Nápad pro tento článek jsi přebral z pořadu České televize O češtině. Já už jsem dneska beztak asi hrdý, jen na české sportovce a na jazyk.

Bylo by hezké, kdyby všichni mluvili stejným jazykem, ale jak to chceš udělat? Každý národ se bude bát o svůj „krásný“ jazyk a nikdo k tomu ani nepřistoupí.

Jistě národní hrdost je jako každá jiná hrdost hříchem- pýchou která předchází pád. Mám zkušenost že když je člověk na něco hrdý, měl by zároveň přiznat že je nedokonalý. A právě namíchávat tyto dva pocity tak, aby žádhý nepřetekl to je náročný.

Každopádně mám na víkend o čem přemýšlet:)

ano tenhle článek se mi opravdu líbí. Já bych si dovolil být ještě o něco extrémnější: Na co nám je ta stupidní čeština, která je norozdíl od většiny světových jazyků velmi složitá a navíc se sní nikde nedomluvíme. Možná je i škoda že se rakousko-uherská říše rozpadla.

Je trochu jednoduche rict o necem, ze je to „blbost“. Jenom rychle - Stejne tak, jako mi jsou ted ukradeni Spanele - to je otazka tveho pristupu ke svetu, jestli ti je nekdo ukradenej, nebo. Narodni hrdost je zdrava vlastnost, ktera pomahat udrzovat spokojenou fukcni spolecnost, je to v poradku az do chvile, kdy to neni vyvisovani vlastniho naroda nad ostatni...

Vy jste asi hlavně hrdý na své články. Jak můžete v současné době „brojit proti hrdosti na český národ a na příslušnost k českému národu“ když některý jiný národ je sám na sebe tak hrdý, že téměř není schopen se naučit žádnému cizímu jazyku, že není schopen pochopit a uznat jiné společnosti, jiné mravy? Nadbytek hrdosti na sebe vede k agresivitě vůči okolí. Agresivita vyprovokuje agresivitu a konflikt. Nedostatek hrdosti na sebe vede k pasivitě, ke ztrátě výhod a jedinečností jednotlivých národů, a to nejen pro ně samé ale i pro jejich přemožitele. Nikdo už neobnoví zničené umělecké památky a znalosti starých Inků. Představa, že celý svět bude mluvil stejným jazykem, je stejný kulturní i praktický nesmysl a vandalismus jako např. požadavek, aby všichni lidé chodili ve stejné uniformě. Pouze mnohotvárnost je zdrojem pokroku.

Nedomnívám se, že se k sobě jazyky „přibližují“. Pouze řeč médií upadá v jakési „hýkavé zmatení jazyků“. A vůbec už nepozoruji „ žádné sbližování států“. Jediné, „co se sbližuje“, jsou mezinárodní mamutí firmy, které se po světě „přelévají“ podle toho, kde to právě „více sype“. A na českého Švejka nikdo nemá. Švejk si svou národní hrdost vzít nedá, protože dobře ví, k čemu je dobrá a že není falešná. Švejk bude nadále dohánět mocipány k šílenství a přežije. Pro Švejka je totiž důležitější prostě žít doma než doma mít třeba v bazénu zlata tunu a k tomu z moře murénu.

Milý Aleši. Jsi svým zbůsobem romantik a idealista. Takoví lidé jsou fajn, ale mám pocit, že jsi zapoměl na jednu věc, kterou málokdo z nás změní. To co udržuje spoustu států naživu není ani kultura, ani národní hrdost, ale politika. I kdyby jsi dokázal přemluvit všechny lidičky, aby své státy spojili, tak nepřemluvíš politiky, protože by přišli o svou práci. Bylo by daleko méně důležitých míst a to by hodně lidí a nemusí to být jen češi mrzelo, protože lidé milují moc více než peníze. To je asi vše. Jinak se mi tvůj názor docela líbil Jířa

