Malé úvahy o problémech kolem nás

Komentáře k článku

2.4.2006 19:49

Strach je lidský úděl

V životě jedince i společnosti se vyskytuje fatálně a od počátku strach. Psycholog by k němu jistě řekl mnoho odborných skutečností. Domnívám se však, že tento fenomén má mnoho rozličných podob vyskytujících se v tak obecných a různých podobách, že přesahují nejen psychologii a zaměstnávají jiné obory.

Jen strach z všelikého strádání by byl námětem na pěkně vypasenou monografii. Strach z hladu, žízně, zimy, nemoci, stáří, smrti, strach ze ztráty blízkých, strach z bohů, z nekonečna, v němž jsme tak nepatrní, jako bychom ani nebyli, strach z nešťastných náhod vstupujících do našich životů, strach z válek, z bezpráví, ze svévole mocných, strach z přírodních živlů, strach z budoucnosti et cetera et cetera.

Sympatický mezinárodní dokument Listina základních práv a svobod pokládá strach za tak závažný fenomén lidského života, že si v jedné své klauzuli dokonce klade za cíl osvobodit člověka od strachu.

Je to dojemný a sympatický nesmysl vloudivší se do tohoto elementárního mezinárodního dokumentu.

Strach je nezrušitelným údělem lidským, a osvobodit od něj nemůže ani milion významných listin. Snad jen strach ze samozvanců, bezpráví a svévole mocných, kteří nás obklopují a jsou stále nebezpečnější a nesnesitelnější, by byl v jejích možnostech.

Snad jen na čas může člověka zbavit strachu omámení psychotropními látkami a na trvalo bláznovství nebo smrt. Dnes se mluví spíše o depresích a fobiích než o strachu, ač je to totéž. Lidé se bojí různými způsoby, odvolávají své vědomí a oddávají se pomíjivé lhostejnosti k vlastnímu bytí.

Bohatá evropsko-americká civilizace a její lidé se bojí více, než se bály skromné civilizace předcházející ji v čase. Člověk žije v nejistém pohodlí, člověk má mnohem více času vzhledem k technickým vymoženostem, které leccos obstarají za něj, proto může více myslet na "nesmysly“ a pěstovat své strachy a sledovat truchlivé skutečnosti ničené přírody a celé planety.

Člověk, jehož geometrickou řadou přibývá, jemuž slunce zastírají jedovaté mraky, v jehož řekách tečou mrtvé vody, jehož země je stále otrávenější, člověk, který vyjíždí za kouskem slušné přírody desítky kilometrů daleko ze svých ukoptěných měst, je přece nuzák s vyhlídkou na své trvale rostoucí nuzáctví nezávisle na tom, že dobře jí, dobře bydlí, dobře se obléká a je pohodlně mobilní na velké dálky. Strachu z osudů, které jemu a dalším generacím náročný způsob života přináší, jej už asi nezbaví nic. Snad kdyby se rychle a globálně probudil rozum a z něj se zrodila skromnost a etika? Ale všichni víme, že to je nepravděpodobné a vše dospěje až ke hořkým katastrofickým koncům.

Dohadoval bych se o tom že deprese a...
Saw, 3.4.2006 13:13

Dohadoval bych se o tom že deprese a fobie jsou strach, jsou to duševní nemoci a léčitelné, na rozdíl od strachu tedy zbytečné.
Jak nejlépe chrakterizovat úlohu strachu? Zajišťuje přežití jedince, i když v dešní společnosti může nabýt i škodlivých rozměrů vyvolaných médii z ekonomických hledisek.
Ale obecně, nejvíce se mi líbila definice z jedné počítačové hry: „There is nothing to be afraid of, but failure“. Česky: Není čeho se bát, jen neúspěchu/zklamání. A tím kdo tuto podmínku diktuje není nikdo jiný, než sobecký gen. Jeho jedinou úlohou je šířit se dál, za jakoukoliv cenu. A člověk mu otročí, protože on má absolutní moc. A jedním z těch nástrojů je i strach...

