Pro všechny přemýšlivé lidi

Komentáře k článku

27.1.2006 17:17

České školství je na nic

Předem bych chtěl říct, že studuji střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky v Ostravě. Tato škola je běžná střední škola s maturitou jako každá jiná. A jako na ostatních školách zde probíhá výuka podle platných osnov ministerstva školství. A to je podle mě ten problém!

Osnovy, které dělají lidi někde v kanceláři a vůbec je nezajímá jestli jsou tyto osnovy vůbec reálné a logické. Podle mě v žádném případě nejsou. Uvedu příklad: jsem celkem dobrý v matematice a celkem mi to logicky myslí, ale kvůli osnovám a učiteli, který je s prominutím debil nemám vůbec šanci rozvíjet své matematické schopnosti a tím o ně přicházím. Tento učitel se totiž skutečně až velmi pečlivě drží osnov. Takže je na denním pořádku, že hodina matematiky je způlky jen plná definicí (které jsou naprosto k ničemu) a druhá půlka je počítání příkladů podle přesných postupů.

Matika je podle mě předmět, ve kterém má student používat logiku a příklad vyřešit způsobem, jakým se mu to dělá dobře a ne vše rozepisovat. Samozřejmě jsou příklady, které se musí rozepsat a musíme se u nich držet jistých postupů, ale není tomu tak vždy. Jak se nám snaží vnutit osnovy připravené lidmi, kteří o tom nic neví.

Vláda si navíc sama kope do svých zadních partií tím, že na jednu stranu jsou velmi těsné osnovy a na druhou stranu financuje (skvělou) společnost SCIO, která dělá přijímací, srovnávací a nyní i maturitní testy. Aby jste udělali test z matematiky od firmy SCIO, tak vám stačí logika a znalost daného odvětví matematiky, které je na daný příklad potřeba. Navíc díky kroužkování odpovědí si může student zvolit postup sám a nemusí se držet hloupých přesných postupů. A jak každému člověku, který má IQ alespoň 100 dojde, že někdo je v matematice dobrý teprve tehdy až příklad vypočte sám a ne podle návodu jménem přesný postup. K napsání nového tématu k rozhovoru mě dohnalo to, že z matematiky dostanu 3 díky našim skvělým osnovám. Přitom podle státních testů SCIO jsem v testu dosáhl výsledek lepší než 83,3 procent studentů, co tento test dělali v naší zemi.

školství
Irenka, 27.1.2006 18:44

no musím říct, že jsem scio testy dělala u přijímacich zkoušek na vysokou a ačkoliv jsem neměla tušení, jak takové testy vypadají a matematiku jsem neměla dva roky a u scio testu jsem měla strátu šesti bodů a vůbec to nechápu, protože zatím co si většina lidí počítala příklady, já si to názorně kreslila, ale pomohlo to;-) takže mě přijde, že na tyto testy se nedá ani nijak moc připravit, jinak co se týče českého školství, tak to si myslím, že sice zatím ještě je na dobré urovni, i když ty osnovy jsou šílené a čím dál šílenější, ale mám takový pocit, že tato ůroven postupně klesá, například já mám vystudovanou zdravku, ještě jsem(naštěstí) zdravotní sestra, zatímco moji nástupci už budou zdravotničtí asistenti, protože to tak je v evropské unii, naše sestry prý neodpovídali urovni v unii, ano to je pravda, protože byly mnohem vzdělanější a ze střední školy vyšly z urovní vysoké školy v unii, takže úroveň škol bude stále horší a horší, a jednotné maturity, co se chystají ted jsou uplná blbost, protože nemužete mít stejnou maturitu na zdravce jako na strojárně, to prostě nejde

Odp: školství
ADC*Assassin, 27.1.2006 20:02

jo to máš pravdu. Například učitel chemie nám řekl, že většinu věcí co se my učíme na střední v chemii tak on se to učil až na vysoké a to je dost maso když naše škola není nnijak chemicky zaměřená.

