Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

31.3.2006 7:58

Jak je to s českým pivem?

České pivo je jedním z typických znaků, kterým se hrdě představujeme světu. Zastávám názor, že by se Češi mohli chlubít spíš něčím jiným. Hned vysvětlím proč. České chlubení se odehrává na několika frontách.

První místo v tabulkách

Podle několika statistik vypijí Češi nejvíce litrů piva na osobu na celém světě. První pozice na vrcholu tabulky jistě vypadá pěkně a leckoho to zahřeje u srdce. Co se však skrývá za prvním místem ve spotřebě alkoholického nápoje? Znamená to, že Češi nedělají nic jiného, než se opíjejí?

Přijde mi, že dávat na odiv schopnost vypít nejvíce piva ze všech národů není zrovna ta nejlepší vizitka pro stát. Pivo se má pít střídmě, s mírou a pro chuť. Představoval bych si to tak, že když se koná nějaká oslava nebo setkání, každý zná svoji míru a nesoutěží se v počtu vypitých piv.

Nedokážu si představit, jak se vlastně Češi na vrchol podobných žebříčků dostávají, protože se v ulicích ani ve svém okolí nesetkávám s opilými lidmi. Pivo, které se čepuje v hospodách, určitě nepatří mezi slabé a v cizině snad silná alkoholická piva také nepřevažují. V hospodách jsem nevypozoroval žádné „pivní ligy“, jako je to v jedné reklamě.

Pominu také fakt, že podobnými statistikami se chlubí Bavorové se slavným Oktoberfestem nebo Irové s oslavami svého patrona, svatého Patrika. Na těctho statistikách Češi figurují maximálně na druhých nebo třetích a dalších místech...

Kvalita - dá se vůbec měřit?

Dále se argumentuje, že české pivo vyhrává soutěže pivních časopisů, expertů a veletrhů. Pokud už bychom se tedy rozhodli prezentovat naši zemi jako ráj piva, pak by to mohlo být podepřeno vysokou kvalitou piva. Zhodnotit kvalitu piva je však pro mě těžko uchopitelná věc. Někomu chutná takové, jinému hořké a dalšímu nealkoholické. Jak rozlišit subjektivní pocity a přiřadit jim hodnocení kvality? Když někomu chutná sladké černé pivo, jsou pak světlá piva méně kvalitní?

České pivo - pojem neznámý

Pak tu máme zajímavou situaci, která nastala po roce 1989. Pokud by si někdo chtěl dát opravdu české pivo, musel by dnes sáhnout už asi jen po Budějovickém Budvaru. Jedině tento velký pivovar je stále fakticky v českých rukou, konkrétně v rukou českého státu. Navíc je nejisté, jak dlouho se státu ještě podaří odolávat velkému amerického konkurentovi Anheuser-Bush, který se na náš Budvar mlsně připravuje.

Staropramen patří Belgičanům, kteří vaří vynikající světové pivo. Krušovice vlastní němečtí pivovarníci, Starobrno zase Rakušané. Plzeňský Prazdroj, Géčko, Kozel a Radegast ovládli Američané jako celou skupinu pivovarů. Úspěšný pivovar Bernard také nechal do Čech přivézt belgického zkušeného investora.

Nijak nechci lámat hůl nad tím, že české pivo jako faktický pojem mizí před očima. Zahraniční vlastníci zcela jistě nenechají naše pivovary zaniknout, ani se je nepokusí přejmenovat. Jsme svědky toho, že se o pivovary dobře starají, vylepšují láhve, vyměňují štíty hospod jednotným stylem. To je všechno pěkné, máme se však chlubit cizím peřím?

Abych to shrnul, pivo v Čechách je a bude, avšak jeho vyzdvihování při vytváření image naší země není zrovna šťastné.

Vážně si myslíte, že kvalita/pojem...
pixy, 31.3.2006 9:29

Vážně si myslíte, že kvalita/pojem nějakého lokálního výrobku má co dělat s vlastníkem podílu v příslušné firmě? V dnešním globalizovaném světě? Ale jděte... :)

Prazdroj nepřestane být Prazdrojem, i když ho budou vlastnit Rusové, Arabové nebo Číňani. To je jen byznys a burzovní transakce. Ti vlastníci operují s ekonomickými komoditami, do práce sládkům nekecají. Přál bych vám setkat se s mým „strejdou“, rodilým Američanem - minulý týden jsme seděli v hospodě a on se nalíval Prazdrojem a Budvarem a nemohl se tím ukochat, jak je to skvělý pivo... On je schopen se kvůli tomu pivu sem i přestěhovat... :)

Odp: Vážně si myslíte, že kvalita/pojem...
, 4.4.2006 8:08

Snad to takto z článku nevyznělo, že kvalita souvisí se zahraničními vlastníky. České pivo mělo nějakou kvalitu před vlastníkama a jistě to byl jeden z důvodů, proč došlo ke koupi.

