Všimli jste si, jak jsou recepty a vůbec návody na přípravu jídla složitě napsané? A taky se vám ve spěchu stalo, že až po pečlivém vykonání prvního bodu zjistíte, že máte onu surovinu „vložit do vroucí vody“? Proč je spousta návodů tak „strašně jednoduchých“, jen na pár bodů, zato však pěkně propletených?
Předem říkám, že jako kuchař jsem dost mizerný a moc tomu nerozumím. Respektive nejsem vlastně vůbec žádný kuchař, ale i tak se občas potřebuji najíst 
Tvořím jídlo přesně podle návodu. Jak je to napsané v jednotlivých bodech, tak postupuji, co bych si něco vymýšlel.
A teď čtu: „vložte do vroucí osolené vody“. Kde mám proboha najednou vzít vroucí vodu, a ještě k tomu osolenou? To bych přece musel bydlet minimálně v sopce, abych mohl něco takového mít po ruce. Takže holt vezmu hrnec, napustím do něj vodu, postavím na kamna, osolím a počkám.
Ale proč to všechno? Ta voda se přece mohla vařit už dávno při tom, kdy jsem dělal předchozí body! To nemůžou napsat něco takového?:
1) Postavte vodu na kamna a osolte ji
2) Udělejte „to ostatní“
3) Vložte „to něco“ do té osolené vody na kamnech
Jak by to bylo jednoduché a jasné! Hned bych věděl o co jde a nemusel nad tím vůbec přemýšlet. Ale takhle musím napřed číst celý návod (nejlépe několikrát), abych si to v hlavě do tohoto srozumitelného návodu mohl „přeložit“.
Ale vroucí voda není zdaleka všechno. Příručky pro kulinářský průmysl hýří různými perlami. Např. při pečení koláče čtu: „přidejte nastrouhaná jablka a vložte do trouby“. To je sice pěkné, ale až do této chvíle jsem o žádném strouhání jablek neměl ani ponětí! Prostě nic, nic a najednou po mně rovnou chtějí nastrouhaná jablka! Celá práce se tak musí zase zastavit..
Ty návody jsou zkrátka úplně chaotické, jednotlivé úkony vůbec nejdou v tom pořadí, jak by měly jít za sebou.
Běžný člověk přece doma nemá připravenou vroucí vodu, stejně ji musí vyrobit, tak proč to nemůže být napsáno ve více bodech? A tak, jak jdou chronologicky za sebou, aby podle toho mohl pracovat i „méně zdatný jedinec“?
Možná, že veškeré recepty a návody jsou dělané pro ty, kdo ví, jak se co dělá, jen třeba nechtějí na něco zapomenout. Ale těm by podrobnější (resp. logičtější) návod snad vadil? Určitě ne.
Tak proč se tak strašně šetří místem? Vždyť se podle toho nedá vůbec nic udělat... 
Ano, recepty jsou psány pro hloupé hospodyňky, které si recept nejdřív dvakrát přečtou a pak teprve začnou dělat, práci si rozvrnout samy předem a recept berou jen jako vodítko. Jsou to tupé husy. Pán tvorstva ve své dokonalosti a s geniálním systémem „rovnou dělám, co právě čtu“ má ovšem smůlu a nepotřebuje recept, anóbrž program. Třeba jednou vzniknou.
No „tupé husy“ to určitě nejsou, když dokážou pochopit tak těžký text a ještě podle toho pracovat 
Nicméně systém „rovnou dělám, co právě čtu“ je určitě geniální, a to nejvíce tím, jak je jednoduchý 
Škoda jen, že tu nefunguje...
Na trhu zkrátka chybí on-line převaděč z ženských návodů do těch jednodušších mužských 
Nejlepší recepty pro muže píšou muži. A s notnou dávkou vtipu. Mrkni na recepty Mira Veselého http://vesely.blog.sme.sk/r/221/Recepty-na-varenie.html
Ano, tak přesně takový styl bych si představoval. Prostě (jak) pro blbce a hlavně přesně popořádku 
to by jste mohli mít v receptu taky napsaný, že máte pánev vyndat ze skříňky, že když máte přidat vejce, tak musíte nejdřív rozklepnout skořápku, že Heru nejprve vyndáme z ledničky a následně z papíru a až pak dáváme rozehřát!!! já nejsem nijaká hospodiňka, vařim, jen když už opravdu není doma nikdo jiný, kdo by tuto nudnou činnost obstaral a celá rodina by pak měla hlad, ale vím, že těstoviny se vaří ve vodě, a proto si tu vodu musím taky připravit, i když je pravda, že s některými recepty je obtíž, ale že na koláč nedám celé jablko, to by snad napadlo i vola(samozřejmě nemám na mysli nikoho konkrétního) a třeba ženy si zase někdy nevědí rady s návody na použití elektroniky, protože je píšou chlapi, ono si asi nevyberete, a mimochodem, koukala jsem na jeden ten recept, a sice tam bylo mnoho textu kolem, ale když by jste zároven vařili, tak než by jste se dobrali k dalšímu bodu, tak by se vám pórek připálil
)
Pane Aleši. Oblékněte se, nazujte boty a jděte raději do restaurace. Tam si akorát ujasněte ve které ruce se vám nejlépe drží vidlička a ve které nůž. A potom stačí si jenom něco nechat doporučit od kuchaře a můžete úspěšně zahnat hlad. Šmajlík na konci zprávy mě ujistil o tom že jste ( v dobrém) šikovný provokatér a mnoho lidí se nechá nachytat. Konečně jsem se na těchto stránkách i zasmál. Díky
Pomalu se tu z toho stává kulinářský koutek
Posledně hovězí teď tohle...mimochodem správnej chlap vaří přece bez receptu ! 
... nebo se „nadlábne“ hamburgerem a zapije to moderně pivem z plechovky.
Srozumitelnost sdělení a tedy i každého návodu k činnosti je zásadně záležitostí autora(autorky) a ne čtenáře(čtenářky). I mnohá vysokoškolská skripta a knihy jsou napsána tak, že i poměrně inteligentnímu studenstvu obojího pohlaví dá zabrat pochopit je; někdy se to podaří až po opakovaném čtení, protože „jádro pudla“ je napsané až na konci pojednání. Možná, že to autoři dělají proto, aby vzbudili větší respekt. Silná, těžko srozumitelná kniha, je přece „váženějším dílem“, než útlá knížečka s jasným logickým textem a názornými obrázky.
tak tenhle článek mě rozesmál 


díky! 
pokud vás rozčilují recepty, u kterých je nutno elementárně přemýšlet (
), zkuste tohle:
http://www.cookingforengineers.com/
ono totiž žádný recept nikdy nenahradí praktickou ukázku něbo několik vlastnoručních pokusů!
Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!
Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.
Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.