Je fakt, že nikde v přírodě se žádné nekonečno nevyskytuje - všechno je spočitatelné.

Jenže ne tak v matematice - tam je nekonečno celkem časté. Stačí si vzít obyčejné dělení nulou - tam vychází nekonečno zároveň kladné i záporné.

Nebo limita: tam se s nekonečnem vyloženě počítá. Vím, že se nějaká funkce přibližuje nějaké hodnotě. Pořád se přibližuje, ale nikdy jí nedosáhne. Až v nekonečnu, imaginárním posledním bodě funkce dosáhne této hodnoty a dále se nezvyšuje.
A tam se prostě musí zavést nějaký prvek, který by toto suploval.

Takže možná, že ve fyzice je pojem nekonečno zbytečný, ale v matematice rozhodně ne.

Vezmi si jeden bonbón, k němu přidej ještě jeden, pak další a další, takhle to udělej nekonečněkrát a máš nekonečno bonbónů.

Nekonečně kilometrů ujdeš, půjdeš-li po kružnici až na její konec. Nekonečněkrát budeš muset rozdělit úsečku napůl, než získáš pouhý bod (tj. nulovou délku). V nekonečnu se v tých očích protínají každé dvě rovnoběžné hrany čehokoli (pokud se na ně zrovna náhodou nedíváš přesně kolmo).

Nekonečno a mínus nekonečno jedno jsou, je to odvácená strana nuly, kolem níž jsou prostory obsáhlé jako vesmír. Existuje-li nic, existuje i nekonečno - a naopak.

Představit si nekonečno je pro člověka asi tak stejně obtížné/nemožné, jako představit si, co je za oním „koncem vesmíru“.

Ten náš vesmír jistě nekonečný není (singularita byl objekt o konečném množství hmoty a o konečné hustotě), na druhou stranu jistě není sám (vesmíry na sebe údajně vzájemně působí gravitačními silami). Může jich tedy být nekonečno, což považuji za pravděpodobné. Pokud totiž vzniklo konečné množství hmoty, proč zrovna ono číslo? Nejjednodušší představitelné nekonečno pořád vidím ve hmotě kolem nás...

Koukali jste se někdy v národní knihovně (myslim že je to tam) do takového toho sloupce z knih, kde je nahoře i dole zrcadlo? Tam máte krásně demonstrované nekonečno (pravda, ten jeden paprsek co tam lítá se taky někdy unaví, ale jako lehká demonstrace stačí :)
Jinak nekonečno, je jen pomocný pojem a musí se s ním umět zacházet. Pak můžete dojít k nesmyslům jako je problém „Archimédes a želva“. Představte si, že byste psali, že provádíte součet „nekonečné“ řady. Když řeknete, že sčítáte do čísla 10 na hodněkrátou, tak ti jsem schopný najít další čísla, který jsi nesečetl. Když tam dáš nekonečno, nikdo nic nemůže říct a ty můžeš svobodně prohlásit, že jsi je všechny sečetl...

1) Veličina nekonečna v matematice funguje
2) Pokud by někdo připustil konečno, pak by musel najít poslední bod, poslední sféru, okraj konečna; to se dosud nikomu nepodařilo a nepodaří, protože tzv. konečno nutně musí být překonatelné.
3) Nejjasnější a nejjistější je nám pojem "nekonečné omezenosti Kdo chce měnit nebo rušit vědní obory, měl by si nastudovat jejich historii, měl by poznat, kdy a proč se jednotlivé obory od sebe oddělily, kolik chytrých lidí a v jak vzdálené minulosti se jednotlivými obory zabývalo, jak mnoho času tomu ti lidé věnovali. Měli by porozumět tomu, k čemu výuka jednotlivých vědních oborů je dobrá. A protože např. studenti filozofie brojí proti pokrokovým zařízením sestrojeným moderní fyzikou, je logické se domnívat, že tito filozofové mají nedostatečné základní vzdělání ve fyzice, která kdysi dávno byla součástí filozofie, a tedy že nerozumí ani svému oboru. Filozofovat totiž znamenalo a dosud znamená přemýšlet, hloubat, což je společný předpoklad úspěchu ve všech vědních oborech. „Rušiči“ fyziky a chemie by si měli začít svítit loučí, používat místo počítačů husí brka a psát svou krví. Na osobní potřebu by měli chodit na zahrádku a místo peněz používat zlaté pruty. K večeři by si měli jít šípem ulovit pár křepelek. Jinak totiž svým skutečným moderním životem popírají svou slovy hlasitě vyslovovanou neúctu k fyzice a chemii.

A protínají se podle vás rovnoběžky? Podle deskriptivní geometrie ano.....v nekonečnu, v nevlastním bodu. No představit si to nedokážu ani náhodou....Cožpak když máte udělat prusečnici nevlastní přímky a roviny? Či dokonce taková nevlastní rovina?

Konečně jsem si nekonečně krásně zapíchal

rád bych pooprovavoval článek „Svět je jiný“jsou tam nejsnosti i chyby. Napište mi jak. Juzek

Za předpokladu ,že vesmír je nekonečný a že bůh je nekonečný :-D nedal by si někdo palačinku ??