S článkem nemohu zcela souhlasit - nicméně, je v něm spousta zajímavých myšlenek, které se mnoho lidí bojí říci. Kdybych si mohl vybrat, zda budu rozumět všem lidem na celém světě, výměnou za zánik češtiny, neváhal bych. Bolelo by to - čeština se mi strašně líbí, s tímto jazykem mám jako každý spojeno spoustu zásadních věcí, bylo by mi po něm smutno. Ale vybral bych si možnost praktičtější. Tedy dorozumět se po celém světě jedním jazykem.

jen bych dodal:
jeden můj oblíbený citát zní: No one chooses his or her country of birth, so it's foolish to be proud of it. ( http://www.digitalronin.f2s.com/politicalcompass/questionnaire.php )

článek je zajímavý, ale moc roztahaný, a začátek druhé světové bych do toho nezatahoval a nepokládal bych zbytečné otázky typu „Ale proč se vlastně ostatní státy bránily?“.

No, vyměnit přirozenou hrdost na svou vlast a na svůj mateřský jazyk za „hrdost na hmotnost zlata ve své truhle“ není ani chytré ani prozíravé. To „zlato v truhle“ není totiž čisté; bylo nashromáž-děno nečestně a nikdo se ho nenají. A kvůli zlatu se lidé odedávna zabíjeli. Špatně pochodí ten, kdo vymění lidskost za majetek.
Avšak „Harpagoni“ už žádnou vlast ani rodný jazyk nemají; jim už nic jiného nezbývá, než „být hrdý alespoň na zlatý obsah truhly“. A tak hrdost na svou vlast, na svůj jazyk a na to, jak pomohli hodnému člověku v nouzi, zbývá na lidi nemajetné.

Tentokrát s Alešovým článkem naprosto soulasím. Zajistit rozvoj světa, naší civilizace je nejlépe možné se spoluprácí lidí. K čemu je rozdělovat svět na národy a pro něco tak nesmyslného válčit? Nejsme snad všichni lidé? K čemu hranice? Ano, rozdělení na státy má svůj smysl. Stát musí existovat, ale jen jako správní jednotka, s vlastní vládou a zákony ale hranice a národní hrdost jsou jen překážkami v rozvoji a spoloupráci lidí na společném zlepšování světa.

Mám stejnou strukturu uvažovní:...Nikdy se žádné území nerozdávalo,každé bylo získané vojenskou silou a následňe ovládnuto politickou mocí. Soudržnost lidí a schopnost spolupracovat je zneužitelná k ovládnutí celých skupin a také k tomu došlo!Hranice vznikly přirozenou cestou,-končícím vlivem ovládajícich center.Národ?? Nenacházím východisko.Všichni jsme potomci vrahů!!..... Ivan

Je to zajímavá úvaha, znějící i logicky, ale stejně jako Vy se vnitřně bráním přijmout jí za vlastní.

Proč cítím národní hrdost já? Tahle země se mi moc líbí, vyrostl jsem zde, má nádhernou přírodu, spoustu malebných zákoutí a žijí zde lidé, které miluji. Každý určitě cítí vztah k místům, kde vyrostl, kde chodil do školy a kde se poprvé zamiloval. Jsme osobnostmi nejen orzumovými, ale i citovými. A od tohoto citového vztahu k jednomu konkrétnímu místu je již jen krůček k citovému vztahu k celé zemi. A lidem, kteří zde žijí stejně jako já. A k jejich jazyku. A kultuře. A historii. A jsme u národní hrdosti.

Proč lidé bojovali ve válkách za svou vlast? Protože nechtěli, aby někdo zničil místa, která mají rádi, ke kterým mají silné citové pouto. A aby neublížili jejich blízkým. Protože to útočníci takřka se stoprocentní jistotou vždy bohužel dělávali ... Na rozumové úvahy o jednom jazyku a kultuře v takových chvílích nebývá čas ani nálada