Odp: školství
realista, 3.2.2006 22:58

Naše školství bylo skutečně mnohem dál, než většina školských systémů na světě. Možná jsme neměli tak propracovanou pedagogickou teorii, jako například američané, ale pedagogickou praxi nám svět tiše záviděl. Dnes je snaha naše školství amerikanizovat. Přitom v americe je snad největší propast mezi pedagogickou teorií a pedagogickou praxí.

Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
Tom, 27.1.2006 19:24

Počkej, počkej na vysoké škole, však ty ještě budeš vzpomínat na ty „definice“. ;o)

Odp: Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
ADC*Assassin, 27.1.2006 20:01

eh já neřekl, že definice jsou špatné (myslím si sice o nich své) ale definice využiji jen při dalším studiu. Ale podle mě by neměly zabírat tolik času.

Odp2: Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
Tom, 27.1.2006 21:26

Já si o definicích myslím to samé co ty. ;o)

PS: Musel bys jít na školu, u které se nepředpokládá, že by odtamtud někdo pokračoval dále ve studiu.

Odp3: Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
Irenka, 28.1.2006 13:51

ukažte mi školu, u které se nepředpokládá další studium, leda když si uděláš doktorát tak tě do dalšího studia už nikdo honit nebude

Odp2: Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
realista, 5.2.2006 10:41

Definice znamená vlastně vymezení pojmu a slouží k tomu, aby si lidé porozuměli, pokud mluví o stejné věci, o stejném pojmu. Nejdříve je potřeba pojem vymezit, aby bylo zřejmé, že se mluví o tom samém. Jednou jsem dostal otázku, zda jsem věřící. K udivení svého okolí jsem odpověděl: „Nevím“. Na další udivené dotazy jsem odpověděl: „Definujte pojem Bůh, abych věděl, jestli v něj věřím“. Věřící i nevěřící často mluví o stejné věci, ale nemůžou si porozumět, pokud nejsou řádně definovány pojmy! Je pravda, že většina matematických definic je „suchá“, fádní. Zato však jsou vnitřně nerozporná, nezpochybnitelná, založena na přísné logice.

Odp3: Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
ADC*Assassin, 6.2.2006 14:55

No nevim mě matematické deffinice, absolutně nic neříkají. Nic nevysvětlují. Já osobně pochopím příklad teprve až ho vidím.

Odp4: Počkej, počkej na vysoké škole, však ty...
realista, 6.2.2006 23:25

Příklad není pojem. Já jsem mluvil o potřebě definovat pojmy. U příkladu máme určitá pravidla vedoucí k řešení. Definice pak tyto pravidla zobecňuje a stanoví rozsah jejich platnosti. Postup jít od příkladu k zobecnění je docela logický. Taky jsem to tak dělal.

Matematika a učitelé
romantik, 28.1.2006 22:38

Je jedna matematika, čestná, krásná a spolehlivá věda. Je mnoho učitelů matematiky s různými povahami a názory, s různými metodami, jakými matematiku učí. Je mnoho studentů, s různými schopnostmi pochopit výklad matematiky od různých učitelů. Vězte, že už i na základní škole se stalo, že učitel o jeden stupeň snížil známku z domácí úlohy žákovi jen proto, že jeden z příkladů sice vypočítal správně, avšak „provinil“ se tím, že použil jiný postup výpočtu, než mu byl ve škole předveden. Vynalézavost studenta se totiž zdá domýšlivému pedagogovi poněkud drzá. Přistupte na podmínky pedagoga, aby Vám ON mohl dát lepší známku, nebo jděte studovat jinam.

Odp: Matematika a učitelé
ADC*Assassin, 28.1.2006 22:50

heh to zní strašně ale tak to bohužel je. :-(

Ještě doplněk
romantik, 29.1.2006 0:06

Matematiku někdy učí lidé upovídaní, nesystematičtí, kteří neumí kreslit, neberou v úvahu neznalosti malých dětí z praktického života. Tak např. zadají úlohu na výpočet objemu zdi a v ní obsaženého počtu tvárnic o určitých rozměrech, aniž by se přesvědčili, že děti vědí, co je to tvárnice.