Jsou věci které se prostě pochopit nedají.Je to bohužel tak.Váš pes také nepochopí jak fungují vaše hodinky a obávám se,že to nepochopí nikdy.A tak to je!

zdame se sami sobe jak venku tak uvnitr kazdy tvuj nazor bude pravda

zdame se sami sobe proto existujeme ,kdybychom se zdali nekomu jinemu tak to existenci nezaruci.jak uvnitr tak venku je kruh uzavreny nejdokonalejsi ukazka nekonecna.kazdy tvuj nazor bude pravda, stacilo ti tri minuty aby si myslel ze nejsem normalni, ale pravda je takova ze se ti splnilo prani jak zareaguji.takze jsem nic nerozvedl, protoze kazdy tvuj nazor je pravda, ta ma nekonecne podob.

Filosofovat je třeba, to nemůže nikdy uškodit. Na otázku, zda existuje (reálné) nekonečno, bych odpověděl ANO. Osobně odmítám pojem „nadvesmír“, mně naprosto postačí *universum*, veškerenstvo. Jeden kolega filosof nade mnou naznačil, že přímka může být kružnicí s nekonečným poloměrem. Vůbec tedy není vyloučeno, že onen nekonečný prostor za hranicí rozpínání hmotných „vesmírů“ se vlastně posléze stáčí do kruhu, lépe řečeno do koule. Z hlediska dostupné fyziky asi těžko představitelné, nicméně vyloučit nelze nic. Jsou to všechno obtížně uchopitelné teorie a hypotézy. Sám za sebe bych kývnul na tuto variantu. Pokud mě přítomní fyzikové chtějí roztrhat na kusy, nechť si laskavě poslouží.

Sdělí mi někdo velikost bodu ve kterém se dotýká naprosto dokonalá koule naprosto dokonalé roviny?

Proc by nemelo nekonecno existovat? Pokud jej spravne nadefinujeme, proc jej nepouzivat? Ulehci to mnoho prace, na to prisli uz matematici davno. Je jednodussi neco zpochybnovat, nez se snazit tomu porozumnet. Doporucuji napr. clanek doc. Jelena „Matematická nekonečna a fyzika“ na adrese http://aldebaran.feld.cvut.cz/vyuka/prirodovedny_obraz_sveta/clanky.html . Jsou tam i dalsi zajimave clanky.

Jeste k tomu nekonecnemu vesmiru... Ono tohle je otazka jak pro filozofii, tak pro astrofyziku. Koho zajima, jak je to s tou nekonecnosti, doporucuji napr. clanek prof. Kulhanka na http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_43_top.html . A vubec, vsechny prednasky pana Kulhanka z astrofyziky jsou mimoradne poutave a poucne (zaznamy ke stazeni na http://avc.siliconhill.cz/archiv/index.php?id=104&select=Astrofyzika ).

Caute lidi..hej pls napiste mi tu nekdo seznam od milionu jak to jde dal jak je bilion atd..cchapete ne dik prosim mem to na zitrek za ukol do matiky!!!Petr

Nic není a zároveň je. Nekonečno je a zároveň není.

Nekonečno je abstraktní pojem. Podle mne nemáte nikto ani já pravdu .Pravdu se asi us nedovíme.

Abyste nezakročili do ještě vysší matematiki a se tam nezabloudili, tak k pochopeni pojmu „nekonečnost“ stači vzit do ruky obyčejný kus papiru a složit ho napul... a pak znova a znova... Je to nekonečný proces, protože napul to vždycký se složit da... Jen problem je praktický, že nikdy to do konečna nedokažeme, ale z hlediska teorie ano... A zaroven mate přiklad pochopeni rozdilu mezi teorie a praxe... Tak mám u vas pivo žačkove...

nekonecno je v realite v mnoha podobach, definice se bez nej neobejdou a videt lze napr. jednoduse pokud mame rozdelit treba vzdalenost jednoho metru, to lze urcite nekonecne zpusoby,muzeme volit libovolne male jednotky a vzdycky nekdo muze najit mensi, je to spise abstraktni pojem ale to se da rict i o jakemkoliv cisle klidne i o petce

http://cache.boston.com/universal/bigpicture/21_0612.jpg

adventní kalendář snímky z vesmíruhttp://www.boston.com/bigpicture/2009/12/hubble_space_telescope_advent_1.html

Pravdu zjistit nelze,ale můžem sek ní donekonečna přibližovat,a co je to vlastně ta pravda?