Musím říct, že i já se řadím k „hrdým Čechům“. Jsem pyšný na bohatou historii Čech a Moravy (dnes ČR), které bijí v srdci Evropy od prvopočátků její civilizace. Dále na krásnou přírodu, vědu, české patenty a v neposlední řadě na Škodu Auto. Je však pravda, že většinu lidí pálí dobré bydlo. Ve své podstatě však vůbec nevědí, proč jsou nespokojeni. Je spousta národů, kde lidé žijí na hranici bídných životních podmínek a přesto cítí ke své vlasti alespoň nějakou úctu. Proto nerad poslouchám komentáře druhu: „Stydím se za to, že jsem Čech“ nebo „Rád bych žil někde jinde“. Proti gustu žádný dyšputát, jak se říká, ale je to opravdu zoufalé bezdůvodně naříkat. Naštěstí se s tím nestkávám často. Tato krásná země nám nabízí studium, uplatnění a zkrátka skvělý život. Ti, co si dneska stěžují se stejně nikdy nesnažili mít se lépe, jak dnes horlivě vykřikují. Vždycky je však lepší dá to za vinu vlasti, než si připustit, že chyba je v člověku samotném. Jediný faktor, který lehce ovlivňuje názor lidí na tuto zem je politika, ale to nebudu rozmzávat, každý má svůj pohled na tuto věc. A tak nezapomeňme, že jen naše národní uvědomění nás posouvá dál. Jsme svými pány a nikdo to za nás neudělá. Mluví za nás naše repretentace a jen ti, co mají nosík trošku nahoru sklidí největší uznání a úspěch. Alespoň tak to platí v rivalitě mezi národy.

Naprostý souhlas s 1234, je to obdobné, byt třeba hrdý na to, že jsem narodil jako muž Jsme lidé této planety a musíme cítit odpvědnost za to co s ní dělame.

Zajímavé, jak mnoho článků konci nejakym idealem, ktery odpovida predstave raje. U Boha se vsechno sjednoti, vsichni si budeme navzajem dokonale rozumet, na vsechny otazky bude odpoved, na vsechny problemy lek. A taky bude jeden jazyk.

Velmi se mi libi myslenka, ze to nebude normalni „jazyk“, ale telepatie. Mnozi lide jsou toho jiz schopni. My mutanti jsme schopnost telepatie zapomneli, protoze jsme meli stale potrebu neco tajit. Nas by hodne desilo, kdyby nam nekdo cetl myslenky. Ovsem pokud bychom nemeli za co se stydet a co tajit a dokonale se otevreli ostatnim, schopnost telepatie se vrati. Obcas se provede prozit to s nejakou blizkou osobou. A Opravdovi lide z Poselství od protinožců od Marlo Morganove to prozivaji porad - jazyk pouzivaji pouze v ritualech a ke zpevu.

V celé teto diskuzi maji vsichni pravdu a zaroven si odporuji. Prave jsem narazil na jednu myslenku, ktera to cele vysvetluje. Buh se rozpadl na mnoho kousicku a kazdy z nas je jeho střípkem. Mame v sobe to dobre a to nas spojuje. Zaroven jsme ovsem dostali jakesi EGO - neco jako hrdost na sebe sama.

Protoze jsme střípkem, touzime po sjednoceni a spojeni. To se projevuje jako laska, nejvetsi sila! Touzime po spojeni, spojit se v jedno. Ale EGO hrozne desi predstava, ze jednou samo zanikne. Bojuje proti tomu vsemi silami.

Tyto dve protichudne sily spolu budou svadet boj az do konce sveta. Je to krasne videt i v teto diskuzi! Touha po sjednoceni i po zachovani identity... je sranda to pozorovat!

Jenom k tý části s 2 svět. válkou... Kdyby jsme se tenkrát nebránili tak tu mi dnes nejsme stejně tak jako všechny slovanský národy protože nás Hitler bral jako podřadnou rasu stejně jako židy takže po nich by šli do koncentráků všechny slovanský národy.....

