Neptejte se co, ale proč

Komentáře k článku

6.1.2006 7:35

Hrajeme si s češtinou

O kráse a bohatosti češtiny toho bylo napsáno tolik, že se až tají dech. Nechal jsem si pustit svoji fantazii na špacír a výsledkem je tento úsměvný článeček na víkend.

Co by se ale stalo, kdybychom začali skloňovat podstatná jména podle jiných vzorů? Posuďte sami, myslím, že některé případy se docela povedly... Prosím berte následující hru se slovy jen jako takové povyražení, nemám v úmyslu někoho urážet. Svého otce a matku ctím podle desatera.

Tak nejprve vezmeme maminku a podle ní zkusíme vyskloňovat další osoby v rodinně. Zjistíme že s námi bydlí tatinka, syninka nebo bratrinka. Taková dcerinka, tetinka, babinka nám už ale nezní tak cize, jako těch několika prvních. Takových případů bude více. Vlastně zjistíme, že někteří příslušníci jsou skloňovaní podle velmi nečekaných vzorů. A naopak narazíme na tvary jako dědinka, které budou znít docela legračně.

Podle vzoru tatínek vyskloňujeme mamínka, synínka, babínka nebo dědínka.

Překvapením bude, že podle vzoru babička se skloňuje mamička a tetička. Dcerička a sestřička mohou být dobré kamarádky. Do dvojsmyslu se dostaneme u dědičky, naopak u roztomilé dětičky si nejsme jisti, zda se jedná o jednu osobu nebo o dvě.

Přes dědečka se přesuneme k mamičce, tatičce a synečkovi. Do paradoxu v pádech se dostaneme u zlobivého dětička.

Vzorem teta se budeme řídit u máty a táty. Táta podle vzoru teta odolal jakému koli zkreslení. Zato syta a dceta už přestávají být srozumitelní, o koho jde. U babity si nejsme při vší úctě ke starým lidem jisti, jestli se nejedná o nějaký dopravní prostředek. Vyhubovat od dědety by asi nechtěl nikdo.

Zajímavé kódování dostaneme u vzoru strýc. Mýc, týc, sýc, dcýc nebo babýc či dědýc, to už je jiné kafe. A když se s námi rozloučí dětýcové, můžeme být spokojeni, jak slušně vychované potomstvo máme:)

Porozumění
romantik, 6.1.2006 18:51

Dost dobře Vám nerozumím. Asi nemám příliš vyvinutý smysl pro humor. Nebo si nerada necitlivě pohrávám s rodným jazykem.

Odp: Porozumění
tlapka, 13.10.2009 18:09

naopak jazyk si hraje sám se sebou. Třeba už to slovo „jazyk“.

Asi jsem nepochopil
pixy, 7.1.2006 12:40

Asi jsem to celé nějak nepochopil. Co to má společného se vzory? Podle „vzoru maminka“ může být klidně dcerunka, bábinka i dědulka, podle „tatínka“ pak máte synáčka, případně i dceříčka, tetíka, mamíka i babíka, stejně tak uděláte mamušu, tatušu či babušu atd. To by snad mohlo být nějaké hraní se slovy - ale v tom, že vezmete náhodně půlku jednoho slova a nahradíte jí náhodné části jiných slov (strýc, týc, mýc?) opravdu žádný půvab nevidím...

Anebo, jak říkám, jsem to celé naprosto nepochopil.

Odp: Asi jsem nepochopil
tlapka, 13.10.2009 18:13

To není tak prosté. Vezměte slova: Kočka, liška. Zdají se hodně podobná. Ale teď: Liščí, kočičí. Lišče, Kotě. Lišák- kocour. Kočička, lištička. Jak to vysvětlíte?

Kořen slova
Aleš Janda, 7.1.2006 14:32

Zdá se mi, že autor zaměňuje kořen slova (resp. jeho části) s jeho koncovkami.

Např. u slova „babička“ je kořen slova „bab“, koncovka „ička“. Snadno můžu dát koncovku „ička“ na cokoli jiného (např. tetička). Ovšem třeba u slova „strýc“ nebo „syn“ je kořenem celé slovo „strýc“ („syn“) a nelze ho ani odtrhnout, ani z něj část použít jako koncovku.

Když už jsme u toho, jeden čas jsem se celkem bavil zaměňováním prvního písmene u jména a příjmení (Jleš Aanda - u mě to ale zrovna moc nejde).

Odp: Kořen slova
pixy, 8.1.2006 14:03

Hehe, musím říct, že Setr Ptaníček má něco do sebe :)))

Odp2: Kořen slova
tlapka, 13.10.2009 18:05

Někdy jsou kořeny stejné: Had, hadice, meno různé: Den, dna.

Odp: Kořen slova
Vladimír Kindl, 11.1.2006 14:17

Máte pravdu, se skloňováním to moje hraní se slovy nemá moc společného. Spíš s těmi koncovkami. Češtinu mám rád a kdyby bylo více času, srovnal bych si to všechno v hlavě. Tady jsem trošku ulítnul.

Určitě nejsem první, koho napadají takovéto blbůstky, ale ještě uvedu třeba tužkovat (místo psát), kalkulačovat (počítat), knížkovat (číst), hrábět (hrabat), utěrkovat (utírat). A ještě volátko (od volat) nebo utírko (od utírat).

A ještě něco pro probavení. Někde jsem zaslechl nová skupenství vody: voda - vzduch - sklo. :-)

Odp2: Kořen slova
Beky, 24.4.2006 4:53

Ulítl, neulítl, já jsem se velice nahlas zasmála! I když to opravdu nesouvisí se vzory, nýbž s nepovedenými koncovkami, je to takové příjemné zpestření a rozhodně za něj děkuji :)

dyt je to hruza nevim o co vam jako...
lucy, 28.10.2006 12:15

dyt je to hruza nevim o co vam jako slo,ale ja to nepochopila je to hruzzza dete s tim do pici:-(

Odp: dyt je to hruza nevim o co vam jako...
tlapka, 13.10.2009 18:14

Někdy je nutno přemýšlet, o co jde není dobré hned zprvu se polekat.

ahahahhah
denny, 13.10.2009 17:56

ach jo jaaaa se tak nasmaaala ale jinak jako je to fakt vtipnyyy.a z toho co jste tam napsal jsem usoudila ze jste to udelal proto protoze nemaate co na praci ze????ale jinak dekuji vaaam za vybuch smiiiichu=DDDD

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.