Už jsem to tady asi řekl, jak si představuji vesmír. Jenže k tomuto hlavnímu článku bych to chtěl ještě zopakovat.
Dejme tomu, že vznikl velký třesk skutečně, protože se skutečně podle spektrální analýzy ukazuje, že čím vzdálenější galaxie, tím letí větší rychlostí. Protože má světelný paprsek této galaxie tím větší odchylku ve kmitu od skutečného jejiho světla.
Při velkém třesku se rozlítly ty nejmenší částice, tedy částice energie do všech směrů ve tvaru plazmy. Ta se ihned proměnila na téměř nejmenší částice na příklad foton, tedy prostě světlo.
No a světlo neletí v přímce, jak by se zdálo. Letí do předu, ale přitom kmitá, tedy dělá jakýsi pohyb delfína, když plave rychle po moři, že nadskakuje nad vlny a zase se ponáří pod vodu.
Myslím se, že v tom kmitání je základ změn ve vesmíru. Každá takováto kmitající částice, která vyletěla při velkém třesku se díky tomuto kmitajícímu pohybu může spojit v jiné složitější částice a místo pohybu vpřed se pohyb promění v rotující pohyb okolo těžiště této složitější částice a vznikne na příklad atom.
Jak tak letí vesmírem všechny ty částice rychlostí světla, tak jich v tom letu od středu neustále ubývá a stále více těchto nepatrných částic energie se proměňuje ve složitější částice, které nazýváme hmotou.
Tato hmota má většinu energie v sobě, ale její pohyb od středu velkého třesku je mnohem pomaleší, než se to děje u prostých nejmenších částic.
S tím jak vesmír stárne, stále větší množství nejmenších částic se stávají hmotou.
Hmota má však převažující vlastnost přitažlivost, protože ostatní energie je neutralizvána vzájemným působením jednotlivých drobných částic energie navzájem.
Touto přitažlivostí se veškerá hmota soustavně zbrzďuje a čím je více této hmoty, tak přitažlivá síla stále více se zvětšuje. Přitažlivost hmoty je nejen vzájemná mezi jednotlivými částicemi hmoty, ale také celková k těžišti veškeré hmoty vylétlé z bodu velkého třesku. Těžiště hmoty je tedy v bodě velkého třesku.
Při velkém třesku, když vybuchla veškerá energie, tak vybuchla na všechny strany, protože akce se rovná reakci. Při výbuchu se musela jedna energie opřít o druhou energii, jinak by nemohla vylétnout takovou rychlostí. Je tedy nemožné, aby velký třesk vybuchl nesouměrně. Jenže mohl být možná i třesk podobný elipsouidu, protože i ten je souměrný ke středu. Fakt je ale, že hmota má asi zase tendenci se vracet do stejného bodu, kde předtím vznikl velký třesk, není li velký třesk jen dílčí záležitost vesmíru s více velkými třesky, kde hmota se navzájem částečně ovlivňuje.
Včera v pořadu v televizi říkali, že se též uvažuje, že některé galaxie letí i větší rychlostí než je rychlost světla také proto, že když někdo jede na kole a hodí míček, tak hodí daleko větší rychlostí, než když jen tak stojí.
Já si tedy myslím, že rychlost v před byla dána velkým třeskem a vlastní hmota už nemůže tuto rychlost urychlit.
Jen snad v tom případě, že by vznikala v některých případech antihmota, která by se pak sloučením hmoty rozprskla na všechny strany od bodu vzniku antihmoty, tedy jak směrem dovnitř vesmíru, tak směrem ven. Jenže vlastní činnost vytváření hmoty a tedy i antihmoty neutralizuje pohyb v před a tudíž i rozprsknutí antihmoty nemůže vyvolat výraznější rychlost, než je rychlost světla. Takže si opravdu myslím, že rychlost světla je limitující.
Největší rychlost světla je ve vzduchoprázdnu, jak se většinou cituje.
Při průchody světla na příklad sklem, jak jsem včera poslouchal v televizi se rychlost světla zmenšuje. Navíc světlo má různé spektrum barev podle hoření určitého prvku, nebo druhu reakce hoření různých sloučenin a má tedy i každá barva různou vlnovou délku světla. Souhrn těchto barev dává u slunce barvu bílou.
Včera v televizi bylo také ukazováno, že v USA už také dokázali světelný paprsek zpomalit téměř k rychlosti nepatrné, tedy prostě na viditelný pohyb a opět rychlost zrychlit na normální rychlost světla ve vzduchoprázdnu.
No a ještě můj názor o existenci nekonečna ve vesmíru.
Na možnosti chození člověka, nebo let letadlem je jistě vesmír nekonečný. Ovšem záření od hvězd přichází k nám z konkrétní konečné vzdálenosti. Dál nevidíme a tak si netroufnu říci jak to je dál. Netroufnu si říci ani kde se tu vzala ta hmota. Třeba se to ještě někdy od někoho dozvím. Moje informace k tomu nesahají a také jsem fyziku natolik nestudoval. Třeba to už někdo ví, třeba to řekl už nějaký odborník. Ke mně se tato informace ještě nedostala. Zaručeně nevytvořil hmotu Bůch. Jde zcela jasně o zákonitosti přírody.

Věta :„Na možnosti chození člověka, nebo let letadlem je jistě vesmír nekonečný“.
Měla znít:V porovnání k chození člověka, nebo k letu letadlem je jistě vesmír nekonečný".

Nekonečno je potřeba konfrontovat s věčností.