Odp: Matematika a učitelé
realista, 6.2.2006 23:44

Takový postup učitele podle mého názoru není správný. Pokud je řešení obecně platné a nejedná se o náhodu v určitém konkrétním případě (ale i pak by to měl vysvětlit), měl by to uznat. Já jsem svého času taky učil a snažil jsem se spíše studenty navést k správnému řešení. Pokud řešení nalezli sami, daleko lépe si to pamatovali. Navíc takový postup lépe rozvíjel jejich myšlení a hlavně posiloval důvěru ve vlastní schopnosti. Učitel je vědomostně výše a proto nemůže být pro něj problém, udělat ze studenta hlupáka. To však není cílem vzdělávání, spíše naopak.

Takže, kdo si myslí, že škola je...
Saw, 28.1.2006 23:16

Takže, kdo si myslí, že škola je primárně nástroj ke vzdělávání by to měl trochu promyslet. Statisticky: na škole se učí 90% věcí co člověk nikdy nepoužije (zdroj tuším Reflex) a můj osobní odhad je, že minimálně 50% jsou totální blbosti, které nepoužije skoro nikdo. Ani systém hodin a přestávek není zdaleka optimální (s ohledem na schopnost žáků udržet pozornost). Tak proč tam denně chodíme „zabíjet čas“? A proč v Japonsku tráví děti ve škole celý den, i když jejich vzdělání nepochybně není nijak markantně vyšší než to naše? Jde o osvojení si stereotypu. První, druhá třída je něco nového, dítě má nové zážitky, jenomže brzy si navykne na denní rutinu, nepřijímá dostatek nových ponětů a život začne přecházet do šedivého stereotypu. Nové informace zapomíná ihned po napsání testu a v čím vyšší je třídě, tím je to markantnější (když vezmu jako příklad známého doktora, ví skoro výhradně jen to, co potřebuje denně a pak také spoustu nepotřebných blbostí ze základní školy, jinak z medicíny mimo svůj obor téměř nic). A proč že po nás stát po nás toto požaduje? Zrodí se ideální občan. Ze školy je zvyklý na každodenní rutinu, pokud ho nezlomily kvanta blbostí tak i tvrdě pracovat a hlavně: ví jen blbosti v rozsahu, který mu škola umožnila. Proto učitelé valné většiny státních škol neumožňují na hodinách docházek v vlastním názorům. Připomíná to spíše totalitu, než demokracii. Tak jako v totalitě, stát používá učebnice, které hlásají správnost jen jediného režimu. A školu opouští jen zombie s vygumovaným mozkem, které si nedovedou ani představit jiný svět. Nad pivem kritizují ČSSD nebo ODS, ale nikdy ne systém.
Tímto se ani nesnažím obhajovat totalitu ani jiné režimy, jen upozorňuji na tento prapodivný fenomén. Každý režim je ve své podstatě více či méně totalita...

Ariadnina nit
romantik, 29.1.2006 22:09

Občas se vyskytne pedagog, který se úporně drží osnov, jako se bájný hrdina v bludišti držel niti z klubíčka od Ariadny. Takový „učitel“ totiž jinak učit n e u m í !

Odp: Ariadnina nit
realista, 3.2.2006 22:52

To ne. On v podstatě jinak učit nesmí. Aby se držel osnov, je po něm vyžadováno. Nesmí učit o nic méně, ale ani o nic více. Jinak by mohl mít problémy.

Odp2: Ariadnina nit
romantik, 3.2.2006 23:14

A v osnovách je také určena povinnost dát nižší známku za sice správně avšak odlišným způsobem vypočítaný příklad? Je v osnovách určeno, že student, kterému chybí jen malé procento kreditů, má povinnost znovu opakovat nejen nevykonanou zkoušku ale také zkoušky vykonané s průměrným prospěchem? I toto trýznění dovolují osnovy?

Odp3: Ariadnina nit
realista, 4.2.2006 14:44

Tohle osnovy neřeší. Osnovy stanoví co se musí učit. Metody jak učit, jsou už volbou učitelů.

Sudoku
Vladimír Kindl, 30.1.2006 7:58

V novinách je teď velkým hitem luštit sudoku. POkud by se sudoku luštilo ve škole jako domácí úkoly z matematiky, považoval bych to za naplňování Komenského hesla škola hrou. Kéž by to někoho napadlo......