Pokud by vlastníci začali „kecat“ do výroby, lidi by to určitě prokoukli. Vlastníci mohou zadávat jaké reklamy poběží v televizi, jak bude vypadat láhev a zdavůbec nějaká láhev bude.

Kvalita
crackonosh, 31.3.2006 10:22

Ale jistě, že kvalita piva je poměřitelná. Do té totiž příliš nespadá to, jaké subjektivní chutě má ten, který hodnotí, ale pokud možno objektivizovaný přístup (barva, říz, pěna) a tak dále.

Taky nechápu, jak souvisí majitel pivovaru s kvalitou piva. Pokud neberu v potaz, že v rámci nějakých škrtů se začne výroba šidit...

Odp: Kvalita
Technokrat von Technodrom, 31.3.2006 12:08

Ale jistěže má majitel obrovský vliv na kvalitu. Může zavádět pravidla (i nesmyslná) zaměstnancům, zaplatit odborníky nebo brigádníky, rušit nebo zavádět nové tradice. A to všechno nejen z ekonomických (převažující případ) příčin, ale i proto, že je to v jiné zemi zvykem, že je to moderní...

Odp2: Kvalita
Technokrat von Technodrom, 31.3.2006 12:13

A ještě jsem zapoměl na spekulativní zahraniční investory. Ti koupí firmu v ČR a pak ji zavřou, aby mohli vyrábět zboží stejné značky jinde levněji. Kde jde kvalita potom je snad jasné...

Poslední takový případ Belgičani + Braník ( ano, ten starej pivovar se bude zavírat, ale značka nezmizí...)

Odp: Kvalita
, 4.4.2006 8:12

Rád se přiučim. Znamená to tedy, že pokud mám chuťově dobré pivo a chybí pěna, je toto pivo ohodnoceno hůře než průměrné pivo s pěnou?

Osobně si nedovedu představit, jak se pozná ten říz. Je na to nějaká definice?

Odp2: Kvalita
, 5.4.2006 20:08

Musím se přiznat, že si dokážu jen velice špatně představit dobré pivo, které by po načepování nemělo pěnu...(Tím se dostávám k tomu, že k dobrému pivu jednoznačně patří také kvalitní skladování, čepování popř. i konzumace)...Věřte tomu, že se ať už přesnými chemickými metodami, či žízní zkušeného ochutnávače dá stanovit kvalita piva dost přesně. Samozřejmě: proti gustu žádný dyšputál..

Jak jsme se propili na 1. místo
Adam, 31.3.2006 12:47

Asi chodíte do špatných hospod. Já znám hromady čtyřek, ve kterých prvoligové týmy pijí za celý národ. Nepotřebují k tomu žádné festy ani svátky, prostě si jedou den za dnem jedou svým stálým tempem.

A proč nepotkáváte ony pijany na ulici opilé? Protože oni se neožírají, dají si svých patnáct dvacet kousků a jdou s klidem a jistotou domů. Trénink dělá divy...

Opisování apod.
romantik, 31.3.2006 23:07

S českým pivem se to má stejně, jako s jinými činnostmi. Pokud Váš článek někdo opíše, stejně článek zústává Váš. Pokud Vám někdo ze šuflíku vezme vynález, jsou dvě možnosti:
1) neobohatí se na něm, jestliže jste si ho nechal patentovat.
2) jestliže jste si ho nenechal patentovat, prohlásí ten vynález za svůj, nechá si sám patentovat a obohatí se na něm