Deprese skutečně nemají se strachem...
Nikola, 14.4.2006 22:47

Deprese skutečně nemají se strachem příliš mnoho společného. Deprese zjednodušeně řečeno nastává při poklesu neurotransmiterů v mozku, který zase nastává obvykle po dlouhodobém stresu. Fobie jako taková je ničím neodůvodněný strach, tedy v podstatě náběh na duševní nemoc. Samotný strach je ovšem velice potřebnou a žádoucí vlastností. Kdyby člověk postrádal strach, jako druh by brzy přestal existovat. Nejsem si ovšem jistá, zda by to byla až tak velká škoda :-)

Odp: Deprese skutečně nemají se strachem...
Saw, 14.4.2006 22:59

Souhlas, až na to, že problémem není nedostatek neurotransmiteru, protože jeho hladinu doplní inhibitory jeho zpětného vychytávání ihned. Léčba však zabere až po cca. třech týdnech, kdy dojde ke genové expresi a snížení počtu receptorů, takže na vině je spíše moc vysoký počet receptorů, na daný neurostransmiter (hlavně serotonin). Spíše než stres je ale problém v genetické informaci, deprese jsou totiž dědičné. A ta fobie zase tak neopodstatněná není, řekl bych spíše přehnaný strach (arachno, sociální, klaustro atd), někdy léčitelný také antidepresivy (sociální), někdy stačí člověka sblížit s podnětem, který ho tolik děsí (arachnofobie). Jinak s Vámi souhlasím...

Odp2: Deprese skutečně nemají se strachem...
Nikola, 14.4.2006 23:52

Takže, vyložme si správné pojmy: Neurotransmiter je chemická sloučenina vznikající v nervové soustavě sloužící k přenášení podnětů. Serotonin je jeden z mnoha neurotransmitérů. Konkrétně tento ovlivňuje především klidný spánek, svalový tonus, náladu a pod. Receptor je česky čidlo, tedy to, co přijímá nervový podnět. Pokud někdo tvrdí, že dotyčný má deprese z toho, že má příliš mnoho receptorů, je to stejné, jako by mu říkal: „Odstraň si kus mozku a bude po depresi :-) “ Takže takto skutečně ne. Deprese se léčí podáváním prekursorů, což jsou látky ze kterých si mozek následně vytváří přenašeče, tedy neurotransmitery, například již zmińovaný serotonin v hypothalamu.

Odp3: Deprese skutečně nemají se strachem...
Saw, 15.4.2006 11:14

První a druhá věta souhlas. To, co který mediátor ovlivňuje záleží také na oblasti mozku (serotonin také hraje důležitou roli ve vyvolávání halucinací), kde působí. A receptorem jsem nemyslel čidlo ve tkáni, ale receptor, na který se váže onen neurotransmiter v mozku. Věta s odstraňováním části mozku smysl nedává, pokud by onen člověk byl schopen odstranit právě ty přebytečné receptory, tak deprese opravdu zmizí. O léčbě prekurzory jsem osobně v životě neslyšel, veškerá léčba probíhá za pomocí ihibitorů zpětného vychytávání neurotransmiterů ze synaptické štěrbiny (IMAO, SSRI, NRI SARI atd.). A citace z jedné lékařské literatury: „Účinek antidepresiv na dostupnost monoaminů je bezprostřední, avšak klinická odpověď se dostavuje až po několika týdnech. Ta časově koindicuje s downregulací presynaptických receptorů.“ z knihy Psychofarmakologie pro praxi...

Odp2: Deprese skutečně nemají se strachem...
Kristina, 12.4.2009 15:16

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli se dá léčit arachnofobie jinak, než že bych se s pavoukem musela sblížit....mám z nich hrůzu.....když ho vidím na obrázku tak se klepu,brečim a mám hysterický záchvat....a když ho vidim na živo tak ani nespim....mám pořádpocit že po mě leze....rodiče mi nevěří a říkají že jsem hysterka a že ten pavouk má ze mě večá strach než já z něho.....daj se nějak pavouci odpudit aby nelezli do bytu? když jsem na chatě tak je to eště horší....děkuj předem za odpověď.....

Odp2: Deprese skutečně nemají se strachem...
Nikola, 15.4.2006 11:45

Ano jistě, doplním další inhibitory: venlafaxin, milnacipran,nefazodon. Ale to je jen částečný pohled (možnost řešení) na vzniklý problém. Co třeba tianeptin, který nepatří mezi inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, pouze jej urychluje. Takže znovu upřesním, protože se tu směšuje více nesouvisejících příkladů. SSRI (selective serotonine reuptake inhibitors) v podobě citalopramu, fluvoxaminu, sertralinu, fluoxetinu a dalších patří mezi selektivní inhibitory zvn. NSRI (noradrenaline and serotonin reuptake inhibitor) mezi inhibitory zv. noradrenalinu a serotoninu. Oboje působí na receptorech.Pak je tu ovšem IMAO (inhibitor monoaminoxidázy), které působí inhibicí intracelulární metabolizace neurotransmiterů, což je něco docela jiného, navíc vzájemně léčebně s předchozími thymoleptiky kontraindikováno. Co se pak týká prekursorů, nejedná se o léčbu stavu akutní deprese ale preventivní až podpůrnou.