Odp: Sudoku
Irenka, 30.1.2006 19:35

mužu vám udělat radost, protože se našlo pár učitelů, kteří ve škole s dětmi sudoku luští, jsou tací, kteří se dokáží držet osnov a přitom nelít dětem do hlavy zbytečnosti, třeba naše učitelka nám povolila napsané vzorečky, protože jako zdravotní sestry příliš matematiky opravdu nevyužijem, s tím, že musíme vědět, kde ten vzoreček najít a uměto ho použít, to je podle mě dobrý příštup

Odp2: Sudoku
mark, 25.3.2006 15:36

Já su na matematický škole a Sudoku občas luštíme na čas ve cvičeních z matiky:-)

Odp: Sudoku
realista, 3.2.2006 22:44

Škola hrou není Komenského heslo! Komenský považoval školu a vzdělávání za vážnou věc, ne za hru. Škola hrou vznikla jenom jako špatný překlad jeho díla z maďarštiny. Správně by to mělo být: „Škola na jevišti“.

Nemůžu si pomoci, ale na některé názory...
realista, 3.2.2006 19:31

Nemůžu si pomoci, ale na některé názory tady prostě musím reagovat. Učitelé jsou taky jenom lidé, najdou se mezi nimi flinkové i poctivci, schopní i neschopáci, odpovědní i darebáci, tak jako všude ve společnosti. Je zajímavé, že u politiků se nikdo nerozčiluje, co je to tam za sebranka a jak je za to placena. Plat učitelů je 15 až 20 krát nižší, není tedy divu, že tam zůstali jenom ti méně kvalitní, anebo pak ti, kteří v učitelském povolání opravdu vidí poslání, a před těmi se patří smeknout! Mimochodem, plat vysokoškolsky vzdělaného učitele po dvaceti letech práce, odpovídá asi polovině platu začínajícího, středoškolsky vzdělaného úředníka v bance!!! To, že se učitel důsledně drží osnov, je jeho povinnost. Kdyby to nedělal, měl by z toho nepříjemnosti (mohl by mu být třeba krácen jeho beztak nízký plat). Odpovědnost je spíše na lidech, kteří zpracovávali osnovy. Mimochodem, zpracování osnov je věc natolik náročná, že o jejich správnosti nebo nesprávnosti nelze rozhodnout jen tak, ze školních lavic. Musí tam být vyspecifikovány cíle podle společenských potřeb, zohledněny trendy a tendence, respektovány vazby na jiné předměty a jiné školy, a musí stát na pevných pilířích a splňovat požadavek určité nadčasovosti (nelze je měnit každý rok, to by přineslo obrovský chaos), ale musí zachytávat nejnovější poznatky a objevy. Faktem je, že v současné době se do takového chaosu dospělo taky, ale z viny učitelů, spíš z viny nekompetentního řízení resortu!!! Většina úředníků a politiků, kteří „spustili“ tzv. „reformu“ vzdělávání, ve skutečnosti ani neví, odkud plynou potřeby této reformy. Není to tím, že doposud by se tady učilo špatně. To vůbec ne! Naopak, účinnost našeho vzdělávacího systému byla snad ve všech srovnávacích statistikách, které byly prováděny, hodnocena jako nadstandardní, nadprůměrná. Jedině snad oblast kreativity byla hodnocena jako průměrná, ale je zde potřeba vědět, že od IQ = 115 se kreativita zvyšuje na úkor inteligence, nebo lépe kognitivní (poznávací, rozumové) stránky inteligence. Dnes se opisují témata z Rámcových vzdělávacích programů do Školních vzdělávacích programů a říká se tomu reforma. Ministryně školství chodí co krok, to nápad a v průběhu práce mění podmínky (přidání hodiny jazyků, přidání nového předmětu), takže se zpravidla pořád jenom začíná. Vždyť počty hodin se nemění a tedy každá změna znamená překopání všeho, co už bylo uděláno. Přitom zřejmě sama neví, z jejich televizních diskusí to vyplývá, proč je tato reforma potřebná. Takže k věci: V současné době můžeme ve společnosti pozorovat tzv. posun paradigmatu. Staré, industriální pojímaní světa se ukázalo jako nedostatečné a vyčerpané (svědčí o tom třeba vleklá krize fyziky, kde poslední skutečně fundamentální objevy spočívaly v teorii relativity a v kvantové mechanice, čili jsou téměř 100 let staré). Toto pojímání je nahrazováno novým pohledem, plynoucím z Bertalamfyho obecné teorie systémů (1950 – The Theory of Open Systems in Physics and Biology), pohledem systémovým, nebo chcete-li, pohledem holistickým. (Je málo známé, že asi o 30 let dříve zformuloval stejnou teorii ruský vědec A. Bogdanov a nazval ji Tektologií) Z nového pohledu na svět plynou i nové požadavky na vzdělávací systém a tedy potřeba reformovat vzdělávací systém. Nové Školní vzdělávací programy by tedy měly být vyjádřením probíhající reformy a ne opisováním témat z různých programů, příruček a metodik. Bohužel, první, kdo by si toho měl být vědom, je ministryně školství (jenom doufám, že konečně odejde a přestane škodit). Nedá se souhlasit ani s požadavkem učit jen vybrané, „potřebné“ předměty a tak se už na škole specializovat. Je potřeba si uvědomit, že společné vědomosti lidi spojují. Ti, co je nemají, se určitým způsobem vyčleňují. Přílišná specializace vědomostí rozdrolí společnost na skupiny, jež budou mít k sobě hodně daleko, budou žít ve světě omezeném svou vědomostní specializací. Jedině široké encyklopedické znalosti mohou pomoci udržet relativně soudržnou společnost, konec konců, je to jeden z požadavků nového paradigmatu. To však předpokládá specializaci až v pozdějším věku, nejlépe až na půdě vysokých škol a pak posléze formou kurzů jako reakci na požadavky konkrétní profese.