Mám v poslední době mnoho nových...
Neuvedeno, 24.2.2017 21:36

Mám v poslední době mnoho nových poznatků tak jak běží život stále dál a dál.
Tak nejprve jsem maloval. Právě při tom jsem si teprve všiml, jak se technika malby mění ze dne na den.
Dříve jsme museli míchat barvu a nechali jsme jí dozrát do druhého dne, aby ta prášková barva se opravdu rozložila a plně namočila. Dnes se používají rovnou mokré barvy a ty se zamíchají už třeba za deset minut, nechají se pak na takovou hodinu odstát a pak zase na deset minut se míchají a barva je kompletně promíchaná.
Jenže protože není suchá prášková barva a leckdy i kvalitní provázek, tak se dnes nebrnkají čáry provázkem, který je nasycený suchou barvou pro provedení čáry pod stropem, ale lepí se pásky pro ohraničení linie barvy a ty pak se odtrhávají. Páska se nesmí tahat kolmo ke stěně, aby se neodloupala i malba, ale v rovině stěny.
Nebo jsem pomáhal skládat skříň zabalenu do balíku.
Zjistil jsem, že ledas které nové skříně by se ani převážet nedaly, protože by se při převozu rozpadly.
Takže jsem opravdu zjistil, že to střádání starých věcí u starších lidí má docela opodstatnění.
Taková nová skříň je na efekt opravdu krásná, jenže stačí na ní sáhnout a zjistí se, že se začne houpat či kmitat, protože stabilitu jí zajišťuje zadní stěna, která je z nějakého silnějšího papundeklu opatřeného dýhou. Když se do takové skříně pak vloží těžké potravinové výrobky a vezme se jako spižní skříň, tak je to opravdu otázka, kdy taková skříň se váhou těchto věcí rozpadne.
Navíc na starý papundekl bytového jádra paneláku se přilepí obkladačky a do nich se vyvrtají díry pro uchycení kuchyňské linky a čeká se co to s těmi skřínkami udělá, protože nejsou ukotveny do dřevěného roštu, ale někde mezi.
Nové rozvody kanalizace z běžných umělohmotných trubek se osadí přímo hned za kombinovaný elektricko plynový sporák a také se čeká, jestli se trubky teplem deformují, či ne, nebo jestli schoří.
Pak se ještě koupí krásná drahá myčka nádobí a ta prosím k připojení na stávající šroubení vodovodní instalace má jen tři až čtyři řady závitů, aby se dala připevnit. Takže se pak do příchytu poblíž syfonu dřezu kuchyňské linky může někdo trefit nějakým kuchňským nářadím na příklad pánví na smažení a závit se uvolní a zaplaví se raz dva celá kuchyně vodou. Snadno, když tlak vody v takovém paneláku je stavěný na to, aby dopravil vodu do osmého patra.
Tak to jsou ty naše novodobé civilizační výdobytky. Lidí na světě je už tolik, že se musí provádět samé takové forové věci, aby se zabezpečila velkovýroba pro co největší množství lidí. Výsledek je takový, že i ta nejlepší firma vyrábí výrobky, které jsou nebezpečné životu a společnému soužití lidí.
No a z druhé strany jsou zákony, které jsou striktní a požadují věci, jak by měly být, ale nikdo tyto zákony nebere za bernou minci, protože jsou absolutně neschopné zajistit život této vzrůstající civilizaci.
Jenže pak pár jedinců ve státním aparátě požaduje dodržování zákonů a na koho si tito úředníci dosednou, tak ti mají pak smůlu. Protože občan, ať se snaží, jak se snaží, tak požadavky státu nemůže zajistit, jak finančně tak nemožností koupit takovéto výrobky.

Je tedy pravda, že stát se snaží...
Neuvedeno, 25.2.2017 7:46

Je tedy pravda, že stát se snaží pořádat spoustu školení, jak se má dělat to které řemeslo. Či ta která profese. Leckdy i školení dotuje. Leckdy se tím živí celá armáda lidí, kteří vlastně za nic nezodpovídají a tak si vymýšlejí stále větší nesmysly. Tato školení jsou většinou jen o té dotyčné profesi a další souvislosti práce řemeslníků neřeší.
Také čas jsou peníze a řemeslníci nejsou a také touží vydělat větší peníze za málo času a leckdy jsou nepostižitelní, takže vše se snaží, aby měli co nejdříve hotové a ostatní je nezajímá.
No na příklad při vrtání železobetonu příklepovou vrtačkou nelze vrtat celý otvor naráz. To pak vznikne na zadní stěně trychtýř vylomeného betonu asi do 3 cm hloubky. Je třeba vrtat nejprve menším profilem do poloviny železobetonové stěny a pak tímto menším profilem vrtat z druhé strany po pečlivém proměření, aby se vrt navzájem sešel. Pak teprve je třeba vzít správný vrták do betonu a vyvrtat celou díru.
Jenže to se nedělá.
Už jen pro to si myslím, že vysoké domy stavět navrhují jen megalomani, kteří v podstatě neví, jací lidé jsou a že jednou tento vysoký dům zkrz nazkrz provrtají, protože život přináší stálé změny a někteří lidé jsou schopní vrtat do betonu i proto, aby si udělali dřevěný obklad stěny atd. a absolutně neberou ohledy na druhé.