To snad nemyslíš vážně že za 1000 let a podobně to jako budeme všichni mluvit jediným jazykem a žít v jediné kultůře jaká to bude kultůra a ten jazyk bude demokracie ve stylu Bílý Dům alias Amerika a budem mluvit Anglicky no jasně Český Budějovice se budou jmenovat tak jak se jmenujou ale my budeme mluvit Anglicky protože když v našich dětech nebudeme vychovávat národní hrdost tak nebude důvod k nějakému udržování Češství a kultůry zvyků a života v krásné České kotlině no jasně Amerika ta je tady dlouho vždyť to byly vlastně oni kdo nám ukázal co je splachovací záchod to oni objevili Evropu a ukázali nám domorodcům z Wigvamu jak máme žít a že existuje taky věc který se říká kolo vždyť my máme takový divný svátky jako jsou dušíčky přece je lepší mít Heloowen a taky náš Ježíšek jejich santa claus je lepší a vůbec nebylo by lepší zrušit Českou Republiku a zažádat o vstup do USA když tedy jednou už budeme tam tak nač otálet.
Nenávidim lidi kteří by prodali tuhle krásnou zem a jestli je to fanatismus být hrdý na národ tak tím fanatikem budu rád když nebudeme hrdí tak mocnosti světa se prvou o ten zbytek který budeme tvořit i my jsem šťastný že až umřu tak tady nic takovýho nebude a zemřu jako hrdý fanatik.
Nic než národ

Proboha co to tady někteří melete?Jste hrdí na svou rodinu sami sebe a popíráte národní hrdinství.Proč máme lézt do prdele amíkům,kteří mají desetinásobnou hrdost na svou vlast než my.USA neprošla válka nemají historií jako my a jsou hrdí na svou zem.Chcete zůstat ušláplými navěky?Já se tak necítím a nikomu nikam nepolezu.Jsem čech a jsem hrdý.

Musím to říct ještě jinak protože tohle je základ naší společnosti.Vy kterým se tady nelíbí a necítíte se Čechy běžte do pr.... a zůstante tam.

LIdska spolecenstvi se vyvijela oddelene. Nezila v globalni vesnici jako my dnes.
Odtud ruzne jazyky, zvyky, kultury.
Jednoho dne prvni populista spojil ty „zvyky, jazyk, kulturu, ... tradice ...“ do abstraktniho pojmu „narod“.

A od te chvile se s pojmem narod operuje uz jen a jen v zajmu nejakeho chytraka, ktery chce narodu velet.

Co je to narodni zajem ?? Potlacit jiny narodni zajem??

Takze i ja jsem rad Cechem, ale jsem taky svobodnym obcanem a ze vseho nejradsi jsem clovek.
Moje poradi je clovek, svobodny obcan a teprve potom Cech.

A s tim jakyzema a kulturou je to tak, ze jednoho dne nejspise budeme vsichni hovorit dvema jazyky.
Tim rodnym, kterym budeme hovorit proto, ze chceme prirozene nekam patrit a mame nejake koreny a tradice, a tim duhym „svetovym“ ktery nam umozni dorozumet se v globalni vesnici. Jest vcelku jedno, zda tim druhym jazykem bude anglina ci jiny jazyk´.

Ve finale budou nasi pravnuci valet oba jazyky tak perfektne, ze nebude poznat, kdo je native speaker a kdo nikoliv.

Narod pak bude kategorie kulturni, historicka, ... ale nikoliv „politicka“. K prosazeni myslenky bude politik potrebovat argumenty a nikoliv prohlaseni, ze je to v narodnim zajmu.

Skoda, ze se toho nedoziju.

A není snad dobře být hrdý???
Díky tomu má člověk alespoň nějaké morální zásady...Vemte si třeba Romy(je to příklad jsou i tací kteří můžou být na sebe hrdí)...Nemají svoji pravou vlast nemají žádnou moc extra historii a ani moc hrdinských příběhů...takže je jim jedno, že tady parazitují protože to není jejich země..takže si dělají co chtějí...Židé UŽ mají svou vlast a jsou na ni pyšní...že se ubránili arabům atd.....prostě nco dokázali a mají si co připomínat....