Proč neaprobovaní nesmí učit některé názory...
romantik, 3.2.2006 23:21

Proč nemohou učit lidé bez základní pedagogické aprobace? Rádi a věřím že i dobře by zastoupili aprobované učitele, kteří se domnívají, že mají nízký plat. A někteří neaprobovaní lidé mají často mnohem více praktických zkušeností a představivosti, než aprobovaní učitelé, kteří ze školy celý život nevytáhli paty, kromě každoročních dvouměsíčních zájezdů do zahraničí.

Odp: Proč neaprobovaní nesmí učit některé názory...
realista, 4.2.2006 14:51

Nedělil bych učitele na aprobované a neaprobované. Předepsané vzdělání je dáno zákonem, to si učitel nevymyslel. Toto vzdělání v psychologii, pedagogice a didaktice by mělo dát každému určitý základ. Jinak záleží samozřejmě od člověka. Každá práce se dá dělat dobře, i blbě. A o přístupu k páci rozhodnou kvality člověka, ne vzdělání.

Neaprobovaní nesmí učit
romantik, 11.2.2006 0:16

Je diskutabilní to, že ani zkušený slušný člověk bezúhonný nesmí učit, pokud nemá základní učitelskou aprobaci. A přitom každému člověku je dovoleno mít děti a vychovávat je zcela bez učitelské aprobace. Těhotensví a porození dítěte a jeho výchova není podmiňována nějakou aprobací, nějakými zkouškami z psychologie, hygieny, zdravovědy, speciální pedagogiky nebo znalostí osnov.

Odp: Neaprobovaní nesmí učit
realista, 17.2.2006 20:49

A proč tenhle fakt nepřekvapí nikoho u lékařů, právníků a jiných profesí? Ty se taky brání tomu, aby jim někdo fušoval do „řemesla“ a tam je to v pořádku. Proč by to tedy nemělo být v pořádku u učitelů? Politici zašli dokonce v ochraně své „jediněčnosti“ tak daleko, že přijali diskriminační volební zákon, jen aby nemohl být zvolen nikdo, jenom příslušník strany, respetive člověk na její kandidátce. A proč to tady nikomu nevadí? Proč to vadí jenom u učitelů?

