka, 8.2.2011 10:25

To je fakt, často člověk nemá ani na vybranou tu logickou možnost následkem ušlechtilosti svých bližních.

Odp2: vědomí člověka
Johnny_Cmoud, 8.2.2011 11:37

Nemluvil jsem o logice nebo jakýchkoli schopnostech. Dokážu si představit, že se narodím bez jakéhokoli logického uvažování, netvořím si s nikým vztahy ani se nerozhoduji logicky, ale (a to je pointa) žiju, cítím, že žiju.
Tohle cítím jen u sebe, ani u ostatních lidí to nemůžu cítit. Vy ostatní vlastně můžete být jen důmyslné stroje, které fungují na sběru informací ze svého okolí a složitého vyhodnocování, co udělat, aby stroj zůstal zachován, tak, jak to popisuje Darwin. Vědomí je tedy to, co vím, že mám, to, že cítím, že žiju.
O zvířatech jsem psal proto, že mnoho lidí si myslí, že zvíře jedná instinktivně a člověk „svobodně“. Takový protiklad je nesmyslný. I veškeré racionální rozhodování je podmíněné ve smyslu determinismu (determinismus-všechno je dané, i budoucnost, dokonale inteligentní tvor by to dokázal spočítat). Jsem si vědom, že je asi můj život předem daný. Takže z mého hlediska je vedlejší, jestli máme rozum nebo ne, jde o ten determinismus.

Odp3: vědomí člověka
Johnny_Cmoud, 8.2.2011 11:40

Cítím, že žiju. Nemyslím tím, že jsem schopen nad tím filozofovat nebo tak, jen ten jeden bit (?) informace, že jsem, že existuji, cítím to.

Odp3: vědomí člověka
Platfus, 8.2.2011 13:11

Otázky determinismu a svobodné vůle, vztahu těla a mysli apod. se tu řeší opakovaně a každému tématu by se dalo dlouze věnovat se zárukou, že k žádnému rozřešení nedojde. Myslím, že lidí, kteří tvrdí že zvířata nemají vědomí nebo se nemohou rozhodovat, je dnes jenom málo. Záleží na míře, jakou jim tyto schopnosti přisuzujeme, přičemž ani člověk tu nevystupuje jako nějaký absolutní středobod. Vzdal bych se představy, která se nevím proč spojuje s vědeckým světonázorem, že svět řídí deterministickými zákony a všechno jde v principu spočítat. O vztahu mysli a těla hezky píše I. M. Havel např. zde. Na možnosti (5) a (6) potom volně navazuju ve svým článku tady na Svíci, to jenom, kdyby tě zajímalo.

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.