Velmi zkrátka. Když nechceš být hrdý na vlast, národ či stát, nemusíš...
je to přesně jak jsi sám popsal: ,,je to jen jedna možná filozofie.''

a z těch Číňanů si hlavu nelámej, vždyť jim není moc co zavidět

Hrdost je o sounáležitosti, o osobní identitě. Nic víc to není. Zkrátka význam věty Jsem hrdý na náš tým = jsem velmi rád, že jsem součástí tohoto týmu. Nic víc. Pokud bude tým úspěšný, pak ostatní budou hrdí. Pokud ne, půjdou pravděpodobně jinam. Moje manželka je přehnaná nacionalistka, která žije v idiotské iluzi, že město kde se narodila je nedotknutelné, posvátné. Přitom tady žije mraky cikánů, není tady práce, průmysl, sport, nic. Je to taková noclehárna Prahy, jak vždy říkal můj táta. Má pravdu. Moje žena ne. Ona žije v iluzi, protože nikdy nic jiného než duševní srab, ze kterého se jí snažím vyrabat, nezažila.

To si jako přejete zánik češtiny?!! No ovšem, čeština zanikne, jestli budeme s prominutím takové sračky, že to připustíme. Rád bych věděl, zda tak jako Vy pane Jando uvažují také nějací Finové, Islanďané nebo Izraelci. V souladu s Vaší zvrácenou logikou byl asi Eliezer ben Jehuda, zakladatel novohebrejštiny, snílek nebo rovnou darebák. A zrovna takoví jsou nejspíš Finové nebo Islanďané, kteří - ó jaký to zločin - usilují o čistotu svých jazyků. Víte že veškerá islandská odborná terminologie je islandského původu? To jsou ale omezení šovinisté, ti Islanďané... Národní hrdost není o nic víc ani o nic méně falešná, než hrdost na svoji čtvrť, své město či kulturní prostředí, kam v širším smyslu patřím. Takže jsem hrdý na to, že jsem Pražák, stejně jako jsem hrdý na to, že jsem Čech i Evropan a nakonec v širším smyslu i na to, že jsem člověk. Proč by jedna z těchto identit měla být falešná, to skutečně nechápu.