Zaměstnání po vystudování
romantik, 8.2.2006 22:51

Tato moje poznámka se trochu odchyluje od původního tématu, ale souvisí s ním. Školy chtějí mít hodně žáků a studentů, aby měly na ně hodně přidělených finančních prostředků. Nabírají tedy co nejvíce žáků a studentů bez ohledu na to, zda budou po dostudování mít pracovní uplatnění. Střední a vysoké školy by měly mít objednány od jednotlivých podniků počty absolventů v každém roce; studium těch objednaných studentů by mělo být financováno firmami a absolventi by měli tak mít už jistotu a perspektivu zaměstnámí v podniku, který jim financoval studium. Podobně by měly ZŠ si „objednat“ počet dětí z MŠ, jednotlivé střední školy a učeliště by si „objednávaly“ studenty ze základních škol, nebo by zvyšovaly nebo snižovaly počty tříd, podle očekávaného nebo vyžádaného počtu studentů. Zatím nevím o žádném „plánování počtu studentů“ alespoň na tři roky dopředu.

Spíš je zvrhlý systém financování.
realista, 9.2.2006 19:44

Ono dochází dokonce k tomu, že školy si přebírají žáky tak, že jim nabízí lepší známky. Známka pak není ohodnocením znalostí, ale vyjádřením toho, že žák chodí do určité školy. Znám konkrétní případ, kde čtyřkář z fyziky přeběhl dva týdny před klasifikací na jinou školu, kde dostal dvojku. Takových případů je spousta. Toto jen potvrzuje, že když chce někdo něco řídit, musí tomu rozumět a platí to i o ministrech. Proto nechápu, že naše společnost doposud nedokázala přinutit poslance k vyspecifikování profesních požadavků na ministry (vzdělání, praxe, výsledky, atd.). Vzít počet žáků jako jediné kriterium které rozhodne o financování je přece nehorázný nesmysl, nehodný středoškoláka, ne to ministra. Jistě, měl by to být jeden z ukazatelů, ale ne jediné kriterium. Pak to takhle dopadá.

Odp: Spíš je zvrhlý systém financování.
romantik, 9.2.2006 22:33

Přece je snadné si spočítat jak velké množství miliard a milionů bylo odhlasováno aby bylo vydáno a na jaké účely a co všechno jiného by se z toho mohlo financovat. Proč se na jedné straně „žebrá“ na naprosto nutné účely a na druhé straně se „mrknutím oka“ vydávají obrovské sumy na účely ne zcela jasné a prokazatelně potřebné?

Odp2: Spíš je zvrhlý systém financování.
Seten, 11.2.2006 17:26

Pozri si nemecky školsky system.

Ma to však jeden hačik. Štat by začal tymto sposobom vymieral.
**Okrem toho, niekto ma dobre zručne schopnosti a iny ma zas intelektualne schopnosti, ktore nerozoznaš ani v strednej škole.

**To by som skôr vytvoril nejaky ten typ uradu, ktory by zaznamenaval, keď študent „brigaduje“ v nejakej firme ako buduceho perspektivneho zamestanca tejto firmy. Firma by si vyberala toho spravneho ešte počas študia. Tento urad by to podporoval tak, že by zjednodušil rôzne vydavky vzhľadom na poistenie, odvody a pod. Firma by mala zaučeneho zamestnanca, štat kvalifikovaneho občana ;-) a i keby nedorobil školu, tak pre štat by to bolo aj tak veľmi vyhodne.