Odp3: Deprese skutečně nemají se strachem...
Saw, 15.4.2006 12:07

Mechanismus účinku IMAO je sice odlišný, ale výsledek naprosto stejný. Kontraindikace je zřejmá, když oba dva typy látek budou vést ke zvýšení hladiny serotoninu (zvláště když každý jiinou cestou), dojde logicky k serotoninovému syndromu. Tyto látky jsem uvedl pospolu hlavně proto, že tak jako tak jejich mechanismus účinku spočívá v downregulaci receptorů. Pokud mají prekursory vůbec nějaký efekt, tak nepochybně také ne okamžitý, pořád trvám na svém, že příčinou musí být přebytek receptorů...

Odp2: Deprese skutečně nemají se strachem...
Nikola, 15.4.2006 14:31

Ne, není tomu tak. Nejde o přebytek receptorů ale o nedostatek neurotransmiterů. Stačí si jen uvědomit, že tato léčiva způsobují inhibici zpětného vychytávání neurotransmitérů (serotoninu a dalších). Takže si to zjednodušeně představme: Nervový podnět >>> Emise neurotransmiterů >>> Synaptická štěrbina. A my nyní pomocí antidepresiv působíme na zpětné vychytávání neurotransmitérů, tak, že jej omezujeme a díky tomu zvyšujeme počet neurotransmitérů, které působí na synaptickou štěrbinu, kde teprve jsou zmiňované receptory.

Odp3: Deprese skutečně nemají se strachem...
Saw, 15.4.2006 19:11

Mechanismus fungování také znám, a právě v tom je problém. Ony inhibitory začínají fungovat okamžitě, ale v prvních třech týdnech, se deprese zpravidla zhorší. Efekt přijde současně se snížením počtu presynaptických (a některých postsynaptických) receptorů. Náhoda? Neřekl bych. Navíc na tomto se shoduje pokud vím veškerá literatura, ten citát jsem si nevymyslel. V některých případech je deprese opravdu způsobena jen nedostatkem serotoninu, to se však děje pouze po požití serotoninergní drogy (např. extáze, tzv. „fuck off“ stav, neboli dojezd), deprese o kterých se zde bavíme jsou způsobeny nepochybně přebytkem receptorů...

Odp2: Deprese skutečně nemají se strachem...
Nikola, 15.4.2006 20:23

Obávávám se, že nám tuto příjemnou debatu brzy Aleš smaže z důvodu odchýlení od původního tématu :-) Přesto musím opět reagovat. Pro náročnost tématu jsem musela prostudovat několik odborných článků a výsledek by myslím mohl uspokojit obě strany. Takže pravdu máme v podstatě oba. Existují totiž dvě hypotézy. Cituji: Obecná katecholaminová hypotéza je formulována takto „Supersenzitivita určitých katecholaminových receptorů při nízkých hladinách 5-HT je biochemickým základem deprese“. Tato hypotéza je elegantní, ale nelze ji považovat za prokázanou, neboť klinické studie dostatečně nepotvrdily přítomnost takových supersenzitivních receptorů u depresivně nemocných. Konec citace. A to, o čem tu píši já - nyní opět cituji: Hypotéza, že antidepresiva účinkují přes desenzibilizaci určitých katecholaminových receptorů byla rozšířena o zjištění, že tyto účinky antidepresiv vyžadují normální hladiny serotoninu v mozku. Později bylo zjištěno, že intrasynaptické hladiny 5-HT ovlivňují také rychlost obnovy b-AR po regulaci snížením jejich počtu. Regulace snížením počtu b-AR po dlouhodobém podávání antidepresiv podpořila hypotézy, podle kterých účinkují antidepresiva přes snížení noradrenergní neurotransmise.

Pokud chce někdo do tématu proniknout hlouběji, doporučuji navštívit: http://www1.lf1.cuni.cz/~zfisar/bhap/obsah.htm odkud pocházejí i zmíněné citace.

Odp3: Deprese skutečně nemají se strachem...
Saw, 15.4.2006 22:06

Myslím, že když Aleš toleroval mé hádky s Tomem (kam se asi poděl...), přežije i tohle ;-)

A jak tak na to koukám, tak neměl pravdu ani jeden z nás... "It 's never that easy" ;) Se znalostmi středoškolské biologie tady asi opravdu moc nevydiskutujeme. Na druhou stranu jsme si opět rozšířili obzory, takže zbytečné to taky nebylo. Děkuji za konfrontaci názorů...

Odp2: Deprese skutečně nemají se strachem...
Nikola, 16.4.2006 10:05

Dosud známý mechanismus vzniku deprese je založen na hypotézách, takže bavit by se o tom dalo přinejmenším do té doby, než za objasnění skutečné příčiny vzniku depresí někdo z vědců získá Nobelovu cenu, a to my dva jistě nebudeme :-)

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.