Nejnovější hit architektů je, že stěny...
Neuvedeno, 25.2.2017 8:11

Nejnovější hit architektů je, že stěny v zemětřesné oblasti nekladou nad sebe, ale klidně v některém patře na příklad nad přízemím posunou zdivo mimo a navrhnou silnou železobetonovou desku, aby zajistila přenos smyku a tlaku. Architekti dbají striktně na účelném využití prostoru, a na povrchový vzhled stavby. Nějaká statika domu je absolutně nezajímá. Oni také za ní neručí. Jenže, když pak začne skutečné zemětřesení, tak se stropy začnou prohýbat a celá stavba se rozkolíbá.
Ani si architekti neuvědomují, že zemětřesné oblasti mohou postupovat a rozšiřovat se třeba i o kilometr za rok. Dnes jde jen o povrchovou okázalost. Což sice bylo vždycky. Jenže dříve byly stavební předpisy, které říkaly jak tlusté musí být zdi v kterém podlaží a jak tlusté musí být trámy. Dnes se statika nechá na staticích, ale veškeré počáteční návrhy, jako je studie a projednání s investorem se nechají na architektech bez kolzultací se statiky. Ti se pak postaví vlastně před hotovou věc a ještě se jim dají šibeniční termíny k provedení konstrukčního projektu.

No a už to máme tady. V České Třebové...
Neuvedeno, 13.3.2017 22:38

No a už to máme tady. V České Třebové spadl strop tělocvičny. Zatím se zkoumá, čím to, že tělocvična spadla. Domnívám se, že to bylo proto, že nebyl strop řádně příčně zavětrovaný. Šlo zřejmě o pultovou střechu s velmi malým spádem. Jenže ten tahový spodní pás nebyl zavětrován. Právě poblíž podpory se tahová spodní pásnice náhle měnila z přímé na zalomenou, a tato část nebyla příčně zavětrovaná.
Tam zřejmě spodní pásnice měla tendenci se odchýlit od rovinného směru a tento spodní styčník poblíž podpory se rozlámal. Vše bylo ze dřeva.
Prý naštěstí tam byli samí mladí lidé a proto stačili včas utéct, než strop spadl na podlahu.
Bohu žel ve stavebnictví rozhodují o všem více architekti, zabývající se krásou než statici, kterým je přisouzen nepatrný část ceny za celkovou provedenou práci. Navíc na začátku návrhu nejsou k projektu vůbec přizváni. Je to smutný pohled na tuto Českou dolinu směrující k stavu skansenu.

viník?
, 14.3.2017 7:49

Nu, uvidíme, jak dopadne vyšetřování. Dovolme si odhadnout průběh.
1- válka znalců
a) havarii způsobil vadný statický výpočet. Nezpůsobil, dá se přepočítat.
b) havarii způsobilo vadné provedení
Nebude lze prokázat
c) havarii způsobila nedostatečná údržba, například zatékání
Mohlo se podílet, ale nemohlo být samo o sobě příčinou
d) Havarii způsobil dodatečný zásah do stavby
(např. jako ukotvení stožáru, montáž reklamního banneru, atp)
Mohlo se podílet, ale nemohlo být samo o sobě příčinou
e) Všichni udělali to co bylo jejich holou povinností, ale nikdo neudělal nic navíc. (Kdo by to taky dělal za ty prachy, že. Nebylo to předmětem objednávky, smlouvy atp.)
2- válka znalců skončí plichtou a soud odsoudí toho posledního v řadě. Mistra, políra, případně někoho jako moldavského dělníka.;-)

Vsadí se někdo se mnou?

Vzpomenete si, jak spadla v Ostravě při rekonstrukci část OD Ostravica?;-)

Mohlo to vzniknout v té České Třebové...
Neuvedeno, 19.3.2017 18:17

Mohlo to vzniknout v té České Třebové tak, že se spočítal vazník a předpokládalo se dokonalé rovinné zatížení, takže žádná vybočovací síla nevznikla. No a na zavětrování v zalomení tahové spodní pásnice v příčném směru se prostě zapomělo. Ideální rovinnost konstrukce neexistuje, stejně jako u sloupů se musí počítat s nepřesností při osovém zatížení a tedy s možností vybočení sloupů při krytickém zatížení. Proto se sloupy dimensují na vzpěrnost.

staťák?
, 20.3.2017 7:54

možné to je, pane Neuvedeno. Ale počítám, že to nebude tak jednoduché. Statici jsou opatrní a do svých výpočtů VŽDYCKY vsunutí i „osobní koeficient bezpečnosti“ :-)

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.