Odp: Zaměstnání po vystudování
Sarakut, 3.3.2006 23:00

Souhlasím s tím, že by bylo potřeba změnit systém financování školství. Stav, kdy školy snaží všemi prostředky přetahovat studenty, kvalitě, jak se ukázalo, nepřispívá. Teď jde o to vymyslet něco lepšího. Můj návrh by byl, aby stát vždy dopředu na rok určil, kolik studentů na které škole chce mít. Výběr a určování těchto počtů je jednak dán tím v které oblasti je kolik dětí, což je známo, a jednak by mohl fungovat podobně jako granty. Školy by se ucházeli o tyto granty a nabízely by své přednosti. Důležitým doplňkem nebo i dokonce hlavní částí hodnocení školy by měl být statisticky zpracované hodnocení školy buďto žáky nebo absolventy (alespoň od úrovně střední škola a výše ). Samozřejmě, že by tento systém měl také své mouchy, především rozhodování úředníky na ministerstvu, ale myslím, že by to bylo lepší než teď, kdy systém přímo i nepřímo tlačí jen na zvětšování kvantity a ztrátu kvality.

Odp2: Otázka na zamyšlení.
realista, 5.3.2006 16:39

Skutečně bychom se měli my zamýšlet nad systémem financování školství? nemáme na to nadstandardně placených 498 kusů pracovníků ministerstva školství?!!!

Neměli bychom vidět naši úlohu spíš v tom: vystavit jim „vysvědčení“ a poslat je (spolu s paní ministryní) dělat něco užitečného, když vidíme že současné práce se zhostili takhle lajdácky, nekoncepčně a protispolečensky? (Útok na kvalitu vzdělání je rozhodně protispolečenská činnost!!!).

Odp3: Otázka na zamyšlení.
Sarakut, 7.3.2006 21:52

S tím, že je školství vedeno nějak „divně“ souhlasím. Ale jenom nadávat, bez toho, aby se člověk zamyslel, jestli to jde udělat nějak lépe? To mě jednak nebaví, jednak to umí každý, jednak jediné, co je k tomu potřeba, je téma, a jednak to nemám rád.

Co se týče práce ministerstva, tak se obávám, jestli není jejich práce z hlediska kvality versus kvantity ještě horší: koncepční a protispolečenská. Bylo by dobré zveřejnit, jak rostla, resp. stagnovala platba školám za jednoho žáka v posledních desetiletích (ne jenom za poslední vlády) v porovnání s inflací.

Poslušnost důležitější než kvalifikace
romantik, 9.2.2006 22:24

Bohužel se domnívám, že důležitějším požadavkem na lidi rozhodující o miliardách, je jejich poslušnost při hlasování a schvalování zákonů, než jejich kvalifikace a snaha prosazovat vůli občanů, kterým je třeba pomoci.

Odp: Poslušnost důležitější než kvalifikace
realista, 11.3.2006 0:45

Zveřejněné statistiky (u nás se o tom moc nepsalo), říkají, že ČR je v Evropě na tom spolu s Maďarskem nejhůře, co se týká finančních prostředků vydávaných na vzdělání. Dokonce i Slovensko je v tomhle směru před ČR (dává 4 % HDP na vzdělání, ČR jenom 3,5 % HDP, průměr EU je 6,2 % HDP). A to je vzdělání prý prioritou vládní koalice (co bude, až prioritou nebude?). Oficiální výzkumy říkají, že v ČR poklesla významným způsobem náročnost v základním vzdělávání, tomu odpovídá i prudký pokles připravenosti žáků (některé zdroje tvrdí, že jde o pokles až o dva roky), paradoxně se však výrazně zlepšilo hodnocení žáků. Tak o co nám jde? O vzdělání nebo o známky?

Heh Hruza České školství
Adam, 22.10.2006 15:31

I naše učnovské školtsví je stálw k překvapení máme ve tříde holku ve druhem ročníku který je nějakých přes 20roku ale jelikož i vyhodili z gymplu tak přešla na učeliště co je to za nesmysl vyhazovat lidskej tvor od někad kdy je lidslek tver etn nejchytřejší i přeze vše ? Žijeme v normlaním státe kde žijí lidi a né cvoci? Taky nechapu proč těch předmětu se učí tolik stačilo by je prohazet a nechat jen ty duležite k tomu co je třeba proč má někdo propadat z matiky když tam neni kvuli matice ale kvuli něčemu jinemu? Neni duležitější aby dite ktere propadlo i nadále zustalo ve stejnem kolektivu na který je zvykli než umět nějake příklady třeba? Ktere nikdy ani nevyužije? Fakt katastrofa

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.