Také už jsem tady o tom povídal, jak je to s jazykem.
Člověk se většinou učí jazyk od matky, proto se mu říká mateřština, ale někdy i od otce. V době mezi druhým až sedmým rokem života má každé dítě mimořádné schopnosti se naučit jazyku, jestliže je okolo něho několik lidí mluvících různými jazyky, tak se naučí všechny tyto jazyky a neodmítá se je naučit a bere to jako normální.
Proto děti mající rodiče různých národů také těmi jazyky klidně mluví.
Pak nastává období po sedmi letech života, že už učení jazyka je pro dítě stále obtížnější, protože pamět na jazyky už není tak dokonalá.
Jestliže dospělí mluví jen mateřštinou, tak je v dospělosti dosti těžké se naučit dokonale cizí jazyk. Kromě toho jestliže tento cizí jazyk, který se jakž- takž školáci naučili a netrénují ho, tak jej zapomínají a třeba zcela zapomenou.
Proto každý národ chce, aby se lidé učili jejich jazyk a né, aby se oni učili jazyk jiného národa. Učením cizího jazyka ztrácejí schopnost se učit jiné důležité návyky, jako je třeba matematika, či fyzika atd.
Naučením se dalšího jazyka člověk v podstatě ztrácí čas, protože učení druhého jazyka není nic jiného, než učení vlastního mateřského jazyka, ale jinými výrazy. Nic nového k rozvoji člověka se tedy nenaučí. Paměť si může trénovat třeba i zeměpisem, nebo dějepisem, nebo učením zdravovědy a při tom se mozek v podstatě neopakuje.
Tím se stává, že lidé učící se hodně jazykům v podstatě určitým způsobem zakrní. Většinou nemají dostatečně rozvinutou logiku. Snadno pak národ, kde se nemusí učit cizí jazyk v konkurenci národů vítězí a ovládá ostatní národy, například tím, že je schopen vytvořit mnohem více specializací ve znalostech.
Navíc platí, že své schopnosti možno dokázat pouze v jazyce, který člověk dokonale ovládá. Tím bývá u velké většiny obyvatelstva mateřský jazyk, protože ostatní jazyky neovládají tak dokonale. Takže člověk může přesvědčit ostatní, že něco opravdu umí většinou jen při používání mateřského jazyka.
Od 4. třídy národní školy se člověk může učit způsobem přidělování výrazu cizího jazyka k výrazu v mateřštině.
Do čtvrté třídy základní školy mozek takto pracovat neumí a je schopen se učit cizí jazyk jen prostým učením nových slov bez navázání významu slova na mateřský jazyk.
To je vhodné na příklad při učení jazyků podobných, na příklad pro čecha slovenština, polština, ruština, chorvatština. Učí -li se zcela jiný jazyk, tak musí vždy vidět vizuální obrázky a k těm přidružuje vhodná cizí slova.
Není to tedy s tou záměnou jazyků tak jednoduché, jak by se zdálo. Staly se situace, kdy Čech na příklad odjel pracovat za války do Francie a vrátil se a nebyl schopen mluvit česky a ani francouzky řádně nemluvi, protože česky zapoměl a francouzky se dostatečně nenaučil.
Takže ta národní hrdost je stav, kdy člověk jiným jazykem nemluví a většinou ani není schopen se cizí jazyk naučit, tak vytvoří jiný postoj a to ten: Ať se učí cizí jazyk ten druhý, když se s námi chce dohovořit". Toto dělají v podstatě obě strany, zakrývajíc tím v podstatě nechuť věnovat čas učení druhého jazyka na úkor třeba svého volného času.
Je jisté, že někdo, kdo je příslušníkem malého národa se leckdy dopouští omylu, protože naučením se jazyka většího národa by vydělal daleko více peněz pomocí obchodu. Za předpokladu, že by se tento jazyk doučil. Jenže to je dosti nejisté, protože učení cizího jazyka je snačně časově náročné a vyžaduje to ještě dobrou paměť. V případě, že se dostane člověk do prostředí jiného národa a není se schopen doučit jejich jazyk, tak se stává kůlem v plotě, protože se v podstatě s nikým nedohovoří. Také znám jeden takový případ přímo tady v Čechách, kdy si cizinec vzal češku a zůstal tady v Čechách, ale sám se češtinu, protože už byl starší nenaučil a není schopen s lidmi diskutovat. Je takový smutný a obávám se, že jednou od manželky uteče a vrátí se domu, protože diskutovat jen s manželkou a přitom manželka musí mluvit lámaným jazykem svého manžela je skutečně problém. Takže nakonec musí mluvit děti s mámou a vysvětlovět to pak tátovi, aby se rodina domluvila. Táta může pak mluvit kloudně jen s dětmi.
Navíc při národnostních konfliktech jsou semlety většinou nejvíc právě rodiny smíšené, které jsou považovány za potencionální možné zrádce národa. To bylo vidět na příklad z příkladů druhé světové války.

nevím, jestli máte pravdu s tím jazykem mateřským, či jazykem rodičů... děti vyrůstající v prostředí anglicky mluvícím se převelice snadno naučí ten jazyk ulice, školy, okolí, kamarádů a jazyk matky neovládají... bohužel se to týká nejen mnoha mých známých- (mnoho děvčat se cestou o´pair provdalo do ciziny)-, ale i mých vlastních potomků... děti snad i něco málo česky rozumějí, ale mluviti nechtějí... snad se stydí... nevím.
Nu, řekl bych, že ta Vámi zmiňovaná novohebrejština je zcela ojediněle úspěšným experimentem... podobná snaha, kdy se kdysi řecká vláda po ukončení turecké okupace pokoušela zavést jako národní jazyk starořečtinu, hanebně ztroskotal... Mimochodem, řecké děti zde usazených rodin mluví daleko lépe česky, než jazykem svých rodičů...nevím jak Turkové v Německu, ale myslím, že to bude obdobné... mluvme tedy raději o jazyku prostředí, než o jazyku mateřském...
Ano i jazyky mizí... kolik lidí mluví dobře velšsky, irsky, skotsky, provensálsky? A to nemluvím o příslušnících národů vyvražděných, poražených, rozehnaných... kde jsou třeba Asyřané, Aramejci, Baltové... Kdoví jaký osud čeká češtinu...